Mezinárodní výzkum: Stát by se měl více zaměřit na podporu soukromého podnikání žen

8. 3. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Téměř každá třetí žena (28 %) v České republice sní o vlastním podnikání. Nicméně jen 8 % z nich věří, že se jim to skutečně podaří. Studii zaměřující se na soukromé podnikání, v níž byli dotázáni respondenti z deseti zemí světa, připravila společnost Metro. Při příležitosti Mezinárodního dne žen se studie zaměřila také na ženy v podnikání.

Zkušenostem žen v podnikání se věnovala druhá část mezinárodního průzkumu soukromého podnikání připraveného společností Metro, kterého se zúčastnilo také tisíc respondentů z České republiky.

Průzkum zjistil, že 28 procent žen z České republiky by rádo začalo podnikat, avšak pouze 8 procent věří, že se jim sny o podnikání podaří realizovat. Jako hlavní důvody byly uvedeny mimo jiné nedostatečná finanční podpora (48 procent) či ekonomická situace v zemi (40 procent). Téměř 60 procent dotázaných vidí jako problém nedostatečnou podporu soukromého podnikání ze strany státu.

„Ukazuje se, že ženy začínající s podnikáním často nemají dostatečné informace o možných rizicích spjatých s podnikáním a velmi často ani nevědí, kam se mají pro radu obrátit. Nedostatečná informovanost může v průběhu podnikání způsobit nemalé potíže,“ hodnotí situaci začínajících podnikatelek Romana Marková Volejníčková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

I přesto je motivace pro soukromé podnikání žen velká. Pro 52 procent dotázaných je důležitá představa, že při soukromém podnikání mohou dělat to, co je nejvíce baví nebo že mohou být svým „vlastním pánem“ (55 procent). „Mezi výhody, které obecně deklarují osoby samostatně výdělečně činné, lze zařadit především časovou flexibilitu a možnost rozhodovat o své práci samostatně, a to jak z hlediska časové zátěže, tak ve vazbě na finanční ohodnocení vlastní práce,“ doplňuje Markéta Švarcová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Stát by se měl zaměřit na programy pro podporu soukromého podnikání žen, takto se vyjádřilo 75 procent všech respondentů v České republice, žen i mužů. „Velkým úskalím se ukazuje být podnikání v době mateřské a rodičovské dovolené. Ta je v kontextu podnikání poněkud problematičtější než v případě klasického zaměstnání na pracovní smlouvu,“ přibližuje specifická úskalí podnikání žen Romana Marková Volejníčková.

Nerovné postavení žen v podnikání

Celkově složitější pozici v podnikání mají spíše ženy než muži. Tak to vnímá 45 % podnikatelů a podnikatelek v České republice, což je v porovnání s mezinárodním průměrem o 13 procentních bodů více. Mnoho žen v podnikání čelí spoustě překážek v profesním životě, které jsou často zakořeněné ve společenských stereotypech. „Minulé výzkumy již ukázaly, že prekarizace  práce, především s ohledem na její rozsah, formy a dopady, má genderový rozměr,“ potvrzuje Markéta Švarcová.

„Nejvíce ohroženými skupinami žen jsou ženy po rodičovské dovolené, ženy v předdůchodovém věku, ale také absolventky,“ dále komentuje. Doplňuje, že ženy tvoří specifickou skupinu podnikajících. Díky společenským očekáváním spojeným s ženskou rolí pečovatelky či díky nastavení sociální a rodinné politiky státu, které často neumožňuje efektivně slaďovat rodinu a práci, musí volit právě prekérní formy práce.

V dalších výsledcích průzkumu téměř polovina podnikatelů a podnikatelek v České republice (48 procent) souhlasí s tím, že se se ženami v podnikání jedná neférově, protože se předpokládá, že mají méně znalostí a jsou méně tvrdé v businessu v porovnání s muži.

„Pro ženy podnikatelky je často složité spojit svou práci s rodinným životem a bariér pro rozvoj jejich podnikání je stále mnoho,“ komentuje situaci soukromého podnikání žen Romana Nýdrle, manažerka komunikace Makro.

„Věřím, že výsledky průzkumu pomohou otevřít debatu o soukromém podnikání žen a využití jejich pracovního potenciálu celkově. Jedním z velmi specifických problémů je např. umístění dítěte do státní mateřské školky ve věku, kdy se většina matek chce do práce vracet, což bývá v rozmezí dvou až tří let. Tuto díru na trhu vyplňují soukromé školky, které jsou z pohledu nákladů mnohdy nedostupné. Tato skutečnost ženy-matky, které chtějí pracovat či podnikat, nedobrovolně diskvalifikuje,“ dodává Romana Nýdrle.

Mezinárodní průzkum, který se zaměřoval na soukromé podnikání, proběhl během srpna a září roku 2017. Zúčastnilo se ho 10 000 respondentů z České republiky, Německa, Francie, Nizozemí, Itálie, Portugalska, Rumunska, Turecka, Ruska a Číny. Z každé země se průzkumu účastnilo 1 000 respondentů. Zapojili se do něj pracující napříč republikou. Společnost Metro průzkumem doplňuje svůj projekt Den soukromého podnikání, který proběhl již dvakrát také v České republice.

Co si myslí ženy o podnikání

Jana Vejvodová – Potraviny u Vejvodů – Hradec Králové
Mám možnost dělat práci, kde se mohu samostatně rozhodovat a uplatňovat své představy o podobě a fungování obchodu. Taková práce mi dává smysl, přináší radost a uspokojení.

Mnohem těžším úkolem je pro mě skloubit dohromady čas na práci a čas na rodinu, ne vždy je rozdělení spravedlivé. Mám štěstí, že syn je šikovný a samostatný a manžel má pro moji práci pochopení, bez jejich podpory a často i pomoci bych se neobešla. Patří jim můj dík. Myslím, že by se ženy, které přemýšlejí o vlastním podnikání, neměly bát předsudků ve společnosti a pokud budou chtít dělat práci, která je baví a které věří, neměly by se nechat od svého záměru nikým odradit.

Alena Uhlířová – Potraviny Uhlířová – Stochov
Vybudovala jsem obchod podle svých představ a zkušeností a jsem nezávislá. Má práce je i mým koníčkem. Obchod plný dobrého zboží a spokojených zákazníků je každodenní odměnou. Zbytečná administrativa, byrokracie na úřadech, nesmyslná nařízení, ale i nedostatek odborných (vyučených) zaměstnanců, prodavačů, nás prodejce potravin staví do nelehké situace.

Při začátcích podnikání musí převážit odvaha, elán a víra ve vlastní schopnosti. Je nutné počítat s plným nasazením – úspěch nikdy není zadarmo. Dnes vím, že prosté nadšení nestačí, je nutné sehnat si o podnikání co nejvíce informací. Pak je rozjezd daleko lehčí (úřady, pojišťovny, sociální pojištění, všechny předpisy a nařízení).

Věra Škodová – Restaurace Na Blbým místě – Praha
Jsem svým pánem a rozhoduji o směru a investicích. Firmu jsem zakládala hned po revoluci, je to rodinná firma. Hnacím motorem je určitá tradice, kterou chci udržet. Neustále se setkáváme s překážkami pro střední podnikatele, různá omezení, předpisy, hlášení, které stojí spoustu času, a ne všechny znamenají posun k lepšímu.

Příkladem může být nový zákon o prodeji stáčeného vína, který nevyřešil pančování, ale zakázal sudový, ekologicky nenáročný prodej a místo toho mají vinotéky měsíčně desítky kartonových a plastových obalů. Ženy, které chtějí začít podnikat, by se neměly bát, že na něco nestačí. Všechno se dá naučit nebo si najmout lidi, kteří to zvládnou.

Adéla Velová – Hotel Leon – Praha
Podnikání je pro mě neuvěřitelně silný a intenzivní pocit svobodné vůle a zodpovědnosti, který učí pokoře a vděčnosti za každý den, který proběhne v klidu a bez komplikací. Hnacím motorem je pro mě fakt, že něco tvořím a rodí se mi to pod rukama.

Největší překážky jsem našla sama v sobě. Nedočkavost, přehnané emoce, přepracovávání plynoucí ze špatné organizace času atd. Myslím, že velmi důležité je umění dívat se na řešený problém z několika rovin a s odstupem. Myslím, že každý, kdo se chystá začít s nějakou formou podnikání by si měl nejprve vypracovat business plán, kde si vše důkladně připraví, promyslí a spočítá. Během tohoto procesu se odkryje velká spousta věcí a detailů, které zpočátku nebyly vidět, ale nyní se z nich stávají problémy přesahující všechny problémy světa.

Pavla Nedvědová – Chez Nous Bistro – Kladno
Velkou výhodou vlastního podnikání je pocit, že si člověk může být „svým pánem“, to platí samozřejmě jen ve chvílích, kdy podnik funguje víceméně samostatně, a to jistě nějakou chvíli trvá. Mě na tom nejvíc baví pocit, že s kolegy a rodinou buduji podnik, kam se hosté rádi vracejí, cítí se zde dobře a vzájemně se obohacujeme.

Konkrétně z ženského hlediska cítím jako nesnadnou roli podnikatelky ženy, manželky a budoucí maminky, která musí vše snoubit dohromady. Doufám a věřím, že to za pár let půjde. Podnikání je vždy ta náročnější cesta, s velkým otazníkem na konci, ale je to výzva a zároveň touha po úspěchu, svobodě a naplnění…Obavy a rozmýšlení se jsou na místě, ale pokud je člověk přesvědčen o „své věci“, nemělo by ho nic odradit.


Odborníci rovněž upozorňují na přetrvávající rozdíly mezi platy mužů a žen v zaměstnání. Podle předpovědi Světového ekonomického fóra (WEF) se úplné rovnosti žen a mužů dočkáme až za neuvěřitelných 217 let. WEF také uvádí, že se míra zapojení žen na vedoucích postech ve dvanácti sledovaných odvětví zvyšuje v průměru o 2 procenta.

Celosvětová účast žen v národních parlamentech dle OSN dosáhla v roce 2017 celkem 23,4 procent, což je o 10 procentních bodů více než v roce 2000. Muži jsou stále placeni mnohem více než ženy.  Jejich výdělky navíc rostou rychleji. To znamená, že rozdíly v odměňování se rozšiřují navzdory četným iniciativám za platovou rovnost a zveřejňování platů.

Průměrná mzda pro ženy v roce 2017 byla 12 000 amerických dolarů, oproti 21 000 americkým dolarům u mužů, což uvádí studie Global Gender Gap Report 2017. Česko obsadilo ve světovém žebříčku rovnosti žen a mužů až 88. místo. Rovné šance v Česku existují jen ve vzdělávání, nejhůře si tradičně české ženy vedou na trhu práce, slabé je i zastoupení žen v politice. Lepší výsledky než Česko měla například Ghana, Rusko či Uganda.

„Z výzkumu Ipsosu pro naši asociaci vyplývá, že přesně polovina české populace se v práci setkala s platovými rozdíly mezi muži a ženami, 42 procent také s diskriminací matek. Ženy jsou placeny hůře než ženy ve všech zemích světa. Island se tak snaží s platovou nerovností bojovat zákonem. Platit ženám méně než mužům je zde od nového roku nelegální,” uvádí Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

Polovina vidí rozdíl v platech mužů a žen

Cílem výzkumu od společnosti Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti bylo zjistit názory české populace týkající se tématu rovnosti žen a mužů. „Celkem 46 % české populace se domnívá, že zastoupení žen ve vrcholových funkcích ve firmách není dostatečné. Na druhou stranu si pouze 24 procent Čechů myslí, že by tento problém vyřešily kvóty“, komentuje výsledky Tomáš Macků, ředitel výzkumu a komunikace agentury Ipsos a dodává, „více jak polovina Čechů si myslí, že se postavení žen v české společnosti po roce 1989 zlepšilo“.

Další část výzkumu se týkala otázky, v jakém pracovním prostředí jsou ženy zvýhodňovány oproti mužům. Nejčastěji zaznívala práce s dětmi, práce ve školství, a poté administrativa a kancelářská práce. Na 64 procent Čechů by rádo ve vrcholných funkcích vidělo více žen. Taky si ale myslí, že by měly dobře zvládat i roli matek a manželek.

Výzkum byl představen u příležitosti Mezinárodního dne žen 2018 s podtitulem „Budoucnost je růžová“, kterou organizuje Asociace společenské odpovědnosti v unikátních prostorách Kaple svatého Kříže u Apolináře v Praze. Svůj pohled na rovnoprávnost zde pěti osobními pohledy představí Barbara Nesvadbová, Monika Benešová, Lenka Bradáčová, Tomáš Sedláček a Monika Hilšerová.

Asociace společenské odpovědnosti tak zároveň startuje další ročník prestižních Cen SDGs, které inspirují celý svět. Hledají mimo jiné české projekty, jenž podporují rovnoprávnost a mají pozitivní dopad na společnost.

Redakčně upravená zpráva společnosti Makro a Asociace společenské odpovědnosti

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek