Moldavsko: Vztahy země s EU

16. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Podkapitoly:

 

3.1. Zastoupení EU v zemi
3.2. Obchodní vztahy země s EU
3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

3.1. Zastoupení EU v zemi

V Moldavské republice působí Delegace EU se sídlem v Kišiněvě.

The European Union Delegation to the Republic of Moldova
12 Kogalniceanu Str., MD2001
Chisinau, Moldova
Tel.: +373 22505210
Fax: +373 22272622
E-mail: Delegation-Moldova@eeas.europa.eu

 

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Moldavsko patří mezi šest zemí Východního partnerství, s platností od 28. 4. 2014 byla zrušena vízová povinnost pro držitele moldavských biometrických pasů. Rámec pro obchodně-ekonomickou spolupráci nyní představuje AA/DCFTA, kterou obě strany podepsaly 27. 6. 2014 v Bruselu. Moldavský parlament dohodu ratifikoval již 2. 7. 2014, Evropský parlament dohodu ratifikoval dne 12. 11. 2014 (ČR 9. 4. 2015). DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU a Moldavskem v souladu se zásadami Světové obchodní organizace. Důležitou součástí DCFTA je závazek harmonizace moldavských zákonů s vybranými legislativními akty EU.

 

V roce 2017 narostl export Moldavska do států EU o 19,9% ve srovnání s předchozím rokem. Export do EU tvořil 65,85% celkového exportu Moldavska a po ekonomické stránce se tak EU stává pro Moldavsko nejvýznamnějším obchodním partnerem. Moldavsku se dlouhodobě nedaří naplňovat existující kvóty pro bezcelní vývoz zemědělské produkce do EU, kvóty na určité zboží jsou naopak opakovaně překračovány. Moldavsko prozatím nemůže do EU vyvážet, až na některé výjimky jako například med, produkci živočišné výroby.

 

Za prvních 9 měsiců roku využilo Moldavsko pouze 1,1% z exportních kvót do EU určených pro jablka (453 tun z celkových 40.000 tun alokovaných). Naopak, za stejné období, export zpracované pšenice dosáhl 11.021 tun, což přidělenou kvótu (2.500 tun) několikrát překračuje. Z ostatních alokovaných kvót byly dosaženy následující hodnoty: 

  • Hroznové víno stolní 51,4% (více než 5.140 tun z celkových 10.000 tun)
  • Pšenice 464,1% (348.077 tun ze 75.000 tun);
  • Kukuřice 72.5% (94.228 tun ze 130.000 tun);
  • Ječmen 104,2% (72.945 tun ze 70.000 tun);
  • Cukr 84,8% (31.700 tun ze 37.400 tun);
  • Kukuřice sladká – 26,9% (403 tun ze 1.500 tun);
  • Švestky – 73,8% (7.383 tun ze 10.000 tun)

 

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Moldavské republice byla poskytována rozvojová pomoc v relativně velké výši prakticky od samého vzniku samostatného státu. Postupně tato pomoc narůstala, a to za přispění mezinárodních institucí, mezi nimiž hraje nejvýznamnější roli EU, a bilaterálních donorů.

 

V posledních letech se podpora EU soustředí na provedení klíčových reforem: spravedlnost, ekonomický rozvoj a podnikatelské prostředí, energetický sektor a vzdělávání. Vyčleňovány jsou prostředky na makro-ekonomickou podporu, investice do infrastruktury a přeshraniční spolupráci. Část projektů evropské rozvojové spolupráce směřuje v rámci podpory opatření na posílení důvěry také do Podněstří. Podpoře se těší rovněž projekty zaměřené na podporu občanské společností a další regionální programy.

 

Značné finanční prostředky byly vyčleněny na implementaci AA/DCFTA, tato podpora je realizována prostřednictvím programů CIB (Comprehensive Institution Building), twinningových projektů a dalšími nástroji jako je vysílání expertů. Podpora formou přímé rozpočtové podpory je přísně podmíněna pokrokem v reformách a je cíleně zaměřena.

 

Několik projektů probíhá v rámci Neighbourhood Investment Facility (NIF). V rámci European Neighbourhood Instrument (ENI) a Single Support Framework (2014 – 2017) byly schváleny tři prioritní sektory, které mají napomoci urychlené a efektivní implementaci Asociační dohody a DCFTA. V nově schvalovaném SSF (2017-2020) jsou stanoveny čtyři prioritní oblasti.

 

Prioritní sektory Single Support Framework:

  • Ekonomický rozvoj a tržní příležitosti
  • Posílení institucí a podpora dobrého vládnutí
  • Propojení, energetická účinnost, životní prostředí a změna klimatu
  • Podpora mobility

Indikativní rozpočet na léta 2014 – 2020 je 610 mil. EUR, alokace konkrétních finančních prostředků bude záležet na úspěšné implementaci stávajících programů. EU s Moldavskou republikou uzavřena také dohodu o makrofinanční pomoci, která předpokládá pomoc ve výši 100 mil. EUR (60 mil. formou půjčky a 40 mil. ve formě grantů). K jejímu čerpání by mohlo dojít v průběhu roku 2018.

 

Další státy a mezinárodní organizace

Moldavská republika je členem většiny mezinárodních organizací, včetně OSN, Rady Evropy, OBSE, WTO, Světové banky (včetně IFC a MIGA), EBRD, MMF, Energetické charty a regionálních uskupení jako např.: GUAM, Středoevropská iniciativa, SNS, CEFTA, Energetické společenství zemí jihovýchodní Evropy a pod. Moldavsku je poskytována značná rozvojová i transformační spolupráce ze strany USA (USAID), Japonska, Německa, Švédska, Švýcarska, Rakouska i ČR. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: