Možné dopady TPP na zahraniční obchod a ekonomiku Indie

10. 2. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Možné dopady TPP na zahraniční obchod a ekonomiku Indie Konfederace indického průmyslu (CII) zorganizovala dne 1. února 2016 konferenci věnovanou dopadům TPP (Trans-Pacific Partnership) na zahraniční obchod a ekonomiku Indie. V jejím průběhu vystoupila jako hlavní host státní ministryně obchodu a průmyslu Nirmala Sitharaman.

Na konferenci pořádané největším indickým podnikatelským sdružením CII (Confederation of Indian Industry) byly tlumočeny obavy podnikatelů o budoucí hospodářskou a obchodní politiku, protože Indie se nepřipojila k nedávno dojednané TPP. Na druhou stranu bylo pozitivně hodnoceno, že se vláda začíná obchodní politice více věnovat – viz například poslední výroční zpráva o hospodářském vývoji publikovaná ministerstvem financí. CII zároveň vidí jako odpověď Indie na TPP ve zjednodušení podmínek pro podnikání, v deregulaci a ve zvýšení konkurenceschopnosti domácího průmyslu.

N. Sitharaman odmítla, že by se Indie po podepsání TPP dostala do izolace. Připustila však, že je na čase, aby se Indie „probudila“, protože TPP se může pro Indii stát neméně silnou výzvou, jako byla krize platební bilance v roce 1991 a následné strukturální změny vedoucí k částečné liberalizaci indické ekonomiky. TPP vyvolá tlak na dodržování standardů v oblasti práce a ochrany životního prostředí. Rozvojové země, které se budou pod tímto tlakem rychleji přizpůsobovat, automaticky získají do budoucna konkurenční výhodu.

Zmíněny byly možné negativní dopady na indická odvětví, jako je výroba plastů, chemický průmysl, textilní průmysl a výroba léčiv, v nichž se indické společnosti, včetně těch státních, ocitají v konkurenčně nevýhodném postavení.

Vládní experti se již nyní zabývají studií dopadů TPP v souvislosti se změnami obchodních toků po odstranění obchodních překážek mezi zeměmi účastnícími se TPP. Předmětem zájmu odborníků je i přísnější posuzování pravidel označování původu zboží, čemuž by některé indické firmy mohly čelit investicemi v Kambodži, Laosu, Barmě a Vietnamu.

TPP budou muset účastnící se země také ratifikovat, což nemusí být úplně jednoduchý proces. Nicméně dohodu je nutné brát vážně, protože 12 zemí, které ji podepsaly, se podílí 34 % na světovém HDP. Navíc sedm z nich se účastní současně obchodní dohody RCEP, do jejíhož vyjednávání je zapojena také Indie.

Indie zdůrazňuje roli WTO v liberalizaci mezinárodního obchodu, protože pravidla WTO jsou podle ní transparentnější a členské země mají v organizaci stejnou váhu. Připomněla, že všechny obchodní dohody musejí být předloženy WTO k posouzení a musejí být v souladu s pravidly WTO. Zároveň WTO řeší spory mezi státy v oblasti mezinárodního obchodu. Ministryně se obává o budoucnost mechanismu řešení sporů v souvislosti s dohodami TTP a TTIP, které jdou v některých ohledech nad rámec WTO.

Indie se intenzivně zapojila do vyjednávání RCEP a předložila svou nabídku. Ministryně připomněla, že absence Indii v TTP neznamená, že země stojí zcela mimo velké regionální dohody. Indie usiluje o uzavření dohod o volném obchodu s Kanadou, Austrálií a EU. S Kanadou bylo dokončeno 9 kol a pokračuje 10. kolo. S Austrálií proběhlo 7 kol vyjednávání. S EU byl hodnocen dosavadní průběh vyjednávání během posledního setkání vyjednavačů v lednu v Dillí a Indie chce hodnocení co nejdříve dokončit (pozn.: druhé setkání by se mělo uskutečnit v Bruselu 22. února). 

Indie by se chtěla připojit k APEC (Asia-Pacific Economic Cooperation) a v tomto směru má podporu USA. Pokud budou chtít USA prosazovat dodržování standardů stanovených v TPP a TTIP včetně kontroly kvality, má před sebou Indie ještě hodně práce. 

V prvním pololetí chce ministryně věnovat obchodní politice a dopadům TPP společně s ministerstvem zahraničních věcí zvláštní pozornost. Cílem meziresortních konzultací by měl být návrh, jak dál v obchodní politice.

Na konferenci vystoupil také bývalý náměstek ministra obchodu a průmyslu Rajeev Kher, který prohlásil, že Indie se rozhodla do vyjednávání TPP nezapojit, protože podle tehdejší studie zpracované ministerstvem nebyla na přistoupení k ambiciózní dohodě o volném obchodu připravena. Kher doslova uvedl, že hospodářská politika se v té době nemohla opřít o iniciativy, jako je dnes například „Make-in-India“, „Skill India“ nebo „Startup India“ a s tím spojené vládní úsilí o strukturální změny. Indické firmy si díky větší uzavřenosti domácího trhu zvykly na podporu státu ve formě různých úlev a dotací.

Z vládních představitelů se diskuzního panelu zúčastnil také hlavní ekonom Arvind Subramanian, podle něhož TPP způsobí ve světové ekonomice hluboké změny a je proto třeba dohodu brát vážně.

V souvislosti s liberalizací a s pravidly, které nově stanoví TPP, zazněla také poznámka o zákazu omezovat export. Indie by se tak musela vzdát možnosti omezovat např. vývoz bavlny vývozními daněmi, s cílem stabilizovat ceny této komodity na domácím trhu.

Diskutovalo se také o TTIP, jejíž vyjednávání může mít dopad i na TPP – např. pokud jde o americké a evropské pojetí potravinové bezpečnosti, kde mají některé státy EU velké výhrady vůči GMO. Je tedy možné, že USA budou muset podle jednoho z vystupujících v tomto směru alespoň částečně vyjít EU vstříc.

V diskuzi byla Indie několikrát srovnávána s ČLR, přičemž se dá očekávat, že dopady TPP budou na Indii silnější. Vedle toho byla ČLR zmíněna jako země, která před vstupem do WTO na konci 90. let musela učinit ve vyjednávání podmínek členství řadu ústupků, ale podmínky členství jí přinesly mnoho pozitiv. Na konci 90. let se ČLR podílela na světovém obchodu o něco více než jedním procentem, ale v roce 2013 se v žebříčku zemí podle podílu na mezinárodním obchodu dostala na první místo.

Pro Indii je export relativně méně významnou složkou ovlivňující výkon ekonomiky (pozn.: i vzhledem k obrovskému vnitřnímu trhu). Zatímco ČLR dosahuje přebytky na obchodním účtu platební bilance (2013: 2,8 % HDP), indickou ekonomiku naopak brzdí záporné saldo. Na rozdíl od mnoha jiných rozvojových ekonomik je pro Indii export příznačný nízký podíl importovaného zboží.

V diskuzi zaznělo několik opatření, která by měla stav napravit: podpora zpracovatelského průmyslu, zlepšení logistiky a s tím související dopravní a obchodní infrastruktury. Zmíněn byl rovněž přístup ČLR a její strategie rozvoje východního pobřeží, které se stalo tahounem ekonomiky. Pokud jde o hrozby vyplývající z uzavření TPP byl zmíněn například Vietnam jako bezprostřední konkurent ve snaze přilákat zahraniční investory do Indie a zapojit indický průmysl více do globálních hodnotových řetězců. TPP v tomto směru hrozí odkloněním některých obchodních toků ve směru k zemím, jako je právě Vietnam.

Opozice a některá média si po ministerské schůzce WTO v Nairobi všímala, že indická delegace působila na jednáních pasivně až bezradně. Indii se nepodařilo prosadit své zájmy prostřednictvím koalice podobně smýšlejících rozvojových zemí. V listopadu se měsíční export Indie po dvanácté za sebou snížil. Poté přišla zpráva o podpisu TPP bez účasti Indie a pro Indii nastal čas se znovu vážně zabývat obchodní politikou a jejím dalším směřováním.

Za této situace se může zlepšovat výhled pro jednání o FTA mezi Indií a EU. Avšak až nadcházející týdny přípravy a samotný summit v Bruselu ukáží, jak vysoko jsou nastaveny ambice Indie a co bude ochotna sama nabídnout k restartování negociačního procesu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Dillí (Indie).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek