Mohou školy za nedostatek řemeslníků?

29. 3. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V Česku studuje gymnázia, střední odborné školy a další zařízení v rámci sekundárního vzdělávání celých 72,1 procenta dětí

Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků (AMSP) má jasno. Jedna z hlavních příčin nedostatku řemeslníků tkví podle ní ve špatně nastaveném školském systému. Zatímco v tuzemsku studují na gymnáziích, středních odborných školách a dalších zařízeních v rámci sekundárního vzdělávání zhruba tři čtvrtiny dětí, průměr v EU je 45,2 procenta dětí.

Problém také tkví v posunu školství v posledních letech – například používání takzvaných rámcových vzdělávacích programů. Ty dávají každé škole určitou autonomii, co bude učit. To znamená, že v každé škole se učí jinak a něco jiného, než je v určitém předmětu dané. 

„A k tomu myšlenka, že žák se nesmí ‚biflovat‘, ale musí si umět vše najít a být ‚asertivní‘.  Výsledkem je, že pouhá násobilka je u poloviny žáků v základních školách nepřekonatelný problém,“ říká kovář Zdeněk Vítek.

Drzý až vyzývavý

Problém však není jen nedostatek absolventů učňovských škol, ale i jejich kvalita. Asi v žádné době by vám podnikatelé neřekli, že jsou spokojeni. Ale dnes mají ještě o jeden důvod více si stěžovat. 

„Větším problémem než samotná odbornost jsou špatné návyky, které učni mají. Chybí jim disciplína. Snad je to současným systémem a přespříliš ‚korektním‘ prostředím. Ale je to problém v celé Evropě, ne-li v celém světě,“ podotýká Tomáš Lukeš, tajemník Asociace českých nábytkářů.

To potvrzují další podnikatelé. „Velká většina absolventů není v praxi použitelná. Chybí jim základní morální principy jako úcta ke staršímu či nadřízenému, mají i velké problémy docházet pravidelně do práce a vykonávat samostatně a zodpovědně i ty nejjednodušší úkoly,“ konstatuje kovář Tomáš Blažíček.

Dílny se vracejí?

S přípravou dětí na učňovské obory a také s podporou zájmu o ně by mělo podle Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků (AMSP) napomoci zavedení „dílen a pozemků“, tedy praktických předmětů podporujících zručnost v základních školách. 

Právě po zavedení povinných dílen volá stále více firem. „Tento návrh podporujeme. Je to logické nejenom z důvodu našeho profesního zaměření. Já osobně mám na tyto hodiny velmi dobré vzpomínky. Člověk se naučí si poradit,“ říká Tomáš Lukeš. 

„Velká většina absolventů není v praxi použitelná,“ Tomáš Blažíček.

„Dílny v základních školách neměly být nikdy zrušeny. I u nás v základní škole byly nádherně vybavené, chlapci se učili základům manuální zručnosti, tedy dílenské-chlapské, a děvčata měla svoji učebnu, kde se učila vařit, šít a podobně,“ připojuje kovář Petr Fischer.

Podle AMSP by však obnovené dílny, které by se do škol mohly vrátit do dvou let, neměly být kopií předmětu, který znají dnešní rodiče ze sedmdesátých nebo osmdesátých let. Měly by obsahovat prvky takzvaného Řemesla 4.0. Tedy pracovat s dronem, 3D tiskárnami a podobně. V Německu například musejí absolventi elektrooborů umět zapojit kompletní „chytrou“ domácnost. Podobným směrem by měl děti směrovat i obnovený předmět v základních školách.

Zavedení „dílen“ však nemá jen příznivce. Například vzdělávací společnost Scio uvedla, že zvyšování počtu dětí v učňovských oborech by šlo proti evropskému trendu, kdy roste počet absolventů v jiných než manuálních oblastech. Obdobně se v minulých dnech vyjádřila i Česká středoškolská unie.

Prestiž mistrů

Součástí renesance řemesel by mělo být také zavedení takzvané mistrovské zkoušky. Ta by měla umožnit kvalitnímu řemeslníku, absolventovi oboru vzdělání s výučním listem, potvrdit jeho vysokou úroveň dovedností a zvýšit tak jeho prestiž. Zavedením mistrovské zkoušky se zabývá projekt na ministerstvu školství, který má za cíl navrhnout a rozpracovat všechny prvky potřebné k jejímu plošnému zavedení včetně nastavení všech potřebných procesů. 

Předmětem zavedení modelu mistrovské zkoušky je i řešení vazby na živnostenský zákon, kdy by mistrovská zkouška byla vstupenkou k získání živnostenského oprávnění. Podle Karla Havlíčka by garanty mistrovské zkoušky byly řemeslné cechy.

Změna vzdělávacího systému může přinést zlepšení až v řádu několika let. Firmy proto hledají i rychlejší postupy. Jedním z nich je větší přístup zahraničních pracovníků z kulturně blízkých zemí na tuzemský trh.  

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek