Moldavsko: Vztahy země s EU

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Obsah neuveden

3.1. Zastoupení EU v zemi

V Moldavské republice působí Delegace EU se sídlem v Kišiněvě.

The European Union Delegation to the Republic of Moldova
12 Kogalniceanu Str., MD2001
Chisinau, Moldova
Tel.: +373 22505210
Fax: +373 22272622
E-mail: Delegation-Moldova@eeas.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Moldavsko patří mezi šest zemí Východního partnerství, 28. 4. 2014 byla zrušena vízová povinnost pro držitele moldavských biometrických pasů. Rámec pro obchodně-ekonomickou spolupráci nyní představuje AA/DCFTA, kterou obě strany podepsaly 27. 6. 2014 v Bruselu. Moldavský parlament dohodu ratifikoval již 2. 7. 2014, Evropský parlament dohodu ratifikoval dne 12. 11. 2014 a ČR 9. 4. 2015. DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU a Moldavskem, v souladu se zásadami Světové obchodní organizace. Odstraňuje dovozní cla pro většinu zboží, které je předmětem obchodu mezi EU a Moldavskem. Důležitou součástí DCFTA je sladění moldavských zákonů související s obchodem s vybranými legislativními akty EU.

 

V roce 2016 narostl export Moldavska do států EU o 9,4% ve srovnání s předchozím rokem. Export do EU tvořil 65,1% celkového exportu Moldavska a po ekonomické stránce se tak EU stává pro Moldavsko nejvýznamnějším obchodním partnerem.

Moldavsku se dlouhodobě nedaří naplňovat existující kvóty pro bezcelní vývoz zemědělské produkce do EU, kvóty na určité zboží jsou naopak opakovaně překračovány.

 

V roce 2016 bylo vyvezeno 100% z kvóty povoleného vývozu hroznového vína, 75% z kvóty na švestky, celní kvóty pro jablka však nebyly vůbec využity.

 

V roce 2016 byly vývozní kvóty na zpracované obiloviny (přesněji - u etylalkoholu) překročeny téměř 7x a u cukru 1,8x. Kvóta na vývoz ječmene byla čerpána na 111% a kukuřice na 154%, kvóta na vývoz kukuřice nebyla dočerpána, dosáhla 63%.

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Moldavské republice byla poskytována rozvojová pomoc v relativně velké výši prakticky od samého vzniku samostatného státu. Postupně tato pomoc narůstala, a to za přispění mezinárodních institucí, mezi nimiž hraje nejvýznamnější roli EU, a dalších multilaterálních i bilaterálních donorů.

Evropská unie zřídila v Moldavsku Delegaci Evropské komise (nyní Delegace Evropské unie), v níž se jeden z úseků, obsazený vyslanými i místními pracovníky, zabývá problematikou rozvojové pomoci. Více podrobností lze nalézt v příslušné části webových stránek delegace: www.delmda.ec.europa.eu

V posledních letech se podpora EU ustálila na podpoře klíčových reforem: spravedlnost, vzdělávání, ekonomický rozvoj a energetický sektor. Dále byly vyčleňovány prostředky na podporu makro-financí, investice do infrastruktury a přeshraniční spolupráci. Část projektů evropské rozvojové  spolupráce směřuje také do Podněstří; tyto projekty jsou zaměřeny především na oblast posilování důvěry.

Kromě bilaterální spolupráce EU s Moldavskem, Moldavsko profituje také z několika tematických programů, jedná se především o podporu občanské společnosti a další regionální programy.

Velké finanční prostředky byly vyčleněny na implementaci Asociační dohody a DCFTA, tato podpora je realizována prostřednictvím programů CIB (Comprehensive Institution Building), twinningových projektů, dalšími nástroji jsou vysílání poradců (EU High Level Policy Advisors) a rozpočtová podpora.

Několik projektů probíhá v rámci Neighbourhood Investment Facility (NIF). V rámci European Neighbourhood Instrument (ENI) a Single Support Framework (2014 – 2017) byly schváleny tři prioritní sektory, které mají napomoci urychlené a efektivní implementaci Asociační dohody a DCFTA.V nově schvalovaném SSF (2017-2020) jsou stanoveny čtyři prioritní oblasti.

Prioritní sektory Single Support Framework:

  • Ekonomický rozvoj a tržní příležitosti
  • Posílení institucí a podpora dobrého vládnutí
  • Propojení, energetická účinnost, životní prostředí a změna klimatu
  • Podpora mobility

Indikativní rozpočet na léta 2014 – 2020 je 610 mil. EUR, alokace konkrétních finančních prostředků bude záležet na úspěšné implementaci stávajících programů.

MD bude v roce 2017 čerpat rozpočtovou podporu EU z předchozího období (cca 50 mil. EUR), která byla dočasně zmrazená v důsledku finanční nestability země. Další plánovaná podpora z EU je makro-finanční pomoc v celkové hodnotě 100 mil. EUR (60 mil. půjčky a 40 mil. granty), ta by měla být Moldavsku dostupná od léta 2017. 

Další státy a mezinárodní organizace

Moldavská republika je členem několika mezinárodních organizací, např.: OSN, Rady Evropy, OBSE, WTO, Světové banky (včetně IFC a MIGA), EBRD, MMF, Energetické charty a regionálních uskupení jako např.: GUAM, Středoevropská iniciativa, SNS, CEFTA, Energetické společenství zemí jihovýchodní Evropy a pod.

Moldavsku je poskytována značná rozvojová i transformační spolupráce od USA, Japonska, Německa, Švédska, Švýcarska, Rakouska či ČR a značné množství grantů, měkkých úvěrů apod. od WB, EBRD, EIB apod., a to v řádu desítek milionů EUR.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: