English version
Království železnic patří k nejnavštěvovanějším cílům v Praze. Zhruba dvě stě čtyřicet tisíc turistů ročně si prohlédne kolejiště na ploše 574 metrů čtverečních. Na začátku unikátního projektu byl přitom dětský sen. „Nápad postavit největší kolejiště na světě jsem dostal asi v osmi letech, a lze tedy říci, že Království železnic je doslova naplněním dětského snu,“ vzpomíná zakladatel a spolumajitel Království železnic Matěj Horn.
„Mašinky miluji od malička a s otcem jsme každou neděli postavili kolejiště, domečky a vše ostatní doma v obývacím pokoji. Jenže večer muselo zase všechno zpátky do krabic. A právě tehdy se zrodil nápad postavit obří kolejiště nastálo,“ dodává Matěj Horn.
Od nápadu k otevření 1. července 2009 ale uplynulo více než 25 let. V tomto mezičase stihl vystudovat gymnázium se zaměřením na IT a pražskou Vysokou školu ekonomickou. Byl u založení portálu Atlas.cz a rozjel firmu T-Centrum.cz, zaměřenou na optimalizaci výběrových řízení, velkých nákupů a marketing. Tu vlastní dodnes.
Milionové investice
U Království železnic se počáteční investice pohybovala v řádu desítek milionů korun a průběžné financování pokračuje podle toho, jak se kolejiště postupně zvětšuje směrem k cílové ploše 1008 metrů. Z nich 900 metrů čtverečních bude tvořit zmenšený model České republiky.
„Samotné shánění obchodního partnera, který by se se mnou do projektu zapojil, bych hodnotil jako standardní, nebylo ani přehnaně komplikované, ale také nebylo hotovo na druhé schůzce. Od počátku ale bylo jasné, že to musí být v dobrém slova smyslu stejný blázen do železnice jako já,“ pokračuje Matěj Horn. Osmdesátiprocentní podíl v projektu získal Miroslav Plíhal, někdejší místopředseda představenstva ve stavební společnosti Viamont.
Při otázce na délku návratnost investice Michal Horn se smíchem odpovídá, že se mu nevrátí nikdy. „Ale vážně. Projekt není a nebyl koncipován s tím, že by se měl co nejdříve zaplatit a vytvářet zisk. Navíc, nájem za prostory expozice, služby a prakticky vše, co potřebujeme na stavbu a servis modelových kolejišť, platíme v eurech, a tak dopady finanční krize a trvající umělá devalvace koruny už dávno spálily na popel původní poměrně optimistické plány na bod zvratu v horizontu devíti let ,“ doplňuje Matěj Horn. Návratnost se tak podle něj počítá na desítky let.
Zmenšené vláčky, domečky a figurky však nejsou jen atraktivní podívanou. Pomáhají získávat nové techniky, inženýry nebo projektanty. Království železnic se totiž stalo ideálním prostředím pro technické vzdělávání dětí. Proč?
„Jednou větou: Protože modelové kolejiště je nejlepší učební pomůcka na světě. Ale pokud bych to měl rozvést, bylo důvodů přirozeně více. V Království železnic již od počátku nabízíme vzdělávací program pro školy, který využívá propojení modelových situací a činností našich již více než 25 000 malých obyvatel,“ popisuje Matěj Horn.
Figurky ukazují povolání
Figurky v kolejištích představují různé technické profese. Formou modelů dokáží v expozici zpracovat prakticky jakoukoliv lidskou činnost, a to včetně stavby průřezu modelem konkrétního provozu. Otázky na pracovních listech, které děti dostávají nebo si je mohou stáhnout na internetu, pak v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem vedou k prohlubování znalostí o jednotlivých oborech.
„Především pro menší děti je totiž modelový svět stejně reálný jako ten skutečný a u nás jim mohou učitelé danou látku nejen vysvětlit, ale také názorně prezentovat ve 3D modelovém provedení. Pokud to vše spojíme se samotným zážitkem z expozice, je studií a dětskými psychology prokázáno, že děti v takovém případě zapojují jiná mozková centra než při běžném výkladu, a to vede k výrazně vyšší míře zapamatování dané informace či osvojení konkrétní kompetence,“ konstatuje Matěj Horn.
Vzdělávací program již v Království železnic absolvovalo více než 100 000 dětí. „Přitom jsme brzy zjistili, že dnešní děti často vůbec netuší, co dělá kominík či svářeč a výjimkou nejsou ani osmáci, kteří nemají nejmenší tušení, k čemu slouží například štípací kleště. Navíc, na nedostatek zájemců o studium technických oborů upozorňují odborníci již mnoho let, a tak bylo zařazení podpory technického vzdělávání do našeho programu pro školy i logické,“ popisuje Matěj Horn.
Království železnic nabídlo spolupráci na vzdělávacím projektu nejdříve organizacím s vazbou na železnici, kterým bylo nejsnazší přiblížit výhody podobného programu. Postupně však přibyly i další technické profese. Připojili se například dodavatelé energií nebo výrobci potravin.
U konkrétní firmy je potřeba nejdříve definovat pracovní pozice, které jsou pro podnik typické a současně se mu je dlouhodobě nedaří obsazovat. „Potom připravíme návrhy modelového zpracování tohoto povolání, tak, aby bylo výstižné a děti se s ním dokázaly identifikovat. Společně navrhneme obsah otázek do pracovních listů,“ pokračuje Matěj Horn.
Povolání ve slovní úloze
Otázky ke každé z pozic vznikají ve třech variantách. Pracovní listy jsou vždy určeny buďto pro mateřské školy nebo první či druhý stupeň základních škol. V každé z variant je informace jiná, odpovídající věku a rozpoznávacím schopnostem dětí.
Nejmenší děti se v Království železnic seznamují s tím, co člověk v dané profesi skutečně dělá, čím je pro společnost důležitý a kde můžeme vidět výsledky jeho práce. Pro žáky pátých tříd, kteří zvažují, zda podat přihlášku na víceleté gymnázium, je určena informace o trendech poptávky po profesích v posledních letech, orientační platové ohodnocení a očekávané kvality uchazečů.
Pro žáky posledního ročníku základní školy jsou tyto informace doplněny o komplex statistik o dané profesi, včetně toho, jakou školu nebo učiliště je potřeba absolvovat, kde jsou a jaké mají kvalifikační předpoklady přijetí. „A vše je dětem podáno jako součást výuky, například zapracováno do zadání slovních matematických úloh. Nejde tedy například o hodinovou besedu, na níž by se děti jen nudily a svou pozornost věnovaly spíše mobilnímu telefonu než přednášejícím. A funguje to dobře,“ popisuje Matěj Horn.
Kromě tříd, které si návštěvu vzdělávacího programu záměrně vyberou, jsou pracovní listy k dispozici i běžným návštěvníkům expozice. Navíc jsou v expozici dlouhodobě instalovány panelové výstavy na toto téma.
Program není omezen pouze na rok 2015, který byl vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání. „Dovolím si mírnou parafrázi ke známému výroku Františka Palackého o rakouské monarchii a Češích: Měli jsme technické vzdělávání v programu před tímto rokem a budeme jej mít i po ukončení. Stejně jako jiní, i my budeme pokračovat a již nyní připravujeme další obory,“ doplňuje zakladatel Království železnic.
–
Financování vzdělávacího programu je zatím řešeno ve spolupráci se zapojenými firmami. Ty se nejčastěji podílejí příspěvkem na stavbu modelového provedení, které jsou časově a finančně náročné. Do budoucna by chtěl Matěj Horn využívat i financování z různých vzdělávacích programů, i když zatím v této oblasti se žádostmi neuspěl.
Dalibor Dostál
