Ministerská konference OECD 2010

2. 11. 2010 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je řízena Radou OECD, tvořenou velvyslanci členských států organizace a navenek zastupována generálním tajemníkem. Jednou ročně však zasedá Rada OECD na úrovni ministrů (tzv. ministerská konference), kde ministři projednávají a schvalují důležité strategické studie a doporučující právní nástroje, diskutují o zásadních otázkách vývoje světové ekonomiky a rozhodují o hlavních koncepčních otázkách a dlouhodobém směřování organizace.

Ministerská konference je tedy nejvyšším řídícím orgánem OECD. Ministerskou konferenci svolává a předsedá jí premiér či ministr jedné členské země. V tomto roce připadla role předsedající země Itálii a konferenci předsedal částečně italský předseda vlády Silvio Berlusconi a částečně italský ministr hospodářství a financí Giulio Tremonti.

Důležitým milníkem v historii OECD bylo přijetí tří nových členů, Izraele, Slovinska a Estonska, čímž stoupl počet členských zemí této organizace na 34, neboť již dříve v tomto roce bylo přijato Chile. Toto rozšíření částečně ukončuje proces rozšíření, který započal před několika lety a který má za cíl zvýšit váhu a vliv organizace v měnící se globální ekonomické architektuře. Mezi kandidáty na členství tak zůstává pouze poslední, zato však významný stát – Ruská federace. Výbory a pracovní skupiny OECD v současné době prověřují, do jaké míry splňuje Ruská federace podmínky pro vstup do organizace. Přístupový proces zde probíhá pomaleji a nelze očekávat jeho rychlé ukončení.

Fiskální konsolidace

Během konference diskutovali ministři o aktuálních otázkách vývoje světové ekonomiky, která se zvolna vymaňuje z hluboké recese a potýká se s vysokou mírou nezaměstnanosti. Jednou z hlavních diskusí ministrů proběhla k tématu fiskální konsolidace, při níž se členské země shodly na nutnosti nastartovat exit strategie v oblasti národních finančních nástrojů. Fiskální konsolidace by ale zároveň neměla proběhnout příliš rychle a bezmyšlenkovitě, aby nebylo podkopáno stále ještě velmi křehké oživení.

Podle ministrů jsou tempo a časový rámec pro fiskální konsolidaci závislé na specifických podmínkách a na stavu veřejných financí konkrétní země. Předčasná opatření ke snížení schodků by mohla ohrozit oživení, ale pomalý postup by mohl poškodit důvěru, zvýšit výnosy z dluhopisů a zhoršit deficit. Na závěr ministři konstatovali, že fiskální konsolidace musí upřednostňovat prorůstové nástroje.

„Italská deklarace“

Důležitou součástí konference bylo přijetí Deklarace o slušnosti, zásadovosti a transparentnosti při obchodních aktivitách, kterou připravila předsedající Itálie. Dokument odkazuje na dlouhodobé působení OECD při prosazování principů uvedených v názvu deklarace a zmiňuje nástroje, které byly v OECD vypracovány a slouží zejména k připomenutí již existujících instrumentů OECD, které dosud nejsou dostatečně využívány a naplňovány. Tyto principy jsou přitom důležité pro fungování trhů a stabilitu světového hospodářství, jak odhalila ekonomická krize.

Všeobecné zavedení těchto principů do praxe a jejich dodržování je důležité pro vytváření zdravých podmínek pro podnikání a tedy i pro hospodářské oživení. Deklarací OECD se stanovují politické závazky vlád členských zemí a dalších zemí, ale nevytvářejí se právní povinnosti států. Tuto deklaraci ve svém vystoupení ocenil i vedoucí delegace ČR na ministerské konferenci, ministr zahraničních věcí Jan Kohout.

Deklarace je k dispozici ke stažení: http://www.oecd.org/mcm2010.

Inovační strategie OECD

Diskuse ministrů se orientovala rovněž na vize dlouhodobého růstu světové ekonomiky. OECD zde představilo rozsáhlý soubor doporučení vládám členským států v oblasti inovací, tzv. Inovační strategii. Podle generálního tajemníka OECD Angela Gurríi jsou znalosti a inovace hlavním motorem dnešní globální ekonomiky.

Inovační strategie shrnuje dvouletou práci organizace a přináší pohled OECD na optimální prostředí pro nastartování inovací, které by měly být zdrojem dlouhodobého zdravého růstu globální ekonomiky. OECD a její členové si uvědomují nutnost průřezového pohledu na inovace, tedy nikoliv pouze jako záležitost výzkumu a vývoje, ale i souvislosti s jinými oblastmi ekonomiky — vzdělávání, zaměstnanost, investice, infrastruktura, veřejná správa, apod. a snaží se doporučit postupy pro tvorbu komplexních inovačních politik.

Strategie klade důraz na koherenci a koordinaci jednotlivých politik a také na podporu inovací v méně rozvinutých zemích. I když jsou veřejné rozpočty mnoha zemí pod tlakem hledání úspor, z dlouhodobého hlediska by omezování podpory inovacím ohrozilo dlouhodobý růst. Některá řešení jsou přitom jednoduchá: odbourávání administrativní zátěže, posílení nezávislosti univerzit nebo zlepšení přístupu k veřejným výzkumným datům by zvýšilo efektivitu veřejných výdajů vynakládaných v této oblasti. Rovněž je důležité posílit nikoliv pouze tvorbu inovativních produktů, metod a služeb, ale i jejich šíření.

Podrobnější informace jsou k dispozici zde: http://www.oecd.org/innovation/strategy.

Strategie zeleného růstu

Dalším dlouhodobě probíhajícím projektem OECD je Strategie zeleného růstu. Práci na této strategii odsouhlasili ministři na ministerské konferenci v roce 2009 a při letošním setkání ministrů jim byla předložena průběžná zpráva. Závěrečný dokument Strategie zeleného růstu se svými doporučeními k vytváření komplexních politik by měla být předložena ministrům na ministerském setkání v příštím roce. Práce na tomto projektu mají velmi průřezový charakter a podílejí se na nich prakticky všechny výbory a odborná ředitelství OECD, proto je zapojení ministrů z hlediska celkového utváření a nasměrování projektu velmi potřebné.

Podrobnější informace jsou k dispozici zde: http://www.oecd.org/greengrowth. Česká verze shrnutí průběžné zprávy ke Strategii zeleného růstu je k dispozici ke stažení v příloze.

Obchod a ekonomické oživení

Tématem letošní diskuse ministrů o obchodu se stala role obchodní politiky na cestě od překonání krize k udržitelnému růstu. Důležitým rozměrem této otázky je souvislost obchodu a zaměstnanosti. Sekretariát OECD v rámci těchto úvah vyvíjí snahu, aby se diskuse přesunula od defenzivní pozice, tj. odmítání protekcionismu, k pojetí ofenzivnímu, tj. jak zajistit další liberalizaci.

Z krátkodobého hlediska však není situace z hlediska další liberalizace – zejména v souvislosti s téměř 9 let trvajícími rozhovory o Rozvojovém programu z Dohá (DDA) — příznivá. Během ministerské konference se nepodařilo dosáhnout hmatatelného výsledku na oficiální ani neoficiální úrovni. V závěrečné deklaraci ministři členských států vyjádřili podporu principům volného obchodu a jeho nezastupitelné roli ve snaze o dlouhodobý růst a zavázali se, že OECD bude nadále pracovat na zkoumání přínosů volného obchodu a souvislostí hospodářského růstu, obchodu a zaměstnanosti.

Závěrečná deklarace ministrů je dostupná ke stažení zde: http://www.oecd.org/mcm2010.

Hospodářský výhled a Fórum OECD

Ministerské konferenci předcházelo OECD Fórum, na kterém vystoupila řada vedoucích představitelů státních, mezinárodních i akademických institucí, podnikatelé a zástupci významných médií.

Během Fóra OECD byl také představen Hospodářský výhled OECD, klíčová publikace, která nastiňuje předpokládaný vývoj ekonomik členských zemí OECD a dalších vybraných zemí (Ruská federace, Čína, Indie, Indonésie, Brazílie, Jižní Afrika) do roku 2011. Oproti podzimním prognózám OECD dochází k rychlejšímu obnovení růstu, oživení však probíhá v různých zemích různým tempem. Silný růst v Číně a dalších významných rozvojových zemí pomáhá růstu i v zemích OECD. Výrazným faktorem, který k oživení přispěl, jsou otevřené trhy a obnovení obchodních toků, které dramaticky klesly během ekonomické krize v roce 2009. V celé OECD je v roce 2010 očekáván růst 2,7%.

Oživení je však velice křehké a cesta s recese s sebou nese celou řadu rizik. Růst zaměstnanosti zaostává za růstem ekonomické aktivity. Rizikem dalšího ekonomického vývoje je pociťovaný růst globálních nerovnováh, dále vývoj na trhu státních dluhopisů a přehřátí vývoje v rozvíjejících se ekonomikách. OECD doporučuje větší flexibilitu směnných kurzů v Číně, která by zmírnila tlak na měnovou politiku a pomohla vytvořit prostor pro řešení problému s domácí inflací.

Podle OECD musí nyní členské země nejpozději do roku 2011 upustit od podpory veřejných financí, a to způsobem, zohledňujícím specifické podmínky dané země, tj. stav veřejných financí. Konsolidace veřejných financí musí být koordinovaná, ale nemusí probíhat shodně ve všech zemích. Během této fáze je nutné mít na paměti i zachování zaměstnanosti a posílení růstu. OECD členským státům doporučuje klást důraz na vhodnou kombinaci konsolidace veřejných financí a strukturálních reforem.

OECD dále upozorňuje, že krize na trhu státních dluhopisů zvýšila potřebu důrazného a odvážného posílení institucionální architektury eurozóny, která přispěje k rozptýlení obav o dlouhodobou udržitelnost měnové unie.

Podle Angela Gurríi způsobuje domácí hospodářská politika jednotlivých zemí stále častěji silné vedlejší efekty i v mezinárodním měřítku, proto je i mezinárodní koordinace důležitější než kdykoliv předtím.

Více informací o aktuálním hospodářském výhledu je dispozici zde: http://www.oecd.org/oecdEconomicOutlook.

Ke stažení

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek