Mongolsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Mongolska za období 2011-2015 v mil. USD

 

2011

2012

2013

2014

2015

Obrat

11 415,9

11 123,0

10 626,9

11 011,2

8 466,6

Vývoz

4 817,5

4 384,7

4 269,1

5 774,6

4 669,5

Dovoz

6 598,4

6 738,3

6 357,8

5 236,6

3 797,2

Saldo

-1 780,9

-2 353,6

-2 088,7

538,0

872,3

Zdroj: Mongolský statistický úřad

V roce 2015 obchodovalo Mongolsko s 148 zeměmi, se kterými dosáhlo celkové obchodní výměny v hodnotě 8 466,6 mil. USD. Export činil 4 669,5 mil. USD, import 3 797,2 mil. USD. Salso obchodní bilance zaznamenalo opět kladnou hodnotu, nicméně celkové objemy vývozů a dovozů se meziročně dosti snížily. Pokles exportů v peněžním vyjádření souvisel s výrazným snížením cen komodit, pokles importů byl dán klesající spotřebitelskou poptávkou i dalším poklesem přílivu zahraničních investic.

Klíčovým obchodním partnerem v oblasti exportu je ČLR s 83,5% podílem, následovaná UK (7,2 %) a Švýcarskem (2,3%).

Následuje dalších téměř 69 zemí. Do České republiky byla v roce 2015 exportována produkce v hodnotě 237  tis. USD.

V daném období Mongolsko importovalo produkci z více jak 145 zemí. Rozhodující podíl tvoří importy z ČLR (35,8%) a RF (26,9%). Následuje Japonsko (7,2%), J.Korea (6,8%), SRN (3,3%) a USA (3,1%).

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie je třetím největším obchodním partnerem Mongolska s celkovým obratem za r. 2015 v hodnotě 776 mil. USD. Importy ze zemí EU činily 403,5 mil. USD, exporty do EU 372,6 mil. USD.

Obchodní bilance Mongolska s EU zeměmi za období 2011-2015 (tis. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Obrat

804 900

763 900

1 009 700

982 019

776 152

Vývoz

709 600

696 900

722 800

478 509

372 601

Dovoz

95 300

66 900

286 900

503 510

403 551

Saldo

614 300

630 000

435 900

-25 001

-30 950

Zdroj: Mongolský celní úřad

Nejvíce ze zemí EU do Mongolska v r. 2015 exportovalo Německo (124,5 mil. USD), Francie (27,5 mil. USD), Polsko (39,8 mil. USD), Itálie (33,3 mil. USD), Velká Británie (23,7 mil. USD), Nizozemsko (14,5 mil. USD), Maďarsko (9,5 mil. USD), Švédsko (12,8 mil. USD) a ČR (7,5 mil. USD) /Ovšem česká statistika se liší a vykazuje hodnotu exportu do Mongolska ve výši 11,4 mil. USD/.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura mongolské obchodní výměny v r. 2015 (tis. USD)

Klíčové skupiny komodit

Export

Import

Potraviny

15 669,3

329 398,8

Živá hospodářská zvířata, živočišná produkce

26 382,0

40 970,8

Rostlinná produkce

37 844,0

78 607,2

Nerostné suroviny

3 678 200,0

936 418,6

Chemie

656,8

270 345,0

Kůže, kožešiny

33 805,6

5 423,5

Dřevo, produkce ze dřeva

425,4

41 018,3

Textil

302 654,5

57 188,2

Cement

99,0

106 287,2

Cenné kovy, drahé kameny

421 385,0

1 446,9

Základní kovy

72 279,0

371 987,0

Elektro přístroje, spotřebiče

54 218,4

785 510,9

Dopravní prostředky, náhradní díly

17 188,5

368 113,0

Zdroj: Mongolský celní úřad

Komoditní struktura mongolského vývozu je stabilně nejvíce orientovaná na vývoz minerálů. V roce 2015 činily nerostné suroviny 78,9 % z celkového vývozu (převážně uhlí, koncentrát mědi a železná ruda), dále pak textil a textilní výrobky (6,5%), kameny, vzácné kovy a šperky (9,9%), živá zvířata, maso a výrobky živočišného původu.

Dlouhodobě hlavní dovozní komoditou jsou ropné produkty, stroje a zařízení, dopravní zařízení, základní kovy a potravinářské výrobky a chemikálie. 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V r. 2004 zahájila mongolská vláda program zón volného obchodu, avšak téměř dekádu se program nenaplňoval. Reálně existuje záměr vybudování dvou zón volného obchodu a to na hlavních hraničních přechodech při transmongolské magistrále: s RF Altanbulag a na hraničním přechodu s ČLR (Zamin Úd). Třetí místo, kde se zatím jen velmi hypoteticky uvažuje o vybudování zóny volného obchodu, se nachází v Cagan Núru, v provincii Bajan Ulgi na západě Mongolska (dle informací z médií z května 2015 se v červnu začnou provádět první práce na vytvoření zóny. Přidělená finanční podpora z Ministerstva průmyslu však činí jen cca 600 tis. Kč).

Zóna “Altanbulag”, která se nachází 335 km severně od Ulánbátaru, byla oficiálně otevřena dne 22. 6. 2014. Rozkládá se na ploše 500 ha a zatím přibližně 90 subjektů uzavřelo s vedením zóny smlouvy o podnikatelských aktivitách. Očekával se velký rozvoj této zóny avšak současný zájem podnikatelských subjektů o působení v zóně je minimální. Situace se může změnit v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice, která propojí RF s ČLR.

Zóna "Zamin Úd" má být tvořena územím na mongolské i čínské straně hranice o celkové rozloze 9km2. Existuje mongolsko-čínská pracovní skupina, která se zabývá tímto projektem. První zasedání proběhlo v březnu 2015 na základě jednání ze srpna 2014 mezi prezidenty obou zemí. Hraniční přechod Zamin Úd-Erenhot má 70% podíl objemu obchodní výměny obou zemí.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice od r. 1990 do r. 2011 dosáhly kumulované hodnoty cca 9,7  mld. USD, přičemž r. 2011 byl historicky rekordní s výší 4,6 mld. USD. Od r. 2012 nicméně sledujeme prudký pokles (v r. 2012 meziročně o 20 %, v r. 2013 cca o 50 % a v r. 2014 meziroční pokles dokonce o 80 %). V r. 2015 dosáhly přímé zahraniční investice sumy 170 mil. USD, což byl téměř 70% meziroční pokles. Klíčovými důvody rapidního poklesu přílivu přímých zahraničních investic jsou klesající ceny komodit a některé z minulých excesů, které nepříznivě ovlivnily investiční klima země.

V r. 2015 došlo k završení složitých jednání realizace II.fáze (hlubinná těžba mědi a zlata) projektu Oyu Tolgoi (OT). Naleziště disponuje vynikající kvalitou těžených nerostů. Jedná se o gigantickou investici do nové produkční kapacity, která by měla generovat 80% celkové finální produkce OT a dle konzervativních odhadů navýšit o třetinu roční HDP Mongolska. Proinvestováno má být v letech 2016-2022 cca 7 mld. USD. V prosinci 2015 došlo k uzavření dohod o syndikované půjčce ve výši 4,2 mld. USD s konsorciem cca 15 mezinárodních bank. 

V jednání je investice do povrchové těžby uhlí v pánvi Tavan Tolgoi (cca 4 mld. USD), nicméně jednání zatím nemají žádný vývoj. V oblasti energetiky se připravují investice do tepelných elektráren (Elektrárna č.5 v Ulánbátaru - 450 MW, Baganur - 700 MW) či do výstavby vodní elektrárny na řece Eg (315 MW). Reálně se však stavět nezačalo.

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V krátkodobém a střednědobém horizontu je pro rozvoj mongolského hospodářsví klíčový těžební sektor. K využití nerostného bohatství Mongolska jsou zapotřebí značné přímé zahraniční investice, které mají již třetím rokem klesající tendenci (nešťastná legislativní opatření - zejména zákona o Strategic Entities Foreign Investment - SEFIL z května 2014). Z tohoto důvodu mongolský parlament v říjnu r. 2013 schválil nový Investiční zákon, čímž SEFIL pozbyl platnosti. Následovalo nové znění Zákona o surovinách (Minerals Law, r.2006), které bylo MNG parlamentem schváleno 1.7.2014 současně s novým zněním Zákona o ropě a ropných produktech (Petroleum Law, 1991). Stejný den byl parlamentem schválen i Zákon o zrušení  Zákona o zákazu udělování průzkumných licencí, který byl v platnosti od 12. 1. 2012 a téměř 2,5 roku udržoval moratorium na vystavování těchto licencí.  Následovalo rozhodnutí vlády o vyhlášení výběrových řízení pro udělení 106 průzkumných a těžebních licencí ze 4. 7. 2014. Mongolská vláda očekává od těchto legislativních opatření významný impuls v restartu přílivu investici.

Investiční zákon

Zákon upravuje aktivity domácích i zahraničních investorů. Investiční pobídky, jenž jsou součástí zákona, se dělí na daňové a nedaňové. Daňové pobídky - především o osvobození od daní, možnosti využití zrychlených odpisů pro daňové účely, přenesení daňové ztráty do dalších let (4 - 8 let) a odpočet nákladů na školení zaměstnanců ze zdanitelných příjmů. Nedaňové pobídky - prodloužení práv k držení půdy, pobídky pro provozování činnosti ve svobodných ekonomických zónách, zvýšení kvóty pro zaměstnávání zahraničních zaměstnanců, zjednodušení vízových náležitostí.

Zákon zavedl "Stabilizační certifikát" s cílem nastolit stabilnější daňové prostředí v Mongolsku. Investoru držícímu certifikát je umožněno stabilizovat (ukotvit) výši sazeb na 5-18 let (dle výše investice, sektoru a lokality investice) u těchto daní a poplatků: z příjmu právnických osob, DPH, cel a dani z nerostných surovin (royalty).

Neoficiální překlad Investičního zákona v anglickém jazyce nalezenete na internetových stránkách ZÚ Ulánbátar (na spodním okraji stránky).  

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: