Národní program reforem České republiky 2011 - IV. Závěr

31. 8. 2011 | Zdroj: Úřad vlády ČR

Kapitoly článku

Národní program reforem představuje příspěvek České republiky k plnění cílů Strategie Evropa 2020, které si stanovily státy Evropské Unie nad rámec unijních kompetencí v oblasti dobrovolné koordinace hospodářských politik. Vychází z priorit definovaných politickou vůlí vlády.

IV.1. Shrnutí

Obsah dokumentu:

Národní program reforem představuje příspěvek České republiky k plnění společných cílů koordinace hospodářských politik v rámci Strategie Evropa 2020. Obsahuje souhrn hlavních reformních priorit vlády, které také odrážejí Integrované hlavní směry a vlajkové iniciativy Evropské komise. Základním principem, k němuž všechna navrhovaná opatření směřují, je zvýšení konkurenceschopnosti českého hospodářství coby nezbytného předpokladu dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu a dosahování všech dalších úkolů demokratického sociálně tržního státu.

Jednotlivé prioritní oblasti národního programu reforem vycházejí ze zvláštních geografických, společenských a hospodářských podmínek České republiky a reflektují její charakter malé, velmi otevřené, proexportně orientované ekonomiky s dominantní rolí průmyslové výroby. Tato specifika formují obsah konkrétních reformních opatření, jež odstraňují překážky bránící hospodářskému růstu a usilují o konkurenceschopnost českých podniků v evropském i mezinárodním srovnání.

Orientace na vývoz, zejména v oblasti průmyslové výroby a služeb, vyžaduje odpovídající státní politiku zaměřenou na podporu funkčnosti vnitřního trhu EU, snižování nákladů práce a především na opatření podporující necenovou konkurenceschopnost. Náleží sem jak příznivé podnikatelské prostředí s minimem legislativní a administrativní zátěže, tak efektivní podpora vědy, výzkumu a inovací, úzce provázaných se soukromou sférou, umožňující rychlé praktické využití nejnovějších poznatků.

Vybudování výzkumného a technologického zázemí, které obstojí v celosvětové soutěži, předpokládá komplexní reformu systému vzdělávání, aby bylo s to na jedné straně pružněji reagovat na dynamické požadavky trhu práce, na straně druhé musí zajistit, zejména na úrovni terciárního vzdělávání, odpovídající kvalitu vysokoškolských absolventů a vědeckých pracovníků, kteří udrží inovační potenciál českého průmyslu na světové úrovni.

Klíčovým předpokladem pro naplňování stanovených cílů Strategie Evropa 2020 je dále konsolidace veřejných financí, jež umožní, vedle prostředků z kohezní politiky a dalších zdrojů EU, dlouhodobě udržitelné financování reformních a podpůrných opatření. Součást reformy tvoří nejen celkové zefektivnění fungování státní správy, zjednodušení právního prostředí a zpřísnění boje s korupcí, nýbrž i reforma zdravotnictví a také sociálního zabezpečení, které má motivovat nejširší skupiny obyvatel ke vstupu na pružnější a otevřenější pracovní trh.

Konečně ke konkurenceschopnější ekonomice, jež je nezbytnou podmínkou zlepšení sociálních podmínek a kvality života společnosti, přispějí i opatření v oblastech snižování energetické náročnosti, ochrany životního prostředí a snižování byrokracie prostřednictvím digitalizace agend, databází a řízení. Stejně důležité je rovněž dobudování dostatečně kapacitní a kvalitní dopravní infrastruktury, odpovídající potřebám českého hospodářství. Na rozdíl od tzv. starých členských zemí představuje nedostatečná dopravní infrastruktura silnou komparativní nevýhodu konkurenceschopnosti české ekonomiky. Proto vláda tuto oblast považuje za významnou součást svého příspěvku k naplňování Strategie Evropa 2020.

IV.2. Další kroky na cestě k uskutečňování cílů Národního programu reforem

Opatření představená v Národním programu reforem jsou prioritami střednědobého vývoje České republiky koncipované vládou do roku 2020. Budou uskutečňována průběžně, přičemž těžiště reforem bude spočívat v první polovině této dekády, a to zejména s ohledem na omezení možnosti jednání vlády na délku funkčního období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. S ohledem na skutečnost, že Strategie Evropa 2020 je rozložena na celé období nadcházející dekády, je Národní program reforem koncipován na delší období, ovšem s nutnou reflexí uvedeného omezení možností jeho naplňování.

Národní program reforem je průřezovým dokumentem, který definuje klíčové priority a reformní směry v jednotlivých oblastech státní hospodářské politiky na pozadí Strategie Evropa 2020. Sjednocuje tak – a současně v konsolidované podobě předkládá – reformní procesy. Nenahrazuje ani nedoplňuje stávající strategické a koncepční dokumenty vlády v oblasti hospodářství a trvale udržitelného rozvoje, nýbrž je vůči nim komplementárním materiálem, jehož přidanou hodnotou je právě přehlednost a souhrnný charakter.

Jednotlivé prioritní oblasti stanovené v tomto programu jsou či budou rozvedeny v konkrétních strategických dokumentech příslušných odpovědných institucí, zejména ministerstev. Tyto dokumenty jsou jeho přílohou, případně budou postupně v dalších jeho aktualizacích v rámci přílohy uváděny. Vzhledem k tomu, že Národní program reforem byl zpracováván podle harmonogramu tzv. evropského semestru, nepřekrýval se jeho vznik časově s tvorbou některých klíčových koncepčních materiálů, které budou podrobněji reflektovány v dalších aktualizacích. Na druhé straně tento program současně určuje prioritní oblasti napříč celou hospodářskou politikou ČR, na jejichž základě by sektorové koncepční materiály v budoucnu měly být utvářeny. Nejde proto jen o informativní přehled o stávajících reformách, ale současně též o normativní koncepční text.

Z povahy Národního programu reforem jako výchozího materiálu vlády určujícího priority vlády v rámci Strategie Evropa 2020 vyplývá, že neobsahuje detailní konkrétní opatření, a proto ani konkrétní vyčíslení předpokládaných nákladů. Ta budou součástí uváděných dílčích, sektorových strategických dokumentů. V Národním programu reforem budou uváděny pouze hrubé rozpočtové dopady, a to teprve tehdy, až budou ve vyčíslené podobě k dispozici. Vzhledem k tomu, že v roce 2011 se vláda nachází na počátku svého reformního úsilí a jednotlivé reformy jsou ve stadiu politické diskuse, nelze většinu nákladů prozatím uvést. Nicméně je možno předpokládat, že v budoucích aktualizacích (každoročních, a to v rámci tzv. evropského semestru) budou tyto náklady konkretizovány.

IV.3. Národní cíle vlády v rámci Strategie Evropa 2020

V návaznosti na hlavní cíle Strategie Evropa 2020, integrované hlavní směry této strategie a jednotlivé identifikované hlavní překážky pro naplňování společně stanovených cílů stanovila vláda ČR v roce 2010 specifické kvantifikované národní cíle, které v tomto Národním programu reforem upravila do následující podoby:

1. V oblasti zaměstnanosti:

  • 1a. zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20 – 64 let na 75 %;
  • 1b. zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 – 64 let) na 65 %;
  • 1c. zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 – 64 let) na 55 %;
  • 1d. snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 – 24 let) o třetinu proti roku 2010;
  • 1e. snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 – 2) o čtvrtinu proti roku 2010.

2. V oblasti chudoby:

  • 2a. udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby do roku 2020 oproti roku 2008;
  • 2b. snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby o 30 000 osob.

3. v oblasti vzdělávání:

  • 3a. nejvýše 5,5 % osob předčasně odcházejících ze vzdělávání;
  • 3b. 32 % osob ve věku 30 – 34 let s terciárním vzděláním.

4. V oblasti zlepšování podnikatelského prostředí:

  • 4a. snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti roku 2005 o 30 %.

5. V oblasti vědy, výzkumu a inovací:

  • 5a. veřejné výdaje na vědu, výzkum, vývoj a inovace v České republice na úroveň 1 % HDP.

6. V oblasti energetické účinnosti:

  • 6a. podstatným způsobem přispět k dosažení indikativního cíle stanoveného na unijní úrovni ve výši 20 %; učinit další kroky ke zlepšení kvality životního prostředí.

Příloha I. – Přehled strategických a koncepčních materiálů vlády souvisejících s Národním programem

Úvodní poznámka

Následující přehled obsahuje nejdůležitější koncepční dokumenty schválené vládou či aktuálně připravované, obsahující opatření, jimiž stát přispívá k plnění cílů Strategie Evropa 2020. Nejedná se o přehled úplný a vyčerpávající. Kompletní výčet včetně termínů předložení koncepčních dokumentů obsahuje schválený Plán legislativních prací vlády na rok 2011 a výhled na léta 2012 – 2014 a dále Plán nelegislativních úkolů vlády na rok 2011. Jednotlivé dílčí příspěvky k plnění cílů uvedené strategie lze nalézt i v celé řadě dalších dokumentů. Následující výčet obsahuje pouze stěžejní materiály. Současně mnohé z nich díky svému horizontálnímu charakteru zasahují do oblastí pokrývaných více kapitolami Národního programu reforem. Aby nedocházelo ke zbytečnému opakování, je každý dokument zmíněn vždy jen jednou, a to u první kapitoly NPR, kde lze konstatovat jeho relevanci. To přitom nijak neznamená, že by nebyl brán v potaz i v následujících kapitolách. Zejména mezi úvodní, horizontální kapitolou II.2. obsahující východiska NPR a kapitolou III.4. lze spatřovat silné propojení, což vedlo ke zdánlivě nižšímu počtu uvedených strategických dokumentů přímo u kapitoly III.4. Důvodem je zmíněný přístup, díky němuž je většina relevantních materiálu zmíněna již u kapitoly II.2.

Rozdělení podle kapitol NPR

II. Východiska hospodářské politiky (průřezové materiály)

Analýza konkurenceschopnosti České republiky (na níž bude navazovat Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR)

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Bezpečnostní strategie ČR

Gestor: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Národní strategický plán rozvoje venkova 2007 – 2013

Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR

Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013

Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Politika územního rozvoje ČR

Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj

Rámec strategie konkurenceschopnosti – zpráva NERV 2011

Gestor: Úřad vlády ČR

Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách ČR

Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR

Strategie hospodářského růstu 2007 – 2013

Expertní studie

Strategie regionálního rozvoje ČR na léta 2007 – 2013

Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

III.1. Konsolidace veřejných financí

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Gestor: Ministerstvo financí ČR

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století

Gestor: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015

Gestor: Ministerstvo vnitra ČR

Návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2013 – 2014

Gestor: Ministerstvo financí ČR

Konvergenční program České republiky

Gestor: Ministerstvo financí

Strategie v boji proti korupci na období let 2011 a 2012

Gestor: Ministerstvo vnitra ČR

Strategie zlepšování regulace 2007 – 2013

Gestor: Ministerstvo vnitra ČR

III.2. Fungující vnitřní trh a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopnosti

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné druhy sociálních služeb poskytovaných v přirozené komunitě obyvatel a podporující sociální začlenění lidí do společnosti

Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 – 2011

Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Národní koncepce podpory rodin s dětmi

Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Priority rozvoje sociálních služeb

Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009 – 2012

Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011

Gestor: Ministerstvo vnitra ČR

III.3. Vzdělání jako cesta ke konkurenceschopnosti a vyšší produktivitě práce

Akční plán podpory odborného vzdělávání

Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice

Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky

Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2011 – 2014

Gestor: Ministerstvo kultury ČR

Národní akční plán inkluzívního vzdělávání

Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Návrh koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 2009 – 2013

Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Strategie celoživotního učení ČR

Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

III.4. Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu

Exportní strategie ČR (2006- 2010) – aktualizace na rok 2011

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Koncepce podpory malého a středního podnikání na období 2007 – 2013

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Národní strategie digitalizace kulturního obsahu

Gestor: Ministerstvo kultury ČR

Strategie elektronizace vybraných agend ve veřejné správě

Gestor: Ministerstvo vnitra ČR

Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

III.5. Podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2011

Gestor: Úřad vlády ČR

Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu a vývoje ČR do roku 2015

Gestor: Ministerstvo vnitra ČR

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015

Gestor: Úřad vlády ČR

Návrh rozdělení výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2012 s výhledem na rok 2013 a 2014

Gestor: Úřad vlády ČR

Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

III.6. Podpora nízkouhlíkové konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí

Národní program snižování emisí ČR

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR

Akční plán energetické účinnosti ČR

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Akční plán pro biomasu ČR 2009 – 2011

Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR

Akční program zdraví a životního prostředí ČR

Gestor: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Aktualizovaný program podpory environmentálních technologií v ČR

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR

Koncepce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství pro období 2011 – 2015

Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR

Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Národní alokační plán 2008 – 2012

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR

Plán hlavních povodí České republiky 2007 – 2012

Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR

Plán odpadového hospodářství ČR 2003 – 2012

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR

Politika ochrany klimatu v České republice

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

Gestor:Ministerstvo životního prostředí ČR

Státní energetická koncepce

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Státní politika životního prostředí ČR

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR

Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

III.7. Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury

Dopravní politika ČR 2005 – 2013

Gestor: Ministerstvo dopravy

Revize a aktualizace Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2008 – 2010 (2012)

Gestor: Ministerstvo dopravy ČR

Příloha II. – Přehled odpovědností za realizaci opatření jednotlivých podkapitol na úrovni vlády

Tabulka přináší přehled podkapitol, za níž jako celek odpovídá vždy jedno ministerstvo (a to bez ohledu na skutečnost, že jednotlivá opatření v ní uvedená mohou spadat do gesce vícera resortů).

III.1. Konsolidace veřejných financí

III.1.1. Důchodová reforma

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo financí ČR (v oblasti fondově financovaného pilíře důchodového systému (II. pilíř) a reformy systému penzijního připojištění se státním příspěvkem (III. pilíř).

III.1.2. Reforma daní a daňového systému

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo financí ČR. V případě jednoho inkasního místa (JIM) je nicméně nutná úzká spolupráce s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR.

III.1.3 Reforma systému zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo zdravotnictví ČR.

III.1.4.Reforma fiskálního rámce

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo financí ČR. Na jednotlivých krocích se budou podílet i další dotčená ministerstva a ústřední správní úřady.

III.1.5. Efektivní veřejná správa a boj proti korupci

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo vnitra ČR. Klíčová konkrétní opatření v zefektivnění státní správy budou v následujícím období spadat do gesce Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra. Opatření za účelem zlepšení korelace mezi produktivitou práce a výší mzdových výdajů budou provádět všechny instituce státní správy, a to s ohledem na alokaci prostředků ze státního rozpočtu. Úkoly vyplývající z vládní protikorupční strategie budou plnit zejména Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí, podílet se na nich budou i ostatní ministerstva a ústřední správní úřady.

III.2. Fungující vnitřní trh a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopnosti

III.2.1. Moderní sociální systém a pracovní právo

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

III.2.2. Integrace na trhu práce

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Jednotlivá opatření však bude třeba podnikat v úzké součinnosti s dalšími zúčastněnými resorty, především pak s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, coby orgánem odpovědným za oblast vzdělávání a předškolní výchovy, a Ministerstvem zdravotnictví ČR, coby orgánem odpovědným za oblast poskytování ústavní péče o děti do 3 let věku. Předpokladem úspěchu reforem je rovněž úzká součinnost s krajskými a obecními samosprávami, na institucionální úrovni pak s Asociací krajů ČR a Svazem měst a obcí ČR.

III.2.3. Sociální začleňování a snižování chudoby

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jednotlivá opatření však budou prováděna v úzké součinnosti s dalšími zapojenými resorty podle dotčených problematik. V prvé řadě se jedná o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které v součinnosti s dalšími ústředními správními úřady provádí Národní akční plán inklusivního vzdělávání schválený vládou v březnu 2010. Projekty v oblasti sociálního začleňování v sociálně vyloučených lokalitách jsou koordinovány Agenturou pro sociální začleňování. Zbylá dílčí opatření spadají do gesce Ministerstva financí (finanční gramotnost) a Ministerstva pro místní rozvoj (sociálně začleňující sociální bydlení), v posledním případě s nutnou součinností krajských a obecních samospráv. Zvláštní pozornost rozvoji finanční gramotnosti věnuje i Česká národní banka.

III.3. Vzdělání jako cesta ke konkurenceschopnosti a vyšší produktivitě práce

III.3.1. Zvyšování kvality a dostupnosti předškolní výchovy

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Částečná kompetence zde náleží také Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Podstatnou roli hrají rovněž orgány místních samospráv, do jejichž působnosti spadá zřizování mateřských škol.

III.3.2. Systematické zlepšování kvality vzdělávací činnosti a reforma vzdělávací soustavy

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jednotlivé kroky budou prováděny i ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.

III.3.3. Reforma terciárního vzdělávání

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

III.4. Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu

III.4.1. Snižování administrativní a regulační zátěže pro podnikatele

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které úzce spolupracuje jak s Českým statistickým úřadem, tak s dalšími ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady podle legislativních návrhů, které spadají do jejich sféry působnosti. Mezi šest ministerstev, jejichž předpisy podnikatele zatěžují nejvíce a pro které byl stanoven závazný postup snižování administrativní zátěže podnikatelů, patří: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo financí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Co se týče územních a stavebních řízení, odpovědným je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Projekt eko-auditu spadá primárně do kompetence Ministerstva životního prostředí ČR, v některých případech je stanoven spolugestor, nejčastěji Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, ale i další resorty jako Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo dopravy ČR či Ministerstvo financí ČR.

III.4.2. Institucionální podpora podnikání

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jednotlivá dílčí opatření dále spadají do kompetencí různých orgánů státní správy.

III.4.3. Zlepšení přístupu k vysokorychlostnímu internetu a rozvoj eGovernmentu

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo vnitra jako hlavní koordinátor digitální agendy spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, které je zodpovědné za rozvoj vysokorychlostního internetu. Digitalizace kulturního obsahu a oblast autorských práv je spravována Ministerstvem kultury.

III.5. Podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích

III.5.1. Investice do výzkumu, vývojea a inovací a hodnocení jejich výstupů a dopadů

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

III.5.2. Zvýšení inovačního potenciálu ekonomiky ČR

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nesou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jednotlivé aktivity v oblasti podpory vědy, výzkumu, vývoje a inovací jsou kromě zmíněných ministerstev prováděny také dalšími institucemi, zejm. Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Některá reformní opatření vyžadují součinnost dalších institucí, zejména Ministerstva financí ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR. V oblasti provádění národních priorit nelze zapomenout ani na součinnost s Asociací krajů ČR a Svazem měst a obcí ČR, neboť samosprávná tělesa hrají velmi podstatnou roli v zajišťování fungování institucionální infrastruktury ve sféře vědy, výzkumu, vývoje a inovací.

III.6. Podpora nízkouhlíkové konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí

III.6.1. Zvyšování energetické účinnosti

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. V řadě opatření s ním budou spolupracovat Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo dopravy ČR a Ministerstvo zemědělství ČR.

III.6.2. Zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo průmyslu a obchodu. V řadě opatření s ním budou spolupracovat Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zemědělství.

III.6.3. Snižování emisí skleníkových plynů a zlepšování kvality životního prostředí

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo životního prostředí ČR. Náplň jednotlivých opatření bude spadat do kompetence Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva financí ČR.

III.7. Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury

III.7.1. Strategické plánování rozvoje dopravní infrastruktury

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo dopravy ČR. Dílčí opatření jsou dále v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva životního prostředí ČR (novela stavebního zákona, zákona o vyvlastnění a zákonů souvisejících s vlivy staveb na životní prostředí).

III.7.2. Zajištění efektivního financování dobudování páteřní sítě

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření nese Ministerstvo dopravy ČR. Koordinace přípravy národních priorit budoucí kohezní politiky je rovněž kompetencí Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek