Malajsie: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance za posledních pět let (v mld. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

229,5

239,9

255,3

194,9

 187,1

Dovoz

198,4

216,4

227,6

171,4

 166,3

Saldo

+31,4

+23,5

+27,7

+23,6

+20,7

Zdroj: Ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu / MITI

Malajsijský export v roce 2016 počítán v místní měně vykázal uspokojivý růst, avšak v průběhu roku 2016 došlo k postupnému poklesu směnného kurzu MYR/USD o až 10%, což statistiky v USD významně ovlivnilo.

 

Za celý rok 2016 činil malajsijský vývoz 785,93 mld. RM (tj. cca 187,1 mld. USD), což představuje 1,1 % růst oproti r. 2015. Dovoz do Malajsie činil v roce 2016 dovoz 698,66 mld. RM (tj. cca 166,3 mld. USD), což představuje meziroční růst o 1.9 %. Kladné saldo zahraničního obchodu v roce 2016 činilo 87,27 mld. RM (tj. cca 20,7 mld. USD), což představuje pokles o 7,4 %. Zahraničně-obchodní obrat Malajsie v roce 2016 činil 1 485 mld. RM (tj. cca 353,5 mld. USD), což představuje 1,5% růst ve srovnání s předchozím rokem.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem Malajsie za rok 2016 byla již osmým rokem za sebou ČLR, která byla zároveň na prvním místě v dovozu do Malajsie a na druhém místě ve vývozu Malajsie (po Singapuru). Vzájemný obchod vzrostl meziročně o 11,1% na 240,8 mld. RM (57.3 mld. USD).

 

Významným obchodním partnerem jsou stále více země uskupení ASEAN, které dohromady tvoří 29,4% celkového zahraničního obchodu Malajsie. 49,6% veškerého exportu do států ASEN tvoří vývoz do reexportně orientovaného Singapuru, který meziročně vzrostl o 5,6% na 114,44 mld. RM (27,2 mld. USD). Jediný členský stát ASEAN, který v obchodu s Malajsií zaznamenal pokles vzájemného obchodu je Indonésie (-5,0%). Největší nárůst naopak zaznamenal export do Vietnamu, který vzrostl o 35,1% na hodnotu 28,96 mld. RM (6,89 mld. USD).

 

Mimo ASEAN zůstává významným partnerem v Asii Japonsko, se kterým vzájemný obchod poklesl o 4,8% na 120,26 mld. RM ( 28,6 mld. USD), přičemž dovoz z Japonska vzrostl o 6,3%, avšak významně poklesl vývoz, a to o 12,9%.

 

EU je třetím největším obchodním partnerem, dále je pro Malajsii  třetí nejvýznamnější exportní destinací, tesně za USA. EU je také pro Malajsii třetím největším importním partnerem (za Singapurem). Celkový obchod  s EU v roce 2016 meziročně mírně poklesl na 35,4 mld. EUR, avšak to je pravděpodobně způsobeno významným oslabením malajsijského ringgitu v průběhu roku. Dle malajsijských statistik naopak vzájemný obchod vzrostl o 0,4%, export do zemí EU se meziročně zvýšil o 1,6% a import poklesl o 0,5%.  Dle úřadu Eurostat pak export do zemí EU meziročně poklesl o 2,5% a import ze zemí EU poklesl o 1,1%

 

Diverzifikace exportu je důležitým úkolem pro budoucnost. V roce 2016 byly za slibné exportní trhy považovány Mexiko, Tanzánie a Nigérie

Celkový obrat 2016
Poř. Země Podíl v (%)
1. ČLR 15,8
2. Singapur 12,3
3. EU28 9,8
4. USA 8,9
5. Japonsko 7,9
6. Thajsko 5,7
7. Taiwan 4,0
8. Korejská republika 3,9
9. Indonésie 3,7
10. Hong Kong 3,3

Zdroj: Eurostat

 

Exporty 2016
Poř. Země Podíl v (%)
1. Singapur 14,6
2. ČLR 12,5
3. EU28 10,2
4. USA 10,2
5. Japonsko 8,1
6. Thajsko 5,6
7. Hong Kong 4,8
8. Indie 4,1
9. Indonésie 3,5
10. Austrálie 3,4

 Zdroj: MATRADE

 

Import 2016
Poř. Země Podíl v %
1. ČLR 20,4
2. Singapur 10,4
3. EU28 9,1
4. Japonsko 8,2
5. USA 8,0
6. Thajsko 6,1
7. Tchai-wan 6,0
8. Korejská republika 5,3
9. Indonésie 4,2

Zdroj: MATRADE

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu v r. 2016
Komodita Objem v mld. RM  Meziroční index Podíl na celkovém vývozu (%)
  2015 2016 2016 2016
Elektrické a elektronické výrobky 277,92 287,71 3,52% 36,61%
Chemikálie a chemické výrobky 55,14 58,99 6,98% 7,51%
Rafinované ropné produkty 54,55 54,5 -0,09% 6,93%
Palmový olej a produkty z něj 45,59 48,27 5,88% 6,14%
Stroje, zařízení a jejich části 36,15 37,68 4,23% 4,79%
Kovové výrobky 34,89 33,39 -4,30% 4,25%
LNG 44,6 32,01 -28,23% 4,07%
Optické a vědecké přístroje 26,08 28,74 10,20% 3,66%
Ropa 26,07 22,27 -14,58% 2,83%
 Gumové výrobky 20,18 20,25 0,35% 2,58%

Zdroj: Malaysia External Trade Statistics, Trade Performance 2016

 

Komoditní struktura dovozu v r. 2016
Komodita Objem v mld. RM Meziroční index Podíl na celkovém dovozu
  2015 2016 2016 2016
Elektrické a elektronické výrobky 201,33 209,94 4,28% 30,05%
Chemikálie a chemické výrobky 64,82 68,01 4,92% 9,73%
Stroje, zařízení a jejich části 59,36 65,05 9,59% 9,31%
Rafinované ropné produkty 63,47 52,4 -17,44% 7,50%
Dopravní zařízení 36,37 41,34 13,67% 5,92%
Kovové výrobky 44,09 39,22 -11,05% 5,61%
Železné a ocelové výrobky 21,75 22,99 5,70% 3,29%
Optické a vědecké přístroje 21,65 21,92 1,25% 3,14%
Potravinářské  výrobky 17,78 18,66 4,95% 2,67%
Textil, oděvy a obuv 15,98 18,1 13,27% 2,59%

Zdroj: Malaysia External Trade Statistics, Trade Performance 2016

 

Komoditní struktura zahraničního obchodu Malajsie zůstává v zásadě téměř neměnná s výjimkou dílčích posunů na předních místech pořadí.

 

Setrvale rostoucím sektorem jsou výrobky zpracovatelského průmyslu a restart růstu odbytu palmového oleje a výrobků z něj. Naopak setrvale nízké ceny ropy a zemního plynu výrazně ovlivnily hodnoty vývozu navzdory vyšším exportovaným objemům (pokles u zemního plynu činil 28,2% a u ropy 14,6%)

 

Ve výrobním sektoru, který se na vývozu podílí z 82,2% došlo k růstu téměř ve všech položkách. Zejména vývoz elektrických a elektronických přístrojů (36,6% celkového exportu) s růstem ve výši 3,5% se na tomto trendu pozitivně podepsal.  Z dalších významných položek, jejichž vývoz v tomto sektoru v roce 2016 rostl lze jmenovat elektronické součástky, součástky kancelářských strojů, fotosenzitivní polovodičové součástky a zařízení na příjem zvuku, obrazu a dat.

 

Nejvíce rostoucí odbytiště elektronických součástek byli Singapur, USA, Německo, Mexiko, Indie, SAR, Vietnam a Turecko.  v těchto sektorech byli Hong Kong, USA, ČLR, Taiwan, Japonsko a Mexiko. 

 

V oblasti dovozu převažovaly taktéž výrobní sektor. I zde dominují elektrické a elektronické výrobky (30,0%), dále chemické výrobky (9,7%) a stroje a jejich součásti (9,3%).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bezcelní zóna je v Malajsii definována jako prostor mimo hlavní celní oblast, kde není uplatňována celní jurisdikce s výjimkou obecně platných zákazů dovozů, tak jak je vymezují jednotlivá nařízení o zákazu dovozů (viz zakázané druhy dováženého zboží). Kromě několika výjimek je možné v bezcelní zóně prodávat zboží a poskytovat služby bez povinnosti platit cla, spotřební daně, prodejní daně a daň ze služeb.

V Malajsii existují následující bezcelní zóny (podle zákona Free Zone Act 1990):

  1. Ostrov Labuan ve státě Sabah, kde působí společnosti těžící a zpracovávající ropu a zemní plyn. V roce 1990 zde bylo ustaveno International Offshore Financial Center (IOFC) s cílem zajistit nadstandardní podmínky pro příliv zahraničního kapitálu do bankovnictví a pojišťovnictví.
  2. Ostrov Langkawi ve státě Kedah, kde byla bezcelní zóna založena za účelem zabezpečení lepších podmínek pro rozvoj turistiky. Ačkoli Langkawi spadá pod správu státu Kedah, má relativně autonomní samosprávu, tzv. LADA (Langkawi Development Authority), zajišťující plánování a realizaci rozvoje cestovního ruchu.
  3. Ostrov Tioman na východním pobřeží Malajsie v blízkosti Singapuru. Cílem zřízení této bezcelní zóny je opět rozvoj turistického ruchu.
  4. Ve městě Johor Baru existuje také bezcelní zóna, která je v těsném sousedství Singapuru, díky čemuž je vyhledávaným cílem návštěvníků z této země.
  5. Přístav Klang - část přístavu je bezcelní zóna, v současné době zde probíhá realizace projektu na výstavbu halal centra.

Hospodářské zóny:

Kromě stávajících hospodářských zón malajsijská vláda rozhodla o vytvoření dalších:

  1. Iskandar Development Region - IDR (na jihu poloostrova u města Johor Bahru, plocha 2 200 km2;
  2. Northern Economic Corridor (vč. ostrova Penang a přilehlého pevninského okolí);
  3. East Coast Corridor (zejm. stát Terangganu);
  4. Sabah Development Corridor (slavnostně vyhlášen v únoru 2008);
  5. Sarawak Corridor of Renewable Energy, vyhlášen 6.3.2008 (dva posledně jmenované projekty jsou na ostrově Borneo);
  6. Multimedia Super Corridor a Cyberjaya (zaměřeno na IT a telekomunikace).

Účast firem (i zahraničních) v uvedených projektech přináší řadu výhod: vynětí z pravidel Výboru pro zahraniční investice, volnost při získání kapitálu ze zahraničí, možnost zaměstnat zahraniční pracovní síly ve zjednodušené proceduře, daňové prázdniny až na 10 roků, daňová zvýhodnění pro zahraniční odborníky apod.

 

V březnu 2017 oznámil malajsijský premiér Najib Razak vytvoření Digital Free Trade Zone (DFTZ). Jedná se o PPP (public-private partnership) projekt ve spolupráci mimojiné s čínským konglomerátem Alibaba. DFTZ není klasickou zónou volného obchodu, nenabízí nad stávající rámec žádné zákonné pobídky. V první fázi bude spuštěno centrum při letišti KLIA (Kuala Lumpur International Airport), které by se mělo stát centrálou pro zpracování celní a další exportně/importní administrativy, čímž by se měly předmětné procedury výrazně zrychlit. Tato fáze by měla být spuštěna do konce roku 2017.

 

Ve druhé fázi bude založeno byznysové centrum Kuala Lumpur Internet City (ve spolupráci s konglomerátem Catcha Group), které bude jakýmsi hybridem mezi klasickým business parkem a start-up inkubátorem za přítomností celého ekosystému podpůrných služeb zaměřených na firmy ze sektoru e-commerce. Hlavní přidanou hodnotou tohoto centra by však měla být jednotná platforma pro e-služby, kterou budou moci všechny zúčastněné firmy (zejména malé a střední podniky) využívat. Tato platforma by měla taktéž zahrnovat služby státní správy a usnadnit mezinárodní obchodování se službami a zbožím.

 

Internetové odkazy:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Malajsie je ze strany zahraničních investorů vnímána v zásadě pozitivně. V Indexu Ease of Doing Business 2017 kompilovaném Světovou bankou se umístila na 23. místě. (v předchozím roce se Malajsie umístila na 18. místě, s tím, že po revizi metodologie srovnání v průběhu roku bylo toto umístění revidováno na 22. místo. Malajsie si tedy meziročně pohoršila o jednu příčku). Pro srovnání ČR se umístila na 27. místě (2016: 26. místo).

 

Dle zprávy Malajsijské investiční agentury MIDA dosáhly přímé investice v roce 2016 výše 207,9 mld. RM/ 49,5 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 7,7%. Podíl přímých zahraničních investic se zvýšil z 19,4% na 28% a hodnota PZI se meziročně zvýšila o 25,3%.

 

Ze sektorového pohledu jednoznačně vedly investice do služeb (68%), dále zpracovatelský průmysl (28%) a tzv. primární sektor (těžební průmysl, zemědělství a komodity) s 4%.

 

Z hlediska hodnoty schválených investičních projektů v roce 2016 se největšími zahraničními investory stala ČLR (17,4%), Nizozemí (11,6%), Německo (9,4%), Velká Británie (9,4%) a Jižní Korea (8%).

 

V opačném směru MYS v oblasti přímých zahraničních investic (DIA) za rok 2016 zaznamenala Malajsie výši 569,4 mld. RM (135,57 mld. USD), a to zejména v sektoru financí a pojišťovnictví (33,9%), těžby (23,9%) a zemědělství (8,0%). Hlavními investičními destinacemi byli Singapur (15,5%), Indonésie (9,6%) a Kanada (9,3%).

 

Největším investičním projektem probíhajícím v současné době v Malajsii je stavba integrovaného terminálu PIPC (Pengerang Integrated Petroleum Complex) ve státě Johor na jihu země. PIPC představuje terminál zahrnující kompletní spektrum rafinérií, skladovacích, přečerpávacích a zkapalňovacích kapacit pro ropu a zemní plyn, a ostatní přidružené služby. Projekt započal v roce 2011 a částečně byl zprovozňován (úložné kapacity zemního plynu) v následujících letech. Hlavní probíhající výstavba v rámci PIPC je projekt PIC (Pengerang Integrated Complex), který zahrnuje zejména rafinérii Refinery and Petrochemical Integrated Development (RAPID) a šest dalších zařízení (kogenerační jednotu, separační jednotku, hlubokomořský terminál pro velké tankery, 2. regasifikační terminál, a další). Investice do PIC a zejména RAPIDu čítá 27 mld. USD a s plným zprovozněním celého komplexu se počítá do roku 2019. 

 

V průběhu roku 2016 byly v Malajsii oznámeny další velké infrastrukturní projekty, kterými je např. výstavba vysokorychlostní železnice mezi Malajsií a Singapurem.  Tato trať o délce bezmála 350 km by měla zkrátit cestu mezi oběma městy ze současných 6,5 hodin autobusem na 90 minut a stát se tak největší integrační iniciativou mezi Malajsií a Singapurem v novodobé historii. V Jihovýchodní Asii jde o ojedinělý projekt, který by měl vytvořit až 30.000 pracovních míst. Dále bylo oznámen projekt vybudování hlubokomořského přístavu ve městě Melaka, na kterém se podílí ČLR a Malajsie.

 

V roce 2017 také byl oznámen projekt železniční tratě spojující východní a západní pobřeží země do roku 2022 v hodnotě 1,25 mld. USD. Všechny shora uvedené projekty úzce souvisí s čínskou iniciativou One Belt One Road, která umožní nebývale posílit obchod jak v rámci regionu, tak mezi východní a západní polokoulí.

 

Z existujících projektů stále probíhá dobudování systému veřejné dopravy

Největším investičním projektem je v současnosti výstavba systému veřejné dopravy v hlavním městě (MRT). Celkové náklady na všechny 3 nové linky MRT se odhadují v rozmezí 80 – 90 mld. RM (cca 25 – 30 mld. USD), přičemž její dokončení se předpokládá ke konci června 2017.

 

Dlouhodobou otázkou je vylepšení dálniční sítě ve státech Sabah a Sarawak, kde se počítá s vybudováním dálnice Pan-Borneo Highway. V průběhu roku 2016 byly započaty základní práce a vykupování pozemků. Tato dálnice by měla výrazně posílit dopravu i obchod v rámci malajsijské části Bornea.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční pobídky

Hospodářský úspěch Malajsie v 90. letech by nebyl myslitelný bez obrovského přílivu zahraničních investic a následné globální expanze malajsijských vývozů. Zahraniční investoři prakticky změnili strukturu průmyslu a vývozů, které byly do té doby převážně tvořeny přírodními surovinami. Přítomnost zahraničních investorů pozvedla technologickou úroveň země a přispěla k rozvoji infrastruktury. Malajsijská vláda si je těchto skutečností vědoma a pokračuje v politice podpory zahraničních investorů. V současnosti tak činí s vědomím drtivé konkurence Číny, která se díky nižším nákladům na pracovní sílu stala pro manuálně náročnější výrobu atraktivnější. Namísto podpory manuálně náročných odvětví je - jak vyplývá ze současných vládních strategií – naopak vizí transformace země ve znalostní ekonomiku. V tomto světle jsou upřednostňovány ty investiční projekty, které jsou spojeny s vysokou přidanou hodnotou a primárním cílem je, aby většina dodatečně vytvořených pracovních míst byla kvalifikovaná.

 

Při udělování investičních pobídek musejí investoři předložit navrhované projekty nejprve „Malaysian Industrial Development Agency“ (MIDA), která posoudí, zda jsou v souladu s „Industrial Master Plan“ (IMP) a s vládní sociální politikou. Podmínky podpory investic obsahuje „Promotion of Investment Act“ z roku1986 a „Industrial Coordination Act“ z roku 1975. Souhlas s udělením investičních pobídek zahraničnímu investorovi závisí na rozsahu investice, kapitálové/pracovní náročnosti, na tom zda se účastní i domácí subjekt, na typu financování (z domácích nebo zahraničních zdrojů), možnosti existující a plánované infrastruktury podpořit záměry projektu a existenci domácího nebo zahraničního trhu pro finální výrobek.

 

Vláda nabízí zahraničním i domácím investorům ve zpracovatelském průmyslu celou řadu pobídek a úlev. Hlavní z nich obsahuje „Promotion of Investments Act“ z r. 1986 a „Income Tax Act“ z r. 1967. Investiční pobídky mohou mít různé formy (tzv. pionýrský statut, investiční daňové úlevy, prominutí stropu pro zahraniční vlastnictví, apod.) a jsou spojeny s obory, které Malajsie identifikovala z hlediska svého ekonomického rozvoje (a vize 2020) jako prospěšné.

 

Kromě shora uvedených nabídek existují také sektorové pobídky v gesci specializovaných agentur. V oblati IT a multimédií tak je možné dosáhnout na investiční a podnikatelské pobídky pod vládní agenturou Multimedia Development Corporation (MDEC), v oblasti biotechnologií na základě BioNexus statutu v rámci agentury Biotechcorp,  v oblasti halal průmyslu je možné dosáhnout na pobídky agentury Halal Industry Deveolopment Corporation (HDC) v rámci 13 oblastí tzv. Halal parků HALMAS. Investiční pobídky jsou zároveň poskytovány v případě investic do některého z 5 rozvojových hospodářských koridorů Malajsie (SCORE, NCER, ECER, SDC a Iskandar).

Omezení zahraničního kapitálu

I přes dílčí liberalizace sektoru služeb v roce 2009 a 2011 stále existuje v mnoha sektorech omezení zahraničního podílu ve firmách. V některých oblastech navíc přetrvává požadavek na partnera z řad etnických Malajců (Bumiputera) s minimálním podílem 30 %. Investiční agentura MIDA vydává pravidelně sadu příruček pro investice a vstup na trh ve vybraných sektorech služeb, na které odkazujeme i níže.

 

Logistika

Provozování skladu není obecně zatíženo limitem zahraničního vlastnictví, pouze v případě veřejných celních skladů je povinný podíl 30% bumiputera partnera. V případě dopravních služeb poskytovaných třetím osobám může zahraniční podíl dosahovat nejvýše 49%, v případě dopravy poskytované pouze vlastním subjektům není zahraniční vlastnictví omezeno. Firma poskytující integrované logistické služby může dosahovat zahraničního podílu maximálně ve výši 40%, avšak v případě mezinárodních integrovaných logistických služeb není zahraniční vlastnictví omezeno.  Více k sektoru logistiky obecně zde.

 

Finanční služby

Malajsie povoluje zahraničním bankám otevření až 4 poboček v zemi. Platí přísné schvalovací procedury a stropy zahraničního vlastnictví, což v souhrnu pro poskytovatele finančních služeb z EU představuje mimořádně velké překážky při vstupu na místní trh. V r. 2009 Centrální banka Malajsie částečně liberalizovala finanční služby. V případě investičních bank, islámských bank, pojišťoven a poskytovatelů takaful (islámské pojišťovnictví) je strop zahraničního vlastnictví 70%. V případě komerčních bank zůstává strop 30 %. Vydávání bankovních licencí zahraničním bankám je silně omezeno.

 

Právní služby

Existují striktní předpisy na provádění právních služeb; prakticky je může provozovat a právní firmy vlastnit jen místní subjekt, občan nebo rezident s příslušnými zkouškami z právního systému v malajštině/bahasa. Výjimku tvoří federální území Labuan, kde zahraniční právníci mohou poskytovat služby jen zahraničním offshore firmám zde založeným. Existují zvláštní případy, kdy místní právní firma může zaměstnat zahraničního právníka k výkladu nemalajsijského práva. V roce 2014 vešel v účinnost dodatek k zákonu o právních službách z r 1976, který umožňuje vytváření společných podniků v oblasti práva a registraci zahraničních právníkům, získání licence Kvalifikované právní firmy a usazování zahraničních právníků. V dubnu 2015 získala první licenci Kvalifikované právní firmy kancelář Trowers & Hamlins. Tato licence nevyžaduje místního partnera, bude jich však uděleno pouze pět, jelikož jsou účelově vázány na podporu iniciativy „Malajsie jako centrum islámských financí“ a tyto firmy musí prokázat expertízu v oblasti islámských financí. Ani po roce a půl od předmětné liberalizace nedošlo k výraznějšímu průniku zahraničních advokátních kanceláří na malajsijský trh, kdy tyto raději fungují jako doposud na dálku ze sousedních států (Singapur). Více informací ke vstupu na trh právních služeb v Malajsii zde.

 

Účetnictví a daňové služby

Toto odvětví bylo zcela liberalizováno. V současnosti je tak možné zahraniční vlastnictví těchto firem bez limitu. Více informací zde.

 

Stavebnictví

Malajsie by měla zejména umožnit zakládání zahraničních stavebních firem. V současné době je přístup na trh velmi omezen, kdy je od dodavatelů z EU, kteří mají zájem o založení firmy v místě požadováno, aby si našli místního partnera, který bude vlastnit alespoň 70 % kapitálu ve společném podniku. Druhou možností je udělení povolení zahraniční společnosti na projektové bázi, kdy se firma může kvalifikovat pouze pro projekty do určité výše rozpočtu na základě své velikosti, počtu kvalifikovaných zaměstnanců, apod.

 

Životní prostředí

Malajsie do značné míry liberalizovala služby v oblasti životního prostředí. Pro sektor konzultačních služeb k zhodnocení environmentálního dopadu (EIA), stejně tak pro služby nakládání s odpady. Vláda nicméně vyzývá k zakládání společných podniků k lepšímu transferu znalostí a technologií. V zásadě jediný sektor, kde stále existuje strop zahraničního vlastnictví, je obnovitelná energetika, kde zahraniční subjekt smí vlastnit maximálně 49%. Více informací zde.

 

Turismus

Cestovní ruch je důležitým sektorem malajsijské ekonomiky. V zájmu dalšího růstu tohoto sektoru vláda Malajsie již v některých jeho subsektorech (r. 2009) odstranila 30% strop zahraničního vlastnictví (tématické parky, výstaviště a konvenční centra s kapacitou nad 5.000 míst, cestovní agentury a kanceláře pro incomingovou turistiku, 4- a 5-hvězdičkové hotely atp.). V případě 3- hvězdičkových hotelů se povinný místní podíl v průběhu posledních let snížil na 30%. V případě hotelů nižších kategorií platí povinné 100% místní vlastnictví. Více informací zde.

 

Energetika

Obecný limit pro zahraniční vlastnictví výrobců elektrické energie je 49%, včetně obnovitelné energetiky (viz výše). V oblasti těžby ropy a zemního plynu se za zahraniční firmy se podílí na těžbě jen prostřednictvím partnerských kontraktů s národní ropnou společností Petronas, a to jak v oblasti geologického průzkumu, tak těžby samotné. Zahraniční firmy se mohou podílet na omezených sektorech služeb v ropném sektoru buď prostřednictvím partnerství s místní firmou nebo jako kontraktor. Zahraniční podíl ve firmě nesmí přesáhnout obecný 49% podíl.

 

Distribuce - maloobchodní prodej

Podmínky pro maloobchodní prodej byly do značné míry liberalizovány. Ještě před několika lety byly menší prodejny zcela zapovězeny zahraničním vlastníkům. Aktuálně mohou zahraniční společnosti zakládat prodejny za podmínek založení společnosti v Malajsii a v určitých segmentech také za dodržení povinného podílu sortimentu pocházejícího od malých a středních podniků vlastněných preferovaným etnikem "bumiputera". Více informací zde

 

Omezení držení výnosů z vývozu z Malajsie v cizích měnách

V prosinci 2016 oznámila centrální banka Malajsie opatření na stabilizaci malajsijského ringgitu. Mimojiné byla zavedena povinnost směny 75% veškerých výnosů z exportu z Malajsie ze zahraničních měn na malajsijský ringgit. Exportéři mohou takto konvertované výnosy uložit pod zvýhodněnou úrokovou sazbou 3,25%. Toto opatření však nepříznivě ovlivňuje devizovou likviditu malajsijských exportérů. Opatření se týká také zahraničních společností se sídlem v Malajsii, a tak představuje další překážku volnému obchodu, na kterou je nutné brát zřetel. Není zatím jasné, zda se jedná o opatření svou povahou mimořádné dočasné, tedy pouze do stabilizace ringgitu, či bude nadále standardem.

 

Internetové odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: