Na české podnikatele čekají v Ázerbájdžánu nové příležitosti

27. 8. 2014 | Zdroj: Economia, a. s.

Ázerbájdžánská republika představuje nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky v regionu Jižního Kavkazu. Od roku 1991, kdy země získala nezávislost, se tamní ekonomika, která je primárně založena na ropném průmyslu, rychle rozvíjí. Ázerbájdžán má však zájem nestavět své hospodářství pouze na ropě, ale diverzifikovat ho, což skýtá obrovské možnosti pro české firmy.

Vybrané ekonomické informace o Ázerbájdžánu

Sociální rozdíly

Ázerbájdžánské hospodářství je těsně spjato s vývozem ropy a zemního plynu a od roku 2012, kdy došlo k propadu poptávky po této komoditě, opět postupně posiluje. Místní prezident Ilham Alijev, který je ve funkci od roku 2003, během svého funkčního období dokázal v zemi udržet poměrně klidnou politickou a také sociální situaci. V posledních letech ovšem dochází ke značnému růstu sociální nerovnosti.

Fenomén finanční nerovnosti mezi obyvateli je způsoben zejména tím, že státní kasu a uzavřený okruh obyvatel živí příjmy z objemného vývozu fosilních paliv. Ostatní hospodářské sektory sice fungují poměrně stabilně, ale výnosy ani zdaleka nedosahují zisku z těžebního průmyslu. Proto jsou za stále větší hrozbu považovány regionální nepokoje.

Foto: Kontrast v Baku

Nové výškové budovy v hlavním ázerbájdžánském městě Baku kontrastují s okolím. (Foto: ČTK)

Daně

V roce 2001 Ázerbájdžán přijal nový daňový řád, který je pro firmy, jež chtějí v zemi podnikat, zdrojem závazných pravidel i dnes. Všechny zahraniční právnické osoby se musejí registrovat na daňovém úřadu, bez ohledu na to, zda jejich činnosti podléhají zdanění, nebo ne. Zápis musí být proveden do měsíce od zahájení obchodní činnosti. Také ukončení činnosti by mělo být hlášeno měsíc předem. Daň ze zisku je od roku 2010 stanovena na 20 %. Daňové přiznání by mělo být vypracováno jednou za rok, zatímco platby je třeba odesílat čtvrtletně. Zahraniční společnosti, které v Ázerbájdžánu nesídlí, podléhají takzvané srážkové dani. Například zdanění dividend je stanoveno na 10 %.

Objem zahraničních investic

Objem zahraničních investic, které do Ázerbájdžánu směřovaly v období od ledna do června 2014, činil 2,8 miliardy dolarů. Podle místního statistického úřadu se hodnota v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 20,7 %. Hlavními investory jsou Velká Británie, Norsko, USA, Turecko, Japonsko a Francie. Podíl těchto zemí dohromady tvoří 80 % všech investic. Nejvíc financí do země proudilo z Velké Británie, která zde investovala přibližně 889 milionů dolarů. Norové investovali 509 milionů dolarů, Američané přibližně 276 milionů a na čtvrtém místě se umístilo Turecko s 267 miliony USD.

Zkušenost amerických společností s investicemi v Ázerbájdžánu

Podle amerických firem, které v Ázerbájdžánu investovaly, je skutečnost odlišná od obrazu, který předkládají například ratingové společnosti. Vláda oficiálně aktivity zahraničních společností vítá, ale význam přímých investic pro ekonomiku jí podle Američanů uniká. Z nabídky služeb a informací agentur na podporu investic by se mohlo zdát, že v zemi panuje přívětivé obchodní klima. Americké ministerstvo zahraničí ovšem ve své zprávě říká, že firmy se brzy střetly s nadměrnou byrokracií, slabými právními institucemi, bezohledným chováním politicky propojených elit a také s korupcí.

Zahraniční společnosti mají ze zákona částečně omezený přístup do oblastí národní bezpečnosti a obrany, energetiky a komunikací. Ostatní sektory by měly být otevřené s rovnými podmínkami pro všechny. Zkušenosti západních firem ovšem tento výrok nepotvrzují.

Foto: Oprava elektrického vedení nedaleko Baku

Dělník opravuje elektrické vedení nedaleko Baku. (Foto: Reuters)

Autor: Milan Škopek, analytik, oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade, milan.skopek@czechtrade.cz.

Příležitosti pro české podnikatele

Hodnoty ve statistikách vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou a objemy projektů českých firem v Ázerbájdžánu narůstají, což dokazuje, že tato země je pro nás významným a v energetice i strategickým partnerem.

Ázerbájdžánský trh je pro Českou republiku perspektivní, a to zejména s ohledem na ázerbájdžánské vývozy ropy přes ropovod Baku – Tbilisi – Ceyhan (BTC), který je druhým nejdelším ropovodem na světě po ropovodu Družba. Vysoké příjmy do státního rozpočtu plynoucí z vývozu ropy a plynu stimulují poptávku po zahraničním zboží a umožňují financovat investiční a modernizační projekty země. Na základě těchto parametrů byl Ázerbájdžán zařazen v Exportní strategii České republiky pro léta 2012-2020 mezi zájmové země.

Oficiální návštěva v Česku

Bilaterální hospodářské vztahy s Ázerbájdžánskou republikou jsou upraveny kromě dvou základních smluv (Smlouvou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a dále Dohodou o podpoře a vzájemné ochraně investic) také Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci, která byla podepsána 31. října 2009 v Baku. Na základě poslední jmenované dohody byla ustanovena Smíšená komise pro hospodářskou, vědeckotechnickou a kulturní spolupráci, která tvoří platformu pro rozvoj naší ekonomické spolupráce.

Cílem této komise je projednávání programů spolupráce ve společném zájmu obou zemí a napomáhání vytvoření příznivých podmínek pro podnikatelské subjekty na obou stranách. Poslední zasedání této komise se uskutečnilo ve dnech 24. a 25. dubna 2014 v Baku a z české strany se jí účastnili zástupci příslušných rezortů a podnikatelské sféry. Zasedání komise proběhlo souběžně se státní návštěvou prezidenta Ázerbájdžánské republiky Ilhama Alijeva v Praze, čemuž byl v rámci celé akce věnován velký důraz a na ekonomickou část jednání prezidentů bude činnost komise dále navazovat.

V rámci oficiální části zasedání byly nejprve na expertní úrovni a poté na úrovni náměstků ministrů projednány a vymezeny prioritní oblasti spolupráce, jejichž konkrétní náplň následně mohli zástupci českých firem diskutovat s více než 30 ázerbájdžánskými partnery na navazujícím business fóru a při B2B jednáních.

Prioritní obory

Jako prioritní obory, na jejichž rozvoji mají obě strany zájem, byly v rámci jednání komise definovány následující: těžební průmysl (včetně ropného) a na něj navazující odvětví; energetika (obnova stávajících energetických objektů, výstavba středně velkých elektráren, malých větrných elektráren, hydroelektráren, oblast bioenergie a nakládání s odpady); chemický průmysl (včetně farmacie, parfumerie, agrochemie – hnojiva, postřiky, chemikálie pro domácnosti, chemické produkty používané ve stavebnictví, automobilovém průmyslu a elektronice). Dále je to doprava, dopravní stroje a infrastruktura; zdravotnictví a farmaceutický průmysl; zemědělství a potravinářství; telekomunikace, finanční sektor a pojišťovnictví.

Již v minulosti byly české firmy v těchto oblastech velmi úspěšné, proto je možné navázat na konkrétní výsledky a dobrou reputaci České republiky. Z úspěšně realizovaných projektů je možné uvést například výstavbu a modernizaci dálnice, automatický systém řízení dopravy, rekonstrukci železniční trati, dodávky technologie pro vodní elektrárnu, stavební technologie, železniční techniky, nákladních i osobních automobilů, pivovarů, luxusních lustrů pro veřejné prostory a spotřebního zboží.

Chemicko-technologický park

S ohledem na pozitivní zkušenosti ázerbájdžánská strana potvrdila svůj zájem o české technologie a záměr přilákat české firmy do nově otevíraných průmyslových a vědecko-technologických parků v Ázerbájdžánu. Aktuálně je nejvíce pozornosti zaměřeno na Sumgaitský chemicko-technologický park, který byl založen v roce 2009 a nachází se asi 30 kilometrů od hlavního města Baku. Tento park se snaží vytvářet podmínky pro rozvoj inovativních technologií (především v oblasti chemického průmyslu) a podporuje rozvoj podnikání v této oblasti například formou daňových prázdnin pro firmy.

Foto: Technologický park v Ázerbájdžánu

Sumgaitský chemicko-technologický park. (Foto: stp.az)

Během zasedání a jednání bylo několikrát oběma stranami zdůrazněno, že výsledky obchodně ekonomické spolupráce neodpovídají potenciálu, který mezi zeměmi existuje, a že je potřeba ho nadále intenzivně rozvíjet.

S ohledem na potenciál, specifika a složitost trhu a podnikatelského prostředí Ázerbájdžánu rozšířilo ministerstvo průmyslu a obchodu síť CzechTrade o zahraniční kancelář v Baku.

Autorka: Nikola Hrušková, teritoriální specialistka, MPO.

Investiční příležitosti:

Ázerbájdžán je regionálním lídrem, nejen pokud se jedná o ekonomický růst, ale i o přímé zahraniční investice (FDI). Kromě odvětví ropy a zemního plynu směřují nyní FDI hlavně do výstavby, služeb, dopravy, telekomunikací a výroby. Dalšími odvětvími s potenciálem získat zahraniční investice jsou chemie, metalurgie, energetika, výroba strojních zařízení či potravinářství a lehký průmysl. Ázerbájdžánská vláda klade také důraz na rozvoj spolupráce v informačních a komunikačních technologiích, obnovitelných energetických zdrojích a odvětvích založených na znalostech.

Ázerbájdžán, který se nachází na křižovatce mnoha civilizací, je otevřen i spolupráci v oblasti turistického ruchu. Zboží, které Ázerbájdžán vyváží, splňuje požadavky EU. Hlavními rychle rostoucími vývozními produkty jsou ovocné šťávy (zejména pomerančová), konzervované výrobky (marmelády a ovoce), rybí produkty (kaviár), minerální vody, lískové oříšky, čaj, olivový olej, nábytek a koberce.

Po vzoru společné deklarace o vytvoření partnerství, jež byla uzavřena mezi městem Gandža (druhé největší v Ázerbájdžánu) a olomouckým regionem, se naše budoucí aktivity zaměří na budování vztahů mezi městy Sumgait a Ostrava nebo Šeki a Český Krumlov. Zveme české podnikatele na návštěvu do naší země a nabízíme jim investiční příležitosti a podíl na rozvoji Ázerbájdžánu.

Autor: Farid Shafiyev, velvyslanec Ázerbájdžánské republiky v ČR.

Převzato z časopisu Český exportér, vydávaného vydavatelstvím Economia, a.s. ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek