Mladí lidé ve věku patnáct až třicet let, to je budoucnost Indie

25. 5. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nová generace je prozápadně orientovaná, přijímá evropský životní styl v oblékání, hudbě, technologiích, ve všem, vyjma gastronomie a víry. To představuje obrovský potenciál do budoucna.

Dvě kanceláře má CzechTrade v Indii, zemi protikladů, kde vedle sebe stojí mramorové paláce a hliněné chatrče, tepající velkoměsta a vesnice, kam nejezdí ani rikša. Ivan Kameník (foto vpravo), který vede kancelář v Bengalúru, i Tomáš Rousek (foto níže vlevo) působící v Mumbaí si ji zamilovali i se všemi jejími zvláštnostmi.

Ivan Kameník - CzechTrade BangaloreZastoupení CzechTradu v Indii se zhruba před rokem a pů lrozrostlo. Ke kanceláři, která funguje od roku 2004 v Mumbaí, přibyla další v Bengalúru. Proč?
Kameník: Strategie české ekonomické diplomacie směřuje k pokrytí celého indického subkontinentu službami pro exportéry. V oblasti Západní Indie funguje už dlouho kancelář CzechTradu v Mumbaí, na severu země se této role ujala ambasáda v Dillí a na jihu nově vzniklo zastoupení v Bengalúru. Důvodem je nejen velikost země, ale také rozdílnost jednotlivých teritorií, a tím pádem i nutnost odlišných přístupů.

Rousek:
Mumbaí je tradiční obchodní centrum, je tam přístav a velké množství bank, nesmírně rozmanitý trh. Bengalúru je město, které v posledních letech prodělalo obrovský rozmach a profiluje se jako centrum IT a technicky vyspělého strojírenství. Proto má smysl tyto obory více profilovat speciálně na jihu Indie.

Export z České republiky do Indie má dlouhou tradici. Na co můžeme navazovat a s čím dnes čeští vývozci slaví úspěchy?
Rousek:
Největší investicí českých firem v Indii je nejspíše Škodovka, která má továrnu v Aurangábádu. Tam je také závod na výrobu podvozků soukolí pro železniční vozidla firmy Bonatrans, to je asi druhá největší investice. Historicky Česko, a tehdy vlastně ještě Československo, začínalo v sedmdesátých letech v Indii s velkými investičními celky v energetice a strojírenství. Ta doba už je dávno pryč, dnes už si Indové mnoho továren postaví sami a také zde působí investoři z celého světa.

České firmy už ostatně velké investiční celky vyváží mnohem méně, než tomu bylo do konce osmdesátých let. Změna struktury českého vývozu je patrná v mnoha zemích třetího světa, nicméně v Indii stále působí třeba Škoda Doosan nebo Vítkovice Heavy Machinery, které tady mají své zástupce.

Kameník
: Teď nedávno ale požádala Indie Českou republiku, zda by české firmy neprovedly generální opravy a modernizace státních strojírenských závodů v Ránčí, metropoli nedávno vzniklého státu Džhárkhand na východě země. Tento závod stavěly v sedmdesátých letech podniky z tehdejšího Československa. Češi mají v Indii stále dobré renomé výborných strojařů a producentů špičkových obráběcích strojů. Indická armáda tradičně využívá podvozky značky Tatra a zdá se, že po určitých drobných potížích, které se podařilo vyřešit, sem bude Tatra znovu dodávat. Opět zde začíná vyrábět Zetor. Úspěšní na indickém trhu jsou čeští výrobci lustrů, a to jak Preciosa, tak Lasvit. Preciosa nedávno dodala lustry pro terminál II obrovského bombajského letiště. A Lasvit vyráběl lustry do pětihvězdičkového hotelu JW Marriott u letiště v Dillí. Špičkový hotel a letiště jsou atraktivními výkladními skříněmi, a tedy i referencemi pro českou sofistikovanou produkci.

Kdy nastal zlom ve vývozu do Indie?
Kameník:
Po propadu v devadesátých letech vývoz z České republiky do Indie od začátku milénia rostl, ovšem jen velmi mírně. Pak došlo vlivem světové ekonomické krize a v roce 2010 i v důsledku politické krize v Indii opět k propadu asi o dvacet procent. Úroveň korupce a nastavené bariéry tehdy v Indii postupně zcela ochromily zahraniční obchod. Rostoucí trend vidíme opět v posledních dvou letech.

Pro Indy je potvrzením dobré kvality zboží, pokud ho kupují i Němci.
Požadují ovšem německou kvalitu za české ceny, což může být někdy kamenem úrazu.

Jaké jsou hlavní bariéry dovozu do Indie?
Kameník:
Především jsou tu relativně vysoká dovozní cla. Indové samozřejmě chtějí, aby se co nejvíce vyrábělo na místě. Vyhlásili program Make in India, nabízející investiční pobídky jak domácím, tak zahraničním partnerům, kteří se rozhodnou investovat do výroby. A další bariérou je složitý daňový systém.

Rousek: Přestože není trendem snižovat daňové zatížení dováženého zboží, tak se situace mění k lepšímu. Vláda Naréndry Módího, která nastoupila před dvěma lety, se rozhodla systém zjednodušit a sjednotit celou řadu daní. Dosud bylo zboží zatíženo daní pro dovozce i vývozce a také při přesunu z jednoho indického státu do druhého. Tak se daně jedna na druhou kaskádovitě nabalovaly a producenti nemohli například přesunout část výroby do některé zaostalejší oblasti s levnější pracovní silou. Od letošního července ale bude platit jedna univerzální daň, která by měla zahrnovat i daň z přidané hodnoty. Vláda si od toho slibuje oživení některých zaostalejších oblastí. Pro výrobce „automotivu" to bude například znamenat, že bude moci vyrábět jednotlivé díly v různých indických státech, aniž si tím prodraží konečný produkt. To je revoluční změna, která by mohla nastartovat průmysl v mnoha oblastech.

Již deset let se Evropská unie snaží sjednat dohodu o volném obchodu. Už je nějaký výsledek?
Kameník:
Každý rok se na zasedání mezivládní Česko­indické smíšené komise pro hospodářskou spolupráci ptáme na totéž. Obáváme se ale, že jednání na unijní úrovni nikam nevede. Indická strana navrhuje stále nové výjimky, kvůli nimž liberalizační proces de facto uvízl na mrtvém bodě. Myslím, že Indové prostě svůj trh nechtějí plně otevřít. My jsme jim přitom ten náš už otevřeli a oni toho umí využít.

Nejsou překážkou obchodu obrovské vzdálenosti?
Kameník:
Doprava v Indii není zásadní problém, dálniční síť mezi městy je téměř na evropské úrovni. Naopak se země potýká s velkou poruchovostí a nízkou kvalitou dopravy po železnici. Pro distribuci zboží po Indii je dobré najít si osvědčeného místního partnera.

Tomáš Rousek - CzechTrade MumbaíDoporučujete tedy model vývozu s místním partnerem?
Rousek:
Pro menší a střední firmy je to ideální model. Místní partner má daňová zvýhodnění, zná poměry, má vybudovanou distribuční síť. S vyhledáním prověřeného partnera firmám pomáháme.

Našel by se nějaký konkrétní příklad?
Rousek:
Asi před rokem a půl se o indický trh začala zajímat česká firma vyrábějící krmivo pro zvířata. V Indii je trh s produkty pro domácí mazlíčky novinkou, je to nový trend mezi rostoucí střední třídou i mezi místní smetánkou. V Mumbaí, kde je průměrná celoroční teplota nad třicet stupňů Celsia, jsem dokonce potkal pána, jak venčil sibiřského malamuta. Zhruba 80 procent trhu s krmivem pro psy ovládá jedna velká nadnárodní firma.

Prodávají se dva základní segmenty – economy food a premium food. V economy třídě by se česká firma neprosadila v cenové konkurenci výrobků z Thajska nebo Malajsie, ale ve třídě premium přišla se stejnou kvalitou a přitom s nižší cenou. Vytipovali jsme pro ni několik možných distributorů, z nichž jeden se ukázal jako nejvhodnější, kapitálově silný, se zkušenostmi s economy řadou, kterou vozí z Thajska, s výbornými sklady, fungující distribuční sítí po celé Indii, ze které zásobuje maloobchody, supermarkety i veterináře. A protože zvládá i proces certifikací výrobků, tak náš český klient už s nimi začne v nejbližší době dovážet do Indie první dodávky krmiva. Druhým vhodným modelem může být joint venture, který si poradí s bariérou vysokých cel. Před půl rokem se to povedlo například Sedlčanským strojírnám.

Kameník: Společný podnik se svým indickým partnerem uzavřela i společnost Liko­S, která vyrábí dělicí příčky a izolace. V roce 2012 navázala kontakt s indickou firmou, jež přijela na brněnský veletrh, a teď už společně v Indii montují příčky například i pro velké indické automobilky. Tak by to mělo fungovat.

Kdo je největším investorem na indickém trhu – stát, nebo velké nadnárodní korporace? Jak je na tom Indie ekonomicky?
Kameník:
Stát je stále velký investor, ale sílí trend většího zapojení privátního kapitálu a privátních investorů. Stát je každopádně největším zaměstnavatelem, přičemž pro Indii je typická přezaměstnanost. Kde u nás v kavárně obsluhují dva lidé, v Indii jich tutéž práci bude dělat deset, samozřejmě za menší peníze. Indie se ovšem chce stát supervelmocí, chce dohnat Čínu. Proto potřebuje budovat zpracovatelský průmysl, který se dnes podílí na hrubém domácím produktu jen asi 18 procenty. Stát ale nemá dostatek kapitálu, a tudíž se snaží lákat investory, aby průmysl budovali a modernizovali.

Rousek: Dle klasifikace Světové banky už Indie není rozvojovou zemí. Patří mezi země se střední úrovní příjmů, takže již není příjemcem rozvojové pomoci a její rozvoj nemůže být financován ani Světovou bankou, ani Asijskou rozvojovou bankou. To ji nyní poněkud omezuje.

Na druhou stranu teď země prožívá dobré období. Po nástupu Módího se výrazně snížila míra korupce, lepší se hygiena a zdraví populace, začíná se klást důraz na životní prostředí. Loňský růst hrubého domácího produktu činil 7,8 procenta. Tahounem ekonomiky je také sílící střední vrstva, která roste obrovským tempem, dnes je to kolem 300 milionů lidí. Zvedají se mzdy, a tím pádem rostou i ceny spotřebního zboží. A zatímco v Číně obyvatelstvo stárne, v Indii tvoří největší segment populace lidé ve věku 15 až 30 let.

Nová generace je vesměs prozápadně orientovaná, přijímá evropský životní styl v oblékání, hudbě, technologiích, samozřejmě vyjma gastronomie a víry. To představuje obrovský potenciál do budoucna.

TIP: Desatero pro obchodování s Indií

Takže s čím by mohli být čeští exportéři v Indii ještě úspěšní?
Rousek:
Do Indie se dá vozit v podstatě cokoliv. Jen je třeba si zodpovědět dvě otázky: dokážu se srovnat cenou a dokážu nabídnut něco trošku odlišného, než mají ti ostatní? Na tak obrovském trhu není obor, kde by byla díra na trhu. K dostání je tam vše. A taky tam jsou všichni. Je tam Čína, západní Evropa, Austrálie, Nový Zéland, Malajsie, všechny tyto země tam dováží. Přesto lze zkusit v podstatě jakýkoliv produkt, jen to chce nápad, něco trochu unikátního, no a srovnat se s cenou.

Kameník: Cena je základem pro úspěšný vývoz do Indie. Pro Indy je potvrzením dobré kvality zboží, pokud ho kupují i Němci. Požadují ovšem německou kvalitu za české ceny, což může být někdy kamenem úrazu.

Je Indie bezpečná země?
Kameník:
Kriminalita v Indii je nízká, lidé jsou tady zdvořilí při obchodování i v běžném kontaktu. Bezpečné je zde i obchodovat, jen je třeba si uvědomit, že Indové vnímají čas jinak než Evropané. Takže případné řešení nesrovnalostí soudní pří může být opravdu na mnoho let. Ale nehrozí, že by se člověk nedovolal svého práva.

Rousek: Indie je bývalá britská kolonie. Evropan se tu může cítit dobře, protože země je uspořádaná, bezpečná, funguje tu soudní systémaje tu zaručena svoboda vyznání. Indie je největší demokracií na světě. Navíc můžeme sledovat významné změny k lepšímu, třeba větší pořádek v ulicích i na úřadech. Není divu, že někteří podnikatelé tady dělají svůj byznys proto, že se tu cítí dobře.

Ivan Kameník
ředitel kanceláře CzechTradu v Bengalúru
ivan.kamenik@czechtrade.cz

Ivan Kameník působil jedenáct let jako ředitel tuzemské exportní firmy, kterou založilvroce 1994. Od roku 2006 pracujevagentuře CzechTrade. První zkušenosti v Indii získával od roku 2010 v zahraniční kanceláři v Mumbaí a od roku 2016vBengalúru. Při obhajobě titulu MBA se zaměřil na metody vstupu firem na zahraniční trhy. Doktorský titul Ph.D. získalvoblasti environmentálních technologií.

Tomáš Rousek
ředitel kanceláře CzechTradu v Mumbaí
tomas.rousek@czechtrade.cz

Tomáš Rousek se po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy většinu profesního života věnoval mezinárodnímu obchodu, převážně v soukromých firmách v energetice a životním prostředí. Před příchodem na CzechTrade též působil ve Svazu průmyslu a dopravy ČR.Vletech 2009 až 2012 pracoval v Etiopii. Vedoucím kanceláře CzechTradu v Mumbaí v Indii je od srpna 2015.


Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Ivana Gračková

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek