Moldavsko: Vztahy země s EU

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

3.1. Zastoupení EU v zemi

V Moldavské republice působí Delegace EU se sídlem v Kišiněvě.

The European Union Delegation to the Republic of Moldova
12 Kogalniceanu Str., MD2001
Chisinau, Moldova
Tel.: +373 22505210
Fax: +373 22272622
E-mail: Delegation-Moldova@eeas.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Rámec pro obchodně-ekonomickou spolupráci nyní představuje AA/DCFTA, kterou obě strany podepsaly 27. 6. 2014 v Bruselu. Moldavský parlament dohodu ratifikoval již 2. 7. 2014, Evropský parlament dohodu ratifikoval dne 12. 11. 2014 a ČR 9. 4. 2015. DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU a Moldavskem, v souladu se zásadami Světové obchodní organizace. Odstraňuje dovozní cla pro většinu zboží, které je předmětem obchodu mezi EU a Moldavskem. Důležitou součástí DCFTA je sladění moldavských zákonů související s obchodem s vybranými legislativními akty EU.

Moldavsku se dlouhodobě nedaří naplňovat existující kvóty pro bezcelní vývoz zemědělské produkce do EU.  V roce 2015 bylo vyvezeno 93% z kvóty povoleného vývozu hroznového vína, pouze 2% z kvóty na jablka a 62% z kvóty na švestky, které mířily hlavně do České Republiky.

V roce 2015 byly překročeny kvóty na vývoz pšenice a pšeničné mouky, ječmene a kukuřice naopak nebyly naplněny kvóty na cukr a sladkou kukuřici a nebyly naplněny ani kvóty na vývoz v živočišné výrobě.

Podrobné informace o plnění dovozních kvót v rostlinné výrobě v roce 2015:

  • pšenice a pšeničná mouka – 178 486t z 75 000t celkem 237 %, hlavně do Rumunska, Velké Británie, Itálie a Řecka;
  • ječmen - 78 360t ze 70 000t, celkem 111%, především na Kypr a do Rumunska;
  • kukuřice - 162 746t ze 130 000t, celkem 125%, především na Kypr, do Francie, Velké Británie a Itálie;
  • cukr - 7 985t ze 37 400t, celkem 21%, především do Polska a Rumunska;
  • sladká kukuřice – 751t z 1500t,celkem 50%, především do Bulharska, Rumunska a Litvy.

Podrobné informace o plnění povolených kvót na vývoz v živočišné výrobě v roce 2015:

  • Vepřové maso – 278t ze 4000t, celkem 6,95%;
  • Drůbeží maso – 895t ze 4000t, celkem 22,37%;
  • Mléčné výrobky – 35t z 1000t, celkem 3,5%;
  • Zpracované masné výrobky – 62t z 1700t, celkem 3,6%;

V roce 2016 nebyly zatím naplněny žádné kvóty na export s výjimkou vývozu hroznového vína, kdy bylo vyvezeno 2 987 t z 10 000, tedy 30% a to hlavně do Rumunska, Španělska a Estonska.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Moldavské republice byla poskytována rozvojová pomoc v relativně velké výši prakticky od samého vzniku samostatného státu. Postupně tato pomoc narůstala, a to za přispění mezinárodních institucí, mezi nimiž hraje nejvýznamnější roli EU, a dalších multilaterálních i bilaterálních donorů.

Evropská unie zřídila v Moldavsku Delegaci Evropské komise (nyní Delegace Evropské unie), v níž se jeden z úseků, obsazený vyslanými i místními pracovníky, zabývá problematikou rozvojové pomoci. Více podrobností lze nalézt v příslušné části webových stránek delegace: www.delmda.ec.europa.eu

V posledních letech se podpora EU ustálila na podpoře klíčových reforem: spravedlnost, vzdělávání, ekonomický rozvoj a energetický sektor. Dále byly vyčleňovány prostředky na podporu makro-financí, investice do infrastruktury a přeshraniční spolupráci. Část projektů evropské rozvojové  spolupráce směřuje také do Podněstří; tyto projekty jsou zaměřeny především na oblast posilování důvěry.

Kromě bilaterální spolupráce EU s Moldavskem, Moldavsko profituje také z několika tematických programů, jedná se především o podporu občanské společnosti a další regionální programy.

Velké finanční prostředky byly vyčleněny na implementaci Asociační dohody a DCFTA, tato podpora je realizována prostřednictvím programů CIB (Comprehensive Institution Building), twinningových projektů, dalšími nástroji jsou vysílání poradců (EU High Level Policy Advisors) a rozpočtová podpora (která je momentálně pozastavena).

Několik projektů probíhá v rámci Neighbourhood Investment Facility (NIF). V rámci European Neighbourhood Instrument (ENI) a Single Support Framework (2014 – 2017) byly schváleny tři prioritní sektory, které mají napomoci urychlené a efektivní implementaci Asociační dohody a DCFTA.

Prioritní sektory Single Support Framework (2014 – 2017):

  • reforma veřejné správy
  • rozvoj zemědělství a venkova
  • reforma policie a přeshraniční management

Indikativní rozpočet na léta 2014 – 2020 je 610 mil. EUR, alokace konkrétních finančních prostředků bude záležet na úspěšné implementaci stávajících programů.

V současnosti je pozastavena přímá rozpočtová pomoc ze strany mezinárodních donorů (EU, EBRD) a je podmíněna uzavřením nové finanční dohody s MMF, která je zmíněna v informaci o očekávaném vývoji v teritoriu.

Moldavská vláda ve snaze získat důvěru zahraničních partnerů a donorů vypracovala tzv. cestovní mapu, podle které hodlá do konce července 2016 vyplnit přijaté závazky týkající se implementace AA/DCFTA a realizace požadovaných reforem, především v oblasti justice a boje proti korupci.

Z hlediska vztahů Moldavské republiky s EU bylo mimořádně důležité také 2. zasedání Asociační Rady EU - MD v Bruselu dne 14. 03. 2016, které mělo mj. zhodnotit spolupráci a vývoj od prvního zasedání Rady v březnu 2015. Moldavskou delegaci vedl premiér P. Filip, na straně EU/EK byli hlavními představiteli F. Mogheriniová a J. Hahn. EU podpořila politickou asociaci a ekonomickou integraci, ale současně zdůraznila podmíněnost této podpory účinně prováděnými reformami v Moldavské republice.

 Další státy a mezinárodní organizace

Moldavsku je poskytována značná rozvojová i transformační spolupráce od USA, Japonska, Německa, Švédska, Švýcarska, Rakouska či ČR a značné množství grantů, měkkých úvěrů apod. od WB, EBRD, EIB apod., a to v řádu desítek milionů EUR.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: