Mongolsko: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

mil. USD

2012

2013

2014

2015

2016

Obrat

11 123,0

10 626,9

11 011,2

8 466,6

8 275,2

Vývoz

4 384,7

4 269,1

5 774,6

4 669,5

4 917,3

Dovoz

6 738,3

6 357,8

5 236,6

3 797,2

3 357,9

Saldo

-2 353,6

-2 088,7

538,0

872,3

1 559,4

Zdroj: Mongolský statistický úřad 

V roce 2016 obchodovalo Mongolsko s 148 zeměmi, se kterými dosáhlo celkové obchodní výměny v hodnotě 8 275,2 mil. USD. Export činil 4 917,3 mil. USD, import 3 357,9 mil. USD. Saldo obchodní bilance zaznamenalo rekordní kladnou hodnotu, nicméně obrat zahraničního obchodu se meziročně opět snížil. Mírný nárůst objemu exportu v peněžním vyjádření souvisel s výrazným zvýšením cen uhlí ve IV. čtvrtletí, pokles importů byl dán stále klesající spotřebitelskou poptávkou i vzhledem k přetrvávajícímu oslabování domácí měny a dalšímu poklesu přílivu zahraničních investic.

Klíčovým obchodním partnerem v oblasti exportu je ČLR s 83,5% podílem, následovaná UK (7,2 %) a Švýcarskem (2,3%).

Následuje dalších téměř 69 zemí. Do České republiky byla v roce 2015 exportována produkce v hodnotě 237  tis. USD.

V daném období Mongolsko importovalo produkci z více jak 145 zemí. Rozhodující podíl tvoří importy z ČLR (35,8%) a RF (26,9%). Následuje Japonsko (7,2%), J.Korea (6,8%), SRN (3,3%) a USA (3,1%).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie je třetím největším obchodním partnerem Mongolska s celkovým obratem za r. 2016 v hodnotě 1 019 mil. USD. Importy ze zemí EU činily 645,5 mil. USD, exporty do EU 373,3 mil. USD.

Obchodní bilance Mongolska s EU zeměmi za období 2012-2016 (tis. USD)

mil. USD

2012

2013

2014

2015

2016

Obrat

763 900

1 009 700

982 019

776 152

1 018 873

Vývoz

696 900

722 800

478 509

372 601

373 305

Dovoz

66 900

286 900

503 510

403 551

645 568

Saldo

630 000

435 900

-25 001

-30 950

-272 263

Zdroj: Mongolský celní úřad 

Nejvíce ze zemí EU do Mongolska v r. 2016 exportovalo Německo (120 mil. USD), Polsko (40,9 mil. USD), Itálie (32,0 mil. USD), Velká Británie (28,0 mil. USD), Švédsko (25 mil. USD), Francie (19,5 mil. USD), Nizozemsko (13,0 mil. USD), Maďarsko (8 mil. USD) a ČR (8,5 mil. USD) /Ovšem česká statistika se liší a vykazuje hodnotu exportu do Mongolska ve výši 12,5 mil. USD/.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura mongolské obchodní výměny v r. 2016 (tis. USD)

Klíčové skupiny komodit

Export (tis. USD)

Import (tis. USD)

Potraviny

11 920,2

329 181,5

Živá hospodářská zvířata, živočišná produkce

29 242,2

40 896,4

Rostlinná produkce

55 107,5

109 178,4

Nerostné suroviny

3 484 054,9

724 255,0

Chemie

1 631,4

272 129,7

Kůže, kožešiny

30 210,4

5 316,0

Dřevo, produkce ze dřeva

429,0

30 389,5

Textil

300 224,0

63 333,0

Cement

205,7

82 879,8

Cenné kovy, drahé kameny

761 511,2

1 560,2

Základní kovy

86 178,1

210 940,6

Elektro přístroje, spotřebiče

71 420,8

680 398,8

Dopravní prostředky, náhradní díly

69 980,8

435 560,1

Zdroj: Mongolský celní úřad 

Komoditní struktura mongolského vývozu je stabilně nejvíce orientovaná na vývoz minerálů. V roce 2016 činily nerostné suroviny 81 % z celkového vývozu (převážně uhlí), dále pak textil a textilní výrobky (6,5%), kameny, vzácné kovy a šperky (9,9%), živá zvířata, maso a výrobky živočišného původu.

Dlouhodobě hlavní dovozní komoditou jsou ropné produkty, stroje a zařízení, dopravní zařízení, základní kovy a potravinářské výrobky a chemikálie. 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V r. 2004 zahájila mongolská vláda program zón volného obchodu, avšak téměř dekádu se program nenaplňoval. Mongolsko má mít tři zóny volného obchodu. Dvě na hlavních hraničních přechodech při transmongolské magistrále: s RF v Altanbulagu a na hraničním přechodu s ČLR (Zamin Úd). Třetí místo, kde se připravuje vybudování zóny volného obchodu, se nachází v Tsagaannuur, v provincii Bajan Ulgi na západě Mongolska. 

Zóna “Altanbulag”, která se nachází 335 km severně od Ulánbátaru, byla oficiálně otevřena dne 22. 6. 2014. Rozkládá se na ploše 500 ha a zatím přibližně 90 subjektů uzavřelo s vedením zóny smlouvy o podnikatelských aktivitách (převážně jen bezcelní prodej). Očekával se velký rozvoj této zóny avšak současný zájem podnikatelských subjektů o působení v zóně je minimální. Situace se může změnit v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice, která propojí RF s ČLR.Zóna "Zamin Úd" má být tvořena územím na mongolské i čínské straně hranice o celkové rozloze 9km2. Existuje mongolsko-čínská pracovní skupina, která se zabývá tímto projektem. První zasedání proběhlo v březnu 2015 na základě jednání ze srpna 2014 mezi prezidenty obou zemí. Hraniční přechod Zamin Úd-Erenhot má 70% podíl objemu obchodní výměny obou zemí.

Zóna "Tsagaannuur" na západní hranici Mongolska s ČLR, RF a nedalekým Kazachstánem je připravována mongolskou společností Mega Project Investment (MPI). Logistické centrum, průmyslový park a obchodní centrum mají zaujímat plochu 100ha.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice od r. 1990 do r. 2011 dosáhly kumulované hodnoty cca 9,7  mld. USD, přičemž r. 2011 byl historicky rekordní s výší 4,6 mld. USD. Od r. 2012 nicméně sledujeme prudký pokles (v r. 2012 meziročně o 20 %, v r. 2013 cca o 50 % a v r. 2014 meziroční pokles dokonce o 80 %). V r. 2015 dosáhly přímé zahraniční investice sumy 170 mil. USD, což byl téměř 70% meziroční pokles. Klíčovými důvody rapidního poklesu přílivu přímých zahraničních investic byly klesající ceny komodit a některé z minulých excesů, které nepříznivě ovlivnily investiční klima země.

V r. 2015 došlo k završení složitých jednání realizace II.fáze (hlubinná těžba mědi a zlata) projektu Oyu Tolgoi (OT). Naleziště disponuje vynikající kvalitou těžených nerostů. Jedná se o gigantickou investici do nové produkční kapacity, která by měla generovat 80% celkové finální produkce OT a dle konzervativních odhadů navýšit o třetinu roční HDP Mongolska. Proinvestováno má být v letech 2016-2022 cca 7 mld. USD. V prosinci 2015 došlo k uzavření dohod o syndikované půjčce ve výši 4,2 mld. USD s konsorciem cca 15 mezinárodních bank. 

V r. 2016 byl příliv přímých zahraničních investic ve výši 206 mil. USD.  Po čtyřech letech neustálého poklesu tak přímé zahraniční investice zaznamenaly meziroční nárůst o 36 mil. USD (21%). Důvodem jsou další investice již etablovaných subjektů. Nejvýznamnějšími investory jsou společnosti registrované v Hongkongu, Singapuru, USA a Japonsku.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V krátkodobém a střednědobém horizontu je pro rozvoj mongolského hospodářsví klíčový těžební sektor. K využití nerostného bohatství Mongolska jsou zapotřebí značné přímé zahraniční investice, které měly v období 2012 - 2015 klesající tendenci (nešťastná legislativní opatření - zejména zákona o Strategic Entities Foreign Investment - SEFIL z května 2012). Z tohoto důvodu mongolský parlament v říjnu r. 2013 schválil nový Investiční zákon, čímž SEFIL pozbyl platnosti. Následovalo nové znění Zákona o surovinách (Minerals Law, r.2006), které bylo MNG parlamentem schváleno 1.7.2014 současně s novým zněním Zákona o ropě a ropných produktech (Petroleum Law, 1991). Stejný den byl parlamentem schválen i Zákon o zrušení  Zákona o zákazu udělování průzkumných licencí, který byl v platnosti od 12. 1. 2012 a téměř 2,5 roku udržoval moratorium na vystavování těchto licencí.  Následovalo rozhodnutí vlády o vyhlášení výběrových řízení pro udělení 106 průzkumných a těžebních licencí ze 4. 7. 2014. Mongolská vláda očekává od těchto legislativních opatření významný impuls v restartu přílivu investici.

Investiční zákon

Zákon upravuje aktivity domácích i zahraničních investorů. Investiční pobídky, jenž jsou součástí zákona, se dělí na daňové a nedaňové. Daňové pobídky - především o osvobození od daní, možnosti využití zrychlených odpisů pro daňové účely, přenesení daňové ztráty do dalších let (4 - 8 let) a odpočet nákladů na školení zaměstnanců ze zdanitelných příjmů. Nedaňové pobídky - prodloužení práv k držení půdy, pobídky pro provozování činnosti ve svobodných ekonomických zónách, zvýšení kvóty pro zaměstnávání zahraničních zaměstnanců, zjednodušení vízových náležitostí.

Zákon zavedl "Stabilizační certifikát" s cílem nastolit stabilnější daňové prostředí v Mongolsku. Investoru držícímu certifikát je umožněno stabilizovat (ukotvit) výši sazeb na 5-18 let (dle výše investice, sektoru a lokality investice) u těchto daní a poplatků: z příjmu právnických osob, DPH, cel a dani z nerostných surovin (royalty).

Neoficiální překlad Investičního zákona v anglickém jazyce nalezenete na internetových stránkách ZÚ Ulánbátar (na spodním okraji stránky).  

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: