Mongolsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

12. 10. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)
Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Mapa oborových příležitostí
Energetika

Naprostá většina elektrické a tepelné energie se v Mongolsku vyrábí v tepelných elektrárnách. Zatím v malé míře jsou využívány i vodní zdroje či solární a větrné elektrárny. Celkový instalovaný výkon všech stávajících elektráren Mongolsku je nedostačující, v r. 2015 činil 1278 MW, poptávka však dosáhla téměř 1900 MW. Příhraniční oblasti jsou napojeny na rozvodné sítě RF či ČLR. S očekávaným růstem těžebního průmyslu je třeba významně navýšit produkci el. energie. Poptávka  v r. 2020 dle odhadu bude činit 2300 MW a v r. 2030 dokonce 3080 MW. V současné době se pracuje na mnoha projektech, které by umožnily energetickou soběstačnost Mongolska. Převážně se jedná o výstavbu a provoz elektráren na základě koncesních smluv (Build Operate Transfer). Počátkem r. 2015 byla podepsána koncesní smlouva na výstavbu 700 MW tepelné elektrárny v Baganuur/-uv hodnotě 900 mil. USD s čínskou účastí, které bude i u připravovaného projektu výstavby 315 MW vodní elektrárny na řece Eg. Zahájení stavby 450 MW tepelné elektrárny č. 5 v Ulánbátaru konsorciem 4 firem stále nezačalo.

Kromě dominantní výroby el. energie z mongolského hnědého uhlí (málo síry) se bude rozvíjet výroba z obnovitelných zdrojů(nyní podíl cca 7 %). Podmínky pro využití slunce a větru jsou velmi dobré. Vláda se snaží vzbudit zájem o dvě regionální iniciativy – Gobitec a Asian Super Grid k využití ohromného energetického potenciálu pouště Gobi, kdy by měla být vyrobená energie přenášena technologií HDVC do Číny, Koreje, Japonska a Mongolska. Převážně v západních a severních regionech Mongolska se ale očekává výrazný rozvoj malých vodních elektráren, což je velmi perspektivní oblast pro uplatnění české produkce a zkušeností s výstavbou i provozem těchto elektráren. Příležitosti pro české společnosti jsou nejen při budování nových a modernizaci stávajících výrobních kapacit el ektrické energie a tepla, ale i ve zvyšování efektivity přenosové a distribuční soustavy, které vykazují významné ztráty (kolem 20 %).

Těžební stroje a zařízení

Pro domácí ekonomiku je klíčová těžba nerostných surovin – 24 % HDP, 67 % průmyslové produkce a 79% z celkového mongolského exportu (zejména do ČLR).  Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko aktuálně v podstatě závislé. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru. Dlužno konstatovat, že se zatím naprostá většina všech nerostů v Mongolsku těžila povrchově.

Koncem r.2015 začala společnost Oyu Tolgoi vyhlašovat výběrová řízení – oslovováním v databázi společnosti zaregistrovaných potenciálních dodavatelů, na rozvoj druhé fáze (hlubinné těžby) gigantického těžebního projektu. Příprava naleziště mědi, zlata a dalších cenných kovů se odhaduje na sedm let s nutnými investičními náklady ve výši 7 mld. USD. Pro české exportéry je podstatné, že projekt je financován konsorciem mj. západních bank a tudíž solventní, neočekává se úvěrové krytí z české strany. Druhý megaprojekt - 4 mld. USD investice do rozvoje těžby velmi kvalitního černého uhlí v pánvi Tavan Tolgoi, prostřednictvím těžebních licencí v držení státní společnosti Erdenes Tavan Tolgoi, je stále předmětem složitých jednání. Příležitostmi pro české společnosti jsou dodávky zařízení pro povrchovou (např. i pro významnou firmu Erdenet Mining Corporatiom), ale i hlubinnou těžbu. Zejména malé a středně velké těžařské podniky jsou málo konkurenceschopné díky velmi nízké efektivitě provozu. Zavádění moderních postupů těžby a zpracování nerostných surovin s využitím nových, ale i repasovaných těžebních zařízení, je příležitostí pro české firmy.

Vodní a odpadové hospodářství

Nové zdroje pitné vody a příslušné infrastruktury pro rychle rostoucí Ulánbátar jako i pro řadu míst v provinciích jsou důležitou prioritou centrální vlády i regionálních správ. Jurtoviště na okraji hlavního města, kde žijí statisíce obyvatel, nejsou připojena na centrální vodovodní a kanalizační systém. V Ulánbátaru se připravuje projekt modernizace stávající centrální čističky o kapacitě 200 tis. m3/den, což je 60% potřeby města. Formou koncese má být vybudována a provozována čistička odpadních vod výkonu 250 tis. m3/den, pro kterou již byla vypracována studie proveditelnosti a hovoří se též o čističce pro odpadní vody z koželužen o výkonu 20 tis. m3/den.  Stejně tak je nesystémově řešeno odpadové hospodářství (sběr, svoz, třídění a následná utilizace). Týká se tuhých komunálních odpadů, ale i nebezpečných odpadů (např. generovaných těžebním průmyslem). Příležitostmi mohou být nejen velké, centrální projekty, ale i investice z řad soukromých malých a středních firem (např. turistické kempy). To se týká i mobilních protipovodňových opatření na různých tocích (ve městech i v okolí průmyslových či rezidenčních areálů), neboť záplavy se v posledních letech vyskytují téměř pravidelně. Řada projektů je podporována financováním Asia Development Bank (ADB). České subjekty, v případě zájmu o zapojení do projektů, musí dle pravidel banky spolupracovat s firmami z členských zemí ADB.

Železniční infrastruktura

Pro rozvoj mongolské ekonomiky je klíčová železniční infrastruktura. Mongolská železniční síť má délku 1 815 km a bude se rozšiřovat v několika fázích, celkově  má jít až o 5 000 km. Mongolsko má ambici rapidního růstu objemů přepraveného nákladu jako tranzitní země mezi RF a ČLR. Výstavba nových železničních tras je v zájmu především těžařských společností, které také v řadě případů budou vystupovat jako koncesionáři/investoři. Např. koncesní projekt výstavby 547 km železniční trasy Erdenet – Ovoot mine byl vládou schválen koncem března r. 2015, v listopadu 2015 bylo uděleno stavební povolení. Na investici v celkové výši 1,3 mld. USD se bude podílet soukromý investor (těžební společnost Aspire Mining operující důl na koksovatelné uhlí Ovoot). Aktuálními projekty jsou rovněž budování železničního spojení mezi Tavan Tolgoi (uhelná pánev) a Gashuun Sukhait (hranice s ČLR) v délce 267 km a trasa Khuut – Bichigt (230 km). Práce na těchto projektech by měly probíhat již letos. Jedná se i o projektu železniční trasy Dalanzadgad – Sainshand (456 km) s japonským financováním. Ve fázi dokončování studie proveditelnosti je i projekt výstavby železnice Khuut – Numrug délky 380 km. Mongolská státní společnost Mongolian Railways zvažuje i výstavbu závodu na výrobu nákladních železničních vagonů. Tyto projekty jsou příležitostmi pro uplatnění české produkce a služeb – automatika, telematika, subdodávky pro budování tratí či plánovanou výrobu vagonů a servis lokomotiv.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V zemědělském sektoru je zaměstnáno téměř 30% ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a na HDP se podílí cca 14 %. Živočišná výroba tvoří zhruba 70 % celkové produkce sektoru. V r. 2015 dosáhly počty hospodářských zvířat  přibližně 60 mil. ks. Ovce a kozy tvoří 90 % celkového množství. Mongolsko se snaží o zvýšení exportu masa, zatím však většina výrobců není schopna dodržet veterinární a hygienické podmínky požadované klíčovými importními partnery z RF a ČLR. V Mongolsku se produkuje velmi omezené množství kravského mléka, což je způsobeno extenzivní formou chovu (pastevectvím) skotu. Velké místní společnosti, často s podporou státu, se začínají zaměřovat na rozvoj intenzivní produkce mléka formou ustájení chovů. Mongolsko má velký zájem též o značný růst objemů zpracované a následně exportované masné produkce - zejména skopové, kozí a hovězí maso. Příležitostmi pro české společnosti jsou budování uzavřených chovů pro mléčný a masný skot, zajištění krmných plodin a směsí, investice do veterinárně schválených výroben s kvalitními dojícími či porážecími a porcovacími technologiemi, investice do zařízení na výrobu mléčných či masných výrobků a následně balících technologií. Rozvíjet se bude i výstavba chladírenských a mrazírenských skladů. Možné je i uplatnění zemědělské techniky pro prvovýrobu, např. traktory. Příležitosti jsou i v oblasti zavádění sanitárních, fytosanitárních a veterinárních opatření. V neposlední řadě i maloobchodní trh potravin a nápojů není zdaleka saturovaný. Z české produkce by se mohly uplatnit trvanlivé uzeniny, pivo, cukrovinky a cereální výrobky.

Letecká doprava

Na území Mongolska je 19 letišť, z nichž 5 je mezinárodních. Hovoří se o rozvoji vnitrostátní letecké přepravy spojené s očekávaným růstem těžebního průmyslu. Zatím nerozvinutá železniční a silniční síť společně se značnými vzdálenostmi podporují možnosti růstu počtu pravidelných i charterových vnitrostátních linek včetně těch operovaných vrtulníky. Nově přijatá koncepce má zvýšit efektivitu a zlepšit dostupnost vnitrostátní letecké dopravy. Letecké spojení hlavního města Ulánbátaru s regionálními „uzly“ (jeden na západě země, druhý na východě) bude zajišťovat velkými dopravními letadly státní dopravce MIAT. Propojení uzlů s okolními provinciemi bude provozováno soukromými dopravci s použitím menších letounů. To je příležitost i pro české výrobce jak letecké techniky, tak mobilních letišť, heliportů, signalizačních soustav apod. Infrastruktura mobilních letišť bude nesporně  řešením pro  místní podmínky  - např. teritoriálně značně rozptýlené provozy velkých korporací i turistických destinací. Neřešena je dosud záchranná nebo požární letecká služba. Začíná se rozvíjet  i segment malého civilního letectví s cílem komerční dopravy i amatérského létání (sportovní či rekreační účely). Očekává se významný růst poptávky po získání pilotních licencí, malých letounech a příslušných servisních službách..

Aktuální sektorové příležitosti pro Mongolsko

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

V Mongolsku generuje průmysl 30% mongolského HDP a zaměstnává 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva. Zemědělství tvoří 14% HDP a uplatnění v něm nachází 29% ek.aktivního obyvatelstva. V případě služeb jsou ukazatelé 56%, respekive 51%.

Těžební průmysl

Pro domácí ekonomiku je klíčová těžba nerostných surovin - 24% HDP, 67% průmyslové produkce a 79% z celkového mongolského exportu (zejména do ČLR). Rozsáhlé zásoby řady vzácných minerálních prvků zůstanou nevyužity bez masivních přímých zahraničních investicí (FDI). Geologové zahraničních firem, které v Mongolsku provádí průzkumné práce se shodují v tom, že země disponuje velmi atraktivními nerostnými zdroji. Prokázané zásoby např. uhlí v MNG jsou ve výši 26,8 mld. tun a celkové zásoby se odhadují až na 162 mld. tun (1/3 koksovatelné).

Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko v podstatě závislé. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru. Dlužno konstatovat, že naprostá většina všech nerostů se v Mongolsku těží povrchově.

Příležitosti pro český export mohou skýtat tzv. megaprojekty v oblasti těžebního průmyslu – projekty Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi. V květnu 2015 byla uzavřena složitě sjednávaná dohoda o rozvoji druhé fáze gigantického těžebního projektu v podobě „Oyu Tolgoi Underground Mine Development and Financing Plan“. Příprava naleziště mědi, zlata a dalších cenných kovů k hlubinné těžbě (na rozdíl od první fáze, která je povrchová) se odhaduje na sedm let s nutnými investičními náklady ve výši 7 mld. USD. V prosinci 2015 byla uzavřena dohoda s konsorciem dvacítky mezinárodních bank o financování 70% hodnoty celého projektu, 30% bude financováno z vlastních zdrojů Oyu Tolgoi /společný podnik mongolské vlády (34% podíl) a struktury ovládané těžebním, zejména britsko-australským gigantem Rio Tinto/. Realizace výstavby veškeré infrastruktury pro hlubinnou těžbu se předpokládá v letech 2016-2022. Doba samotné těžby může velmi pravděpodobně přesáhnout horizont roku 2100, s očekávanými celkovými ročními objemy produkce a prodeje koncentrátu ve výši 1,8 mil. tun (65% podíl bude mít hlubinná těžba, 35% podíl v současnosti již prováděná těžba povrchová). Oyu Tolgoi tak bude aspirovat na místo světově třetího největšího těžaře mědi.

Druhý megaprojekt - 4 mld. USD investice do rozvoje těžby černého uhlí v pánvi Tavan Tolgoi prostřednictvím licencí, které vlastní státní společnost Erdenes Tavan Tolgoi, se stala předmětem ostrých politických sporů. Budoucnost projektu je zatím nejasná.

V Mongolsku je však řada dalších velkých a středně velkých společností, které se zabývají těžbou celé řady různých nerostných surovin. Nabídka těžební a pomocné techniky, technologií čištění odpadních vod, odpadového hospodářství, ale např. i služeb v oblastech geologie a hydrogeologie mohou najít uplatnění.

Mongolsko má velký zájem o těžbu ropy. V současné době firmy z USA, Austrálie a Číny těží několik stovek tis. barelů ropy ročně. Zásoby nejlépe prozkoumaného ložiska se odhadují na 1,5 mld. barelů. Existují projekty i na těžbu nekonveční ropy, tedy tzv. ropných písků. Připravují se plány na investici do výstavby ropné rafinerie. MNG je jediná země, která těží surovou ropu a nemá rafinerii a je tak 100% závislá na importech paliv převážně z RF resp zpracování vlastní ropy v zahraničí (v ČLR). Diskutují se i projekty zplyňování a zkapalňování hnědého uhlí a následná výroba paliv (zejména diesel). Mongolsko se svými uhelnými zásobami a geografickou blízkostí Číny, Koreje a Japonska, tedy ekonomik závislých na importu energetických surovin má obrovskou konkurenční výhodu a může se v horizontu několika let stát významným exportérem paliv.

Energetika

V oblasti energetických projektů byla počátkem r. 2015 podepsána koncesní smlouva na výstavbu 700 MW tepelné elektrárny v Baganuur/-u v hodnotě 900 mil. USD s v Mongolsku zaregistrovanou společností Baganuur Power LLC s podílem čínské China Nuclear Industry 22nd Construction Co., Ltd. Čínské financování ve formě 827 mil. USD měkkého úvěru čínské vlády se předpokládá i u projektu výstavby 315 MW vodní elektrárny na řece Eg.

Jednání o výstavbě tepelné elektrárny č. 5 v Ulánbátaru (koncesní smlouva podepsána v polovině r.2014) mezi mongolskou vládou a konsorciem čtyř investorů (GDF SUEZ – 30%, SOJITZ – 30%, POSCO – 30% a NEWCOM – 10%) pokročila v červenci 2015, kdy smluvní strany uzavřely Power Purchase Agreeement. Shodly se tedy na otázce výkupních tarifů. Tato složitá jednání se budou týkat všech investičních projektů v energetice, neboť téměř všechny mají být realizovány na základě koncesních smluv /Pro info: průměrná výrobní cena el.energie v r.2014 činila v Mongolsku 129 MNT/kWh, průměrná prodejní cena byla 107 MNT/kWh (0,05 USD), tzn. cca 20% nižší než výrobní náklady/. Výstavba elektrárny však zatím dle dostupných informací nezačala.

Kromě dominantní výroby el. energie z mongolského hnědého uhlí (málo síry) se bude rozvíjet výroba z obnovitelných zdrojů (nyní podíl cca 7%). Podmínky pro využití slunce a větru jsou velmi dobré a např. společnost Chinggis Land Development Group, která vlastní koncesi na výstavbu 1100 km dálnice uvažuje o využití přilehlých pozemků kolem dálnice k instalaci těchto zdrojů. Vláda se snaží vzbudit zájem o dvě regionální iniciativy – Gobitec a Asian Super Grid k využití ohromného energetického potenciálu pouště Gobi, kdy by měla být vyrobená energie přenášena technologií HDVC do Číny, Koreje, Japonska a Mongolska.

V květnu 2015 mongolská vláda schválila zahájení přípravných infrastrukturních prací v hodnotě 61 mil USD pro výstavbu 315 MW vodní elektrárny na řece Eg (též Egin gol). Celkové investiční náklady ve výši 827 mil. USD budou pokryty z měkkého úvěru čínské vlády. Do poloviny r.2016 se však významnější práce na projektu nerealizovaly.

Příležitosti pro české společnosti jsou nejen při budování nových a modernizaci stávajících výrobních kapacit el.energie a tepla, ale i ve zvyšování efektivity přenosové a distribuční soustavy, které vykazují významné ztráty (kolem 20 %).

 

Výstavba silniční a železniční infrastruktury

V dubnu 2015 došlo k posunu v 12 mld. USD projektu výstavby 1100 km dálnice Altanbulag (hraniční přechod s RF) – Ulánbátar – Zamyn-Ud (hraniční přechod s ČLR). Ministerstvo cest a dopravy MNG schválilo projekt trasy a potvrzený koncesionář projektu, mongolská společnost Chinggis Land Development Group, se chystala ještě v r. 2015 zahájit první pozemní práce. Budoucnost projektu (květen 2016) je však zatím nejasná.

Mongolská železniční síť má délku 1815 km a téměř výhradně se jedná o železniční spojení RF a ČLR. Nejdůležitější a nejdelší tratí je tzv. Transmongolská magistrála (1111 km), která odbočuje z Transsibiřské magistrály v zabajkalském městě Ulan-Ude na mongolské území vstupuje ve městě Suchbátar, vede přes Ulánbátar a mezi pohraničními městy Zamin Úd a Ereen přechází na území ČLR. Odbočka z této trati vede do třetího největšího města Erdenet. Druhou, kratší tratí, je spojnice s městem Čojbalsan na východě země a hranicí s RF.

Pro MNG je klíčová diverzifikace odbytišť jeho produkce - potřebuje mít přístup na třetí trhy přes území RF a ČLR a usiluje tak o spolupráci ve výstavbě nové železniční a silniční infrastruktury včetně zajištění přístupu k čínským a ruským mořským. Výstavba nových železničních tras je v zájmu především těžařských společností, které také v řadě případů budou vystupovat jako koncesionáři/investoři. Např. projekt výstavby 547 km železniční trasy Erdenet – Ovoot mine byl vládou schválen koncem března r.2015.  Na investici v celkové výši 1,3 mld. USD se bude podílet soukromý investor (těžební společnost Aspire Mining operující důl na koksovatelné uhlí Ovoot). Součástí podmínek investičního projektu do rozvoje uhelné pánve Tavan Tolgoi (licence vlastněná státní společností Erdenes Tavan Tolgoi) je i výstavba železnice na čínskou hranici.

V dubnu r.2016 Exim bank of India odsouhlasila 1 mld. USD úvěrovou linku, která bude poskytnuta Mongolsku pro rozvoj místní infrastruktury. Dle vyjádření ministra cest a dopravy Mongolska, tyto prostředky (alespoň) část, by mohly být využity pro budování železniční infrastruktury - hovoří se projektu 267km trasy Tavan Tolgoi - Gashuunsukhait.

Obr.: Mapa železniční sítě Mongolska (černě vyznačena existující trasa, která je ve vlastnictví mongolsko-ruské společnosti "Ulánbátarská železnice"). Ostatní jsou plánované trasy mongolskou státní společností "Mongolská železnice". Trasa Erdenet - Ovoot mine zaznačená není - iniciována soukromou společností.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Informace o veletrzích, výstavách a významných konferencích konaných v Mongolsku v r. 2016 je uvedena v kapitole 6.4. Aktuality jsou uveřejňovány na internetových stránkách ZÚ Ulánbátar.

Nejvýznamnějšími veletrhy budou "Mongolia Mining 2016" zaměřený na oblast těžebního průmyslu, konaný 6.-8.4. 2016 v Ulánbátaru (více info na http://www.mongolia-mining.org/) a multisektorový veletrh "Expo Mongolia 2016" konaný 23.-25.5. také v Ulánbátaru (více info na http://www.expomongolia.com/). Velvyslenectví ČR v Ulánbátaru předpokládá účast českých společností na obou zmíněných akcí, které je připraveno podpořit při navazování nových obchodních vazeb.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: