Máte na to autorská práva?

20. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Při prezentaci své firmy a propagaci zboží zejména na internetu se lehce můžete ocitnout ve střetu s autorskými právy jiných osob

„Mnoho možností, jak vědomě či nevědomě porušit autorská práva, se do jednoho článku nevejde,“ upozorňuje advokát a patentový zástupce Tomáš Bejček z pražské advokátní kanceláře Artpatent. „Autorské dílo, ať již umělecké nebo vědecké, je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

Lidé by se tedy primárně měli zajímat o to, zda předmět, který hodlají využít v rámci své reklamní či jiné činnosti, je chráněným dílem ve smyslu autorského zákona, nebo dílem volným, tedy takovým, u něhož uplynula doba trvání majetkových práv – 70 let po smrti autora. Jinak je potřeba, aby příslušný autor poskytl souhlas a licenci k jeho užití. V obchodním styku to platí dvojnásob,“ vysvětluje Bejček.

Pražská advokátka Irena Holcová působící rovněž v Ústavu autorského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy dodává: „U fotografií však stačí ke vzniku autorskoprávní ochrany (stejně tak u počítačových programů a databází), aby byly pouze původní ve smyslu vlastního výtvoru autora. Autorské dílo lze užít bez souhlasu autora jedině v případě, kdy to dovoluje zákon za jím stanovených podmínek. Odpovědnost za porušení autorských práv je objektivní, tedy nezáleží na tom, zda jste tak učinili vědomě či nikoli.“

Práva k autorskému dílu mohou mít kromě autorů například zaměstnavatelé nebo nabyvatelé licence. I když vám tedy někdo dovolí využít svůj text či ilustraci na vašem webu, je nutné se ptát, kdo je opravdu oprávněn vám poskytnout svolení k užití díla. „Myslet je třeba i na to, že ani volné dílo nelze použít způsobem snižujícím hodnotu díla a že i v takovém případě je nutné autora uvést,“ upřesňuje Holcová.

Fotografie, programy i hudba

„Podnikatelé se nejčastěji dopouštějí porušování autorských práv tím, že na svých internetových stránkách neoprávněně používají texty či fotografie, k nimž nemají autorská práva, nebo v provozovnách přístupných veřejnosti využívají televizi či rádio bez zaplacení autorských poplatků,“ pokračuje Tomáš Bejček.

„Často neoprávněně užívají též počítačové programy, stahují hudbu a filmy,“ dodává Irena Holcová. „Neoprávněné užití se tak netýká pouze autorů, ale též výkonných umělců či výrobců zvukových záznamů.“ Hudba je rovněž autorským dílem, proto platí výše uvedené i pro hudební doprovod webových stránek. Existují hudební banky, které mají vypořádána autorská práva, a na jejich portfolio lze zakoupit licenci.

Stáhnu si to z internetu

„Internet umožňuje získávat a jednoduše kopírovat zdroje. Objevíte-li například na internetu fotografii, u níž není uveden autor, považujete ji chybně za volně dostupnou a využijete ji pro své účely. Autorské právo však nepřestává platit pouze proto, že není uveden autor díla, případně vykonavatel jeho majetkových práv,“ varuje advokát. „Lidé by proto měli ke každé fotografii přistupovat jako k autorskoprávně chráněnému dílu.“

Irena Holcová považuje za zásadní nešvar též neoprávněné přebírání obsahu z jiných, zejména konkurenčních webových stránek: „Někteří podnikatelé jsou schopni kopírovat nejen fotografie prodávaného zboží včetně popisků a vodoznaků, často převezmou celé články či jiné části cizího webu.“

Málokoho napadne, že porušením autorského práva může být i kopírování povinných obchodních či licenčních podmínek. I ty totiž mohou být předmětem autorskoprávní ochrany, navíc byly vypracovány na míru pro jiného podnikatele, který za ně musel zaplatit právníkovi odměnu.

Časté laické přešlapy

Bez souhlasu autora či oprávněné osoby nelze používat k propagaci vlastního zboží ani část cizích snímků či obrazů, například jako pozadí pro fotografování nebo k výrobě koláží. Výjimku může představovat víceméně náhodné užití díla, které se objeví například v záběru filmu. Nelze však zakoupit něčí výtvarné dílo, vyfotografovat ho jako součást zátiší a snímek prodávat jako vánoční přání (častý hřích kreativních portálů). Jiná situace je u neveřejného užití díla k soukromým účelům, to autorský zákon za splnění určitých podmínek v zásadě dovoluje.

„Nejjednodušší cestou, jak pořídit fotografie bez obav z porušování autorských práv, je zajištění vlastních fotografií či uzavření písemné licenční smlouvy s profesionálním fotografem, případně řádně zdokumentovaná licence od fotobanky,“ doporučuje Tomáš Bejček. „Mnoho fotobank má sofistikované softwary, které při lustraci internetových stránek poznají shodu či podobnost neoprávněně použitých fotografií z jejich sortimentu. Fotobanka pak vyzve příslušného provozovatele internetové stránky k odstranění snímku a zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užíváním.“

Irena Holcová upozorňuje též na to, že v případě neoprávněného užití fotografií můžete zasáhnout nejen do autorských práv jejich autora, ale i do všeobecných osobnostních práv osob na nich zobrazených – zachytit něčí podobu lze výhradně se svolením fotografovaného.

Práva k autorskému dílu mohou mít kromě autorů například zaměstnavatelé nebo nabyvatelé licence.

I když jste však sami souhlasili, že se necháte vyfotografovat třeba k článku o své firmě, se snímky bez domluvy s vydavatelstvím a fotografem nesmíte dále nakládat, natož je zveřejnit před vydáním článku.

Výjimkou není ani jednání podnikatelů, kteří „tyjí“ z věhlasu známého díla tím, že například využijí název písně, filmu či knihy k pojmenování svého produktu, nezřídka též zvolí zaměnitelné označení či doménové jméno jiného podnikatele. Irena Holcová proto v této souvislosti upozorňuje též na problematiku jednání zákonem zakázané takzvané nekalé soutěže, jehož se takoví podnikatelé mohou dopustit. Stejně tak nesmíte bez licence pořizovat rozmnoženiny jakýchkoli animovaných filmových postaviček, knižních ilustrací či chráněných značek, ať už je ztvárníte jakkoli. Prostě Krtečka můžete uháčkovat pro radost svých blízkých, ne však na prodej!

Jak se chránit?

Autorská práva k dílu vznikají v českých právních podmínkách neformálně bez jakékoli registrace okamžikem, kdy se dílo zrodí. Abyste předešli zneužití vaší práce jinými, oba právníci doporučují podnikatelům uvádět u vlastního webu, fotografií, textů či katalogů jméno autora díla, například v takzvané copyrightové výhradě (označení © se jménem autora či se jménem firmy, pokud má právo udělovat licence k užití díla, a rokem zveřejnění). „V případě sporu o práva k autorskému dílu je takové označení důležité. Předpokládá se totiž, že autorem je ten, kdo je uveden u díla, tedy například v copyrightové výhradě, a třetí osoby jsou nuceny to v soudním řízení vyvracet,“ radí Tomáš Bejček.

Duševní vlastnictví se dá chránit i jinak – technická řešení pomocí patentů či užitných vzorů, vnější vzhled výrobků vzorem průmyslovým, označení produktu či služby, které je možné graficky znázornit, se chrání ochrannou známkou. Někdy může mít jeden výrobek více ochran současně.

 „Tomu, kdo poruší autorská práva, hrozí jednak postih podle autorského zákona, kam patří mimo jiné nárok autora na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé autorské odměny, ale též postih správněprávní či dokonce trestněprávní,“ varuje doktorka Holcová. Zároveň nedoporučuje pouštět se v případě zjištění prohřešku do nákladného soudního sporu. Nejprve vyzvěte rušitele, aby se zdržel zásahů do vašich práv, a u složitější záležitosti se obraťte na právníka.

Fotobanky slídí

Mnoho fotobank má sofistikované softwary, které při lustraci internetových stránek poznají shodu či podobnost neoprávněně použitých fotografií z jejich sortimentu. Fotobanka pak vyzve příslušného provozovatele internetové stránky k odstranění snímku a zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užíváním.


Převzato z časopisu Profit, autor: Jana Šulistová, foto Martin Pinkas

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek