Mauritánie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Rabatu (Maroko)

Během 90. let se Mauritánie značně zadlužila. V roce 2000 tak byla zařazena do skupiny těžce zadlužených chudých zemí (Heavily Indebted Poor Countries – HIPC). V první dekádě 21. století se dařilo dluh rapidně snižovat, zejména díky odpuštění 830 mil. USD v rámci iniciativy MDRI (Multirateral Debt Relief Initiative). Nicméně od roku 2007 dluh opět roste. V roce 2015 se celkový zahraniční dluh státu odhadoval na 4,676 mld. USD. Hlavními věřiteli jsou multilaterální organizace (kolem 54 % dlužné částky) – Africká rozvojová banka, Islámská rozvojová banka, Světová banka či Francouzská rozvojová agentura. Přes 44 % drží bilaterálně Libye, Kuvajt či fondy Abu Dhabi.

V únoru 2016 poskytla Světová banka finanční pomoc v hodnotě 10 milionů USD s cílem udržené rozvoje volné zóny v Nouadhibou. Volná zóna poskytuje fiskální výhody s hlavním cílem přilákát zahraniční investory a vyvýjet ekonomické aktivity.

Zahraniční dluh Mauritánie (2010-2014) (v mil. USD)
 

2011 

2012

2013

2014

2015

Zahraniční dluh

3 756

---

3 702

3 996

4 676

Zdroj: African Economic Outlook

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod se v Mauritánii v posledních letech značně rozvíjí – zejména mezi roky 2008 a 2012 došlo k nárůstu obratu zahraničního obchodu zboží o více než 40 %. Z hlediska bilance je vývoj kolísavý, vlivem zejména změn cen hlavních vyvážených komodit (železné rudy, zlata).

Zahraniční obchod   Mauritánie (2010-2014, v mil. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015*

Export

2 769

2 500

2 738

2 573

1 850

Import

2 646

2 800

3 413

3 489

2 565

Bilance

123

-300

-675

-916

-715

Obrat

5 415

5 300

6 151 

6 062

4 415

Zdroj: Světová obchodní organizace
Čísla dle analýz The Economist

Komoditní struktura mauritánského exportu je málo diverzifikovaná – tvoří ji dominantně kovy a minerály (železná ruda, zlato a měď), v menší míře poté ryby a rybí produkty a surová ropa. Na druhé straně je země závislá, i vzhledem k nízké produktivitě svého zpracovatelského průmyslu, na dovozu strojů a zařízení, dále též potravin a ropných produktů.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Tradičně byla hlavním směrem mauritánského vývozu Evropa. V posledních letech však výrazně posiluje vývoz do Asie, resp. Číny, která roce 2014 odebrala více jak 55 % mauritánského exportu. Jedná se zejména o železnou rudu, měď a ryby. Evropské země v roce 2014 přijaly cca 30 % mauritánského exportu. Mezi hlavní destinace mauritánského exportu tak kromě Číny patří Japonsko (ryby), Švýcarsko (zlato), Itálie, Španělsko, Francie (železná ruda) či Německo.  

Přes 40 % dovezeného zboží do Mauritánie pochází z evropských států.  Z hlediska dlouhodobé perspektivy a stability v obchodní výměně je jednoznačně nejdůležitějším mauritánským obchodním partnerem Francie, která zemi dodává jak přístroje, tak potraviny (v roce 2014 se na dovozu podílela z 12,1 %). Z evropských zemí patří k důležitým mauritánským dodavatelům také Nizozemí (cca 14,5% na dovozu v roce 2014), Španělsko (9,2 %) či Německo. Významnou pozici však zastávají díky dodávkám ropy Spojené arabské emiráty (11%). Svou roli importéra posílila v posledních letech díky diverzifikovanému dovozu (čaj, textil, malé stroje, auta aj.) také Čína (13%). V dovozu do Mauritánie se také nově úspěšně etablovaly USA (5 % importu), Turecko (2 % importu) či Maroko (3,6 %). 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu je málo diverzifikovaná a tvořená zejména produkty těžebního průmyslu – tradiční železnou rudou a nověji též zlatem, mědí a volatilní produkcí ropy. Významnou vývozní komoditou jsou také ryby a rybí produkty.

Hlavní skupiny produktů mauritánského vývozu – podíl na celkové hodnotě vývozu (2015)

 

2015

Železná ruda a její deriváty

47 %

Ryby a rybí produkty

21 %

Zlato

17 %

Měď

5,2 %

Surová ropa

4,4 %

Ostatní

5,4 %

CELKEM (mil. MRO)

577 200

Zdroj: ONS

Mauritánská ekonomika je závislá na dovozu energetických surovin, strojů a zařízení i potravin (zejména obilovin, mléčných produktů a čaje).

Hlavní skupiny produktů mauritánského dovozu – podíl na celkové hodnotě dovozu (2015)

 

2015

Stroje

15 %

Ropné produkty

22 %

Potraviny

14,8 %

Dopravní prostředky a součástky

21 %

Stavební materiály

6,1 %

Kosmetika a chemie

4,4 %

Tkaniny, oděvy a textilní produkty

7,5 %

Ostatní

9,2 %

CELKEM (mil. MRO)

800 280

Zdroj: The observatory of economic complexity

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Mauritánie se teprve pomalu otevírá zahraničním investicím. V roce 2012 byl novelizován investiční zákoník. Stát podporuje zejména investiční projekty typu public-private partnership v oblasti dopravní infrastruktury a energetiky. Dle zákona jsou také vymezeny speciální ekonomické zóny, prozatím však nejsou funkční. Nově byla zřízena také zóna volného obchodu v Nouadhibou (www.ndbfreezone.mr) s řadou výhod (např. exonerace od dovozních i vývozních cel).

Mauritánie je dlouhodobě členem Svazu arabského Maghrebu. Dohoda o vzniku byla podepsána mezi Marokem, Tuniskem, Alžírskem, Libyí a Mauritánií v únoru 1989. Rozvoj spolupráce  v rámci svazu zůstává do značné míry blokován kvůli otázce tzv. Západní Sahary. I přes zmíněné neshody zde existují snahy uvést do života Deklaraci o vytvoření zóny volného obchodu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Základní přehled přílivu přímých zahraničních investic (PZI) do Mauritánie přináší tabulka níže. Pozitivní vývoj PZI nastartovaný počátkem 21. století byl zastaven vojenským převratem v zemi a následnou nejistotou investorů vůči nastolenému vojenskému režimu (2008/2009), rovněž s negativním dopadem globální finanční krize. Zahraniční investoři se však již do Mauritánie vrací. PZI jsou realizovány dominantně v těžebním průmyslu (ropný průmysl, těžba železné rudy a zlata), méně již v rybolovném průmyslu a sektoru telekomunikací a nemovitostí.

V zemi nadále panuje politické napětí, a to navzdory znovuzvolení hlavy státu, Mohameda Ould Abdel Aziz v roce 2014. Pozitivní vliv na příliv zahraničních investic by mohla mít Čína, která se o Mauritánie zájímá stále více. Mauritánie sází i na své tradiční obchodní partnery (z Evropy především Maďarsko a Francie), že naváží na své předchozí investiční projekty v zemi (infrastruktura a telekomunikace).

Přímé zahraniční investice v Mauritánii – příliv (2011-2014)

 

2011

2012

2013

2014

Příliv PZI (v mil. USD)

589

1 383

1 154

492

Zdroj: UNCTAD

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Mauritánská vláda postupně přijímá aktivizační opatření na podporu zahraničních investic – např. zrovnoprávnění zahraničních a domácích investorů, volný pohyb zahraničního kapitálu a platů zahraničních zaměstnanců. Hlavním úřadem je Komise pro podporu investic (Commissariat à la Promotion des Investissements - www.investinmauritania.gov.mr), která na svých webových stránkách přehledně prezentuje různé aspekty investování v zemi, včetně zákonných opatření (investičního zákoníku).

Investice jsou možné ve všech sektorech ekonomiky, nicméně v oblasti těžby, telekomunikací, bank a pojišťoven je nejprve třeba získat speciální povolení příslušného ministerstva. V rybolovném odvětví pak nemůže zahraniční investor držet více než 49 % kapitálu společnosti.

V rámci Komise pro podporu investic působí Jednotná investiční kancelář (Guichet unique d'Investissement), jejímž cílem je asistence investorům, včetně zařízení vzniku společnosti či vyřízení pracovních povolení zahraničním zaměstnancům.

Za poslední roky došlo ke zjednodušení dovozních procedur a k racionalizaci cel, nicméně zahraniční obchod je stále zatížen velkou byrokracií – Mauritánie tak je v rámci hodnocení Doing Business v oblasti zahraničního obchodu hodnocena na 168. příčce (ze 183 zemí).

Mauritánská celní nomenklatura odpovídá harmonizovanému systému WTO. Při dovozu je vyměřeno clo ad valorem na základě transakční hodnoty. Používány jsou tři výše cla: standardní 20 %, minimální 5 % (na zboží z vybraných zemí) a 0 % na vybrané zboží (základních potřeb). Nadto je třeba u většiny dováženého zboží uhradit daň ve výši 3 %. Na některé zemědělské produkty bývá také uplatněna sezónní daň.

Dovezené zboží je deklarováno do elektronického systému Sydonia. Při dovozu je požadována faktura zboží s uvedením jména a adresy dodavatele a odběratele, data a místa vystavení, použitého dopravního prostředku, množství, popisu zboží a jeho ceny, a podmínek dodání a platby. Dále je třeba doložit doklad o původu zboží a certifikát mauritánské inspekce (Société Générale de Surveillance), která zboží prohlédne a ověří jeho cenu a stav. 

Dovoz je kontrolován velkoobchodními společnostmi navázanými na vládnoucí kruhy. Dovezené zboží je následně distribuováno malými prodejci v kamenných prodejnách či na tržištích ve větších městech. Řada transakcí také probíhá v rámci neformálního sektoru. Při dovozu zboží se lze také setkat s problémem zpoždění plateb dodavatelům.

S konkrétními dotazy je možné se obrátit na honorární konzulát ČR v Nouakchottu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: