Místo dlouhých měsíců už lze firmu v Číně založit za několik týdnů

5. 5. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Nový model ekonomických zón slibuje pro fungování zahraničních firem v Číně velký posun. Projekt je ale v počátcích, řada potíží podnikatelům zůstává.

V Číně existují přesně vymezená odvětví, kde je možné jako zahraniční subjekt vůbec podnikat. Čínské ministerstvo obchodu vymezilo již dávno 93 základních sektorů a každá nová firma musí dokázat své podnikání zařadit do jednoho z těchto sektorů a jejich podkategorií.

Ty jsou rozděleny do tří základních skupin: 1. sektory, kde je zahraničním podnikatelům a firmám zakázáno podnikat, 2. sektory omezené a 3. sektory, kde je naopak vstup zahraničních firem dovolen, či přímo podporován. Vezmeme-li si například segment zemědělství, omezeno je třeba podnikání v oblasti kultivace nových zemědělských plodin nebo výroby semen. V případě těchto dvou oblastí je nutné, aby většinový rozhodovací podíl vlastnila čínská firma (někdy stačí mít jenom čínského partnera).

Čínská vláda se takto snaží stimulovat i lokální rozvoj. Platí to dále například pro některé oblasti těžby nebo i vzdělávání. Těžba nerostných surovin je přitom v některých případech zcela zapovězena zahraničním firmám, obdobně jako zakládání vzdělávacích institucí v citlivých profesích – například policisté, vojáci, politici a podobně.

Sedm právních forem pro podnikání

Při zakládání firmy v Číně podnikatel nežádá jen o souhlas příslušných úřadů, ale současně je nutné doložit i navrhovaný název firmy či jméno jednatele. Obdobně jako v České republice je na úřadě potřeba vyplnit v podstatě základní registrační formulář. Pomoc poradenských firem je ale pro zahraniční společnosti obvykle nutná.

Podnikat se přitom dá v Číně hned v sedmi právních formách (ve srovnání s českými čtyřmi základními – akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost a veřejná obchodní společnost). Poměrně netradiční formou v Číně je z mezinárodního hlediska „zahraničně zcela vlastněná firma“ (WFOE) nebo „společnost usazená v zóně volného obchodu“. Právě firmy vznikající v nových zónách volného obchodu jsou obrovskou výzvou pro celou čínskou ekonomiku.

Jde o projekt formálně zahájený v roce 2013. Právě v nově vytvořených zónách, jako je ta šanghajská (Shanghai Free Trade Zone), by měla být regulace zcela uvolněna. Plánuje se také, že v brzké budoucnosti budou podniky v této zóně odvádět daň ve výši 15 procent, zatímco mimo zónu je to 25 procent. Výhodou takové zóny je i snazší řešení sporů – firmy zde sídlící mohou využít rozhodčího soudu, který vychází z pravidel na mezinárodní úrovni. Tyto zóny tak budou příležitostí pro zahrazahraniční firmy, ale také novou zkouškou pro možné budoucí směřování čínské ekonomiky. Konkrétní výsledky ale nyní ještě není možné hodnotit.

Potíže podnikatelů v Číně

Vezmeme-li si typické problémy, kterým podnikatelé většinou v Číně čelí, jde o potíže spojené s registrací společnosti (administrativní a časová náročnost) či zaměstnáváním lidí (je například složité propustit zaměstnance). Naopak bát se v současné době znárodnění majetku zahraniční firma nemusí. Čínská vláda usiluje o to, aby podnikatelské prostředí v zemi bylo stabilní.

Přímo zákon ale v Číně hovoří o Bank of China jako o doporučované bance pro zcela zahraničně vlastněné firmy. I to nejspíš souvisí s expanzí Bank of China jako jedné z prvních čínských bank do nových regionů, včetně (nedávno) České republiky. Zákon samozřejmě použití této banky nepřikazuje, ale i pouhé zákonné doporučení svědčí o odlišnosti Číny. Podobný zákon si lze jen obtížně představit v České republice.

Zajímavě je nastavená i úprava možnosti kupovat čínské firmy. Úřady takové transakce totiž vždy kontrolují z pohledu ochrany hospodářské soutěže, ale třeba i z hlediska státní bezpečnosti. Podíváme-li se do zákona, je patrné, že ten chrání silně národní zájmy a vysloveně hovoří o ochraně klíčových sektorů trhu, průmyslu, infrastruktury nebo stavebních projektů.

Ve zkratce jde o ochranu významných prvků národní ekonomiky. I z těchto důvodů může dojít k zákazu jak nákupu, tak například sloučení firem nebo navýšení jejich kapitálu. Regulace v podstatě kopíruje modely rovněž obsažené v západních ekonomikách, ale klíčový rozdíl je zejména v samotné aplikaci, kdy Evropská unie podobných možností příliš nevyužívá ve srovnání s ekonomikou americkou či právě čínskou.

Klíčové je zkrátka být pečlivý, opatrný a uvědomovat si zejména faktory, které nejsou vysloveně stanoveny v právu, ale poznají se až ze zkušeností. Právě z toho důvodu je třeba mít připraveny klíčové kontakty, se kterými je možné se poradit a které případně zjistí a zařídí potřebné záležitosti.

Založení firmy v Šanghaji za 27 dní

Advokátní kancelář Dentons nedávno pro klienta, kyperskou společnost, zakládala firmu v Šanghaji v už zmíněné nové ekonomické zóně. Šlo o stoprocentní pobočku z Kypru.

Nejdříve bylo nutné zkontrolovat negativní seznam odvětví stanovený ze strany ministerstva obchodu, aby bylo potvrzeno, že díky příslušnosti k ekonomické zóně nebude třeba dalšího úředního souhlasu. Potom už došlo ke klasickému kolečku vyřizování, kdy každý následný krok trval pět až deset dní (celkem čtyři kroky), a společnost byla založena celkem za 27 dní. Tato doba je z českého pohledu poměrně dlouhá, ale oproti dřívějším mnohaměsíčním průtahům slibuje právě nový model ekonomických zón velký posun.

Snaha o pozitivní změnu podmínek podnikání je vidět z častých vládních legislativních změn. Vždyť i ve vztahu k zahraničním investicím došlo ke změnám před pár měsíci. V září tohoto roku se zcela změnil způsob, jak čínské úřady posuzují zahraniční investice. A z principu, že je vše zakázáno, dokud to není povoleno, se mění nastavení na situaci, kdy je vše dovoleno, pokud čínský úřad neřekne jinak. Není tak nutné čekat na schválení, ale je možné firmu založit a podnikat a až následně reagovat na případné dotazy ze strany čínských úřadů.

To samozřejmě neplatí pro všechny sektory, ale obecně je to velký krok vpřed a další důkaz netradičního mixu ekonomické svobody podnikání a současně politické zdrženlivosti.

Neúspěšná transakce firmy Coca-Cola

A jeden příklad na závěr. V roce 2008 se kancelář Dentons podílela jako poradce na vstupu společnosti Coca-Cola do největšího producenta džusů v Číně – China Huiyuan Juice Group Limited. Celá transakce byla mimořádně zajímavá nejen díky tomu, že šlo o rozsáhlý projekt zahraničního kupujícího v Číně, ale také tím, jak standardně na poměry Číny (ne)proběhla. V Číně bylo soutěžní právo (a jeho aplikace) rozvíjeno významně až v posledním desetiletí a stále dochází k významným inspiracím v zahraničních úpravách, kde je tento obor mnohem déle ukotven.

Společnost Coca-Cola musela ve zmíněném případě podat kvůli rozsahu transakce žádost na čínské ministerstvo obchodu a současně na Státní úřad pro průmysl a obchod, aby vůbec byla akvizice schválena. Ministerstvo začalo následn transakci zkoumat a rozhodlo, že bude nutné přijmout ze strany Coca-Coly opatření, aby nedošlo k narušení tržního prostředí. Těmto požadavkům ale Coca-Cola nevyhověla a transakce nakonec byla pozastavena.

Podle čínského ministerstva by společnost mohla využít svého silného postavení na trhu perlivých slazených limonád k tomu, aby svoji dominanci přenesla i na trh ovocných džusů, což by vyloučilo konkurenci na trhu nebo jí zabránilo. Popis tohoto případu postačuje pro ukázku, že Čína jde svojí vlastní cestou, ale současně zcela neignoruje přeshraniční standardy. Proto je potřeba se vždy na tyto odlišnosti dívat a postupovat obratně.

Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autoři článku: Adam (Gui) Chen, senior partner advokátní kanceláře Dentons, a Tomáš Hülle, prezident Czech China Entrepreneurs Forum.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek