Mikropodniky vedou. V zaměstnávání i investicích

16. 10. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Klíčovou roli v evropských ekonomikách hrají malé a střední podniky. Česko je ale specifické. Mezi zaměstnavateli tu dominují mikrofirmy s maximálně devíti zaměstnanci

Česko nedávno vystřídalo sousední Polsko v pozici země, kde jsou největším zaměstnavatelem firmy s méně než deseti zaměstnanci. Práci u nich našla více než třetina pracujících Čechů. Na celkovém počtu podniků se podílejí více než 95 procenty (evropský průměr cca 87 procent).

Ačkoli nikde jinde nemají drobní živnostníci takový vliv na ekonomiku země, ti čeští se oprávněně domnívají, že je stát nepodporuje, nebo jim dokonce hází klacky pod nohy.

Trochu jiná perspektiva

Ve Spojených státech se mezi střední firmy řadí i podniky, které dávají práci pěti stovkám lidí. Podle definice Evropské komise spadají do této kategorie firmy, které zaměstnávají do 250 osob. V Česku ale takové podniky patří téměř mezi kolosy.

V segmentu malého a středního podnikání (MSP) u nás drtivě převažují právě mikrofirmy. A většinou jde o ty nejmenší subjekty s jedním či dvěma zaměstnanci. Tradičním fenoménem českého byznysu je „sebezaměstnávání“.

Ti nejmenší přitom dominují, i co se týče investic. Dnes na ně připadá více než polovina všech tuzemských investic, v roce 2003 to byla jen třetina.

Nemají na růžích ustláno

Drobní živnostníci se dnes v ČR obávají rostoucí byrokracie, problémy mají s financováním svého byznysu. Nejistotu jim přinášejí také permanentní změny v zákonech.

A nespasí je ani vzývané dotace z unijních fondů. Podle dotačních pravidel Evropské komise by měly být zvýhodněny právě malé a střední podniky, jenže zástupci mikrofirem na peníze reálně nedosáhnou.

„Strukturální fondy, které by měly podpořit zejména malé firmy, mají pro ně nestravitelnou administrativu a nevhodné podmínky. V minulém programovacím období bylo z evropských peněz podpořeno jen zhruba 0,5 procenta nejmenších podniků,“ připomíná generální ředitelka Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků (AMSP ČR) Eva Svobodová. Administrativa spojená s projekty je pro ty nejmenší příliš náročná a celý proces zabírá zbytečně moc času.

A malé společnosti přinášejí české ekonomice ještě další významný bonus. Trh práce je dnes přesycený a zaměstnance každý shání jen těžko, nicméně se ukazuje, že největší oblibě se mezi zájemci o práci těší právě nejmenší firmy.

Podle ankety, která nedávno proběhla na stránkách pracovního portálu Profesia, 38 procent českých zaměstnanců preferuje malé soukromé podniky. Velké nadnárodní společnosti jsou – přes větší jistotu, že se udrží nad vodou a nabídnou lidem lepší finanční ohodnocení – až daleko za nimi.

Lidé v nejmenších firmách oceňují zejména rodinnější atmosféru, pružnou organizační strukturu a dobré osobní vztahy.

Bezdůvodný pesimismus?

Za poslední rok ubylo v Česku deset tisíc osob samostatně výdělečně činných. A je jich o zhruba třicet tisíc méně než v roce 2011. Zájem o podnikání klesá a statistiky ukazují, že nejde o náhodný výkyv, ale spíše neblahý trend.

První dva roky v ČR přežije pouze pětina nově vzniklých podniků. Důvodů, proč se stále méně Čechů pouští na tenký led byznysu, je řada. „V České republice se oproti jiným západním zemím více podporuje podnikání tradiční formou pomocí bankovních úvěrů, což je dost pomalá a navíc riziková cesta,“ říká Karel Havlíček.

Pro banky představují malé podniky riziko a vysoké náklady na relativně nízký objem úroku. Proto nejsou tyto podniky u finančních domů v oblibě a mají omezenou možnost rozvoje. Na západ od českých hranic pak využívají začínající podnikatelé daleko více alternativních zdrojů financování, jako jsou faktoring či forfaiting.

Pokud jsme se něčím přiblížili západní Evropě, pak je to nezvykle progresivní,
samostatný a pružný model uvažování drobných českých podnikatelů.

Drobní podnikatelé a živnostníci podle Havlíčka přispívají k rozvoji obcí a regionů, chybí jim ale obecně podpora státní a veřejné sféry. „Veřejná sféra by jim měla nabízet více pobídek a vyžadovat méně administrativy, která brání majitelům firem vykonávat skutečnou práci,“ doplňuje Havlíček.

Inflace a vysoké úroky jsou pro menší podniky další potenciální hrozbou. Snižuje se jim zisk z prodeje a vyšší úroky zvedají ceny úvěrů, což může být zejména právě pro mikrofirmy zničující. Také ceny surovin a energie potřebné pro výrobu jsou pro menší odběratele logicky vyšší zátěží.

Pro každého podnikatele je také důležité si svůj byznys pojistit. Má to ale háček. „Bohužel platí to, že drobné podnikatele pojišťovny neřeší, protože je složité na ně zacílit. Je to obrovský, ale nesmírně fragmentovaný trh. Pokud mluvíme například o drobném zemědělci, který pracuje na statku jen se svou rodinou a má jeden traktor, pojišťovny ho berou spíše jako retailového klienta. On ale potřebuje jinou produktovou nabídku než klasický zástupce retailu a rozhodně potřebuje jiný servis,“ říká Pavel Jechort, CEO společnosti Suri, jež to chce změnit a nabízí malým podnikatelům nový produkt, který je jim "ušitý" na míru.

Umějí se o sebe postarat

„Pokud jsme se něčím přiblížili západní Evropě, pak je to nezvykle progresivní, samostatný a pružný model uvažování drobných českých podnikatelů,“ říká Pavel Jechort. „Dle mého názoru jsou právě oni ekonomickou páteří státu, byť opomíjenou či v některých bodech přímo znevýhodňovanou částí společnosti,“ dodává.

Podle etnografické studie zpracované právě pro firmu Suri jsou drobní čeští podnikatelé samostatní a schopní. Získávání zakázek pro ně není problém, limitují je spíše časové možnosti. Živnostníci jsou aktivní a vydělané peníze dále investují. Rozvíjením svého podnikání podporují technologický rozvoj.

Ze 70 procent jsou to muži, ačkoli v posledních letech převažují mezi zakladateli nových podniků podnikatelky. Polovina je starší 45 let.

Studie dokázala, že se spoléhají jen sami na sebe, domnívají se, že stát a úřady jim rok od roku více komplikují život a neposkytují za to nic na oplátku. Rádi řeší věci z očí do očí. Znají rizika, ale přesto jim podnikání stojí za to. Nedostává se jim hlavně času, vše ostatní je řešitelné, považují se za finančně zdatné a nejvíce si v byznysu cení svého dobrého jména.

Počet OSVČ v ČR
2011 1 002 000
2012 994 000
2013 977 000
2014 972 000
2015 976 000
2016 981 000
březen 2017 971 000

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek