Mapa globálních oborových příležitostí je unikátní obsahem i stylem

12. 2. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Mapa globálních oborových příležitostí je unikátní obsahem i stylem Nový pohled na exportní příležitosti pro české vývozce přinesla Mapa globálních oborových příležitostí. Představuje unikátní nástroj podpory ekonomické diplomacie prostřednictvím hledání oborových příležitostí českého exportu. „Její příprava trvala zhruba rok. Podílelo se na ní několik desítek lidí v ČR a více než stovka lidí v zahraničí,“ říká v rozhovoru pro časopis Komora.cz Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí.

Kde se zrodil nápad na vydání Mapy globálních oborových příležitostí?
Zrod Mapy globálních oborových příležitostí nebyl náhlý, ale šlo o proces, ve kterém jsme se učili, jak nejlépe pomoci exportérům ve vyhledávání potenciálně zajímavých teritorií. Současný svět je jiný než před deseti či dvaceti lety.

Prostředí je více dynamické a určování prioritních teritorií už není dostatečně flexibilním nástrojem pro podporu českých zájmů v zahraničí. Snaha zprostředkovat českým firmám možnosti uplatnění v jednotlivých oborech souvisí s naší vizí být ministerstvem zahraničních příležitostí.

Exportéři při hledání nových trhů neřeší problém, co by mohli vyvézt do Číny či Brazílie, nýbrž na kterých trzích roste po jejich produktech poptávka a kde mohou být konkurenceschopní. Z toho vyplývá, že model taxativního určování prioritních zemí státem je v praxi pro podniky velmi těžko uchopitelný a může vést k chybám ve strategických rozhodnutích.

Výčet perspektivních oborů je výsledkem analýzy, jež byla zaměřena na sektory, ve kterých na cílových trzích stabilně roste poptávka a v nichž v současné době není plně využit exportní potenciál ČR.

Jak dlouhá byla doba od nápadu po realizaci?
Nechtěli jsme vše dělat pouze „od stolu“. Na základě vybraného modelu jsme vypočítali prvotní data. Tato data jsme zaslali na zastupitelské úřady k posouzení. Poté jsme vedli další diskuze se zástupci podnikatelů podle sektorového zaměření.

Právě tyto diskuze jsou velmi cennou součástí celého projektu. Celý proces od počátku až k vydání první verze Mapy globálních oborových příležitostí trval téměř jeden rok.

Kdo se na přípravě podílel?
Na přípravě se podíleli hlavně pracovníci Odboru ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí České republiky, zastupitelské úřady v zahraničí, zahraniční kanceláře agentury CzechTrade a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Nedostatečná personální kapacita pro zpracování velkého množství dat potřebných pro vznik publikace nás také přivedla na nápad nabrat několik stážistů z řad vysokoškoláků, kteří se významně podíleli na sestavování Mapy.

Velmi si také ceníme oponentury ze strany podnikatelského sektoru během celé řady diskuzních kulatých stolů. Pracovali s námi nejen velké podnikatelské reprezentace jako Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy či Asociace malých a středních podniků, ale také velké množství oborových asociací jako Agrární komora, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, Svaz českého leteckého průmyslu, Asociace výrobců a dodavatelů zdravotní techniky či Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu.

Celkově se na přípravě podílelo několik desítek lidí v ČR a více než stovka lidí v zahraničí.

Mapa sektorových příležitostí tedy prakticky nahrazuje prioritní země české vládní exportní strategie do roku 2020. Vnímám to správně?
Seznam prioritních zemí, jak je popsán ve zmíněné Exportní strategii, je v dnešní době prakticky překonaný. Lze si těžko představit, že např. Irák je pro český byznys důležitější než Írán, Maroko či Bělorusko. Nechceme říkat, že jsou země, které pro nás nejsou zajímavé.

V exportu je nutné využít každou příležitost. V diplomacii zároveň není vhodné rozlišovat, kdo je prioritním partnerem a kdo nikoliv. Proto moderní směry ekonomické diplomacie upřednostňují hledání perspektivních oborů před určováním exportních destinací.

V minulém roce byla uveřejněna nejprve teritoriální, před Vánoci i sektorová Mapa. Jaké jsou jejich přednosti?
Obě verze mají své přednosti. Teritoriální verze by spíše měla poskytovat komplexní přehled o daném teritoriu. Můžete zde nalézt informace, dle kterých lze lépe plánovat a koordinovat aktivity na podporu ekonomických zájmů.

Teritoriální přehled oborových příležitostí nám například pomáhá efektivně plánovat zahraniční podnikatelské mise a incomingové mise či podnikatelská fóra, dále umožňuje kvalitněji zacílit projekty ekonomické diplomacie, různé druhy podpory účasti na veletrzích a výstavách a další činnosti zastupitelských úřadů související s prosazováním ekonomických zájmů ČR.

Sektorové vydání publikace vychází vstříc především potřebám exportérů, kteří chtějí přehledněji a rychleji zjišťovat, kde všude ve světě existuje trh pro jejich produkty.

Plánujete aktualizace? Na jakém základě a jak často budou probíhat?

Mapa globálních oborových příležitostí není rigidním nástrojem, ale podnětem jak pro veřejnou, tak pro privátní sféru, že se v daném teritoriu a sektoru něco děje a může něco dít s výhledem na jeden až dva roky. Abychom mohli Mapu globálních oborových příležitostí i nadále využívat, je třeba informace, které obsahuje, stále aktualizovat.

S ohledem na krátkodobou až střednědobou platnost mapy počítáme s roční aktualizací informací, které obsahuje. K aktualizaci bude použit již ověřený cyklus: statistická analýza dat, jejich verifikace na zastupitelských úřadech, diskuze s partnery z veřejného i privátního sektoru, výsledná verifikace a finalizace.

Ohledně aktualizace Mapy máme také dohodu o spolupráci s Exportní garanční a pojišťovací společností a Českou exportní bankou.

V jakém teritoriu, respektive zemi očekáváte největší přínos a zvýšení obchodních příležitostí?
Zajímavé je sledovat proměny exportních příležitostí v závislosti na stadiu ekonomického rozvoje exportních destinací. Jak lze předpokládat, produkty poptávané v rozvojových zemích se liší od poptávky ve státech, kde je ekonomika na vyšší úrovni.

Z velké části je to důsledek toho, že méně rozvinuté země se mnohdy potýkají se směsicí problémů, jakými například jsou neadekvátní infrastruktura, nízká kvalita trhu se zbožím a kapitálem či neefektivně fungující státní instituce.

To vše brání ekonomickému rozvoji, pro který mohou jinak tyto země často mít dobré předpoklady. Mezinárodní obchod je obvyklým iniciátorem ekonomických změn, zejména tím, že do exportních destinací přináší nové technologie, znalosti a někdy také pracovní příležitosti.

Ve chvíli, kdy se těmto státům podaří překonat základní ekonomické překážky, jejich struktura ekonomiky i hlavní zdroje produktivity začnou směřovat k vyšší úrovni. S tím logicky přichází i proměny v poptávce zboží.

Z relativně malých trhů se začínají stávat zajímavé exportní destinace. Právě u takovýchto rozvojových trhů (například některé africké či latinskoamerické země) očekáváme do budoucna růst nejen exportních, ale i investičních příležitostí.

Jaká je zpětná vazba podnikatelů na Mapu?
Mapa globálních oborových příležitostí je projekt unikátní svým obsahem, který sjednocuje oborový i teritoriální pohled na příležitosti na zahraničních trzích z hlediska českých exportérů. Unikátní je i procesem, jak vzniká.

Propojujeme jedinečné informace získané ekonomickými diplomaty v zahraničí se schopnostmi českých exportérů, přičemž do přípravy intenzivně zapojujeme právě podnikatelskou sféru. Snad právě z těchto důvodů je mapa pozitivně vnímána nejen veřejnými institucemi, ale především podnikatelskou sférou.

Jsou již nějaké konkrétní případy, kdy tento nástroj napomohl k novému byznysu?
Ze zkušenosti víme, že než dojde ke skutečnému obchodnímu případu, často to trvá půl roku i déle. Z tohoto pohledu by se teprve v současnosti měly začít objevovat první úspěšné případy. Je velmi obtížné zpětně zjistit, zda na základě Mapy globálních oborových příležitostí došlo k uzavření smlouvy nebo k úspěšnému exportnímu případu.

Jsme proto rádi za jakoukoliv zpětnou vazbu – pozitivní i negativní. Poznatky ze zkušeností jednotlivých firem využíváme v dalších inovacích tohoto produktu.

Co MZV aktuálně připravuje na poli ekonomické diplomacie pro rok 2016 a do dalších let?
Oblast ekonomické diplomacie zaznamenala mnoho změn a je dobře, že máme vynikající spolupráci s českými ministerstvy v čele s Ministerstvem průmyslu a obchodu, kterou chceme letos dále prohloubit, a dále například s rezorty zemědělství, zdravotnictví a dopravy.

Velkou výzvou je pro nás standardizace služeb pro české firmy. Pokud jde o příležitosti ve světě, právě kvalitní služby Klientské- ho centra mohou pomoci je lépe uchopit a pracovat s nimi. K tomu je nutné více pracovat se zpětnou vazbou od podnikatelů.

Velký prostor pro zlepšení se nachází v koordinaci jednotlivých činností na podporu exportu a multiplikaci finančních a personálních kapacit. Například projekty ekonomické diplomacie nabízejí flexibilní nástroj podpory exportérům na zahraničních trzích.

Jejich realizaci je nutné také zajistit adekvátními finančními prostředky. Častá prohlášení o důležitosti české ekonomické diplomacie se bohužel neodráží v rozpočtu ministerstva zahraničních věcí.

Martin Tlapa

Martin Tlapa je absolventem Fakulty obchodní VŠE Praha, titul MBA získal na ČVUT a Hallam University v Sheffieldu. Od roku 1996 do roku 2004 působil v agentuře CzechTrade, kterou v období 2000 až 2004 vedl jakožto generální ředitel. V letech 2004 až 2012 pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde řídil sekci Evropské unie a konkurenceschopnosti.

V květnu roku 2012 na svou pozici rezignoval a od 1. listopadu 2012 byl předsedou vlády České republiky jmenován náměstkem státního tajemníka pro evropské záležitosti, od stejného dne pracoval na Úřadu vlády České republiky.

1. března 2014 jej ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek jmenoval svým náměstkem pro mimoevropské země a ekonomickou diplomacii. Martin Tlapa dvakrát obdržel manažerské ocenění v soutěži Manažer roku. Přednáší a publikuje na téma obchodní a exportní politiky ČR a EU, manažerských přístupů ve veřejném sektoru a mezinárodní konkurenceschopnosti.


Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Jaroslav Martínek

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek