Mexiko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Mexiku (Mexiko)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (mld. USD)

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

349,6

370,9

380,2

397,536

380,772

Dovoz

350,6

370,6

381,2

399,977

395,232

Bilance

-1,0

0,3

-1,0

-2,441

-14,460

Obrat

700,2

741,5

761,4

797,513

776,004

 Zdroj: Ministerstvo hospodářství

 Oproti předchozímu období poklesl v roce 2015 export o 4,2 %, import o 1,2 %.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní obchodní partneři Mexika podle podílu na vývozu (r. 2015) - USA (81 %), Kanada (2,8 %), Čína (1,3 %) Brazílie (1 %), Kolumbie (0,96 %), SRN (0,9 %), Španělsko (0,9 %), Japonsko (0,79%) a ČR (0,05 %).      

Hlavní obchodní partneři Mexika podle podílu na dovozu (r. 2015) - USA (47 %), Čína (17,7 %), Japonsko (4,4 %), Jižní Korea (3,7 %), SRN (3,5 %), Kanada (2,5 %), Italie (1,3 %), Španělsko (1,2 %), Brazílie (1,2 %), Indie (1 %), ČR (0,29 %).

 EU se v roce 2015 podílela na celkovém vývozu 4,8 % a dovozu 11,0 %.

 Postavení zemí EU v mexické teritoriální relaci (r. 2015, mil. USD, %)

 

Země

Obrat

Podíl na obratu

SRN

17485,0

28,13

Španělsko

8089,0

13,02

Itálie

6708,0

10,80

Holandsko

5088,0

8,19

Francie

5846,0

9,40

Velká Británie

4313,0

6,94

Belgie

2669,0

4,30

Irsko

1774,0

2,85

ČR

1347,0

2,16

Rakousko

1311,0

2,10

Maďarsko

1192,0

1,91

Švédsko

1161,0

1,87

Polsko

1445,0

2,32

Finsko

617,0

0,99

Dánsko

657,0

1,06

Portugalsko

591,0

0,95

Rumunsko

454,0

0,73

Lucembursko

202,0

0,33

Řecko

253,0

0,41

Slovensko

392,0

0,63

Estonsko

123,0

0,20

Slovinsko

123,0

0,20

Litva

76,0

0,12

Malta

87,0

0,14

Bulharsko

70,0

0,11

Lotyšsko

30,0

0,05

Kypr

15,0

0,02

Chorvatsko

46,0

0,07

Celkem

62164

100,00

Zdroj: Ministerstvo hospodářství

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Rok 2015 byl ve znamení klesajícího exportu surové ropy a ropných produktů (r. 2011 – 49,115 mld. USD, r. 2014 – 35,855 mld. USD a r. 2015 – 18,779 mld. USD).

 

Vývoz

27090001        surová ropa (4,9 % veškerých vývozů)

87032301        osobní automobily (5,6 %)

85287206        barevné televizory (3,7 %)

87043103        nákladní motorová vozidla (2,8 %)

84714901        zařízení pro automatizované zpracování dat (2,0 %)

84715001        procesorové jednotky (2,4 %)

87012001        silniční návěsové tahače (2,2 %)

85443002        soupravy zapalovacích kabelů pro motorová vozidla (1,9 %)

94019001        části a součásti sedadel (1,4 %)

71081201        zlato (0,9 %)

 

Dovoz

27101204        benzín (3,3 %)

85423199        procesory a řídící jednotky (1,8 %)

85299010        části a součásti vysílacích přístrojů pro rozhlasové nebo televizní vysílání a přijímání (0,9 %)

27101904        nafta a lehké oleje (1,1 %)

85171201        telefonní přístroje pro bezdrátové sítě (1,2 %)

87032301        osobní automobily (1,3 %)

84717001        paměťové jednotky (1,2 %)

85423999        paměti elektronických integrovaných obvodů (0,7 %)

84733002        součásti a příslušenství zařízení pro automatizované zpracování dat (0,7 %)

84713001        přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (0,6 %)

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Mexiku existují zóny volného obchodu nebo průmyslové zóny, které preferují především místní vlády. Rozsah jejich služeb se kvalitativně i kvantitativně liší. Zóny volného obchodu se nemohou opřít o jednoznačnou legislativní podporu mexické vlády, což je často zdrojem zdlouhavých a nákladných sporů investorů s místní nebo federální vládou. Zcela specifickým jevem jsou tzv. maquiladoras, montážní pobočky zahraničních firem, cca z 80 % amerických. Produkce montoven postavených zejména při hranici s USA a na jihu země využívají s úspěchem především výhod relativně levné pracovní síly. V Mexiku existuje 5 zón volného obchodu:

Logistik Free Trade Zone

San Luis Potosí

http://www.logistikftz.com

Parque Logístico, Industrial Park

San Luis Potosí

http://www.parquelogistico.com.mx

Pical Pantaco

Distrito Federal

http://www.picalpantaco.com.mx

Puerto Fronterizo de Colombia

Nuevo León

http://www.nl.gob.mx

Puerto Interior Guanajuato

Guanajuato

http://www.puertointerior.guanajuato.gob.mx

 

Seznam průmyslových parků lze najít na stránkách www.promexico.gob.mx.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Veškeré projekty, které jsou určeny pro Mexiko jako přímé zahraniční investice, jsou autorizovány na základě dekretů a schválení Národní komise pro zahraniční investice – Comisión Nacional de Inversiones Extranjeras, v souladu s čl. 8, 9 a v pozměňovacím řádu zákona o zahraničních investicích.

 

Mexiko je pro zahraniční investory atraktivním teritoriem zejména po vstupu Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) v platnost od 1. ledna 1994. Mexiko se stalo v 90. letech jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic na světě. V rámci Latinské Ameriky je na prvním místě, těsně následováno Brazílií, Chile, Kolumbií a Peru.

 

Přímé zahraniční investice 2010 – 2015 (mld. USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

21,86

21,60

13,43

35,19

22,57

28,38

Zdroj: Secretaría de Economía

 

V loňském roce mexická ekonomika přilákala přímé zahraniční investice v hodnotě 28,3823 mld. USD, což je o 25,8 % více než v r. 2014. Pokud bychom se podívali na sektorovou strukturu, 50,0 % směřovalo do zpracovatelského průmyslu, 10,0 % do finančních služeb, 9,8 % do sdělovacích prostředků, 9,0 % do obchodu a 7,3 % do stavebnictví; podle země původu pocházelo 53,1 % z USA, 9,6 % ze Španělska, 4,7 % z Japonska, 4,3 % ze SRN, 3,8 % z Kanady a 24,5 % z ostatní zemí (74).

V Mexiku působí přes 5,5 tis. velkých a malých firem se zahraničním kapitálem.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Hlavní normou stanovující pravidla v této oblasti je Zákon o zahraničních investicích. Lze ho najít na stránkách ministerstva hospodářství (www.economia.com.mx): Registro Nacional de Inversiones Extranjeras - Marco Jurídico Nacional - Ley de Inversión Extranjera (LIE). Dále je zde publikován prováděcí předpis a jeho aplikace - Reglamento de la Ley de Inversión Extranjera y del Registro Nacional de Inversiones Extranjeras (RNIE).

 

V oblasti zahraničních investic se angažují 4 instituce - Ministerstvo hospodářství -  Dirección General de Inversión Extranjera (Sekce pro zahraniční investice) - hlavním úkolem je přispívat ke zlepšování investičního prostředí, zabývá se především legislativním rámcem. Generálnímu ředitelství podléhá Národní registr zahraničních investic, který připravuje smlouvy o vzájemné podpoře a ochraně investic. Vrchnímu ředitelství lze adresovat investiční nabídky mimořádného rozsahu nebo ve vládou preferovaných odvětvích (automobilový průmysl a aeronautika). Zpracování nabídek pak provádí ve spolupráci s ProMéxico (obdoba CzechTrade a CzechInvest) a Unidad de Promoción de Inversiones Extranjeras (Oddělení podpory zahraničních investic). Uvedené Oddělení se zabývá jednotlivými investičními projekty klíčového charakteru, je jakýmsi ombudsmanem investic v Mexiku. Comisión Nacional de Inversiones Extranjeras (Národní komise pro zahraniční investice) je meziministerský orgán, který rozhoduje ve specifických případech o možnosti navýšení zahraničního kapitálu nad zákonem přípustnou hranici.

ProMéxico, státní agentura založená v roce 2007, je hlavním adresátem investičních poptávek, hlavním partnerem zahraničních investorů. Spolupracuje často s Bancomext - Banco Nacional de Comercio Exterior (Národní banka pro zahraniční obchod), která občas projekty financuje.

Státu náleží strategické oblasti, v nichž není možné investovat:

-       těžba ropy a petrochemický průmysl – změněno energetickou reformou z prosince 2013

-       elektřina – změněno energetickou reformou z prosince 2013

-       výroba jaderné energie

-       radioaktivní nerosty

-       pošta a telegraf

-       emise bankovek a ražba mincí

-       kontrola a dohled nad přístavy a letišti

 

Výlučně pro mexické společnosti jsou rezervovány maloobchod a distribuce benzinu a zkapalněného plynu, televizní a rozhlasové vysílání, úvěrové instituce (netýká se bank, ale např. peněžních fondů), rozvojové banky (jedná se o 4 finanční instituce rozvojového typu, mezi nimi je např. Bancomext). Možnost zahraničních investic zde sice teoreticky existuje (tzv. neutrální investice – akcie bez hlasovacích práv, investice mezinárodních rozvojových institucí), ale podléhá schválení Ministerstva hospodářství a Národní bankovní komise resp. Národní komise pro zahraniční investice. Ve výrobních družstvech může zahraniční kapitál investovat do 10 %, jinde do 25 % (národní letecká doprava, aerotaxi), resp. do 49 % včetně (pojišťovny, směnárny, celní skladiště, ručitelské instituce - netýká se bank, správa penzijních fondů, výroba a obchod výbušninami, střelnými zbraněmi, náboji a municí, tisk a publikování periodik vycházejících výlučně na území Mexika, akcie typu T - jedná se o společnosti vlastnící zemědělskou půdu, pastviny a lesy, rybolov ve sladkých vodách, správa přístavů, služby lodivodů, plavební a rejdařské včetně kabotáže, dodávky paliv a maziv pro lodě, letadla a železniční soupravy). Investice nad 49 % vyžadují souhlas Národní komise pro zahraniční investice u následujících služeb, subjektů a komodit: přístavní služby, jako např. kotvení lodí, přeprava na člunech a trajektáž, mezinárodní námořní plavba, soukromé služby v oblasti vzdělání, právní služby, služby ratingových agentur a poskytování informací o kredibilitě a bonitě, pojišťovací agentury, mobilní telefony, stavba ropovodů a produktovodů, společnosti provádějící ropné a plynárenské vrty, výstavba, provozování a využívání železničních sítí běžně užívaných veřejností a poskytování veřejné železniční dopravy. Souhlas Národní komise pro zahraniční investice pro vstup zahraničního kapitálu s podílem nad 49 % kmenového jmění se vyžaduje u všech mexických společností, kde v okamžiku vstupu aktiva společnosti přesahují 85 mil. pesos. Pro převod zisků do zahraničí neexistují žádná omezení, totéž platí pro převody platů a odměn zahraničních pracovníků. 90 % personálu však musí být Mexičané. Daňové podmínky pro zahraniční investice jsou identické jako pro domácí -  daň z příjmu se za poslední léta snižovala postupně o 7 % (pro rok 2013 30 %), daň z přidané hodnoty (16 % u většiny zboží, od 1. 1. 2014  - 0 % potraviny, léky, knihy) a tzv. jednotná podnikatelská daň – IETU (17,5 %)  - stále je v jednání její zrušení. Důležitou roli ve vytváření podmínek pro vstup zahraničních investic hrají jednotlivé státy, které definují své investiční potřeby a stanoví autonomně fiskální i nefiskální pobídky. Na federální úrovni lze hovořit o pobídkách pouze ojediněle, a to u velkých strategických projektů.

Příklady fiskálních pobídek:

-       100% osvobození od daně ze mzdy, případně pouze na určitou dobu

-       10% snížení daně z nemovitosti

-       odpočet daně domovní

-       10% snížení daně z vlastnictví auta (obdoba naší silniční daně)

-       10% snížení platby spojené s obstaráním řidičského průkazu

-       osvobození nebo snížení veškerých daní na první 4 roky provozu

-       financování pozemků a infrastruktury, případně daňové úlevy spojené s jejich získáním

-       snížení poplatků spojených se zápisem do katastru nemovitostí (diferencovaně podle toho, zda se jedná o průmyslový podnik, obchod nebo služby)

-       dodatečné daňové úlevy pro podniky

-       při vytvoření minimálně 500 pracovních míst nebo tehdy, mají-li pro stát strategický význam

-       subvence celé částky spojené se zapsáním právnické osoby do obchodního rejstříku

Příklady nefiskálních pobídek:

-       podpora při hledání nejlepší lokality pro otevření výrobního podniku

-       podpora při dodávkách pitné vody a dalších služeb

-       podpora při obstarávání licencí a povolení

-       kompletní informace technické, sociální a ekonomické povahy

-       vzdělávací programy pro zaměstnance z výrobního sektoru

-       stipendia pro vzdělávání pracovníků

V oblasti státních výběrových řízení lze spolupracovat na bázi vybraných zástupců. Nutno zakoupit vždy informační podmínky, bez nákupu nelze nabízet a účastnit se tendrů. Podmínky je nutno vyplnit beze zbytku, nelze vynechat žádnou z položek. V místě je běžná provize, vyplácená mnohdy předem. Prakticky všechny doklady jsou v jazyce španělském, vč. nabídek a informační korespondence. Styk s orgány státní moci je rovněž v jazyce španělském. Pro dovoz a vývoz zboží a peněz je nutno konzultovat celní a devizové předpisy, totéž se týká přímých zahraničních investic.

Kontakty:

ProMéxico

Camino a Santa Teresa 1679

Col. Jardines del Pedregal

Del. Alvaro Obregón

C.P. 01900 México, D.F.

Tel.: 0052 5447 7070

Web: www.promexico.gob.mx

 

Bancomext

Banco Nacional de Comercio Exterior, S.N.C.

Banca de Desarrollo

Periférico Sur No. 4333

Col. Jardines en la Montaňa

Del. Tlalpan

14210 México, D.F.

Tel.: 0052 5449 9000

Web: www.bancomext.com

 

Je také možné kontaktovat (vzhledem ke vzdálenosti i osobně) nejbližší kancelář Bancomextu ve Frankfurtu nad Mohanem:

Wilhelm-Leuschner Str. 23 60329 Frankfurt, Německo

Tel.: (00-4969) 9726 980

Fax: (00-4969) 9726 9811

Francisco González Díaz

e-mail: fgonzalez@bancomext.de, frankfurt@bancomext.de

Zpracovávaná oblast: Německo, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, ČR, Slovensko, Rumunsko, Rusko, Maďarsko, Bulharsko

 

Dirección General de Inversión Extranjera

Insurgentes Sur 1940

Col. Florida

C.P. 01030 México, D.F.

Tel.: 0052 52296100, l. 33422 a 33408

Fax: 0052 52296507

Web: www.economia.gob.mx

 Pokud se týče dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, Mexiko teprve od r. 1995 považuje nástroj tohoto typu za vhodný, takže zatím má podepsáno smlouvy s následujícími zeměmi: Argentina, Belgie, Nizozemsko, Rakousko, SRN, Španělsko, Švédsko, ČR, Korea, Francie, Itálie, Dánsko, Finsko, Řecko, Portugalsko, Švýcarsko, Uruguay, Kuba. Zatím nevstoupily v platnost nebo nebyly schválené Senátem podepsané Dohody s Austrálií, Islandem a Panamou, Velkou Británií. Ve vztazích s USA a Kanadou je tato otázka uspokojivě řešena v rámci NAFTA.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: