Malajsie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance za posledních pět let (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

219,7

229,5

239,9

255,3

194,9

Dovoz

180,6

198,4

216,4

227,6

171,4

Saldo

+39,1

+31,4

+23,5

+27,7

23,6

Zdroj: Ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu / MITI

Malajsijský export v roce 2015 vykázal uspokojivý růst. Za celý rok 2015 činil malajsijský vývoz 779,95 mld. RM (tj. cca 194,9 mld. USD), což představuje 1,9 % růst oproti r. 2014.

Dovoz do Malajsie činil v roce 2015 dovoz 685,65 mld. RM (tj. cca 171,4 mld. USD), což představuje meziroční růst o 0.4 %

Kladné saldo zahraničního obchodu v roce 2015 vzrostlo na 94,29 mld. RM (tj. cca 23,6 mld. USD), což představuje růst o 14,3 %.

Zahraničně-obchodní obrat Malajsie v roce 2014 činil 1 466 mld. RM (tj. cca 366,5 mld. USD), což představuje 1,2% růst ve srovnání s předchozím rokem.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem (2015) byla podle již sedmým rokem za sebou ČLR, která byla zároveň na prvním místě v dovozu do Malajsie a na druhém místě ve vývozu Malajsie (po Singapuru). Vzájemný obchod vzrostl meziročně o 11,1%

Významným obchodním partnerem jsou stále více země uskupení ASEAN, které dohromady tvoří 27,4% celkového zahraničního obchodu. Jediný členský stát ASEAN, který v obchodu s Malajsií zaznamenal pokles vzájemného obchodu je Indonésie (-4,1%). 

Mimo ASEAN zůstává významným partnerem v Asii Japonsko, se kterým vzrostl vzájemný obchod o 1,4% na 82,71 mld. RM ( 27,5 mld. USD), přičemž dovoz z Japonska mírně poklesl (o 2,9%), neopak vývoz posílil o 4,4%.

EU je třetím největším obchodním partnerem, dále je pro Malajsii  třetí nejvýznamnější exportní destinací. EU je také pro Malajsii třetím největším importním partnerem. Celkový obchod v roce 2015 meziročně vzrostl o 8,4% na 36,1 mld. EUR. Export do zemí EU vzrostl o 15,8%, na čemž se podílel zejména růst exportu do Nizozemí, Německa, Velké británie, Belgie a Polska. Naproti tomu dovoz z EU poklesl o 4,4%.(zdroj: Eurostat)

Diverzifikace exportu je důležitým úkolem pro budoucnost. Malajsie se tak snaží otevírat nové trhy a rozvíjet ty, které dosud nestály ve středu pozornosti. Vývoz do zemí Afriky v roce 2015 vzrostl o 5,9% na 20,61 mld. RM (5,15 mld. USD). Nejvíce v této oblasti rostl export do Keni, Angoly, Mozambiku a Tanzánie.

Celkový obrat 2015

Poř.

Země

Podíl v (%)

1.

ČLR

18,9

2.

Singapur

12,9

3.

EU28

9,8

4.

Japonsko

9,3

5.

USA

8,7

6.

Thajsko

5,8

7.

Indonésie

4,1

8.

Tchai-wan

4,1

9.

Korejská republika

3,8

10.

Austrálie

3,1

Export 2015

Poř.

Země

Podíl v %

1.

Singapur

13,9

2.

ČLR

13,0

3.

EU28

10,1

4.

Japonsko

9,5

5.

USA

9,4

6.

Thajsko

5,3

7.

Hong Kong

4,7

8.

Indie

4,1

9.

Indonésie

3,7

10.

Austrálie

3,6

Import 2015

Poř.

Země

Podíl v %

1.

ČLR

18,9

2.

Singapur

12,0

3.

EU28

9,5

4.

USA

8,1

5.

Japonsko

7,8

6.

Thajsko

6,1

7.

Tchai-wan

5,3

8.

Indonésie

4,5

9.

Korejská republika

4,5

10.

Vietnam

2,7

Zdroj: Evropská komise, MITI, MATRADE

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu v r. 2015

Komodita

Objem v mld. RM

% změna oproti
předchozímu roku

Podíl na celkovém vývozu v %

 

2014

2015

2015

2015

Elektrické a elektronické výrobky

256,14

277,92

8,50

35,6

Chemikálie a chemické výrobky

51,50

55,14

7,06

7,06

Rafinované ropné produkty

70,35

54,55

-22,46

9,18

Zkapalněný zemní plyn LNG

64,28

47,06

-25,95

6,03

Palmový olej

46,95

45,61

2,86

5,84

Stroje, zařízení a jejich části

28,16

36,14

3,42

4,63

Kovové výrobky

26,45

34,89

28,3

4,44

Optické a vědecké přístroje

23,66

26,11

10,6

3,34

Ropa

33,79

26,07

-22,9

3,34

 Gumové výrobky 18,00 20,18 12,1 2,58

Zdroj: MITI report 2015

Komoditní struktura dovozu v r. 2015

Komodita

Objem v mld. RM

% změna oproti
předchozímu roku

Podíl na celkovém vývozu v %

 

2014

2015

2015

2015

Elektrické a elektronické výrobky

190,75

201,33

5,55

29,36

Chemikálie a chemické výrobky

62,13

65,00

4,61

9,4

Rafinované ropné produkty

80,04

63,47

-20,8

9,25

Stroje, zařízení a jejich části

57,09

59,36

3,97

8,65

Kovové výrobky

41,72

44,09

5,68

6,43

Dopravní zařízení

37,76

36,37

-3,73

5,30

Železné a ocelové výrobky

25,30

21,75

-14,12

3,17

Optické a vědecké přístroje

20,99

21,65

3,14

3,14

Potravinářské  výrobky

16,97

17,78

4,77

2,59

Textilie, oděvy a obuv

9,34

15,97

7,09

2,32

Zdroj: MITI report 2015

Komoditní struktura zůstává v zásadě velice podobná, jako v předchozích letech. Pozitivním vlivem je rostoucí poptávka po polovodičových výrobcích, která zvedá odbyt v sektoru elektrických a elektronických přístrojů. Naopak nízké ceny komodit a taktéž snížená poptávka po nich zapříčinili snížení exportu ropy, zemního plynu, kaučuku a palmového oleje.

Ve výrobním sektoru, který se na vývozu podílí ze 76,7% došlo k růstu téměř ve všech položkách. Zejména vývoz elektrických a elektronických přístrojů (35,6% celkového exportu) s růstem ve výši 8,5% se na tomto trendu pozitivně podepsal. Dále v tomto sektoru vysoce rostly polovodičové součástky, zařízení na příjem zvuku, obrazu a dat či fotosenzitivní součástky. Hlavními příjemci v těchto sektorech byli Hong Kong, USA, ČLR, Taiwan, Japonsko a Mexiko. Z dalších sektorů zaznamenaly významnější růst kovové výrobky (28,5%).

Vývoz ropy v roce 2015 prudce klesal. Vývoz kaučuku a gumových výrobků po dvou letech začal stoupat, a sice o 12,1%.

V oblasti dovozu převažovaly taktéž výrobní sektor. I zde dominují elektrické a elektronické výrobky (29,3%), dále chemické výrobky (9,4%) a ropné produkty (9,25%).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bezcelní zóna je v Malajsii definována jako prostor mimo hlavní celní oblast, kde není uplatňována celní jurisdikce s výjimkou obecně platných zákazů dovozů, tak jak je vymezují jednotlivá nařízení o zákazu dovozů (viz zakázané druhy dováženého zboží). Kromě několika výjimek je možné v bezcelní zóně prodávat zboží a poskytovat služby bez povinnosti platit cla, spotřební daně, prodejní daně a daň ze služeb.

V Malajsii existují následující bezcelní zóny (podle zákona Free Zone Act 1990):

  1. Ostrov Labuan ve státě Sabah, kde působí společnosti těžící a zpracovávající ropu a zemní plyn. V roce 1990 zde bylo ustaveno International Offshore Financial Center (IOFC) s cílem zajistit nadstandardní podmínky pro příliv zahraničního kapitálu do bankovnictví a pojišťovnictví.
  2. Ostrov Langkawi ve státě Kedah, kde byla bezcelní zóna založena za účelem zabezpečení lepších podmínek pro rozvoj turistiky. Ačkoli Langkawi spadá pod správu státu Kedah, má relativně autonomní samosprávu, tzv. LADA (Langkawi Development Authority), zajišťující plánování a realizaci rozvoje cestovního ruchu.
  3. Ostrov Tioman na východním pobřeží Malajsie v blízkosti Singapuru. Cílem zřízení této bezcelní zóny je opět rozvoj turistického ruchu.
  4. Ve městě Johor Baru existuje také bezcelní zóna, která je v těsném sousedství Singapuru, díky čemuž je vyhledávaným cílem návštěvníků z této země.
  5. Přístav Klang - část přístavu je bezcelní zóna, v současné době zde probíhá realizace projektu na výstavbu halal centra.

Hospodářské zóny:

Kromě stávajících hospodářských zón malajsijská vláda rozhodla o vytvoření dalších:

  1. Iskandar Development Region - IDR (na jihu poloostrova u města Johor Bahru, plocha 2 200 km2, oficiálně zahájena realizace projektu v listopadu 2006, v prvních 5ti letech očekávané investice za 15 mld. USD, cíl 50 mld. USD);
  2. Northern Economic Corridor (vč. ostrova Penang a přilehlého pevninského okolí);
  3. East Coast Corridor (zejm. stát Terangganu);
  4. Sabah Development Corridor (slavnostně vyhlášen v únoru 2008);
  5. Sarawak Corridor of Renewable Energy, vyhlášen 6.3.2008 (dva posledně jmenované projekty jsou na ostrově Borneo);
  6. Multimedia Super Corridor a Cyberjaya (zaměřeno na IT a telekomunikace).

Účast firem (i zahraničních) v uvedených projektech přináší řadu výhod: vynětí z pravidel Výboru pro zahraniční investice, volnost při získání kapitálu ze zahraničí, možnost zaměstnat zahraniční pracovní síly, daňové prázdniny až na 10 roků, daňová zvýhodnění pro zahraniční odborníky apod.

Internetové odkazy:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Malajsie je ze strany zahraničních investorů vnímána pozitivně. V Indexu Ease of Doing Business 2016 kompilovaném Světovou bankou se umístila na 18. místě.

Dle zprávy Malajsijské investiční agentury MIDA dosáhly přímé investice v roce 2015 výše 186,7 mld. RM/ 30,6 mld. USD, což představuje meziroční pokles o 21%. Podíl přímých zahraničních investic je setrvale nízký (19,4% - 39,5 mld. RM/ 5 mld. USD) a představuje meziroční růst 11,8%. Vláda MYS domácí investice podporuje a za zvlášť klíčové je považuje v realitách, stavebnictví a cestovním ruchu. Ze sektorového pohledu jednoznačně vedly služby (58%), dále zpracovatelský průmysl (40%) a tzv. primární sektor (těžební průmysl, zemědělství a komodity) z 2%.

Z hlediska hodnoty schválených investičních projektů ve zpracovatelském průmyslu v roce 2015 se největšími zahraničními investory staly USA, Japonsko, Hong Kong, ČLR a Singapur. Z hlediska celkové hodnoty byli největšími investory Singapur, Japonsko a Nizozemí.

V opačném směru MYS realizovala v roce 2015 přímé investice do zahraničí ve výši 588,4 mld. RM/147,1 mld. USD, a to zejména v sektoru financí a pojišťovnictví (30%), těžby (28,3%) a ICT (9,8%). Hlavními investičními destinacemi byli Singapur, Indonésie a Kanada.

Domácí investice

Největším investičním projektem je v současnosti výstavba systému veřejné dopravy v hlavním městě (MRT), což je zároveň dosud největší infrastrukturní projekt v historii MYS. Celkové náklady na všechny 3 nové linky MRT se odhadují v rozmezí 80 – 90 mld. RM (cca 25 – 30 mld. USD).  První fáze, prodlužování linky metra Ampang, by měla být dokončena v březnu 2016. Otevření prodloužení linky metra Kelana Jaya je plánováno na polovinu roku 2016. Otevření dalších nových a prodloužených linek MRT je plánováno na konec roku 2016 a polovinu roku 2017. V rámci státního rozpočtu pro r. 2016 se kromě toho plánuje pokračování projektů v oblasti železniční i silniční infrastruktury mimo metropoli, zejména páteřní dálnice po západním pobřeží či vylepšení železnice na východním pobřeží, dálnice Pan-Borneo Highway a na severu při hranici s Thajskem a dálnice podél západního pobřeží na sever od hlavního města. Rozpočet dále počítá s vylepšením páteřní optické sítě a jejím rozšířením do venkovských oblastí.

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Hospodářský úspěch Malajsie v 90. letech by nebyl myslitelný bez obrovského přílivu zahraničních investic a následné globální expanze malajsijských vývozů. Zahraniční investoři prakticky změnili strukturu průmyslu a vývozů, které byly do té doby převážně tvořeny přírodními surovinami. Přítomnost zahraničních investorů pozvedla technologickou úroveň země a přispěla k rozvoji infrastruktury. Malajsijská vláda si je těchto skutečností vědoma a pokračuje v politice podpory zahraničních investorů. V současnosti tak činí s vědomím drtivé konkurence Číny, která se díky nižším nákladům na pracovní sílu stala pro manuálně náročnější výrobu atraktivnější. Namísto podpory manuálně náročných odvětví je - jak vyplývá ze současných vládních strategií – naopak vizí transformace země ve znalostní ekonomiku. V tomto světle jsou upřednostňovány ty investiční projekty, které jsou spojeny s vysokou přidanou hodnotou a primárním cílem je, aby většina dodatečně vytvořených pracovních míst byla kvalifikovaná.

Při udělování investičních pobídek musejí investoři předložit navrhované projekty nejprve „Malaysian Industrial Development Agency“ (MIDA), která posoudí, zda jsou v souladu s „Industrial Master Plan“ (IMP) a s vládní sociální politikou. Podmínky podpory investic obsahuje „Promotion of Investment Act“ z roku1986 a „Industrial Coordination Act“ z roku 1975. Souhlas s udělením investičních pobídek zahraničnímu investorovi závisí na rozsahu investice, kapitálové/pracovní náročnosti, na tom zda se účastní i domácí subjekt, na typu financování (z domácích nebo zahraničních zdrojů), možnosti existující a plánované infrastruktury podpořit záměry projektu a existenci domácího nebo zahraničního trhu pro finální výrobek.

Vláda nabízí zahraničním i domácím investorům ve zpracovatelském průmyslu celou řadu pobídek a úlev. Hlavní z nich obsahuje „Promotion of Investments Act“ z r. 1986 a „Income Tax Act“ z r. 1967. Investiční pobídky mohou mít různé formy (tzv. pionýrský statut, investiční daňové úlevy, prominutí stropu pro zahraniční vlastnictví, apod.) a jsou spojeny s obory, které Malajsie identifikovala z hlediska svého ekonomického rozvoje (a vize 2020) jako prospěšné.

Kromě shora uvedených nabídek existují také sektorové pobídky v gesci specializovaných agentur. V oblati IT a multimédií tak je možné dosáhnout na investiční a podnikatelské pobídky pod vládní agenturou Multimedia Development Corporation (MDEC), v oblasti biotechnologií na základě BioNexus statutu v rámci agentury Biotechcorp,  v oblasti halal průmyslu je možné dosáhnout na pobídky agentury Halal Industry Deveolopment Corporation (HDC) v rámci 13 oblastí tzv. Halal parků HALMAS. Investiční pobídky jsou zároveň poskytovány v případě investic do některého z 5 rozvojových hospodářských koridorů Malajsie (SCORE, NCER, ECER, SDC a Iskandar).

Internetové odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: