Minimální mzda vzroste v příštím roce o 700 korun, od loňska se zvýšila o 14,5 %

2. 12. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Minimální mzda vzroste v příštím roce o 700 korun, od loňska se zvýšila o 14,5 % Vláda chce dál zvyšovat minimální mzdu tak, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Podnikatelské organizace označují rychlý růst minimální mzdy za likvidační pro některé obory. Ekonomové varují před zpomalením snižování nezaměstnanosti.

Minimální měsíční mzda se od 1. ledna 2015 zvýší na základě rozhodnutí vlády ze současných 8500 na 9200 korun, minimální hodinová mzda pak z 50,60 na 55 korun. „Poctivě pracujícím chceme zajistit důstojnou odměnu za vykonanou práci. Postupně proto budeme zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Vláda tímto realizuje svůj záměr, který představila v Programovém prohlášení. Toto řešení zohledňuje současný i očekávaný ekonomický vývoj, stejně jako předpokládaný růst mezd a spotřebitelských cen,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Zvýšení uvedených minim se netýká zaměstnanců, kteří dostávají také invalidní důchod. Pro ně nadále zůstává minimální mzda 8000 korun nebo 48,10 korun za hodinu.

Minimální mzda se naposledy zvýšila 1. srpna 2013. Předtím v letech 2007 až 2012 nerostla. To podle ministerstva přispělo k tomu, že byly velmi výrazně oslabeny základní funkce minimální mzdy a významně poklesla kupní síla zaměstnanců pracujících za minimální mzdu. Čistá minimální mzda  podle ministerstva stačí na pokrytí výživy a ostatních základních osobních potřeb, nestačí však například k zabezpečení rostoucích nákladů na bydlení.

NEPŘEHLÉDNĚTE!

Chcete vědět, co vás čeká v příštím roce? Připravili jsme pro vás speciál Změny pro podnikatele 2015

Problémy budou mít textilky a stavaři

peníze mince sloupecPodnikatelské organizace se zvýšením minimální mzdy nesouhlasí. „Od srpna roku 2013 došlo k jejímu prvnímu navýšení, a to nařízením Rusnokovy vlády o 500 korun na 8500 korun, tedy o 6,2 procenta. Hospodářská komora upozorňuje na skutečnost, že Ministerstvo práce a sociálních věcí do dnešního dne nepředložilo vyhodnocení dopadů loňského zvýšení minimální mzdy, i přes to, že právě vláda je tím, kdo má ke každé regulaci, kterou minimální mzda beze sporu je, provést zhodnocení dopadů,“ upozorňuje Lenka Vodná, mluvčí Hospodářské komory.

Letošní rozhodnutí vlády zvýšit minimální mzdu o 700 korun představuje od loňského roku celkové navýšení o 14,5 procenta, což považuje Hospodářská komora za nepřijatelné a likvidační pro mnoho podnikatelů.

K růstu minimální mzdy má výhrady také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Upozorňuje, že i když se minimální mzda týká jen zhruba 100 tisíc zaměstnanců, její navýšení se promítne do zvýšení takzvaných zaručených mezd, tedy vyšších tarifních stupňů.

Zaměstnavatelé tak mohou mít problémy především v oborech jako je textilní průmysl, stavebnictví, obchod či zemědělství. Nejhorší situace je podle svazu u bezpečnostních služeb, kde je zaměstnáno na dvacet tisíc osob, a kde je nejvyšší podíl osobních nákladů na celkových nákladech zaměstnavatele.

Růst minimální mzdy bude pro firmy znamenat zvýšení odvodů z pojistného na sociální zabezpečení o zhruba 190 milionů korun a na zdravotní pojištění o 80 milionů za rok.

Vyšší platy mohou ohrozit zaměstnanost

Podle ekonomů může zvýšení minimální mzdy negativně ovlivnit zaměstnanost v příštím roce. „Český trh práce se zotavuje velmi pomalu. Zatímco česká ekonomika v letošním roce poroste o zhruba 3 procenta, míra nezaměstnanosti začne klesat až v příštím roce. Kvůli růstu minimální mzdy od roku 2015 bohužel znovu přibude lidí, které nebude moci za vyšší mzdu nikdo zaměstnat. A pokud už zaměstná, tak načerno, a stát z nich neuvidí ani halíř,“ upozorňuje ekonom Jiří Cihlář z Next Finance.

Právě zaměstnavatelé budou muset důkladně počítat. Od minimální mzdy se odvíjí výše platby pojistného na zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů (vysvětlení viz dále) a minimální platby pojistného za zaměstnance.

Naopak nárůst minimální mzdy se nijak nedotkne plateb pojistného u osob samostatně výdělečně činných (jejich pojistné souvisí s výší průměrné, nikoli minimální mzdy), ani nesouvisí s platbou státu za děti, důchodce, nezaměstnané, ženy na mateřské a další osoby, za které je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění.

Nárůst zvýší pojistné za zaměstnance

peníze euro peněženkaZ avizovaných 9200 Kč korun bude třeba odvádět pojistné na zdravotní pojištění ve výši 1242 korun. Pojistné představuje 13,5 % z vyměřovacího základu, v tomto případě z minimální mzdy. Ta byla od 1. ledna 2007 do 31. července 2013 celkem 8000 korun a pojistné činilo 1080 korun. 1. srpna 2013 došlo ke zvýšení na 8500 korun, a pojistné tak vzrostlo na 1148 korun. 

„Změnu výše minimální mzdy a od téhož měsíce i změnu výše své platby na zdravotní pojištění si budou muset pečlivě ohlídat všechny takzvané osoby bez zdanitelných příjmů,“ upozorňuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Jde například o nezaměstnané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce, mnohé ženy v domácnosti, pokud nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, ani nepobírají důchod, ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Dále jde o studenty, kteří studují na škole, jež nebyla ministerstvem školství uznána jako soustavná příprava na budoucí povolání, což jsou například některé jazykové školy, většina škol v zahraničí a podobně. Jde také o studenty starší 26 let nebo ty, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačnou podnikat.

Rostou také průměrné mzdy

Postupně roste také průměrná měsíční mzda v České republice. Přitom ještě na konci loňského roku nebyly statistiky v tomto ohledu příliš optimistické. Především ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 poklesla průměrná mzda o 1,8 procenta a dosáhla výše 26 637 korun. Reálná mzda, očištěná o inflaci, klesla dokonce o 2,9 procenta.

Statistika průměrné mzdy z prvního čtvrtletí letošního roku byla ovlivněna nízkou srovnávací základnou za první čtvrtletí 2013. Tehdy byly výplaty odměn vedoucích pracovníků přesunuty do posledního čtvrtletí roku 2012, a tím pádem došlo ke zkreslení, které se promítlo i do právě zveřejněných čísel.

„Krásným příkladem jsou skoky průměrné mzdy v peněžnictví a v pojišťovnictví, kde v prvním čtvrtletí 2014 mzda vzrostla meziročně o 10,0 procent, zatímco v předchozím čtvrtletí o 18,0 procent poklesla,“ vysvětluje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Souhrnná průměrná hrubá měsíční nominální mzda v prvním čtvrtletí letošního roku činila 24 806 korun, což je meziroční nárůst o 3,3 procenta (793 korun). Vzhledem k velmi nízké inflaci na začátku letošního roku došlo k reálnému růstu průměrné mzdy o 3,1 procenta, mediánová měsíční mzda činila 20 674 korun.

Ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla podle Českého statistického úřadu o 2,3 procenta, reálná mzda byla vyšší o 2,1 procenta. „Rekordní růst mezd z prvního kvartálu se sice nezopakoval, přesto považuji dvě procenta za pozitivní trend. Průměrný růst mezd však už dávno neznamená, že každý dostal přidáno," říká Daniel Soukup, odborník na řízení lidských zdrojů PwC ČR.

"Díky pozitivnímu očekávání budoucího ekonomického vývoje firmy výrazně přidávají na klíčových pozicích, u nichž očekávají, že nejvíce přispějí k budoucím ziskům, a kde se zároveň správně obávají, že by jim schopného pracovníka mohla přetáhnout konkurence. Jde například o technické specialisty či schopné obchodní manažery. Firmy si stále pečlivě hlídají náklady, a tak na pozicích, kde necítí tlak trhu, ani nevidí důvod ke štědrosti," vysvětluje. Průměrná mzda za druhé čtvrtletí 2014 činila 25 500 korun, medián činil 21 331 korun.

Ve kterých oborech se nejvíc vydělává

Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali tradičně zaměstnanci v informačních a komunikačních službách (45 834 korun), dále v peněžnictví a pojišťovnictví (45 178 korun). Nejnižší mzdu mají rovněž tradičně zaměstnanci v ubytování a pohostinství (13 986 korun).


Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek