Měnit se budou i smlouvy se spotřebiteli

19. 12. 2013 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Měnit se budou i smlouvy se spotřebiteli Co přinese nový občanský zákoník za novinky na poli spotřebitelsko-podnikatelských vztahů? Mají podnikatelé počítat s tím, že se od 1. ledna 2014 změní i úprava spotřebitelských smluv a závazků?

Uzavírá-li podnikatel smlouvu, na jejíž druhé straně stojí spotřebitel, musí se mít vždy na pozoru. V souladu s moderními trendy vývoje práva je stále posilována právní ochrana spotřebitele, který je vnímán jako slabší smluvní strana. I když tato ochrana mnohdy zajde za hranice, které jsou podnikateli příjemné, není to ochrana absolutní. Spotřebitel musí být přece jen v určité míře aktivní a přemýšlející člověk, od něhož se nečeká, že koupí vybranou věc bezmyšlenkovitě bez potřebných informací a rozumné míry opatrnosti.

Spotřebitelem je podle nového občanského zákoníku každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podnikatelem je oproti tomu ten, kdo na vlastní účet a odpovědnost samostatně vykonává výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku; podnikatelem je dále každý subjekt zapsaný v obchodním rejstříku.

Kdy je to spotřebitelská smlouva?

Spotřebitelskou smlouvou je smlouva uzavíraná mezi podnikatelem a spotřebitelem. Nejde přitom o žádný speciální smluvní typ, může to proto být kupní smlouva, smlouva o úvěru, smlouva o dílo, ale i jiná smlouva.

Nový občanský zákoník poskytuje spotřebiteli v prvé řadě obecnou ochranu, která se vztahuje na všechny spotřebitelské smlouvy, a dále upravuje i některé zvláštní případy, jako například uzavírání smluv přes internet (smlouvy uzavírané distančním způsobem) či při podomním prodeji (smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory).

Co ve smlouvě musí a co naopak nesmí být?

Uzavírá-li podnikatel v podstatě jakoukoli spotřebitelskou smlouvu, čeká ho hned několik úskalí. Při přípravě smlouvy musí dbát na to, aby její znění bylo jednoznačné a srozumitelné. Jinak mu to půjde k tíži, neboť smlouva se vykládá vždy způsobem, který je nejpříznivější pro spotřebitele. 

Komunikuje-li podnikatel se spotřebitelem, musí to být vždy v jazyce, v jakém je uzavírána smlouva. Podnikatel musí myslet i na to, aby spotřebiteli poskytl veškeré informace vyžadované novým zákonem. V dostatečném předstihu je tak povinen jej informovat o své osobě, poskytovaném zboží či službě, ceně, způsobu platby apod.

Od Nového roku však podnikatel nebude muset tyto informace spotřebiteli předat u smluv uzavíraných za účelem vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření. Co se rozumí záležitostmi každodenního života, však zákonodárce nespecifikuje. Rozhodně by sem měl podle nás patřit například nákup potravin či drogistického zbožív supermarketu. Zda půjde i o dražší zboží typu osobních počítačů či automobilů, je otázkou, na jejíž zodpovězení judikaturou si budeme muset počkat.

Podnikatel se dále musí vyvarovat takzvaných zakázaných ujednání. To jsou taková ustanovení, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobují významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Výslovně pak nový občanský zákoník zakazuje například ujednání, která:

  1. vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy (zákaz reklamovat zboží),
  2. umožňují podnikateli odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli,
  3. zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen,
  4. zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v uplatnění takového práva brání nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele.

Pokud by podnikatel výše uvedené zákazy ignoroval a uzavřel pro spotřebitele nevýhodnou smlouvu obsahující zakázaná ujednání, nebude se k takovým ustanovením přihlížet (např. ke smluvní pokutě, která je ve vztahu k ostatním smluvním povinnostem spotřebitele příliš „tvrdá“), ledaže by se spotřebitel ozval, že na nich trvá.  

Informovanost především

Zákon dále chrání spotřebitele i v některých speciálních situacích, které jsou pro něj určitým způsobem rizikové. Uzavírá-li například podnikatel se spotřebitelem smlouvu na dálku (třeba prostřednictvím e-shopu) nebo mimo provozovnu (např. v rámci podomního prodeje), musí mu poskytnout více informací. Podnikatel je tak povinen zpravit spotřebitele dostatečně předem mimo jiné o povinnosti zaplatit zálohu, dále o poplatku za případné vrácení zboží, o jeho právu na odstoupení od smlouvy a podobně.

Tyto informace však nemusí podnikatel poskytovat vždy písemně. Za písemnost se totiž považuje jen dokument podepsaný podnikatelem, což by např. u smluv uzavíraných v internetovém obchodu nebylo praktické. Nově bude u takovýchto druhů smluv stačit poskytnutí návrhu smlouvy anebo všeobecných obchodních podmínek v textové podobě, aby bylo možné je uchovat a opakovaně zobrazovat (např. webové stránky).

Nesplnění informační povinnosti může mít pro podnikatele citelné následky, jako je prodloužení doby k odstoupení od smlouvy pro spotřebitele nebo právo neuhradit platby, o kterých nebyl spotřebitel řádně informován.

Co když si spotřebitel koupi rozmyslí?

Podobně jako dnes bude platit, že spotřebitel může od smluv uzavíraných na dálku (např. e-shop) anebo mimo provozovnu (např. podomní prodej, předváděcí akce) bez udání důvodů do 14 dnů odstoupit. Podle stávající úpravy musí podnikatel odstoupení spotřebitele v této lhůtě obdržet. Napříště bude stačit, když spotřebitel odstoupení ve lhůtě 14 dnů alespoň odešle.

Spotřebitel pak bude povinen vrátit podnikateli zboží do 14 dnů od odstoupení. Podnikatel naopak spotřebiteli vrátí zaplacené prostředky a zároveň náklady na prvotní dodání zboží.

Výše uvedené naznačuje, že k žádným revolučním změnám na poli spotřebitelských smluv nedochází. Přesto s sebou nový občanský zákoník přináší několik nových práv i povinností na straně podnikatelů, které by měly být do každodenní obchodní praxe promítnuty.

Ilona Štrosová, advokátka, Rödl & Partner a Mgr. Vojtěch Hrdlička, advokátní koncipient, Rödl & Partner

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek