Národní mnohostranné fórum ČR pro elektronickou fakturaci radí, jak na DPH

14. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Národní mnohostranné fórum České republiky pro elektronickou fakturaci vydalo v únoru 2016 nové doporučení k praktické aplikaci elektronické fakturace ve vztahu k DPH, které reaguje na změny v daňové legislativě.

Původní dokument vznikl na základě usnesení ze zasedání Národního fóra v roce 2012 na Hospodářské komoře ČR ve spolupráci s pověřenými osobami z ministerstev, oborových asociací a dalších institucí a organizací. Tento dokument a ostatní informace jsou ke stažení na stránkách Hospodářské komory České republiky věnovaných Národnímu mnohostrannému fórum ČR pro e-fakturaci.

Novela zákona o DPH v roce 2013 kromě celé řady opatření proti daňovým únikům přinesla zásadní změny v pravidlech fakturace, vystavení a uchování dokladů, nové pojmy a obecněji formulované postupy. Smyslem aktualizace doporučení je upozornit na některé výkladové problémy a uvést je i do kontextu s rekodifikací 2014 a novými předpisy vydanými EU, aby právní úprava byla posuzována v kontextu všech právních předpisů v ČR vztažených k elektronickým dokumentům.

Doporučení nejsou právně závazná a komplexní. Lze je považovat za jakési vodítko, které může sloužit k objasnění postupu uplatňování fakturačních pravidel DPH. Doporučení se zabývá níže uvedenými tématy a zároveň upozorňuje, že EU nařízení eIDas č. 910/2014, které se týká služeb vytvářejících důvěru, by mělo mít pozitivní vliv i na oblast např. dlouhodobé archivace. Doporučení také apeluje na orgány veřejné moci, aby se vytvořila nákladově efektivní řešení pro podnikatelskou sféru, aby se mohla zbavit papírových dokumentů.

Zákon o DPH a legislativa kelektronickým dokumentům

Nový občanský zákoník od ledna 2014 obsahuje v § 562 kromě úpravy písemné formy i právní domněnku týkající se spolehlivosti elektronických záznamů: Má se za to, že záznamy o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Výše uvedené ustanovení se týká rovněž účetních softwarů a úkonů prováděných uvnitř společnosti.

Proto na důvěryhodnost kontrolních mechanizmů u elektronické fakturace bude mít vliv i celá řada procesů, např. bezpečnostní politika společnosti, podpisový řád, způsob využívání výpočetní techniky apod. To je třeba mít na mysli při výkladu zákona o účetnictví (např. účetní záznamy) a při níže uvedených tématech.

Forma a formát faktury a jejich změny

Ať se jedná o papírovou nebo elektronickou formu dokumentu, vždy musí být u daňového dokladu zachovány po celou dobu jeho archivační doby tři vlastnosti formulované v § 34, v oddíle 7, odst. 1) zákona o DPH: U daňového dokladu musí být zajištěna od okamžiku jeho vystavení do konce lhůty stanovené pro jeho uchovávání věrohodnost jeho původu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost.

Aby faktura byla považována za elektronickou fakturu ve smyslu zákona o DPH, musí být vystavena a rovněž obdržena v elektronickém formátu (např. EDIFACT nebo formáty založené na XML, PDF apod.). Podstatné benefity přináší taková forma e-fakturace, která umožňuje díky strukturovaným datům automatizované zpracování a je zprostředkována s využitím otevřených ekosystémů pro zajištění vzájemné interoperability v souladu s doporučením Evropské komise.

Souhlas s použitím daňového dokladu v elektronické formě

Novela zákona o DPH změnila rozsah souhlasu, který je třeba od fakturační protistrany nejenom s vystavením, ale i s použitím elektronického daňového dokladu. GFŘ ve svých metodických pokynech a navazujících otázkách a odpovědích však není v názoru jednoznačné. Sice připouští tichý souhlas fakturační protistrany s použitím, nicméně dokud nedojde k jeho zpochybnění.

Nový občanský zákoník od ledna 2014 obsahuje v § 566 odst. 2 úpravu jednání podnikatelů i prostřednictvím e-mailu včetně právní domněnky: Má se za to, že písemnosti týkající se právních skutečností, k nimž dochází při běžném provozu závodu, dokazují, dovolává-li se jich druhá strana k svému prospěchu, co je v listině obsaženo, a že listina byla vystavena v době na ni uvedené, to platí i v případě, že listina nebyla podepsána.

Elektronické uchovávání daňových dokladů

Zákon o DPH dle § 35a vyžaduje, aby při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků byla také elektronicky uchovávána data zaručující věrohodnost původu a neporušitelnost jejich obsahu. Tím jsou myšlena elektronická data, jako například certifikáty, podpisové certifikáty, klíče nebo jiné šifrovací prostředky, pomocí kterých lze bezpečně zjistit, který subjekt doklad vystavil a totožnost této osoby (věrohodnost původu), a dále že doklad a jeho obsah nebyl od doby svého vystavení změněn (neporušenost obsahu).

GFŘ dále také připouští, že při zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu a neporušenosti jeho obsahu není vždy nezbytně nutné převádět do elektronické podoby i všechny související dokumenty, které v daném konkrétním případě vytvářejí auditní stopu (tj. např. smlouvy, objednávky, dodací listy apod.), ale tyto dokumenty lze uchovávat i v listinné podobě.

Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Miloš Cihelka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek