Náročné klima pro první kroky nové islandské vlády

9. 2. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Náročné klima pro první kroky nové islandské vlády Nová islandská vláda po měsíci v úřadu dopracovala seznam priorit, otázkou je, nakolik v turbulentním dění bude moci postupovat systémově. Protahovaná stávka rybářů ochromuje hospodářský chod země: kromě lodí stojí zpracovatelské firmy, není co vyvážet a Island reálně ztrácí severoamerická odbytiště. Zvýrazňuje se deficit zahraničního obchodu.

Objevují se první indikátory, že masový cestovní ruch na Island dosáhl zenitu, přičemž právě incomingový cestovní ruch byl v minulých letech motorem ekonomiky. Ve finální, ale nesnadné fázi je odstranění zbývajících kapitálových restrikcí. Islandská elektrická rozvodná síť dosáhla hraniční kapacity.

Vládní kroky

První měsíc od nástupu nové pravicově-liberální vládní koalice tří stran premiéra Bjarniho Benediktssona se odehrál ve vcelku nesnadných podmínkách. Sám islandský premiér, který do ledna 2016 v předchozí vládě (v demisi) zastával post ministra financí a hospodářství, čelí kritice, že v době mezi říjnovými volbami a lednovým jmenováním vlády nenechal publikovat dvě dokončené finanční analýzy (o dopadu plošného odpisu části úvěrů na bydlení a o vkladech Islanďanů v zahraničí). Premiér připustil chybu úsudku, parlamentní opozice bouří. Po měsíci čítá podpora vlády mezi voliči 44 %.

Od jmenování dne 11. 1. členové vlády zpřesnili/doplnili některé priority nad rámec stručného programového prohlášení. V prvé řadě začaly práce na přípravě finanční politiky státu na dalších 5 let, následně vláda hodlá připravit revizi měnové politiky (otázka nezdravě posilujícího kursu islandské koruny, ISK).

Po konsolidaci financí budou vyjasněny dostupné zdroje a bude možné začít realizovat další potřebné kroky, jako jsou zvýšení konkurenceschopnosti islandské ekonomiky, rozvoj sociální infrastruktury, dopravy, zdravotnictví a školství. Vláda přislíbila změny v distribuci rybolovných kvót a také revizi zemědělské dohody v r. 2016 (více směrem k přímé pomoci konkrétním farmářům namísto dotací dle pěstovaných komodit). Proběhne přezkum mléčného monopolu a celních kvót na dovoz mléčných výrobků.

V nefinanční oblasti vláda klade velký důraz na politiku lidských práv, rovných šancí, respektování svobod a minorit, ale také vyžadování zodpovědnosti jednotlivců. Vláda chce zjednodušit proces integrace úspěšných azylantů do islandské společnosti. Je připravena přijímat více uprchlíků v rámci systému kvót OSN. Dne 30. 1. přivítal prezident Guðni Thorlacius Jóhannesson dalších 22 uprchlíků-Syřanů přesídlených z uprchlických táborů v Libanonu.

Dne 1. 2. jmenoval ministr financí a hospodářství Benedikt Jóhannesson nové členy řídícího výboru pro odstraňování kapitálových restrikcí. Výbor má dokončit finální fázi restrikcí, tj. vypořádání tzv. offshoreových vkladů v ISK, a dohlížet, že je při tom zachována finanční a měnová stabilita. Přetrvávají protesty dvou hedgeových fondů (Eaton Vance Corp. a Autonomy Capital LP), které se odmítly zúčastnit měnových aukcí i uhradit tzv. stabilizační příspěvek a napadly rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO (ESA) z listopadu 2016 o tom, že ochranná opatření ze strany islandského státu jsou v souladu s Dohodou o EHP. Vklady těchto fondů v ISK tak zůstávají zmrazeny.

Stávka rybářů

Zásadně negativní je plošná stávka rybářů za lepší mzdové a pracovní podmínky, která se blíží 50. dnu trvání. Nepracují rybáři, námořníci na rybářských lodích, servisní pracovníci, kteří by jinak prováděli provozní údržbu lodí, stojí firmy zpracovávající ryby a prázdné jsou sklady exportních firem, které ryby a výrobky z nich vyvážejí. Zprostředkovatelské úsilí státního arbitra dosud nepřispělo k přijatelnému kompromisu.

Ministerstvo rybolovu začalo zpracovávat zprávu o důsledcích stávky rybářů, již nyní je kritické, že islandští rybáři ztratili pozice na severoamerickém trhu: mezeru velmi rychle zaplnily ryby z Kanady, Norska a Aljašky a pozici na trhu bude velmi obtížné vydobýt znovu.

To je však předčasná úvaha, protože strany sporu, Asociace rybolovných společností a několik asociací rybářů, se na posledním kole jednání dne 3. 2. shodli jen na tom, že si nepřejí vměšování vlády. V minulosti u protahovaných sporů totiž předchozí vlády stávku zakázaly zákonem (např. u leteckých dispečerů či zdravotních sester), nyní prozatím vláda opakovaně vyzývá zúčastněné k dohodě.

Zahraniční obchod a cestovní ruch

Od začátku r. 2017 se zvýrazňuje deficit zahraničního obchodu: Za leden 2017 činila hodnota vývozu 37 600 mil. ISK a dovozu 44 200 mil. ISK, tj. deficit 6 700 mil. NOK. Míra nezaměstnanosti byla 2,6 %, tj. 5 100 nezaměstnaných (z toho dvě třetiny ženy).

Indikátorem toho, že masový incomingový cestovní ruch na Island už možná dosáhl zenitu, je oznámení aerolinií Icelandair z 1. 2., že po zisku za r. 2016 ve výši 200 mil. € (před zdaněním) se v r. 2017 očekává zisk výrazně nižší, mezi 130–140 mil. €.

Oficiálně je důvodem nápadně menšího počtu rezervací než před rokem ostřejší konkurence v transatlantické dopravě, mezinárodněpolitická nejistota a růst cen leteckého paliva. Ještě v den tohoto oznámení propadla cena akcií Icelandairu o 23,98 %.

Energetika

Předseda islandského Národního energetického úřadu Guðni A. Johannesson dne 6. 2. uvedl, že rozvodná síť na Islandu, kterou provozuje státní společnost Landsnet, dosáhla své maximální kapacity. Ačkoli elektrárny na ostrově jsou schopné vyrobit a do sítě dodat více elektřiny, není možný její spolehlivý přenos a již nyní dochází k tzv. loss in energy transmission.

Island stojí před úkolem investovat do výstavby nových elektráren i rozvodných sítí, aby pokryl rostoucí potřebu odběru elektřiny. Případné zvyšování cen by spotřebu neovlivnilo, neboť rostou souběžně jak požadavky energeticky náročných odvětví (metalurgie), tak nových firem (hotely, lázně).

Zahraniční vztahy

V zahraničněpolitické oblasti vláda deklaruje prioritu posílení spolupráce se (západo)evropskými státy a v rámci severských zemí zvláště, z organizací vyzdvihuje angažmá NATO a OSN. Spolu s členstvím v NATO zůstává garancí obrany ostrova dvoustranná obranná dohoda mezi Islandem a USA.

Těsně před nástupem nové americké administrativy dnem 20. 1. skončilo působení velvyslance USA na Islandu Roberta C. Barbera, který před odjezdem z rukou islandského ministra zahraničních věcí Guðlaugura Þóra Þórðarsona obdržel ocenění za osobní přínos pro posílení spolupráce mezi Islandem a USA v námořní dopravě.

Dne 31. 1. vedl G. Þ. Þórðarson v Reykjavíku jednání s americkým náměstkem ministra zahraničí pro Evropu/Asii Benjaminem G. Ziffem. Žádal mj. o vyjasnění, jak exekutivní příkaz dočasně zakazující vstup občanům sedmi zemí ovlivní Islanďany s druhým občanstvím některé z dotčených zemí. G. Þ. Þórðarson příkaz považuje za diskriminační a nevidí přímou souvislost mezi jeho dalekosáhlým dopadem a zvýšením vnitřní bezpečnosti USA. Upozorňuje na to, že občané Saúdské Arábie, která je zemí původu řady teroristů, zákazem postiženi nejsou.

Premiér B. Benediktsson začátkem února k dění v USA konstatoval, že „jej mrzí tření, které působí politiky Trumpovy administrativy v rozličných oblastech.“ Dle premiéra nápadně boří kontinuitu a předvídatelnost americké politiky a spíše odrážejí vstup nové osobnosti, která dosud nemá žádné politické ani diplomatické zkušenosti, na americkou politickou scénu.

Ve vztazích Islandu s EHP/EU je evrgrýnem tzv. back-log, tj. deficit legislativy EHP nepřejaté do islandského práva. Nová vláda se zavazuje (stejně jako její předchůdkyně) k jeho snížení a ačkoli skóre Islandu se postupně zlepšuje, stále je nejhorší ze zemí EHP: na konci r. 2016 činil transpoziční deficit 2,2 %, tj. 18 směrnic (evropský průměr je 0,7 %).

Jako plně integrovaný účastník schengenské spolupráce se Island staví kriticky k návrhům na rychlou revizi dublinského systému azylového řízení. Ministryně spravedlnosti Sigríður Ásthildur Andersen/ová dne 1. 2. uvedla, že plán na realokaci žadatelů do členských zemí by byl podstatnou změnou pravidel Schengenu.

Je pravda, že Řecko a Itálie se potýkají s neúměrným počtem žadatelů o azyl a např. Německo se po vlně migrace Evropou v r. 2015 rozhodlo přijímat žadatele ze Sýrie bez ohledu na pravidla dublinského systému, nicméně myšlenka kolektivní zodpovědnosti států Schengenu a přerozdělování uprchlíků u nové islandské vlády nerezonuje. Není jí jasný důvod, proč by státy měly respektovat specifická přání uprchlíků o umístění v konkrétní, preferované zemi; solidární relokace navíc nezabrání přesídlení azylanta do jiné země. Dle ministryně dublinský systém projde revizí „v horizontu několika měsíců“ a do té doby se Island řídí jeho pravidly.

Brexit vidí nová vláda jako příležitost pro posílení obchodní spolupráce mezi Islandem a Velkou Británií. Vychází z ideje, že vystoupením z EU budou Britové nuceni sjednat co nejvíce dohod o volném obchodu s dalšími zeměmi. Ministr zahraničních věcí G. Þ. Þórðarson dne 30. 1. uvedl, že hodlá téma bilaterálně projednat se všemi kolegy z členských zemí ESVO (Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko) a zjistit jejich představy o tom, co by měla obsahovat budoucí smlouva o volném obchodu s Velkou Británií, která bude sjednána po brexitu.

V současnosti na MZV Islandu probíhá analýza, v jejímž rámci se právníci probírají Dohodou o EHP a vybírají z ní ustanovení, která by neměla chybět v budoucí dohodě o volném obchodu. Island by preferoval jednu společnou dohodu všech zemí ESVO s Británií, a pokud nebude dostatečně jednotný průnik zájmů, pak např. dohodu s Islandem a Norskem na straně jedné a Velkou Británií na straně druhé; v krajním případě sjedná Island dohodu o volném obchodu s Velkou Británií bilaterálně: hlavním cílem vlády v tomto směru je, aby výsledná dohoda dostatečně hájila zájmy Islandu a nabídla co nejlepší podmínky pro vzájemný obchod s Británií.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek