Mexiko: Zahraniční obchod a investice

28. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Mexiku (Mexiko)

.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (mld. USD)

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

 2017

Vývoz

370,9

380,2

397,536

380,772

373,930

 409,494

Dovoz

370,6

381,2

399,977

395,232

387,065

 420,369

Bilance

0,3

-1,0

-2,441

-14,460

-13,135

 -10,875

Obrat

741,5

761,4

797,513

776,004

760,995

 829,863

 Zdroj: Ministerstvo hospodářství

 

Oproti předchozímu období vzrostl v roce 2017 export o 9,5 %, import o 8,6 % a obrat o 9,0 %.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní obchodní partneři Mexika podle podílu na vývozu (r. 2017) - USA (79,85 %), Kanada (2,80 %), SRN (1,70 %), Čína (1,64 %), Španělsko (1,04 %), Japonsko (0,99 %), Brazílie (0,90 %), Korea (0,84 %), Kolumbie (0,77 %), a ČR (0,07 %).    

 

Hlavní obchodní partneři Mexika podle podílu na dovozu (r. 2017) - USA (46,3 %), Čína (17,6 %), Japonsko (4,3 %), SRN (3,9 %), Jižní Korea (3,7 %), Kanada (2,3 %), Tchaj-wan (1,8 %), Itálie (1,5 %), Brazílie (1,3 %), Španělsko (1,2 %) a ČR (0,33 %).

 

EU se v roce 2017 podílela na celkovém vývozu 5,67 % a na dovozu 11,63 %. V roce 2016 to bylo 5,18 % u exportu a 10,93 % u importu.

 

Postavení zemí EU v mexické teritoriální relaci (r. 2017, mil. USD, %)

 

Země

Obrat

Podíl na obratu

SRN

23 373,0

32,42

Španělsko

9 250,9

12,83

Itálie

7 485,9

10,38

Francie

5 982,3

8,30

Velká Británie

4 701,6

6,52

Holandsko

4 379,2

6,07

Belgie

3 281,2

4,55

Irsko

2 054,8

2,85

Rakousko

1 784,3

2,47

Maďarsko

1 642,5

2,29

ČR

1 637,6

2,28

Polsko

1 133,1

1,57

Švédsko

1 125,0

1,56

Dánsko

781,9

1,08

Portugalsko

773,4

1,07

Finsko

669,9

0,93

Rumunsko

554,6

0,77

Slovensko

313,2

0,43

Řecko

230,4

0,32

Lucembursko

227,1

0,31

Estonsko

181,9

0,25

Slovinsko

164,8

0,23

Malta

145,3

0,20

Litva

68,2

0,10

Bulharsko

66,6

0,09

Chorvatsko

44,0

0,06

Lotyšsko

34,5

0,05

Kypr

14,5

0,02

Celkem

72 101,7

100,00

Zdroj: Ministerstvo hospodářství

 

Podle statistik EU je Mexiko 12. nejdůležitějším obchodním partnerem, v roce 2017 dosáhly evropské vývozy 37,937 mld. EUR a evropské dovozy 23,835 mld. EUR, což oproti roku 2016 představuje růst o 12,0 % u vývozů a 19,6 % u dovozů.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Rok 2017 byl na rozdíl od roku předchozího ve znamení stoupajícího exportu surové ropy a ropných produktů, zisk z exportu ale výrazně zaostává za průměrem předchozího období (r. 2011 – 49,115 mld. USD, r. 2014 – 35,855 mld. USD, r. 2016 – 15,500 mld. USD, r. 2017 – 19,930 mld. USD).

 

Deset nejdůležitějších položek mexického vývozu a dovozu v roce 2017:

 

Vývoz

HS 8703         Osobní automobily a jiná motorová vozidla především pro přepravu osob

HS 8708         Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705

HS 8704         Motorová vozidla pro přepravu nákladu

HS 8471         Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky

HS 2709         Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, surové

HS 8517         Telefonní přístroje, vč. telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě

HS 8528         Monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje

HS 8544         Izolované (též s lakovaným povrchem, anodickým okysličením) dráty, kabely

HS 9018         Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje

HS 8701         Traktory a tahače (jiné než tahače čísla 8709)

 

 

Dovoz

HS 8708         Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705:

HS 2710         Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové

HS 8542         Elektronické integrované obvody:

HS 9999         Zboží jinde neuvedené

HS 8517         Telefonní přístroje, vč. telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě

HS 8703         Osobní automobily a jiná motorová vozidla především pro přepravu osob

HS 8471         Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky

HS 2711         Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky:

HS 8536         Elektr. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů

HS 8473         Části, součásti a příslušenství (jiné než kryty, kufříky a podobné výrobky) vhodné pro použití výhradně nebo hlavně se stroji a přístroji č. 8469 až 8472

 

Zdroj: Trade Map

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Mexiku existují speciální ekonomické zóny (ZEE), které jsou regulovány federálním zákonem. Jednotlivé zóny jsou zaměřené na specifické průmyslové obory a kromě vlastní zóny se stejnými pravidly řídí i její blízké okolí. Pro společnosti, které mají zájem v rámci zóny operovat, jsou připraveny fiskální pobídky jako např. kompletní prominutí daní v prvních 10 letech, možnost odepsat si z daní náklady na zaškolení zaměstnanců, odpuštění dani z nemovitosti, výjimky z DPH pro zboží vyrobené v zóně a do zóny importované, speciální celní režim atd.

 

Seznam již schválených speciálních ekonomických zón:

Lázaro Cardenas – La Unión (Michoacán a Guerrero)

Puerto Chiapas (Chiapas)

Coatzacoalcos (Veracruz)

Progreso (Yucatán)

Salina Cruz (Oaxaca)

Paraíso (Tabasco)

Ciudad del Carmen a Seybaplaya (Campeche)

 

Podrobnější informace o fungování speciálních ekonomických zón lze najít zde https://www.gob.mx/zee

 

Dále v Mexiku existují průmyslové zóny, které preferují především místní vlády. Rozsah jejich služeb se kvalitativně i kvantitativně liší. Tyto zóny se nemohou opřít o jednoznačnou legislativní podporu mexické vlády, což je často zdrojem zdlouhavých a nákladných sporů investorů s místní nebo federální vládou. Zcela specifickým jevem jsou tzv. maquiladoras, montážní pobočky zahraničních firem, cca z 80 % amerických. Produkce montoven postavených zejména při hranici s USA využívají s úspěchem především výhod relativně levné pracovní síly.

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Veškeré projekty, které jsou určeny pro Mexiko jako přímé zahraniční investice, jsou autorizovány na základě dekretů a schválení Národní komise pro zahraniční investice – Comisión Nacional de Inversiones Extranjeras, v souladu s čl. 8, 9 a v pozměňovacím řádu zákona o zahraničních investicích.

 

Mexiko je pro zahraniční investory atraktivním teritoriem zejména po vstupu Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) v platnost od 1. ledna 1994. Mexiko se stalo v 90. letech jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic na světě. V rámci Latinské Ameriky je Mexiko podle dat CEPAL aktuálně na druhém místě za Brazílií, těsně před Kolumbií a Chile.

 

Přímé zahraniční investice 2012 – 2017 (mld. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

 2017

13,43

35,19

22,57

28,38

26,74

 29,695

Zdroj: Secretaría de Economía

 

V loňském roce mexická ekonomika přilákala přímé zahraniční investice v hodnotě 29,695 mld. USD, což je o 11,06 % více než v r. 2016. Pokud bychom se podívali na sektorovou strukturu, 45,3 % směřovalo do zpracovatelského průmyslu, 10,8 % do dopravy a spojů, 10,3 % do stavebnictví, 9,2 % do obchodu a 9,0 % do finančních služeb; podle země původu pocházelo 46,8 % z USA, 9,1 % z Kanady, 9,0 % ze Španělska, 5,5 % ze SRN a z Japonska a 24,1 % z ostatních zemí.

V Mexiku působí přes 5,5 tis. velkých a malých firem se zahraničním kapitálem.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Hlavní normou stanovující pravidla v této oblasti je Zákon o zahraničních investicích. Lze ho najít na stránkách ministerstva hospodářství (www.economia.com.mx): Registro Nacional de Inversiones Extranjeras - Marco Jurídico Nacional - Ley de Inversión Extranjera (LIE). Dále je zde publikován prováděcí předpis a jeho aplikace - Reglamento de la Ley de Inversión Extranjera y del Registro Nacional de Inversiones Extranjeras (RNIE).

 

V oblasti zahraničních investic se angažují 4 instituce - Ministerstvo hospodářství - Dirección General de Inversión Extranjera (Sekce pro zahraniční investice) - hlavním úkolem je přispívat ke zlepšování investičního prostředí, zabývá se především legislativním rámcem. Generálnímu ředitelství podléhá Národní registr zahraničních investic, který připravuje smlouvy o vzájemné podpoře a ochraně investic. Vrchnímu ředitelství lze adresovat investiční nabídky mimořádného rozsahu nebo ve vládou preferovaných odvětvích (automobilový průmysl a aeronautika). Zpracování nabídek pak provádí ve spolupráci s ProMéxico (obdoba CzechTrade a CzechInvest) a Unidad de Promoción de Inversiones Extranjeras (Oddělení podpory zahraničních investic). Uvedené Oddělení se zabývá jednotlivými investičními projekty klíčového charakteru, je jakýmsi ombudsmanem investic v Mexiku. Comisión Nacional de Inversiones Extranjeras (Národní komise pro zahraniční investice) je meziministerský orgán, který rozhoduje ve specifických případech o možnosti navýšení zahraničního kapitálu nad zákonem přípustnou hranici.

ProMéxico, státní agentura založená v roce 2007, je hlavním adresátem investičních poptávek, hlavním partnerem zahraničních investorů. Spolupracuje často s Bancomext - Banco Nacional de Comercio Exterior (Národní banka pro zahraniční obchod), která občas projekty financuje.

Státu náleží strategické oblasti, v nichž není možné investovat:

  • těžba ropy a petrochemický průmysl – změněno energetickou reformou z prosince 2013
  • elektřina – změněno energetickou reformou z prosince 2013
  • výroba jaderné energie
  • radioaktivní nerosty
  • pošta a telegraf
  • emise bankovek a ražba mincí
  • kontrola a dohled nad přístavy a letišti

Výlučně pro mexické společnosti jsou rezervovány maloobchod a distribuce benzinu a zkapalněného plynu, televizní a rozhlasové vysílání, úvěrové instituce (netýká se bank, ale např. peněžních fondů), rozvojové banky (jedná se o 4 finanční instituce rozvojového typu, mezi nimi je např. Bancomext). Možnost zahraničních investic zde sice teoreticky existuje (tzv. neutrální investice – akcie bez hlasovacích práv, investice mezinárodních rozvojových institucí), ale podléhá schválení Ministerstva hospodářství a Národní bankovní komise resp. Národní komise pro zahraniční investice. Ve výrobních družstvech může zahraniční kapitál investovat do 10 %, jinde do 25 % (národní letecká doprava, aerotaxi), resp. do 49 % včetně (pojišťovny, směnárny, celní skladiště, ručitelské instituce - netýká se bank, správa penzijních fondů, výroba a obchod výbušninami, střelnými zbraněmi, náboji a municí, tisk a publikování periodik vycházejících výlučně na území Mexika, akcie typu T - jedná se o společnosti vlastnící zemědělskou půdu, pastviny a lesy, rybolov ve sladkých vodách, správa přístavů, služby lodivodů, plavební a rejdařské včetně kabotáže, dodávky paliv a maziv pro lodě, letadla a železniční soupravy). Investice nad 49 % vyžadují souhlas Národní komise pro zahraniční investice u následujících služeb, subjektů a komodit: přístavní služby, jako např. kotvení lodí, přeprava na člunech a trajektáž, mezinárodní námořní plavba, soukromé služby v oblasti vzdělání, právní služby, služby ratingových agentur a poskytování informací o kredibilitě a bonitě, pojišťovací agentury, mobilní telefony, stavba ropovodů a produktovodů, společnosti provádějící ropné a plynárenské vrty, výstavba, provozování a využívání železničních sítí běžně užívaných veřejností a poskytování veřejné železniční dopravy. Souhlas Národní komise pro zahraniční investice pro vstup zahraničního kapitálu s podílem nad 49 % kmenového jmění se vyžaduje u všech mexických společností, kde v okamžiku vstupu aktiva společnosti přesahují 85 mil. pesos. Pro převod zisků do zahraničí neexistují žádná omezení, totéž platí pro převody platů a odměn zahraničních pracovníků. 90 % personálu však musí být Mexičané. Daňové podmínky pro zahraniční investice jsou identické jako pro domácí - daň z příjmu se za poslední léta snižovala postupně o 7 % (pro rok 2013 30 %), daň z přidané hodnoty (16 % u většiny zboží, od 1. 1. 2014 - 0 % potraviny, léky, knihy) a tzv. jednotná podnikatelská daň – IETU (17,5 %) - stále je v jednání její zrušení. Důležitou roli ve vytváření podmínek pro vstup zahraničních investic hrají jednotlivé státy, které definují své investiční potřeby a stanoví autonomně fiskální i nefiskální pobídky. Na federální úrovni lze hovořit o pobídkách pouze ojediněle, a to u velkých strategických projektů.

 

Příklady fiskálních pobídek:

  • 100% osvobození od daně ze mzdy, případně pouze na určitou dobu
  • 10% snížení daně z nemovitosti
  • odpočet daně domovní
  • 10% snížení daně z vlastnictví auta (obdoba naší silniční daně)
  • 10% snížení platby spojené s obstaráním řidičského průkazu
  • osvobození nebo snížení veškerých daní na první 4 roky provozu
  • financování pozemků a infrastruktury, případně daňové úlevy spojené s jejich získáním
  • snížení poplatků spojených se zápisem do katastru nemovitostí (diferencovaně podle toho, zda se jedná o průmyslový podnik, obchod nebo služby)
  • dodatečné daňové úlevy pro podniky
  • při vytvoření minimálně 500 pracovních míst nebo tehdy, mají-li pro stát strategický význam
  • subvence celé částky spojené se zapsáním právnické osoby do obchodního rejstříku

 

Příklady nefiskálních pobídek:

  • podpora při hledání nejlepší lokality pro otevření výrobního podniku
  • podpora při dodávkách pitné vody a dalších služeb
  • podpora při obstarávání licencí a povolení
  • kompletní informace technické, sociální a ekonomické povahy
  • vzdělávací programy pro zaměstnance z výrobního sektoru
  • stipendia pro vzdělávání pracovníků 

V oblasti státních výběrových řízení lze spolupracovat na bázi vybraných zástupců. Nutno zakoupit vždy informační podmínky, bez nákupu nelze nabízet a účastnit se tendrů. Podmínky je nutno vyplnit beze zbytku, nelze vynechat žádnou z položek. V místě je běžná provize, vyplácená mnohdy předem. Prakticky všechny doklady jsou v jazyce španělském, vč. nabídek a informační korespondence. Styk s orgány státní moci je rovněž v jazyce španělském. Pro dovoz a vývoz zboží a peněz je nutno konzultovat celní a devizové předpisy, totéž se týká přímých zahraničních investic.

 

Kontakty:

ProMéxico

Camino a Santa Teresa 1679

Col. Jardines del Pedregal

Del. Alvaro Obregón

C.P. 01900 Ciudad de México, México

Tel.: 0052 5447 7070

Web: www.promexico.gob.mx

 

Bancomext

Banco Nacional de Comercio Exterior, S.N.C.

Banca de Desarrollo

Periférico Sur No. 4333

Col. Jardines en la Montaňa

Del. Tlalpan

14210 Ciudad de México, México

Tel.: 0052 5449 9000

Web: www.bancomext.com

 

Je také možné kontaktovat (vzhledem ke vzdálenosti i osobně) nejbližší kancelář Bancomextu ve Frankfurtu nad Mohanem:

Wilhelm-Leuschner Str. 23 60329 Frankfurt, Německo

Tel.: (00-4969) 9726 980

Fax: (00-4969) 9726 9811

Francisco González Díaz

e-mail: fgonzalez@bancomext.de, frankfurt@bancomext.de

Zpracovávaná oblast: Německo, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, ČR, Slovensko, Rumunsko, Rusko, Maďarsko, Bulharsko

 

Dirección General de Inversión Extranjera

Insurgentes Sur 1940

Col. Florida

C.P. 01030 Ciudad de México, México

Tel.: 0052 52296100, l. 33422 a 33408

Fax: 0052 52296507

Web: www.economia.gob.mx

 

Pokud se týče dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, Mexiko teprve od r. 1995 považuje nástroj tohoto typu za vhodný, takže zatím má podepsáno smlouvy s následujícími zeměmi: Argentina, Belgie, Nizozemsko, Rakousko, SRN, Španělsko, Švédsko, ČR, Korea, Francie, Itálie, Dánsko, Finsko, Řecko, Portugalsko, Švýcarsko, Uruguay, Kuba. Zatím nevstoupily v platnost nebo nebyly schválené Senátem podepsané Dohody s Austrálií, Islandem a Panamou, Velkou Británií. Ve vztazích s USA a Kanadou je tato otázka uspokojivě řešena v rámci NAFTA.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: