English version
Udržet si kvalitní zaměstnance bude pro české firmy v letošním roce ještě obtížnější než loni. Jednou z hlavních cest pro podniky v této oblasti bude zvyšování mezd. K tomu se chystá přikročit drtivá většina tuzemských společností.
Podle průzkumu KPMG Puls ekonomiky plánuje letos zvýšit mzdy dokonce devět z deseti tuzemských podniků, celých 35 procent podniků zvýší mzdy až o 10 procent. Víc než polovina společností bude nabírat nové zaměstnance, ve tříletém horizontu chce další lidi přijmout dokonce 62 procent českých firem. Do mezinárodního průzkumu se zapojilo téměř 700 vysoce postavených manažerek a manažerů, Českou republiku zastupovalo 266 majitelů firem, generálních ředitelů a finančních ředitelů.
Zároveň se zdá, že tuzemští podnikatelé již vidí ekonomický vrchol za sebou. Jen 29 procent z nich věří, že se letos ekonomická situace meziročně zlepší, 44 procent očekává, že se nezmění a každý čtvrtý se obává, že se proti minulému roku zhorší. Zatímco v roce 2015 byli Češi nejoptimističtější v zemích střední a východní Evropy, letos jsou na opačném konci pomyslného žebříčku optimismu. Propad míry optimismu v Česku je naprosto zásadní, před třemi lety totiž očekávalo zlepšení 57 procent, letos již jen 3 procenta. Proti tomu na Slovensku se situace téměř nezměnila.
Platy porostou dvakrát rychleji než HDP
Negativní výhled může souviset právě s napjatou situací na trhu práce. Podle 66 procent manažerů je to právě kvalifikovaná pracovní síla, co českým podnikům nejvíce pomáhá držet krok s konkurencí. Dobrých zaměstnanců je ale málo a má to dopad na fungování firem. Pro 72 procent českých firem je to s odstupem největší problém, který ohrožuje růst obratu podniků. Právě proto je udržení kvalitních zaměstnanců už tři roky nejvýznamnější oblastí, kterou se vedení firem zabývá. Tvrdí to téměř devět z deseti manažerů. Stejné množství z nich plánuje zvyšovat mzdy, většinou půjde o navýšení do pěti procent.
Vysoký růst mezd odhaduje také Hospodářská komora, nejenom letos, ale i příští rok. Podle její analýzy letos dosáhne 8,6 procenta a ani v příštím roce neklesne pod 8 procent. „Na základě analýzy aktuální a predikovaný vývoj mezd vnímáme v zásadně jako zdravý, reflektující aktuální vývoj na trhu práce včetně růstu produktivity,“ uvedl Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory. Platy tak porostou výrazně rychleji než HDP, který se podle komory letos zvýší o 4,2 procenta.
Někteří ekonomové jsou přitom v předpovědích ještě odvážnější. „Růst mezd v nadcházejících čtvrtletích může dále akcelerovat a nelze dokonce vyloučit, že se v některém čtvrtletí dočkáme i dvouciferného nominálního růstu mezd,“ upozorňuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta CZ. Pro srovnání, v posledním čtvrtletí roku 2017 rostla průměrná mzda o 8,0 procenta, po očištění o růst spotřebitelské inflace mzdy vzrostly v průměru o 5,3 procenta.
„Mzdy rostly o něco rychleji zaměstnancům na nižším stupni mzdové pyramidy. Tento vývoj je dán skutečností, že na pracovním trhu převažuje poptávka po méně kvalifikovaných zaměstnancích, což je ostatně zřejmé i z nabídek volných pracovních míst,“ upozorňuje Miroslav Novák.
Rychleji než v celé ekonomice rostly loni mzdy v klíčovém oboru domácího hospodářství – v autoprůmyslu. „Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu vzrostla vloni průměrná mzda v této části ekonomiky o 7,1 procenta. To překonává průměrný růst platů za první tři čtvrtletí loňského roku v české ekonomice jako celku, který byl 6,6 procenta,“ porovnává David Kocourek, ekonom Komerční banky.
Vyšší platy mohou ohrozit konkurenceschopnost
Tuzemské firmy si na jednu stranu musí růstem mezd udržovat kvalitní zaměstnance, na druhou si však musí hlídat svoji cenovou konkurenceschopnost. „Mzdy jsou významnou částí našich nákladů jako každé softwarové firmy. Přímo konkurenceschopnost neohrožují, ale ani nepomáhají nacházet vhodné lidi,“ popisuje svoji zkušenost Jan Vobruba, šéf společnosti Sodat.
Rostoucí mzdové náklady se pak podniky musí snažit vykompenzovat lepšími výsledky na trhu. „V každém případě je potřeba být inovativní. Musíme zákazníkům představit produkt, který jim pomůže vyřešit jejich problémy s GDPR. Potom budeme mít dobré ekonomické výsledky i se zvyšujícími se mzdami,“ dodává Jan Vobruba.
Přibržďovat nekontrolovanou akceleraci mezd pomáhají podnikům různé benefity. „Nedomnívám se, že by rostoucí mzdy byly pro naši společnost zásadní problém. Většina kolegů je vnímá jako důležitou složku, avšak ne jako jedinou. Dalšími faktory, které ovlivňují naši konkurenceschopnost na pracovním trhu, totiž jsou typ a pestrost práce, kolektiv, prostředí, multisport karty a tak dále. Výši mzdy může tedy společnost kompenzovat jinými benefity. Ale není samozřejmě možné, aby zmíněné faktory dorovnaly polovinu mzdy,“ konstatuje Tomáš Brychta, šéf společnosti IdeálníNájemce.cz.
Vyšší mzdové náklady nutí firmy k větší efektivitě v jiných oblastech. „Jedná se o přirozený vývoj. Určitě nutí firmu více se zamyslet nad efektivností monetizace jednotlivých aktivit. Zároveň jsem však zastáncem toho, že mzdy by měly reflektovat hospodaření firmy: pokud se firmě daří, mělo by se to projevit na mzdách jednotlivých pracovníků,“ dodává Tomáš Brychta.
Růst platů řeší i v dalších firmách. „Vysoce konkurenční tržní prostředí nám nedovoluje přenášet nárůst mzdových nákladů do našich cen, tedy na konkurenceschopnost aktuálně žádný dopad necítíme. Nárůst mezd má bezprostředně negativní dopad do hospodaření společnosti, nicméně současně motivuje k hledání pokročilejších technologií či nových postupů. I vyšší investice se v tu chvíli stávají opodstatněnými,“ říká Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.
Také podle ekonomů není zvládnutí růstu platů pro podniky jednoduché. „Pro firmy je to výzva. Současný růst ekonomiky, který už snadno dostupné a levné zdroje na trhu práce v ČR, jasně naznačuje, kde jsou slabiny české ekonomiky: v levné produkci závislé na levné práci. Firmy se teď musí soustředit na růst přidané hodnoty, růst produktivity a hledání nových zákazníků, kteří nebudou vyžadovat jen levné polotovary,“ upozorňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Věc má ale i svoji druhou stránku. „Pokud růst mezd má být udržitelný, nesmí se příliš vzdalovat od růstu produktivity a efektivnosti. V opačném případě by nám hrozila ztráta konkurenceschopnosti – vzpomeňme si na Španělsko, Řecko a další státy PIGS,“ dodává Helena Horská.
Zaměstnanci budou testovat, kolik by dostali jinde
Také podle personálních agentur bude rok 2018 z pohledu platů a udržení zaměstnanců složitější, než ten loňský. Podle agentury Grafton Recruitment si totiž zaměstnanci uvědomili svou nenahraditelnou pozici, a zároveň klesá počet absolventů, kteří hledají práci. Kromě vyšších platů se tak podniky budou snažit udržet či přitáhnout nové zaměstnance také větší nabídkou zkrácených úvazků.
Zaměstnanci se podle personalistů budou letos chovat jinak než v loňském roce. Podle výzkumu Grafton Recruitment budou absolvovat více pohovorů pro nové zaměstnání, především proto, aby zjistili svoji cenu na trhu práce. „Z tohoto důvodu se dá předpokládat snaha zaměstnavatelů srovnat mzdy s konkurencí v daném regionu a více investovat do loajality zaměstnanců,“ okomentovala Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.
Mzdy ve většině regionů však podle ní neporostou skokově, jak tomu bylo v roce 2017. Výjimku by mohlo tvořit Českobudějovicko, kde dnes zaměstnavatelé bojují s rostoucím trendem dojíždění Čechů do sousedního Rakouska či Německa. „I vzdálenost 100 kilometrů se Jihočechům vyplatí kvůli vyšší mzdě za hranicemi překonat,“ sdělila Jitka Součková.
Největší nedostatek lidí je setrvale ve výrobě a v IT. Některé regiony, například Olomoucko a Královéhradecko, očekávají v těchto segmentech dokonce další růst volných pozic, a to na úrovni 10 procent. „Jisté řešení přináší možnost náboru pracovníků ze zahraničí, což však s sebou nese náročnější proces náboru, administrativní zátěž či nutnost zvládání jazykově-kulturních odlišností. Očekávat se dá ovšem i přetahovaní lidí od konkurence, které bylo běžné již v roce 2017,“ vysvětlila Jitka Součková.
Nejvíce na trhu chybí operátoři výroby, svářeči, seřizovači, obráběči, konstruktéři, elektromechanici a elektroinženýři. V informačních technologiích především programátoři. Na opačné straně spektra pak stojí administrativní pozice, které lze obsadit bez větších problémů ve všech regionech ČR.
Přesuny výroby i více robotů
S ohledem na situaci na pracovním trhu budou zaměstnavatelé zvažovat i přesuny svých projektů mezi různými regiony. A to nejen v rámci ČR, ale i do zahraničních lokalit, aby se nábor nových zaměstnanců usnadnil. Česká republika i nadále zůstane zajímavou zemí pro zahraniční investory, nicméně už ne primárně z důvodu ceny pracovní síly, ale kvůli kvalitě, kterou zde mohou získat. Odchod některých firem by pak paradoxně mohl pomoci ostatním zaměstnavatelům, protože by uvolnil určitou pracovní sílu.
Firmy budou také ve větší míře nahrazovat chybějící zaměstnance stroji. Podle Hospodářské komory se letos částečně projeví výsledky loňských masivních investic do digitalizace a nových technologií. V roce 2018 budou firmy těmto investicím přikládat ještě větší význam a plánují investovat ještě více. Meziroční růst v této oblasti dosáhne 6,2 procenta oproti loňským 5,0 procentům. Tento trend bude pokračovat i v příštím roce, kdy se čeká růst 4,3 procenta, navíc bude již patrný pozitivní plošný vliv na produktivitu práce.
Podle ekonomů je to správný směr. „Čeká nás přerod z ekonomiky závislé na levné a dostupné pracovní síle v ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou a v tom ještě lepším případě inovativní. Tento přerod nebude ale bezbolestný. Když se kácí les, lítají třísky. Ne všechny výrobní linky poběží dál. Kde se nepodaří zvýšit přidanou hodnotu, přestat vyrábět subdodávky a najít bonitní konečné zákazníky, tam výroba i práce skončí,“ upozorňuje Helena Horská.
Propuštění lidé budou podle ní muset hledat práci jinde a nejspíše se rekvalifikovat. „Příklady mnoha firem ukazují, že tato cesta je sice náročná ale schůdná. Lepší než se nechat tlačit rostoucími náklady do kouta, je lepší se na další růst mezd a smršťující se pracovní sílu kvůli postupnému stárnutí populace připravit. A jedna z cest, až se vyčerpá prostor pro organický růst produktivity a efektivity, jsou inovace a robotizace,“ podotýká Helena Horská.
Tuzemské firmy už se na tuto cestu vydaly. „Jedinou cestou, jak čelit nedostatku pracovní síly a jejímu zdražování, je investovat do produktivity,“ tvrdí Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky. „A české firmy to pochopily, jejich investiční apetit byl v průběhu loňského roku opravdu silný,“ uzavírá Viktor Zeisel.
Dalibor Dostál
