Mosambik: Zahraniční obchod a investice

20. 5. 2018

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

mil. USD

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Dovoz zboží (fob)

5368

7903

8480

7952

6577

5610

5183,4

Vývoz zboží (fob)

3188

3856

4123

3916

3037

3315

4718,5

Bilance služeb

-1885

-3706

-3259

-2933

-1820

-1423

-2234,6

Obchodní bilance

-2249

-4048

-4357

-4035

-3540

-2294

-464,9

Zdroj: Centrální banka Mosambiku, http://www.bancomoc.mz/fm_pgLink.aspx?id=222

 

Zahraniční obchod Mosambiku zaznamenal do roku 2013 významný růst a následně s poklesem světových cen nerostných surovin se snížil vývoz a v reakci na ekonomickou situaci také dovoz. V roce 2017 lze již zaznamenat mírný růst vývozu, kterému pomohl nárůst vývozu uhlí a hliníku způsený mírný zlepšením světových cen a významnou poptávkou po těchto komoditách v Indii.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavním obchodním partnerem Mosambiku je Jihoafrická republika s celkovým podílem 26,7 %. Na druhém místě je pak EU s podílem 23,4 % a dále Indie (16,9 %), Čína (4,9 %) a Spojené Arabské Emiráty (3,7 %).

Hlavním dovozcem do Mosambiku v roce 2017 byla Jihoafrická republika s podílem 36,8 %, následně EU s 15 %, Čína (7 %), Spojené Arabské Emiráty (6,8 %) a Indie (6,2 %). V roce 2017 až 32 % vývozů směřovaly do EU, následovala Indie (28,1 %) a Jihoafrická republika (16,7 %), Singapur (3,2 %) a Čína (2,8 %). 

Členské země EU (EU28) vyvezly v roce 2017 do Mosambiku zboží v hodnotě 776 mil. EUR a dovezly zboží za 1 594 mil. EUR. V obou případech se jednalo o nárůst vzájemného obchodu.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními exportními položkami jsou v současnosti uhlí (36 %), hliník (23 %), elektrická energie (7,6 %, zejména do JAR), zemní plyn (7 %), tabák, tropické ovoce (zejména banány), oříšky kešu, cukr, drahé kameny (smaragdy, safír a rubíny), těžké písky, dřevo a krevety. Očekává se, že v budoucnu se bude významně zvyšovat vývoz zkapalněného zemního plynu. 

Mezi hlavní dovozní položky se řadí stroje (14,8 %), pohonné hmoty (14,3 %), hrubý hliník, stavební materiál, elektrická energie, léky a vakcíny, automobily, rýže a obilí. Dováží se rovněž naprostá většina průmyslového spotřebního zboží.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V roce 1999 byl v Mosambiku schválen zákon č. 61/99 o zřízení „Volných průmyslových zón“ (Industrial Free Zone). Zákon rozeznává Vědecké a technologické parky, Zóny rychlého rozvoje, Průmyslové svobodné zóny a Speciální ekonomické zóny.

První taková zóna vznikla ve spojení se stavbou a zahájení výroby továrny na výrobu hliníku MOZAL (Beluluane u Maputa), jako další zóna byl designován přístav Beira. Dalšími jsou speciální ekonomická zóny Nacala , Manga-Mungassa a Mocuba. V Mosambiku rovněž existuje jedna „Zvláštní ekonomická zóna“ (údolí Zambezi v provincii Tete a Zambezia). Registraci firmy v těchto zónách schvaluje a koordinuje agentura APIEX (jedná se o nově založenou agenturu, která ještě nemá webové stránky, kontakt možný přes Velvyslanectví ČR v Pretorii). Předpokladem registrace je investice minimálně 50 000 USD, export nejméně 85 % roční produkce a vytvoření nových pracovních míst pro místní síly. Koncese ve volné zóně je udělována na 50 let s možností prodloužení.

Výhody investování v těchto zónách jsou popsány v kapitole 1.7. Upravuje je zákon o Fiskálních výhodách č. 4/2009.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok

2012

2013

2014

2015

2016

2017

příliv PZI (mil. USD)

5626

6175

4902

3867

3093

2293,1

celkové PZI

14523

19968

24870

28737

31830

 

Zdroj: UNCTAD, IMF, *předbežný odhad

Zahraniční investice hrají v mosambické ekonomice klíčovou roli. V letech 2010 - 2013 nejvíce zahraničních investic směřovalo do průzkumu a těžby uhlí, zemního plynu a ropy. S odstupem následovaly investice do rozvoje dopravní infrastruktury, průmyslu, zemědělství (zejména zpracování tabáku a oříšku kešu), telekomunikací, turistiky, stavebnictví (včetně výstavby kancelářských budov i bytů) a bankovního sektoru. V roce 2017 se na prvním místě umístily investice do těžebního průmyslu ve výši 1,33 mld. USD (tj. 58 % podíl na přílivu PZI do země), na druhém místě s významným odstupem investice směřovaly do dopravy, velkoobchodu a realitních služeb.

Teritoriální struktura investic se příliš neliší od předchozích let, největšími investory jsou USA, Itálie, Turecko, Švédsko, Švýcarsko, JAR, Portugalsko, Mauritius, Velká Británie, ČLR a Spojené arabské emiráty.

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima v Mosambiku prochází neustálým vývojem a v současné době je spíše omezené kvůli dluhové krizi státu. Stát je nicméně velmi otevřen investicím a to na příč všemi sektory. V roce 2016 včak místní vláda zvýšila počet povinných registrací a také notářské poplatky a tím zkomplikovala zakládání nových živností v Mosambiku. Vedle toho je však v Mosambiku konkurenceschopný a rostoucí bankovní sektor a relativně stabilní finanční trh oproti ostatním zemím v regionu. Pro Mosambik je velmi významný obchod, je poměrně liberální a upřednostňuje investice, které počítají i s vývozem vyprodukovaných produktů.   

Mosambický investiční zákon č. 3/93 byl přijat 24. 6. 1993 a upravuje jak zahraniční, tak i domácí investice. Během následujícího období došlo k určitým úpravám v zákonu, které shrnuje vyhláška č. 43/2009 ze srpna 2009 a stanovila tedy nové předpisy pro investiční zákon. V dubnu 2017 pak vznikla nová agentura na podporu investic a rozvoj vývozu APIEX (Agência para Promoção de Investimentos e Exportações), která tak nahradila dřívější CPI, GAZEDU a IPEX. Tato agentura také koordinuje činnost firem investujících ve speciálních ekonomických zónách (průmyslová zóna Beluluane u Maputa, speciální ekonomická zóny Nacala, Manga-Mungassa a Mocuba).

Mosambická vláda si od přílivu zahraničních investic slibuje především zlepšení stavu infrastruktury, nárůst místní výroby a její produktivity, zvýšení a diverzifikace vývozu, nahrazení dovážených výrobků místními a vytváření nových pracovních míst. Vláda v rámci svých ekonomických reforem podporuje soukromé investice ve všech produktivních odvětvích vč. budování infrastruktury, zemědělství a potravinářského průmyslu, důlního, ropného a plynárenského průmyslu, průmyslové výroby, cestovního ruchu, služeb a výroby elektrické energie.

Vlastnická práva jsou chráněna zákonem, který zaručuje ochranu všem subjektům a tato práva jsou v zásadě respektována. Vyvlastnění je podle zákona možné pouze z důvodu státního zájmu, ochrany zdraví a veřejného pořádku a investor musí dostat odpovídající kompenzaci. V posledních letech jsou např. vykupovány pozemky pro budování nových páteřních komunikací. Mezi zahraničními a domácími subjekty podle zákona není rozdíl. S výjimkou sektoru těžby nerostných surovin (včetně ropy a plynu) a PPP projektů, kdy vláda stanoví objem prací a cíle a firmy musí kupovat přednostně místní zboží, a firem působících ve speciálních ekonomických zónách (85% zboží musí jít na vývoz), neexistují pro zahraniční investory další omezení, zákazy nebo podmínky týkající se nutnosti vytvářet zisk, kupovat přednostně místní zboží, vyvážet určité procento produkce, nutnosti investovat do určité oblasti, časové omezení zahraničního podílu nebo povinného transferu technologií. Cizinci smí pronajmout půdu na 50 let. Pokud firma vyváží, musí platba proběhnout na účet v Mosambiku a 50% tržeb v cizí měně musí být vyměněno na meticaly.

Zahraniční i domácí společnosti mohou zakládat a vlastnit firmu, investoři mohou založenou firmu prodat, převést na jinou osobu, se svolením centrální banky mohou repatriovat příjmy, dividendy a zisky. S výjimkou společností důležitých pro národní bezpečnost, médií a tzv. mega-projektů neexistuje žádné omezení podílu zahraničního subjektu (u mega-projektů je požadována 5 - 20% kapitálová účast místního subjektu).

Přes výše řečené se investor v Mosambiku potýká s řadou problémů. Jednním z nich je jazyková bariéra (úřední řečí je portugalština). Dalšími jsou komplikované a pomalé byrokratické postupy (např. proclení zboží nebo založení firmy), korupce, stále ještě nedostatečná infrastruktura (zejména mimo velká města), nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a vysoké dopravní náklady.

 

rok

místo,  index

TI index korupce

2017

153 (ze 180)

Ekonomická svoboda (Heritage)

2017

170 (ze 180)

World Bank Doing Business

2018

139 (ze 190)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: