Malajsie: Zahraniční obchod a investice

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance za posledních pět let (v mld. USD)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

239,9

255,3

194,9

 187,1  233,8

Dovoz

216,4

227,6

171,4

 166,3  209,5

Saldo

+23,5

+27,7

+23,6

+20,7  +24,3

Zdroj: Ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu / MITI

V roce 2017 zaznamenal malajsijský zahraniční obchod meziroční nárůst o 19,4% na 1,774 bil. RM / 449 mld. USD, z čehož export představoval 935,39 mld. RM / 233,84 mld. USD (nárůst o  18,9%) a import  838,14 mld. RM / 209. 53 mld. USD (nárůst o 19,9%). Téměř dvacetiprocentní nárůst zahraničního obchodu byl částečně ovlivněn oslabením malajsijského ringgitu ke konci roku 2016 a zároveň zotavením cen ropy, zemního plynu a palmového oleje na komoditních trzích. 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem Malajsie za rok 2017 byla již devátým rokem v řadě ČLR, která byla zároveň na prvním místě v dovozu do Malajsie a na druhém místě ve vývozu Malajsie (po Singapuru). Vzájemný obchod vzrostl meziročně o 20,6% na 290,7 mld. RM (72.6 mld. USD).

Významným obchodním partnerem jsou stále více země uskupení ASEAN, které dohromady tvoří 27,5% (2016: 29,4%) celkového zahraničního obchodu Malajsie. 49,7% veškerého exportu do států ASEAN tvoří vývoz do reexportně orientovaného Singapuru, který meziročně vzrostl o 18,5% na 135,59 mld. RM (33,9 mld. USD). Také export do ostatních členských států ASEAN rostl ve dvouciferných číslech (Filipíny +21,2%, Thajsko +14,6%, Vietnam +16,1%, Kambodža, Laos a Myanmar celkem +14,1%).

Mimo ASEAN zůstává významným partnerem v Asii Japonsko, se kterým vzájemný obchod významně vzrostl o 14,7% na 74,89 mld. RM ( 34,6 mld. USD), přičemž dovoz z Japonska vzrostl o 11,6% a vývoz o 17,5%.
 

EU je pro Malajsii třetím největším obchodním partnerem a třetí nejvýznamnější exportní destinací, tesně za USA. EU je také pro Malajsii třetím největším importním partnerem (za Singapurem). Celkový obchod  s EU v roce 2017 meziročně vzrostl o 12,3 % na 39,4 mld. EUR, z toho vývoz z EU do Malajsie vzrostl o 8,8% na úroveň 14,3 mld. EUR a dovoz z Malajsie do EU vzrostl o 14,5% na objem 25 mld. EUR.

Diverzifikace exportu je důležitým úkolem pro budoucnost. V roce 2016 byly za slibné exportní trhy považovány Mexiko (růst vzájemného obchodu o 22,5% na úroveň 2,4 mld. USD), Brazílie (růst o 24,2%) a JAR (růst o 15,5%).

Nejvýznamnější obchodní partneři Malajsie v roce 2017
Poř. Země Podíl na celkovém zahraničním obchodu v (%)
1. ČLR 16,0
2. Singapur 13,1
3. EU28 10,1
4. USA 8,9
5. Japonsko 7,9
6. Thajsko 5,8
7. Taiwan 4,4
8. Indonésie 4,0
9. Korejská republika 3,6
10. Indie 3,4

Zdroj: Eurostat
 

Nejvýznamnější exportní destinace Malajsie v roce 2017
Poř. Země Podíl na celkovém exportu v (%)
1. Singapur 15,0
2. ČLR 12,6
3. EU28 10,3
4. USA 9,4
5. Japonsko 8,2
6. Thajsko 5,7
7. Hong Kong 4,5
8. Indie 3,9
9. Indonésie 3,6
10. Austrálie 3,5

 Zdroj: Eurostat
 

Nejvýznamnější zdrojové země importu do Malajsie v roce 2017
Poř. Země Podíl na celkovém importu v %
1. ČLR 19,9
2. Singapur 10,8
3. EU28 9,8
4. Japonsko 8,4
5. USA 7,6
6. Thajsko 6,6
7. Tchai-wan 5,8
8. Korejská republika 4,5
9. Indonésie 4,4
10. Vietnam 3,0

Zdroj: Eurostat

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 

Komoditní struktura vývozu v r. 2017
Komodita Objem v mld. RM  Meziroční index Podíl na celkovém vývozu (%)
  2016 2017 2017 2017
Celkem 786,96 935,39 118,86% 100%
Elektrické a elektronické výrobky 287,81 343,00 119,18% 36,67%
Rafinované ropné produkty 54,66 71,98 131,69% 7,70%
Chemikálie a chemické výrobky 59,07 68,58 116,10% 7,33%
Palmový olej a produkty z něj 48,27 53,85 111,56% 5,76%
LNG 32,70 40,46 123,73% 4,33%
Stroje, zařízení a jejich části 37,50 40,20 107,20% 4,30%
Kovové výrobky 33,35 38,00 113,94% 4,06%
Optické a vědecké přístroje 28,74 32,42 112,80% 3,47%
Ropa 22,31 27,97 125,37% 2,99%
Gumové výrobky 20,25 26,30 129,88% 2,81%

Zdroj: Malaysia External Trade Statistics, Trade Performance 2017
 

Komoditní struktura dovozu v r. 2017
Komodita Objem v mld. RM Meziroční index Podíl na celkovém dovozu
  2016 2017 2017 2017
Celkem 698,82 838,14 119,94% 100%
Elektrické a elektronické výrobky 209,94 252,90 120,46% 30,17%
Chemikálie a chemické výrobky 68,01 79,88 117,45% 9,53%
Stroje, zařízení a jejich části 65,05 78,59 120,81% 9,38%
Rafinované ropné produkty 52,53 75,51 143,75% 9,01%
Kovové výrobky 39,21 43,64 111,30% 5,21%
Dopravní zařízení 41,36 42,93 103,80% 5,12%
Železné a ocelové výrobky 23,00 27,34 118,87% 3,26%
Optické a vědecké přístroje 21,93 24,84 113,27% 2,96%
Potravinářské  výrobky 18,66 20,72 111,04% 2,47%
Textil, oděvy a obuv 18,12 17,67 97,52% 2,11%

Zdroj: Malaysia External Trade Statistics, Trade Performance 2017


Komoditní struktura zahraničního obchodu Malajsie zůstává v zásadě téměř neměnná s výjimkou dílčích posunů na předních místech pořadí.


Rok 2017 byl pro malajsijský zahraniční obchod rekordním, což se odráží i na růstu jednotlivých položek jeho komoditní struktury. Zejména ve vývozu rostla většina hlavních položek meziročně o pětinu až čtvrtinu. Lze také pozorovat návrat palmového oleje, hlavního zemědělského exportu Malajsie, k růstu (11,3%). Ropa, LNG a rafinované ropné výrobky, jejichž vývoz v minulých letech klesal, v uplynulém roce výrazně rostly (ropa: +25,4%, LNG: +23,7%, rafinované ropné produkty: +31,7%).

V sektoru zpracovatelského průmyslu, který se na vývozu podílí z 82,1%, došlo k růstu prakticky ve všech položkách. Zejména vývoz elektrických a elektronických přístrojů (36,7% celkového exportu) s růstem ve výši 19,18% se na tomto trendu pozitivně podepsal.  Z dalších významných položek, jejichž vývoz v tomto sektoru v roce 2017 rostl, lze jmenovat elektronické součástky, součástky kancelářských strojů, počítače a jejich součásti a zařízení na příjem zvuku, obrazu a dat.


Nejvíce rostoucími odbytišti elektronických součástek byli Singapur, Čína, Hong Kong,  USA, Japonsko, Nizozemí, Německo, Jižní Korea, Slovinsko, Thajsko a Indie.


V oblasti dovozu převažoval taktéž sektor zpracovatelského průmyslu. I zde dominují elektrické a elektronické výrobky (30,17%), dále chemické výrobky (9,53%) a stroje a jejich součásti (9,38%).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bezcelní zóna je v Malajsii definována jako prostor mimo hlavní celní oblast, kde není uplatňována celní jurisdikce s výjimkou obecně platných zákazů dovozů, tak jak je vymezují jednotlivá nařízení o zákazu dovozů (viz zakázané druhy dováženého zboží). Kromě několika výjimek je možné v bezcelní zóně prodávat zboží a poskytovat služby bez povinnosti platit cla, spotřební daně, prodejní daně a daň ze služeb.

V Malajsii existují následující bezcelní zóny (podle zákona Free Zone Act 1990):

  1. Ostrov Labuan ve státě Sabah, kde působí společnosti těžící a zpracovávající ropu a zemní plyn. V roce 1990 zde bylo ustaveno International Offshore Financial Center (IOFC) s cílem zajistit nadstandardní podmínky pro příliv zahraničního kapitálu do bankovnictví a pojišťovnictví.
  2. Ostrov Langkawi ve státě Kedah, kde byla bezcelní zóna založena za účelem zabezpečení lepších podmínek pro rozvoj turistiky. Ačkoli Langkawi spadá pod správu státu Kedah, má relativně autonomní samosprávu, tzv. LADA (Langkawi Development Authority), zajišťující plánování a realizaci rozvoje cestovního ruchu.
  3. Ostrov Tioman na východním pobřeží Malajsie v blízkosti Singapuru. Cílem zřízení této bezcelní zóny je opět rozvoj turistického ruchu.
  4. Ve městě Johor Baru existuje také bezcelní zóna, která je v těsném sousedství Singapuru, díky čemuž je vyhledávaným cílem návštěvníků z této země.
  5. Přístav Klang - část přístavu je bezcelní zóna, v současné době zde probíhá realizace projektu na výstavbu halal centra.

Hospodářské zóny:

Kromě stávajících hospodářských zón malajsijská vláda rozhodla o vytvoření dalších:

  1. Iskandar Development Region - IDR (na jihu poloostrova u města Johor Bahru, plocha 2 200 km2;
  2. Northern Economic Corridor (vč. ostrova Penang a přilehlého pevninského okolí);
  3. East Coast Corridor (zejm. stát Terengganu);
  4. Sabah Development Corridor (vyhlášen v únoru 2008);
  5. Sarawak Corridor of Renewable Energy, vyhlášen v březnu (dva posledně jmenované projekty jsou na ostrově Borneo);
  6. Multimedia Super Corridor a Cyberjaya (zaměřeno na IT a telekomunikace).

Účast firem (i zahraničních) v uvedených projektech přináší řadu výhod: vynětí z pravidel Výboru pro zahraniční investice, volnost při získání kapitálu ze zahraničí, možnost zaměstnat zahraniční pracovní síly ve zjednodušené proceduře, daňové prázdniny až na 10 roků, daňová zvýhodnění pro zahraniční odborníky apod.


V březnu 2017 bylo oznámeno vytvoření Digital Free Trade Zone (DFTZ). Jedná se o PPP (public-private partnership) projekt ve spolupráci mimojiné s čínským konglomerátem Tencent. DFTZ není klasickou zónou volného obchodu, nenabízí nad stávající rámec žádné zákonné pobídky. V první fázi bude spuštěno centrum při letišti KLIA (Kuala Lumpur International Airport), které by se mělo stát centrálou pro zpracování celní a další exportně/importní administrativy, čímž by se měly předmětné procedury výrazně zrychlit.  Pilotní projekt SME Onboarding cílí na malé a střední podniky, kterým umožňuje získat nová odbytiště prostřednictvím prodejních portálů, jako je Alibaba, Amazon, eBay, BuyMalaysia, Halal Trade a další. Dle vyjádření Ministerstva mezinárodního průmyslu a obchodu Malajsie tento projekt za prvních šest měsíců svého fungování přinesl zisky ve výši 52,1 mil. RM (12,8 mil. USD).


Ve druhé fázi bude založeno byznysové centrum Kuala Lumpur Internet City (ve spolupráci s konglomerátem Catcha Group), které bude jakýmsi hybridem mezi klasickým business parkem a start-up inkubátorem za přítomností celého ekosystému podpůrných služeb zaměřených na firmy ze sektoru e-commerce. Hlavní přidanou hodnotou tohoto centra by však měla být jednotná platforma pro e-služby, kterou budou moci všechny zúčastněné firmy (zejména malé a střední podniky) využívat. Tato platforma by měla taktéž zahrnovat služby státní správy a usnadnit mezinárodní obchodování se službami a zbožím.


Ve svém projevu při předložení státního rozpočtu pro rok 2018 tehdejší premiér Najib Razak informoval o návrhu prohlásit také ostrov Pangkor za bezcelní a bezdaňovou zónu, ovšem s výjimkou alkoholických nápojů, tabáku a automobilů. Tento návrh není univerzálně považován za šťastný, jeho odpůrci poukazují na relativně malý přínos osvobození od daní ve srovnání s břemenem stálých celních kontrol a dalších opatření pro zabránění pašování. Vláda dále deklarovala svůj úmysl založit v oblasti Bukit Kayu Hitam při hranicích s Thajskem vedle současného bezcelního městečka také zvláštní průmyslovou zónu. Po vzoru ekonomického koridoru Iskandar Development Region, který profituje zejména z geografické blízkosti Singapuru, by měla zóna v Bukit Kayu Hitam obdobně těžit z blízkosti rozvíjející se thajské ekonomiky.


Internetové odkazy:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Malajsie je ze strany zahraničních investorů vnímána v zásadě pozitivně. V Indexu Ease of Doing Business 2018, kompilovaném Světovou bankou, se umístila na 24. místě. (2017: 23. místo). Pro srovnání, ČR se umístila na 30. místě (2017: 27. místo). V žebříčku World Competitiveness Index zpracovávaném, World Economic Forum, se Malajsie umístila na 23. místě (Česká republika na 31. místě).


Dle zprávy Malajsijské investiční agentury MIDA dosáhly přímé investice v roce 2017 výše 197,1 mld. RM/ 49,27 mld. USD, což představuje meziroční pokles o 7,4%. Podíl přímých zahraničních investic se velmi mírně snížil z 28% na 27,8%. Hodnota schválených projektů v rámci PZI dosáhla 54,7 mld. RM / 13,68 mld. USD, což představuje pokles o 7,8%. Pokles byl způsoben zejména v subsektoru realit, kde došlo k příklonu ke spíše menším projektům, čímž poklesla i celková hodnota projektů, navzdoje zvýšení jejich počtu o 43,1%. Z celého objemu schválených investičních projektů představuje 62% nové projekty a 38% rozšíření těch stávajících.


Ze sektorového pohledu jednoznačně vedly investice do služeb (121 mld. RM, 61,4%), dále zpracovatelský průmysl (63,7 mld. RM, 32,3%) a tzv. primární sektor (těžební průmysl, zemědělství a komodity) , který s konečnou hodnotou 12,4 mld. RM představoval 6,3%.


Z hlediska hodnoty schválených investičních projektů v roce 2017 se největšími zahraničními investory stala ČLR, Švýcarsko, Singapur, Nizozemí a Německo, přičemž téměř 30% připadá jen na ČLR.


V opačném směru MYS v oblasti přímých zahraničních investic (DIA) za rok 2017 zaznamenala Malajsie investice ve výši 26.8 mld. RM / 6,7 mld. USD, což představuje 2,0% HNP. (V roce 2016 DIA činily 33,1 mld. RM / 2,8% HNP), a to zejména v sektoru financí a pojišťovnictví (45,8%), nefinančních služeb (22,5%), zpracovatelského průmyslu (14,2%), těžby (10,3%) a zemědělství (5,6%). Hlavními investičními destinacemi byli Singapur (18%), Indonésie (9%) a Kanada (5%). Za zmínku také stojí, že plných 29% DIA Malajsie směřovalo do Off-Shore destinací (Bermuda, Britské Panenské ostrovy, Nizozemské Antily, Kajmanské ostrovy, Mauricisus a další).


Největším investičním projektem probíhajícím v současné době v Malajsii je stavba integrovaného terminálu PIPC (Pengerang Integrated Petroleum Complex) ve státě Johor na jihu země. PIPC představuje terminál zahrnující kompletní spektrum rafinérií, skladovacích, přečerpávacích a zkapalňovacích kapacit pro ropu a zemní plyn, a ostatní přidružené služby. Projekt započal v roce 2011 a částečně byl zprovozňován (úložné kapacity zemního plynu) v následujících letech. Hlavní probíhající výstavba v rámci PIPC je projekt PIC (Pengerang Integrated Complex), který zahrnuje zejména rafinérii Refinery and Petrochemical Integrated Development (RAPID) a šest dalších zařízení (kogenerační jednotu, separační jednotku, hlubokomořský terminál pro velké tankery, 2. regasifikační terminál, a další). Investice do PIC a zejména RAPIDu čítá 27 mld. USD a s plným zprovozněním celého komplexu se počítá do roku 2019.


V průběhu roku 2016 byly v Malajsii oznámeny další velké infrastrukturní projekty, kterými je např. výstavba vysokorychlostní železnice mezi Malajsií a Singapurem.  Tato trať o délce bezmála 350 km by měla zkrátit cestu mezi oběma městy ze současných 6,5 hodin autobusem na 90 minut a stát se tak největší integrační iniciativou mezi Malajsií a Singapurem v novodobé historii. V Jihovýchodní Asii jde o ojedinělý projekt, který by měl vytvořit až 30.000 pracovních míst. Dále bylo oznámen projekt vybudování hlubokomořského přístavu ve městě Melaka, na kterém se podílí ČLR a Malajsie.


V roce 2017 také byl oznámen projekt železniční tratě spojující východní a západní pobřeží země do roku 2022 v hodnotě 1,25 mld. USD. Všechny shora uvedené projekty úzce souvisí s čínskou iniciativou One Belt One Road.


V případě čínských investic deklarovala nastupující vláda jejich hloubkovou prověrku z důvodu podezření z nevýhodnosti. V krajním případě by mohlo dokonce dojít ke zrušení projektů, avšak to by pro zemi mohlo představovat nemalé finanční ztráty.

 

Dlouhodobou otázkou je vylepšení dálniční sítě ve státech Sabah a Sarawak. První plány na dálnici spojující Sabah, Sarawak a Brunej byly publikovány již v 60. letech 20. století. Celá dálnice bude měřit 2325 km, čímž se stane nejdelší dálnicí v Malajsii. V průběhu roku 2016 byly započaty základní práce a vykupování pozemků. V prosinci roku 2017 hlásila vláda státu Sarawak, že veškeré balíky veřejných zakázek pro první fázi výstavby dálnice (veškerá délka této komunikace ve státu Sarawak), byly uděleny.  Tato dálnice by měla výrazně posílit dopravu i obchod v rámci malajsijské části Bornea.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční pobídky

Hospodářský úspěch Malajsie v 90. letech by nebyl myslitelný bez obrovského přílivu zahraničních investic a následné globální expanze malajsijských vývozů. Zahraniční investoři prakticky změnili strukturu průmyslu a vývozů, které byly do té doby převážně tvořeny přírodními surovinami. Přítomnost zahraničních investorů pozvedla technologickou úroveň země a přispěla k rozvoji infrastruktury. Malajsijská vláda si je těchto skutečností vědoma a pokračuje v politice podpory zahraničních investorů. V současnosti tak činí s vědomím drtivé konkurence Číny, která se díky nižším nákladům na pracovní sílu stala pro manuálně náročnější výrobu atraktivnější. Namísto podpory manuálně náročných odvětví je - jak vyplývá ze současných vládních strategií – naopak vizí transformace země ve znalostní ekonomiku. V tomto světle jsou upřednostňovány ty investiční projekty, které jsou spojeny s vysokou přidanou hodnotou a primárním cílem je, aby většina dodatečně vytvořených pracovních míst byla kvalifikovaná.

Při udělování investičních pobídek musejí investoři předložit navrhované projekty nejprve „Malaysian Industrial Development Agency“ (MIDA), která posoudí, zda jsou v souladu s „Industrial Master Plan“ (IMP) a s vládní sociální politikou. Podmínky podpory investic obsahuje „Promotion of Investment Act“ z roku 1986 a „Industrial Coordination Act“ z roku 1975. Souhlas s udělením investičních pobídek zahraničnímu investorovi závisí na rozsahu investice, kapitálové/pracovní náročnosti, na tom zda se účastní i domácí subjekt, na typu financování (z domácích nebo zahraničních zdrojů), možnosti existující a plánované infrastruktury podpořit záměry projektu a existenci domácího nebo zahraničního trhu pro finální výrobek.

Vláda nabízí zahraničním i domácím investorům ve zpracovatelském průmyslu celou řadu pobídek a úlev. Hlavní z nich obsahuje „Promotion of Investments Act“ z r. 1986 a „Income Tax Act“ z r. 1967. Investiční pobídky mohou mít různé formy (tzv. pionýrský statut, investiční daňové úlevy, prominutí stropu pro zahraniční vlastnictví, apod.) a jsou spojeny s obory, které Malajsie identifikovala z hlediska svého ekonomického rozvoje (a vládních strategií) jako prospěšné.

Kromě shora uvedených nabídek existují také sektorové pobídky v gesci specializovaných agentur. V oblati IT a multimédií tak je možné dosáhnout na investiční a podnikatelské pobídky pod vládní agenturou Multimedia Development Corporation (MDEC), v oblasti biotechnologií na základě BioNexus statutu v rámci agentury Biotechcorp,  v oblasti halal průmyslu je možné dosáhnout na pobídky agentury Halal Industry Deveolopment Corporation (HDC) v rámci 13 oblastí tzv. Halal parků HALMAS. Investiční pobídky jsou zároveň poskytovány v případě investic do některého z 5 rozvojových hospodářských koridorů Malajsie (SCORE, NCER, ECER, SDC a Iskandar).

Omezení zahraničního kapitálu
I přes dílčí liberalizace sektoru služeb v roce 2009 a 2011 stále existuje v mnoha sektorech omezení zahraničního podílu ve firmách. V některých oblastech navíc přetrvává požadavek na partnera z řad etnických Malajců (Bumiputera) s minimálním podílem 30 %. Investiční agentura MIDA vydává pravidelně sadu příruček pro investice a vstup na trh ve vybraných sektorech služeb, na které odkazujeme i níže. 

Logistika
Provozování skladu není obecně zatíženo limitem zahraničního vlastnictví, pouze v případě veřejných celních skladů je povinný podíl 30% bumiputera partnera. V případě dopravních služeb poskytovaných třetím osobám může zahraniční podíl dosahovat nejvýše 49%, v případě dopravy poskytované pouze vlastním subjektům není zahraniční vlastnictví omezeno. Firma poskytující integrované logistické služby může dosahovat zahraničního podílu maximálně ve výši 40%, avšak v případě mezinárodních integrovaných logistických služeb není zahraniční vlastnictví omezeno.  Více k sektoru logistiky obecně naleznete zde

Finanční služby
 Platí přísné schvalovací procedury a stropy zahraničního vlastnictví, což v souhrnu pro poskytovatele finančních služeb z EU představuje mimořádně velké překážky při vstupu na místní trh. V r. 2009 Centrální banka Malajsie částečně liberalizovala finanční služby. V případě investičních bank, islámských bank, pojišťoven a poskytovatelů takaful (islámské pojišťovnictví) je strop zahraničního vlastnictví 70%. V případě komerčních bank zůstává strop 30 %. Vydávání bankovních licencí zahraničním bankám je silně omezeno. 

Právní služby
Existují striktní předpisy na provádění právních služeb; prakticky je může provozovat a právní firmy vlastnit jen místní subjekt, občan nebo rezident s příslušnými zkouškami z právního systému v malajštině/bahasa. Výjimku tvoří federální území Labuan, kde zahraniční právníci mohou poskytovat služby jen zahraničním offshore firmám zde založeným. Existují zvláštní případy, kdy místní právní firma může zaměstnat zahraničního právníka k výkladu nemalajsijského práva. V roce 2014 vešel v účinnost dodatek k zákonu o právních službách z r 1976, který umožňuje vytváření společných podniků v oblasti práva a registraci zahraničních právníkům, získání licence Kvalifikované právní firmy a usazování zahraničních právníků. V dubnu 2015 získala první licenci Kvalifikované právní firmy kancelář Trowers & Hamlins. Tato licence nevyžaduje místního partnera, bude jich však uděleno pouze pět, jelikož jsou účelově vázány na podporu iniciativy „Malajsie jako centrum islámských financí“ a tyto firmy musí prokázat expertízu v oblasti islámských financí. Ani po roce a půl od předmětné liberalizace nedošlo k výraznějšímu průniku zahraničních advokátních kanceláří na malajsijský trh, kdy tyto raději fungují jako doposud na dálku ze sousedních států (Singapur). Více informací ke vstupu na trh právních služeb v Malajsii zde

Účetnictví a daňové služby
Toto odvětví bylo zcela liberalizováno. V současnosti je tak možné zahraniční vlastnictví těchto firem bez limitu. Více informací je zde

Stavebnictví
V současné době je přístup na trh velmi omezen, kdy je od dodavatelů z EU, kteří mají zájem o založení firmy v místě požadováno, aby si našli místního partnera, který bude vlastnit alespoň 70 % kapitálu ve společném podniku. Druhou možností je udělení povolení zahraniční společnosti na projektové bázi, kdy se firma může kvalifikovat pouze pro projekty do určité výše rozpočtu na základě své velikosti, počtu kvalifikovaných zaměstnanců, apod. Více informací k liberalizaci sektoru stavebnictví naleznete zde.

Životní prostředí
Malajsie do značné míry liberalizovala služby v oblasti životního prostředí. Pro sektor konzultačních služeb ke zhodnocení environmentálního dopadu (EIA), stejně tak pro služby nakládání s odpady. Vláda nicméně vyzývá k zakládání společných podniků pro lepší transfer znalostí a technologií. V zásadě jediný sektor, kde stále existuje strop zahraničního vlastnictví, je obnovitelná energetika, kde zahraniční subjekt smí vlastnit maximálně 49%. Více informací je k nalezení zde

Turismus
Cestovní ruch je důležitým sektorem malajsijské ekonomiky. V zájmu dalšího růstu tohoto sektoru vláda Malajsie již v některých jeho subsektorech (r. 2009) odstranila 30% strop zahraničního vlastnictví (tématické parky, výstaviště a kongresová centra s kapacitou nad 5 000 míst, cestovní agentury a kanceláře pro incomingovou turistiku, 4 a 5 hvězdičkové hotely atp.). V případě 3 hvězdičkových hotelů se povinný místní podíl v průběhu posledních let snížil na 30%. V případě hotelů nižších kategorií platí povinné 100% místní vlastnictví. Více informací se nalézá pod odkazem zde

Energetika
Obecný limit pro zahraniční vlastnictví výrobců elektrické energie je 49%, včetně obnovitelné energetiky (viz výše). V oblasti těžby ropy a zemního plynu se  zahraniční firmy podílí na těžbě jen prostřednictvím partnerských kontraktů s národní ropnou společností Petronas, a to jak v oblasti geologického průzkumu, tak těžby samotné. Zahraniční firmy se mohou podílet na omezených sektorech služeb v ropném sektoru buď prostřednictvím partnerství s místní firmou nebo jako kontraktor. Zahraniční podíl ve firmě nesmí přesáhnout obecný 49% podíl. 

Distribuce - maloobchodní prodej
Podmínky pro maloobchodní prodej byly do značné míry liberalizovány. Ještě před několika lety byly menší prodejny zcela zapovězeny zahraničním vlastníkům. Aktuálně mohou zahraniční společnosti zakládat prodejny za podmínek založení společnosti v Malajsii a v určitých segmentech také za dodržení povinného podílu sortimentu pocházejícího od malých a středních podniků vlastněných preferovaným etnikem "bumiputera". Více informací je pod odkazem zde.  

Omezení držení výnosů z vývozu z Malajsie v cizích měnách
V prosinci 2016 oznámila centrální banka Malajsie opatření na stabilizaci malajsijského ringgitu. Mimojiné byla zavedena povinnost směny 75% veškerých výnosů z exportu z Malajsie ze zahraničních měn na malajsijský ringgit. Exportéři mohou takto konvertované výnosy uložit pod zvýhodněnou úrokovou sazbou 3,25%. Toto opatření však nepříznivě ovlivňuje devizovou likviditu malajsijských exportérů. Opatření se týká také zahraničních společností se sídlem v Malajsii, a tak představuje další překážku volnému obchodu, na kterou je nutné brát zřetel. Není zatím jasné, zda se jedná o opatření svou povahou mimořádné a dočasné, tedy pouze do stabilizace ringgitu, či bude nadále standardem. V únoru 2017 pak došlo k určité korekci tvrdosti těchto pravidel, kdy domácí banky mohly směnu výnosů z vývozů o částce nižší než 1 mil. USD v jedné transakci provést bez hlášení centrální bance.

Internetové odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: