Na Východě máme pořád skvělé renomé, byznysu se tam daří

1. 6. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Značka Made in Czechoslovakia má v zemích bývalého Sovětského svazu dobrý zvuk. Všichni tam vědí, jakou kvalitu a dlouhou životnost naše výrobky měly. Takže na nás i po těch téměř třiceti letech od revoluce stále velice dobře reagují.

Podnikatelské mise ministerstva zemědělství na Ukrajinu a do Ruska mají za úkol pomoci českým exportérům. Jak jsou tyto proexportně vedené aktivity úspěšné, hodnotil ministr zemědělství Marian Jurečka.

Najít zahraniční odbytiště pro tuzemské podnikatele určitě není snadné. Jak se v podpoře exportu angažuje ministerstvo zemědělství?
Snažíme se proexportní politiku podporovat z vícero rovin. Tou první jsou podnikatelské mise na úrovni náměstka nebo ministra, druhou je podpora incomingu, kdy se snažíme podnikatele i politické představitele ze zahraničí dovézt sem do České republiky a představit jim naše firmy, které vyrábějí stroje a technologie. Také jim ukazujeme i praxi zemědělců a potravinářů, aby si zástupci zahraničních firem měli možnost v rámci diskuse ověřit, jak jsou tuzemští zemědělci se stroji, technologiemi a zvířaty spokojeni.

Do konceptu proexportní politiky dále spadá i podpora veletrhu. Podnikatel si může vybrat kterýkoliv veletrh na světě a od nás dostane podporu, když tam bude realizovat stánek. V této podpoře je zahrnuto mnoho věcí, například finanční pomoc při pronájmu plochy stánku, také jsme schopni uhradit část cestovních nákladů. Dále se jako ministerstvo účastníme jedenácti veletrhů, kde máme svůj stánek a kde mohou české firmy za výhodných podmínek prezentovat své produkty a účastnit se tak veletrhu pod naší vlajkou. V klíčových zemích máme rovněž své agrární diplomaty.

Vybíráte si země pro mise podle nějakého klíče?
Určitě ano. V současné době má smysl dělat tyto cesty především do států na východ od nás. Jezdíme hlavně do zemí bývalého východního bloku, bývalého Sovětského svazu a do některých zemí v Africe. Přítomnost politika buď na úrovni náměstka, či přímo mě jako ministra hodně pomáhá. Dává obchodní misi úplně jiný rozměr, dalo by se říci, že otevírá dveře. Jakmile se takové mise účastní i náš protějšek z dané země, dokážeme nalákat daleko více tamních firem, a tím pádem i zákazníků našich exportérů. Nedávno byl náš náměstek v Iráku, jel na byznysfórum do Bagdádu s šesti firmami a iráckých se přišlo podívat třicet. Jejich zájem o naše subjekty je několikanásobný.

Na Východě je tedy o naše produkty zájem. Čím si tento fakt vysvětlujete?
Řekl bych, že je to velmi prosté. Značka Made in Czechoslovakia má ve všech zemích bývalého Sovětského svazu dobrý zvuk. Všichni tam vědí, jakou kvalitu a dlouhou životnost naše výrobky měly. Ať už šlo o tramvaje, trolejbusy či zemědělskou techniku. Takže na nás i po těch téměř třiceti letech od revoluce stále velice dobře reagují. Pokud si mohou tamní podnikatelé vybrat ze dvou stejně drahých a stejně kvalitních výrobků, přičemž jeden je od nás a druhý třeba z Německa, tak máme velkou šanci, že budou obchodovat s námi. Chovají k nám velké přátelství, může za to asi i jakási blízkost, kterou k nám pociťují jako ke Slovanům.

Máte nějakou zpětnou vazbu ohledně toho, jak jsou podnikatelské mise úspěšné?
Než jsem nastoupil na ministerstvo, dělal jsem osm let obchod, takže vím, že nelze mít jasná čísla během pár měsíců. Ale když vezmu země, se kterými takto spolupracujeme, a kde máme navíc i agrárního diplomata, tak do nich export z českých zemí loni rostl. Vidíme i obchody, které už jsou v běhu a směřují k podpisu smlouvy. Troufnu si říci, že prakticky všechny mise, které jsme dělali, přinesly zúčastněným firmám kontrakty navíc. A tyto kontrakty už jsou ve finálních částech přípravy nebo se i začaly realizovat.

Jaké máte zkušenosti s platební morálkou Ruska a Ukrajiny?
Před měsícem jsem byl v Kyjevě na Ukrajině, kde bylo jedenáct firem v rámci jednoho veletrhu. Tyto firmy dodávají na Ukrajinu jak živá zvířata, inseminační dávky, tak i technologie jako třeba stavbu farem na klíč či zemědělské stroje. Hovořil jsem tam se zástupci všech těchto společností a byl jsem překvapený i potěšený zároveň. Za posledních deset let, včetně těch tří válečných, jim nezůstala nikde neuhrazená ani jedna koruna.

Vždy bylo vše zaplaceno. Stejné zkušenosti mají podnikatelé z Ruska, a to i přes velké kurzové výkyvy. Tamní podnikatelé situaci zvládli a veškeré pohledávky byly zaplaceny. Veřejnost se na tyto země kouká občas trochu s despektem, ale není k tomu důvod.

S exportem souvisí i sankce pro Rusko, jak moc exportéry poškodily?
Sankce měly dva dopady, především na naše mlékárny, které exportují do Ruska sýry, hlavně sýry typu Niva. Možnost exportu ze dne na den skončila, to pro ně byl velký problém. Museli totiž rychle dokázat přeorientovat produkci.

Druhý dopad, dalo by se říci sekundární, byl v tom, že po zavedení sankcí najednou existoval obrovský přetlak zboží v Evropě. To mělo za následek výrazný pokles cen mléka a mléčných výrobků, ale i ovoce a zeleniny. Ne že bychom z České republiky exportovali velké objemy ovoce a zeleniny, jednalo se spíše o malá množství ale ten sekundární dopad poklesu ceny a ovlivnění ekonomiky exportujících firem byly nakonec dost velké. Na evropské úrovni jde odhadem o deset miliard eur ročně.

Ministerstvo zatím nenabídlo českým exportérům žádné kompenzace. Neuvažujete o tom ani nyní?
Opakovaně jsem říkal a říkám pořád, že my jako ministerstvo žádnou kompenzaci dát nemůžeme. I proto jsme se však snažili posílit exportní aktivity. Snažíme se firmám ztráty kompenzovat tím, že jim pomáháme hledat nové možnosti odbytu například v Saúdské Arábii či Libanonu, tedy na trzích, kde je o mléčné výrobky zájem a kde máme dobré renomé.

Jak se vůbec podniká v zemích typu Ukrajiny či Ruska?
Z hlediska zemědělství a potravinářství jsou tam pořád obrovské možnosti. Ukrajina dnes asi nabízí možnosti trochu širší než Rusko. Ale je to specifický trh, je třeba mít větší trpělivost a věnovat dohadování obchodu více osobního přístupu. Ale myslím si, že tam lze najít velmi spolehlivé obchodní partnery, kteří jsou schopní své závazky plnit.

Co je v oblasti obchodu národní specialitou těchto zemí?
Určitě dbají na osobní, řekl bych až přátelský přístup. Pokud budete chtít obchodovat na Ukrajině či v Rusku, je nutné věnovat obchodním partnerům čas a sejít se víckrát. Myslím, že úzké vztahy a vazby hrají v těchto zemích velkou roli a na nich mnohdy záleží, zda bude obchod úspěšný.

Jakými kroky se může český exportér protistraně zalíbit?
Podnikatelům z Ruska i Ukrajiny hodně záleží na tom, aby od nás měli zajištěnu i následnou péči. Chtějí nejen předat technologie či stroje, ale také pomoct při nasazování do provozu, aby investice byla úspěšná. To čeští partneři dělají a oni si toho velmi váží. Česká firma například dodala vepřín, ale také technika, který zaškoloval tamní lidi a dohlížel na to, že technologie i provoz fungují ke spokojenosti zákazníka. Naopak jsem se setkal i s reakcí, že firmy z Rakouska a Německa tento přístup neměly a jejich obchodní partneři to vyloženě postrádali.

Můžete být konkrétní?
Rakouská firma v Kazachstánu vybudovala lihovar, ale nebyla schopná byznys technologicky rozjet, takže se nakonec tamní podnikatelé obrátili na Čechy, aby problematické věci doladili, zaškolili personál a pomohli onen lihovar rozjet. To samé však platí třeba i o pivovarech, vedení je schopné dodat na nějakou dobu i českého sládka, aby bylo zajištěno, že pivo, které se bude v cizině vařit, bude dobré.

Marian Jurečka

ministr zemědělství České republiky

Vystudoval Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně, kde získal titul inženýr. Působil jako obchodní zástupce, pracoval také jako rostlinolékař. Je členem KDU‑ČSL. V roce 2013 byl zvolen poslancem Parlamentu ČR a nakrátko se stal předsedou poslaneckého klubu KDU‑ČSL. V lednu 2014 byl jmenován ministrem zemědělství ČR. Je ženatý a má pět dětí.

Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autorka článku: Kristina Kadlas Blümelová.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek