Ministerstvo zahraničních věcí představilo výsledky hodnocení obchodně-ekonomické činnosti

27. 6. 2015 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Kapitoly článku

motiv článku - Ministerstvo zahraničních věcí představilo výsledky hodnocení obchodně-ekonomické činnosti Ministerstvo zahraničních věcí ČR má poprvé v historii přehled o kvalitě obchodních služeb státu v zahraničí. Výsledky pilotního hodnocení byly představeny a diskutovány během Konference ekonomických radů, která se konala v Praze ve dnech 22. až 26. června 2015. Do hodnocení se značnou měrou promítají také názory podnikatelů.

Hodnocení zastupitelských úřadů je běžnou praxí v jiných zemích, inspirací v tomto ohledu byly Velká Británie, Austrálie a Německo. V srpnu 2015 bude doplněný výsledek hodnocení představen na poradě velvyslanců. V dalších letech bude hodnocení probíhat jednou ročně a stane se nedílnou součástí práce ministerstva i zastupitelských úřadů.

„Cílem je získat zpětnou vazbu od podnikatelů a mít k dispozici objektivní přehled výkonu české ekonomické diplomacie doma i v zahraniční,“ řekl k záměrům hodnocení ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. „Umožní nám to ocenit úspěšné a ukázat na oblasti, ve kterých je potřeba zlepšení,“ dodal šéf české diplomacie.

Podnikatelé hodnotili nejen zastupitelské úřady, ale také práci samotného ministerstva zahraničí a systém podpory českých exportérů. Díky tomu se podařilo získat mnoho cenných námětů pro další systémové kroky. Pokud jde o hodnocení ministerstva, podnikatelé ocenili např. spolupráci MZV a CzechTrade, Mapu globálních oborových příležitostí a podnikatelská fóra, která se konala v Černínském paláci. Prostor pro zlepšení existuje v zapojování podnikatelů do rozvojové spolupráce. 

Hodnocení souvisí se snahou ministerstva, aby kvalita úřadů měla stejný standard ve světě a služby poskytované firmám v rámci sítě zastoupení se příliš nelišily. Hodnocení ze strany podnikatelů vychází velmi pozitivně. Firmy cítí snahu ministerstva jim skutečně pomáhat, zlepšení komunikace s podnikatelskou sférou a společný „tah na bránu“. 

V některých aspektech bylo hodnocení ze strany ministerstva přísnější, než jak to vnímají podnikatelé. Do budoucna se chce ministerstvo zaměřit na komunikaci a zázemí pro práci zastupitelských úřadů a lépe nabízet příležitosti v zahraničí, zejména v zemích, které jsou vzdálené a z hlediska obchodu rizikovější.

Hodnocení citlivě zohlednilo velikosti úřadů, počet zemí, pro které je velvyslanec akreditován a také odlišné kumulace agend. Během ekonomické porady se o výsledcích diskutovalo se všemi úřady a reakce je vesměs pozitivní. Úřady ocenily, že odpadá hodnocení dle osobních antipatií a důraz je kladen na plnění úkolů. Z hodnocení byly vyřazeny úřady, které jsou z pohledu bezpečnosti v nejvíce rizikových zemích a kde je práce specifická.

Hodnocení obchodní činnosti neznamená, že je ekonomická agenda předřazena ostatním aspektům činnosti úřadů – všechny jsou stejně důležité. Jejich spojení se však nevylučuje a mohou se naopak vhodně doplňovat.

MZV ČR – Výsledky hodnocení obchodně-ekonomické činnosti červen 2015

Metodika hodnocení:

Metodika hodnocení je strukturována do 7 propojených pilířů, které odrážejí hlavní činnosti ZÚ v ekonomické oblasti. Tyto pilíře se při hodnocení uplatní ve vzájemné součinnosti a jejich výsledky budou vzájemně porovnány. Cílem je podat objektivní obraz činnosti úřadů v komplexní podobě. Pilířová struktura zároveň umožní rozpoznat případné slabiny činnosti úřadů.

Pilíře hodnocení:

  1. Plánování aktivit obchodně-ekonomické činnosti
  2. Kvalita ekonomického zpravodajství a souhrnné teritoriální informace
  3. Podpora exportérů v zahraničí (hodnocení asistenčních služeb firmami a reporting)
  4. Projekty ekonomické diplomacie
  5. Hodnocení spolupráce s příslušnými odbory MZV
  6. Hodnocení spolupráce s ministerstvy a agenturami
  7. Hodnocení ze strany podnikatelských asociací

Hodnocení ZÚ (nejlépe hodnocené úřady):

  • 0–24 % podprůměrné
  • 25–74 % průměrné
  • 75–100 % A

Graf hodnocení zastupitelských úřadů

Graf hodnocení zastupitelských úřadů

Graf hodnocení zastupitelských úřadů

Nejlépe hodnocené ZÚ od podnikatelů
Země Zastupitelský úřad Regionální rozdělení Hodnocení firmy + asociace Kategorie
Itálie Velvyslanectví Řím Evropa 100% A
Jižní Afrika Velvyslanectví Pretoria Afrika 100% A
Kolumbie Velvyslanectví Bogota Amerika 100% A
Malajsie Velvyslanectví Kuala Lumpur Asie 100% A
Rakousko Velvyslanectví Vídeň Evropa 100% A
Saúdská Arábie Velvyslanectví Rijád Asie 100% A
Senegal Velvyslanectví Dakar Afrika 100% A
Slovinsko Velvyslanectví Lublaň Evropa 100% A
Spojené státy americké Generální konzulát Los Angeles Amerika 100% A
Thajsko Velvyslanectví Bangkok Asie 100% A
Uzbekistán Velvyslanectví Taškent Asie 100% A

Hodnocení MZV:

Hodnocení vychází z dotazníků poskytnutých podnikatelským asociacím:

  • 0–24 % podprůměrné
  • 25–74 % průměrné
  • 75–100 % - A

Graf hodnocení obchodně-ekonomické činnosti ZÚ

Výsledky hodnocení ve formátu PDF ke stažení:

Martin Tlapa: Poprvé v historii bude k dispozici ucelený přehled výkonu ambasád při asistenci firmám a podpoře českých obchodních zájmů v zahraničí

Rozhovor časopisu Český export poskytl náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa na uvedl na exportní konferenci v Ostravě.

Část české diplomacie se donedávna držela trochu zpátky od podpory českého byznysu. Mění se to?
Je pravda, že před několika lety za mého působení na obchodním úseku v Kanadě či později v agentuře CzechTrade se někteří diplomaté aktivně do podpory byznysu nehrnuli. Myslím, že od té doby jsme se posunuli mnohem dále.

Obchodní agenda dnes vhodně doplňuje bezpečnostní, lidskoprávní a politickou dimenzi našich zahraničních vztahů. Diplomaté chápou, že jsou tu mimo jiné i proto, aby podpořili ekonomické zájmy České republiky a pomáhali firmám prosadit se na zahraničních trzích. Poprvé v historii se snažíme vytvořit transparentní hodnocení aktivit a přínosu jednotlivých ambasád v oblasti ekonomické diplomacie. Zveřejníme výsledky pilotního projektu a v dalších letech se hodnocení stane postupně nedílnou součástí naší práce.

Jak se ten přínos zjišťuje?
Ověřovali jsme průběh konkrétních obchodních případů na ambasádách. Také spolupracujeme s Hospodářskou komorou a podnikatelskými asociacemi. Jejich prostřednictvím se ptáme podnikatelů, jak byli spokojeni nebo nespokojeni s pomocí ambasád. Na základě získaných podnětů dostane každá hodnocení A až C a my získáme cennou zpětnou vazbu, zda to, co děláme, děláme dobře a kde je potřeba se zlepšit.

Je podpora českých ekonomických zájmů čistě úkolem obchodního rady, nebo se má výrazně angažovat i velvyslanec?
Já vždycky říkám, že hlavní odpovědnost za výkon celé ambasády nese velvyslanec. Nelze se schovávat za obchodní úsek, když navíc mnohdy zjistíte, že odbor ve skutečnosti tvoří všehovšudy sekretářka a jeden diplomat. Naším cílem je ocenit úspěšné a kvalitní úřady jako celek a také poukázat na místa, kde mohou potenciálně nastat problémy, které je nutno včas řešit.

Jaký by měli velvyslanci zvolit pro obchodní diplomacii přístup?
Uvedu jako příklad, jak to dělá jihokorejský velvyslanec v České republice. Když s ním mluvíte, tak zcela přeskočí všechny obvyklé úvodní fráze – jak se máme rádi a že musíme spolupráci „rozšiřovat, prohlubovat, posilovat". Ne, rovnou řekne: Máme zde jedenáct projektů, na kterých s vámi chceme spolupracovat. Chceme se podílet na té a té stavbě. Tak cílevědomě by to čeští diplomaté měli dělat také.

Jednou věcí je přístup, druhou velikost sítě českých zastupitelských úřadů. V předešlé éře hodně diplomatů ubylo...
V minulosti ministerstvo zahraničních věcí opravdu přišlo o víc než 300 diplomatů, naprostá většina byla pověřena ekonomickou agendou. Zdá se, že se dnes zase pomalu vracíme k vyšším počtům. Na rok 2015 nám vláda přidělila prostředky na sedm nových ekonomických diplomatů, pro příští rok máme příslib dalších 14 nových míst.

Otevřeli jsme například zastoupení v Kolumbii, v Senegalu nebo v Barmě – v zemích, kde je velký obchodní potenciál pro české vývozce. V Izraeli budeme mít specialistu na vědeckou spolupráci. Vysíláme také do pěti zemí takzvané agrární diplomaty, kteří budou podporovat vývoz českých potravin či zemědělských technologií.

V Ostravě jste představil novou knihu Mapa globálních oborových příležitostí, která má i webovou interaktivní verzi. Jak byste zjednodušeně popsal tuto službu?
Má ukázat vývozcům aktuální obchodní šance. Třeba zjistíme, že se v Mexiku bude privatizovat energetika, nebo že se v některé zemi vypisuje nová důležitá veřejná zakázka. To sdělujeme exportérům prostřednictvím této mapy. Sestavujeme ji jak na základě podkladu od ambasád a zahraničních kanceláří CzechTrade, tak i podle poznatků samotných exportérů.

Duležité je, že spíš než abychom doporučovali prioritní země, zaměřujeme se na tipy pro konkrétní obory. Pro každé odvětví totiž existuje jiná vhodná exportní destinace.

Tato část byla převzata z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Tomáš Stingl

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek