Mongolsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)
Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Mapa oborových příležitostí
Energetický průmysl

Naprostá většina elektrické a tepelné energie se v Mongolsku vyrábí v tepelných elektrárnách. V malé míře jsou využívány i vodní zdroje či větrné a solární elektrárny. Celkový instalovaný výkon všech stávajících elektráren Mongolsku je nedostačující, v r. 2016 činil 1350 MW. Poptávka však převyšuje produkční schopnosti země o 30%. Příhraniční oblasti jsou napojeny na rozvodné sítě RF či ČLR. S očekávaným růstem těžebního průmyslu je třeba významně navýšit produkci el. energie. Poptávka  v r. 2020 dle odhadu bude činit 2300 MW a v r. 2030 dokonce 3080 MW. V současné době se pracuje na mnoha projektech, které by umožnily energetickou soběstačnost Mongolska. Jedná se zejména o výstavbu 700 MW tepelné elektrárny v Baganuur/-u, výstavbu 450 MW tepelné elektrárny v uhelné pánvi Tavan Tolgoi či současnou vládou velmi podporovaný projekt výstavby gigantické 5,2 GWh uhelné elektrárny v pánvi Shivee Ovoo (export energie do ČLR). Dlouhodobě se zvažuje výstavba 315 MW vodní elektrárny na řece Eg u mongolsko-ruské hranice. Kromě dominantní výroby el. energie z mongolského hnědého uhlí se bude rozvíjet výroba z obnovitelných zdrojů (nyní podíl cca 9 %). Již se realizuje výstavba větrných parků a fotovoltaických elektráren a populární je vize zapojení Mongolska (exportem energie ze solárních elektráren v gobijských oblastech Mongolska do ČLR) do tzv. východoasijského gridu. S ním ovšem souvisejí také proklamované snahy o „smart“ řešení a úspory (viz dále segment Elektrotechnika), v nichž má ČR taktéž své příležitosti. V odlehlých částech země již dochází k individuálním příkladům instalace malých vodních elektráren.

Elektrotechnika

V Mongolsku se očekává růst poptávky po široké škále elektrotechnických výrobků s využitím pro zajištění vytápění obytných a kancelářských prostor, k měření spotřeby el.energie domácností i velkoodběratelů, zajištění vzduchotechniky a klimatizace apod. Bude se rozvíjet i segment zabezpečovacích zařízení. V neposlední řadě se očekává poptávka po transformátorech pro segment výroby a distribuce elektrické energie.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Pro domácí ekonomiku je klíčová těžba nerostných surovin – 25 % HDP a 80% z celkového mongolského exportu, převážně do ČLR.  Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko v podstatě závislé. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v sektoru zpracováním vytěžených surovin. Příležitosti pro český export skýtají tzv. megaprojekty v oblasti těžebního průmyslu – projekty Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi (zejména první z nich, který je již z výrazné části financován mezinárodním bankovním konsorciem), ale i menší projekty zaměřené na těžbu a zpracování např. nerudních surovin. V únoru r. 2017 schválila vláda implementaci projektu GOLD-2, který usiluje o pravidelný nárůst těžby zlata o 2-3 t/ročně s cílem dosažení roční produkce na úrovni 25 t v r. 2020. Rozvoj těžby této komodity hodlá vláda podpořit zvýhodněnými úvěry. Dosavadní povrchová těžba mědi a zlata firmou Oyu Tolgoi je od roku 2016 doplněna zahájeným budováním těžby hlubinné. Výběrová řízení na dodavatele jsou již vyhlašována. Předpokládá se rozvoj těžby velmi kvalitního černého uhlí v pánvi Tavan Tolgoi. Nutné zvýšení efektivity povrchové těžby společnosti Erdenet Mining Corporation (GOK) může přinést obchodní příležitosti – např. změnu z horizontální na vertikální způsob přepravy. Zavádění moderních postupů těžby a zpracování nerostných surovin s využitím nových, ale i repasovaných těžních zařízení, je příležitostí pro české firmy v Mongolsku.

Mongolsko nedisponuje rafinérií na zpracování ropy, i když se v zemi surová ropa těží. Ropné produkty v hodnotě převyšující 1 mld. USD ročně jsou importovány z RF a částečně z ČLR. Očekává se zahájení výstavby rafinerie s kapacitou 1,5 mil. t s pomocí finančních zdrojů poskytnutých Indií. České společnosti by se mohly na projektu podílet ve spolupráci indickými partnery.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nové zdroje pitné vody, jejich ochrana a příslušná infrastruktura pro rychle rostoucí Ulánbátar jako i pro řadu míst v provinciích jsou důležitou prioritou centrální vlády i regionálních správ. Jurtoviště na okraji hlavního města, kde žijí statisíce obyvatel, nejsou připojena na centrální vodovodní a kanalizační systém. V Ulánbátaru se připravuje modernizace zastaralé centrální čističky odpadních vod. Hlavní město potřebuje další tři menší stanice. Téměř neřešené je odpadové hospodářství (sběr, svoz, třídění a následná utilizace). Týká se tuhých komunálních odpadů, ale i nebezpečných odpadů (např. generovaných těžebním průmyslem). Příležitostmi mohou být nejen velké, centrální projekty, ale i investice z řad soukromých malých a středních firem (např. turistické kempy). To se týká i mobilních protipovodňových opatření na různých tocích (ve městech i v okolí průmyslových či rezidenčních areálů), neboť záplavy se v posledních letech vyskytují téměř pravidelně.

Železniční a kolejová doprava

Pro rozvoj mongolské ekonomiky je klíčová železniční infrastruktura. Mongolská železniční síť má délku 1 815 km a bude se rozšiřovat v několika fázích, celkově má jít až o 5 000 km. Mongolsko má ambici dosažení 200% nárůstu ročních objemů přepraveného nákladu, jako tranzitní země mezi RF a ČLR, do r. 2030. Výstavba nových železničních tras je v zájmu především těžařských společností, které také v řadě případů budou vystupovat jako koncesionáři/investoři. Např. koncesní projekt výstavby 547 km železniční trasy Erdenet – Ovoot mine má již uděleno stavební povolení. Na investici v celkové výši 1,3 mld. USD se bude podílet soukromý investor - těžební společnost Aspire Mining. Aktuálními projekty řešenými státní Mongolskou železnicí ve spolupráci se zahraničními partnery, jsou rovněž budování železničního spojení mezi Tavan Tolgoi (uhelná pánev) a Gashuun Sukhait (hranice s ČLR) v délce 267 km a trasy Khuut – Bichigt (230 km). Jedná se i o projektu železniční trasy Dalanzadgad – Sainshand (456 km). Mongolská železnice zvažuje i projekt výstavby závodu na výrobu nákladních železničních vagonů. Ulánbátarská železnice, společný mongolsko-ruský státní podnik, připravuje investiční plány v hodnotě až 4 mld. USD, které se týkají elektrifikace stávající a výstavby nové, paralelní, koleje na trase Altanbulag – Zamyn-Uud. Tyto projekty jsou příležitostmi pro uplatnění české produkce a služeb – automatika, telematika, subdodávky pro budování tratí či plánovanou výrobu vagonů a servis lokomotiv, ale také související segmenty jako osvětlovací zařízení (včetně podílu na jejich místní výrobě).

Kovozpracovatelský průmysl

Zatím velmi málo rozvinutý průmyslový obor s velkým potenciálem růstu. Existuje surovinová základna a možnosti rozvoje domácí produkce, zejména zařízení využitelných v těžebním průmyslu. Diverzifikace nejen celé ekonomiky, závislé na těžbě nerostných surovin, ale např. i aktivit některých velkých těžařských podniků (např. Erdenet Mining Corporation), je pro úspěšný vývoj hospodářství země nevyhnutelné. Očekává se rozvoj výroby náhradních dílů a servis některých z těžebních zařízení. Do budoucna i jejich samotná výroba. Příležitostmi je prodej jednodušší obráběcí a tvářecí techniky, nové či repasované.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V zemědělském sektoru je zaměstnáno téměř 30 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a na HDP se podílí cca 14 %. Živočišná výroba tvoří zhruba 70 % celkové produkce sektoru. V r. 2016 dosáhly počty hospodářských zvířat rekordních 70 mil. ks. Ovce a kozy tvoří 90 % celkového množství. Mongolsko se snaží o zvýšení exportu masa, zatím však většina výrobců není schopna dodržet veterinární a hygienické podmínky požadované klíčovými importními partnery – Ruskou federací a Čínou. V Mongolsku se produkuje velmi omezené množství kravského mléka, což je způsobeno extenzivní formou chovu (pastevectvím) skotu. Velké místní společnosti, často s podporou státu, se začínají zaměřovat na rozvoj intenzivní produkce mléka formou ustájení chovů. Příležitostmi pro české společnosti jsou budování uzavřených chovů pro mléčný a masný skot, zajištění krmných plodin a směsí, investice do veterinárně schválených výroben s kvalitními dojícími či porážecími a porcovacími technologiemi, investice do zařízení na výrobu mléčných či masných výrobků, do udíren či následně balících technologií. Rozvíjet se bude i výstavba chladírenských a mrazírenských skladů. Možné je i uplatnění zemědělské techniky pro prvovýrobu, např. traktory. Příležitosti jsou i v oblasti zavádění sanitárních, fytosanitárních a veterinárních opatření. Nové příležitosti pro uplatnění české techniky a know-how se od r. 2015 vyvíjejí díky rozvojovému projektu v oblasti lesního hospodářství, komplementárním k dosavadním dílčím mongolským a zahraničním iniciativám v tomto sektoru, který je i s ohledem na mitigaci klimatických změn nutnou součástí dalšího rozvoje zdejší ekonomiky.

V neposlední řadě i maloobchodní trh potravin a nápojů není zdaleka saturovaný. Z české produkce je zájem zejména o trvanlivé uzeniny, pivo, cukrovinky a cereální výrobky.

Civilní letecký průmysl

Na území Mongolska je 19 letišť, nově budované letiště v hlavním městě zahájí provoz v polovině r. 2018. Hovoří se o rozvoji vnitrostátní letecké přepravy díky nerozvinuté železniční a silniční síti a značným geografickým vzdálenostem. Přijala se koncepce, která má zvýšit efektivitu a zlepšit dostupnost vnitrostátní letecké dopravy. Letecké spojení hlavního města Ulánbátaru s regionálními „uzly“ (jeden na západě země, druhý na východě) bude zajišťovat velkými dopravními letadly státní dopravce MIAT. Propojení uzlů s okolními provinciemi budou zajišťovat soukromí dopravci menšími letouny. A to je příležitost i pro české výrobce. Infrastruktura mobilních letišť může být velmi zajímavým řešením pro potřeby dané místními podmínkami - např. teritoriálně značně rozptýlené provozy velkých korporací. Neřešena je též záchranná nebo požární letecká služba v hlavním městě i ve zbytku rozlehlého území (tj. včetně heliportů). Začíná se rozvíjet i segment malého civilního letectví s cílem komerční dopravy i amatérského létání (sportovní či rekreační účely). Očekává se významný růst poptávky po získání pilotních licencí, malých letounech a příslušných servisních službách, a to i pro geologický sektor včetně geologického mapování, jehož nový rozmach se po odeznění krize a předchozích problémech s vydáváním licencí opět očekává a kde již zkušenosti s českými výrobky jsou.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Převážná většina místních zdravotnických zařízení je nedostatečně vybavena zdravotnickou technikou a to téměř na všech úrovních péče. V Mongolsku se rozvoj zdravotnictví podporuje i z dárcovských zdrojů a jedním z projektů je např. i zajištění základní péče rodinám ze vzdálených oblastí. Kromě standartní lékařské techniky a vybavení nemocnic se budou rozvíjet služby spojené s využitím moderních technologií pro přenos dat o aktuální zdravotní kondici pacienta. Díky velkým vzdálenostem a malé hustotě osídlení budou zajímavá mobilní řešení zdravotnické péče. Místní dovozci spolupracují již také s českými producenty léčiv a farmaceutických výrobků a poptávka po rozšíření této škály také trvá.

Aktuální sektorové příležitosti pro Mongolsko

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

V Mongolsku generuje průmysl 30% mongolského HDP a zaměstnává 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva. Zemědělství tvoří 14% HDP a uplatnění v něm nachází 29% ek.aktivního obyvatelstva. V případě služeb jsou ukazatelé 56%, respekive 51%.

Těžební průmysl

Pro domácí ekonomiku je klíčová těžba nerostných surovin - 24% HDP, 67% průmyslové produkce a 79% z celkového mongolského exportu (zejména do ČLR). Rozsáhlé zásoby řady vzácných minerálních prvků zůstanou nevyužity bez masivních přímých zahraničních investicí (FDI). Geologové zahraničních firem, které v Mongolsku provádí průzkumné práce se shodují v tom, že země disponuje velmi atraktivními nerostnými zdroji. Prokázané zásoby např. uhlí v MNG jsou ve výši 26,8 mld. tun a celkové zásoby se odhadují až na 162 mld. tun (1/3 koksovatelné).

Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko v podstatě závislé. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru. Dlužno konstatovat, že naprostá většina všech nerostů se v Mongolsku těží povrchově.

Příležitosti pro český export mohou skýtat tzv. megaprojekty v oblasti těžebního průmyslu – projekty Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi. V květnu 2015 byla uzavřena složitě sjednávaná dohoda o rozvoji druhé fáze gigantického těžebního projektu v podobě „Oyu Tolgoi Underground Mine Development and Financing Plan“. Příprava naleziště mědi, zlata a dalších cenných kovů k hlubinné těžbě (na rozdíl od první fáze, která je povrchová) se odhaduje na sedm let s nutnými investičními náklady ve výši 7 mld. USD. V prosinci 2015 byla uzavřena dohoda s konsorciem dvacítky mezinárodních bank o financování 70% hodnoty celého projektu, 30% bude financováno z vlastních zdrojů Oyu Tolgoi /společný podnik mongolské vlády (34% podíl) a struktury ovládané těžebním, zejména britsko-australským gigantem Rio Tinto/. Realizace výstavby veškeré infrastruktury pro hlubinnou těžbu se předpokládá v letech 2016-2022. Doba samotné těžby může velmi pravděpodobně přesáhnout horizont roku 2100, s očekávanými celkovými ročními objemy produkce a prodeje koncentrátu ve výši 1,8 mil. tun (65% podíl bude mít hlubinná těžba, 35% podíl v současnosti již prováděná těžba povrchová). Oyu Tolgoi tak bude aspirovat na místo světově třetího největšího těžaře mědi.

Druhý megaprojekt - 4 mld. USD investice do rozvoje těžby černého uhlí v pánvi Tavan Tolgoi prostřednictvím licencí, které vlastní státní společnost Erdenes Tavan Tolgoi, se stala předmětem ostrých politických sporů. Budoucnost projektu je zatím nejasná.

V Mongolsku je však řada dalších velkých a středně velkých společností, které se zabývají těžbou celé řady různých nerostných surovin. Nabídka těžební a pomocné techniky, technologií čištění odpadních vod, odpadového hospodářství, ale např. i služeb v oblastech geologie a hydrogeologie mohou najít uplatnění.

Mongolsko má velký zájem o těžbu ropy. V současné době firmy z USA, Austrálie a Číny těží několik stovek tis. barelů ropy ročně. Zásoby nejlépe prozkoumaného ložiska se odhadují na 1,5 mld. barelů. Existují projekty i na těžbu nekonveční ropy, tedy tzv. ropných písků. Připravují se plány na investici do výstavby ropné rafinerie. MNG je jediná země, která těží surovou ropu a nemá rafinerii a je tak 100% závislá na importech paliv převážně z RF resp zpracování vlastní ropy v zahraničí (v ČLR). Diskutují se i projekty zplyňování a zkapalňování hnědého uhlí a následná výroba paliv (zejména diesel). Mongolsko se svými uhelnými zásobami a geografickou blízkostí Číny, Koreje a Japonska, tedy ekonomik závislých na importu energetických surovin má obrovskou konkurenční výhodu a může se v horizontu několika let stát významným exportérem paliv.

 

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Informace o veletrzích, výstavách a významných konferencích konaných v Mongolsku v r. 2017 je uvedena v kapitole 6.4. Aktuality jsou uveřejňovány na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru.

Nejvýznamnějšími veletrhy jsou "Mongolia Mining " zaměřený na oblast těžebního průmyslu (v r. 2016 konaný 5.-7.4. 2017 - více info na http://www.mongolia-mining.org/) a multisektorový veletrh "Expo Mongolia" konaný 10.-12.10. také v Ulánbátaru (více info na http://www.expomongolia.com/). Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru předpokládá účast českých společností na obou zmíněných akcí, které je připraveno podpořit při navazování nových obchodních vazeb.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: