Medový dort Číňanům chutná, jeho cesta z Česka trvá celé dva měsíce

1. 5. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Marlenka international vyvezla loni poprvé zboží do Číny, a to za 1,6 milionu korun, letos to bude za 2,5 milionu.

Gevorg Avetisjan, majitel a zakladatel potravinářské společnosti Marlenka international, je přesvědčený, že exportovat do Číny lze mnohem více než dosud. Současný nárůst prý nic není. „Plánuji sehnat v Číně více distributorů,  protože jeden, kterého tam zatím máme, nemůže tak obrovský trh zvládnout. Čína má opravdu velký potenciál,“ říká. Avetisjan měl to štěstí, že čínský obchodní partner se mu nabídl vlastně sám.

Jde o Číňana, který studoval na Slovensku a rozhodl se věnovat obchodování mezi Čínou a Českem. „Poprvé vzal deset krabic, pak sto, pak paletu,“ popisuje podnikatel vstup Marlenky na čínský trh. Jako první ochutnali Číňané z české firmy medové kuličky. V současné době už si mohou vybírat z celého sortimentu, tedy tradiční medové dorty, snacky, napoleonky a další cukrovinky.

Číňané vyhledávají evropské potraviny

Právě vzhledem k vynikajícím konzervačním účinkům medu nevadí, že zboží cestuje z Frýdku-Místku kamiony a pak hlavně loděmi po moři v chladicích boxech 1,5 měsíce. Zdržení na celnici trvá další dva týdny, takže celkově putují produkty Marlenka na čínský trh dva měsíce. Tam je lze koupit v hotelech, cukrárnách a luxusních obchodech.

„V obchodě stojí Marlenka 1150 korun a v kavárně 1500. Tím, jak vzniká v Číně bohatá skupina spotřebitelů, roste zájem o kvalitní produkty z Evropy. Třeba kavárníci jsou rádi, že mají naše zboží, které jim zvyšuje obrat,“ uvádí Avetisjan. V čínských luxusnějších supermarketech si všiml několika evropských produktů. „Třeba italské a francouzské sušenky stojí deset dolarů, litr německého mléka více než pět dolarů (přes 120 korun, pozn. red.). Číňané prý mají nekvalitní mléko, a protože jeho spotřeba roste, mají evropské mléčné produkty zelenou,“ naznačuje byznysmen, že i Marlenka obsahuje mléko.

České potravinářské firmy si hlad po evropských značkách začínají uvědomovat a ty, které v Číně nemají své zástupce, hledají cestu prostřednictvím mezinárodních veletrhů či vládních podnikatelských misí. Například Marlenka international se prezentovala v Číně letos už dvakrát. Ve společné české expozici na veletrhu SIAL China v Šanghaji a v Tchang-šanu u příležitosti setkání regionálních lídrů Číny a zemí střední a východní Evropy.

Součástí byla i jednání s místními představiteli a obchodníky. „Byla to jednání na úrovni. Číňané vyzvali českou stranu, aby se zúčastnili setkání majitelé nebo generální ředitelé firem. Odmítali jednat s distributory,“ uvádí Avetisjan. Na místě pak pochopil, že čínské zvyky a mentalita vyžadují tento přístup. Distributoři a obchodní zástupci firem přicházejí k byznysu až poté, co je o něm rozhodnuto ve vyšších patrech.

MARLENKA international

Firma sídlí ve Frýdku-Místku v Moravskoslezském kraji a specializuje se na cukrářské produkty, jejichž klíčovou přísadou je med. Vlajkovou lodí firmy je medovník, který se vyrábí podle tradičního arménského receptu. V současné době společnost sídlí v moderním areálu, který se neustále kvůli rostoucímu vývozu rozšiřuje. Společnost zaměstnává 250 lidí a loni dosáhla obratu 350 milionů korun. Z toho 70 procent představuje export do 40 zemí světa.

Od loňska vyváží firma také na čínský trh. Produkty jako medovník, medové kuličky, snacky, napoleonky a další cukrovinky prodává prostřednictvím svého tamního zástupce do hotelů, kaváren a luxusních prodejen. V letošním roce odeberou Číňané zboží minimálně za 2,5 milionu korun a vzhledem k rostoucímu zájmu o evropské potraviny bude toto číslo růst i v příštím roce.

Jako prostředník je vhodný Číňan

A jak taková byznys jednání v Číně probíhají? „Nejsou jenom o vzájemném obchodu, kolik a za kolik. Číňané nejednají rychle, tak jako třeba probíhají obchodní jednání v Evropě. Rádi si popovídají o jiných věcech, i osobních, často odbíhají od tématu k běžnému hovoru, popijí v klidu čaj. Ale když už se dostanete k takovému téměř přátelskému jednání, je to důkaz, že vás Číňan bere jako domácího, jako partnera,“ popisuje podnikatel. Zároveň ovšem upozorňuje na fakt, že čínští byznysmeni často neumějí anglicky. „Moc tam nezmůžete bez pomoci místních lidí. Nejlepší je najít Číňana, který vám bude jednání tlumočit, zprostředkovávat,“ dodává.

Avetisjan se rychle této potřebě přizpůsobil a pochopil ji zřejmě i proto, že sám kdysi přišel do Česka bez znalosti jazyka. Nejprve jen na týdenní zájezd jako absolvent vysoké školy průmyslového designu s komsomolci za odměnu. Když pak vypukla v Arménii válka a ekonomická situace se zhoršila, bylo rozhodnuto. Z vlaku vystoupil v Ostravě, na první stanici v Česku, aby si zjistil, jaké potřebuje doklady k založení české firmy. Nakonec doma všechno prodal a do Ostravy přestěhoval i matku a manželku se dvěma syny.

Rusky hovořící arménský byznysmen s firmou Design centrum Gevorg ale rok o zakázku nezavadil, s rodinou bydlel na ubytovně mezi ukrajinskými dělníky, až se jako poslední šance chopil pronájmu baru s herními automaty ve Frýdku-Místku. Začal vydělávat, a tak k sobě pozval i sestru. „Stále mě otravovala, že se doma ve Frýdku nudí, tak jsem jí jednou řekl, ať udělá můj oblíbený medový dort. Zabalil jsem ho do alobalu a místních novin a šel za známým kavárníkem,“ vzpomíná Avetisjan, jak se na něj snesla kritika, že medovník nepřinesl v dortové krabici.

„Za pět hodin kavárník volal, že medovník rozprodal, abych přinesl další,“ vzpomíná. Dodnes je ve firmě Marlenka international k vidění sporák, který Avetisjan opotřebovaný koupil za 1000 korun, ale i metla, váha a hrnec, na kterém první Marlenky sestra Gevorga připravovala.

„Říkal jsem si, že když uděláme denně 15 dortů, bude to úspěch,“ vypráví podnikatel, který firmu Marlenka international založil v roce 2003. Pojmenoval ji po dceři, která zase dostala jméno po babičce. „Rodové jméno mi přišlo symbolické i pro značku,“ usmívá se Armén, který dnes zaměstnává 250 lidí. Loňský obrat představoval 350 milionů korun. Z toho 70 procent jde na vývoz.

Pro vývoz se přitom recept medovníku Marlenka chuťově neupravuje. „Čínský distributor se ptal, zda bych recept neupravil. Chtěl pro Číňany méně sladký medovník,“ uvádí Avetisjan s tím, že všem radí počkat. Nechat lidi tak půl roku až rok, aby si zvykli na jeho specifickou chuť. Zatím ve všech zemích tento postup funguje. „Dnes se ptám, mám snížit sladkost pro Čínu? A náš čínský zástupce odpovídá – ne, nech to tak,“ říká Avetisjan. Marlenka international vyvezla zboží do Číny loni poprvé, a to za 1,6 milionu korun, letos to bude nejméně za 2,5 milionu.

Foto Gevorga Avetisjana
Gevorg Avetisjan (57)

Vyrostl v Jerevanu, hlavním městě Arménie. Jeho předkové byli vyhlášení arménští obchodníci, pradědeček proslul jako výrobce cukrářských delikates v Istanbulu. Na jerevanské univerzitě vystudoval průmyslový design, a než válka ochromila zemi, v tomto oboru úspěšně podnikal.

V roce 1995 se usadil v Ostravě, založil firmu Design centrum Gevorg, s níž ale na českém trhu neuspěl. Posléze si pronajal bar s herními automaty ve Frýdku-Místku a začalo se mu dařit. V roce 2003 založil cukrářskou firmu Marlenka international. Je rozvedený, z prvního manželství má dva dospělé syny, s přítelkyní dceru Marlenku, jejíž portrét zdobí medovníky Marlenka.


Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autorka článku: Marcela Honsová. Fotografie výroby ve společnosti Marlenka: HN – Jiří Zerzoň.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek