Národní rozvojové priority

Součást dokumentu Návrh priorit ČR pro čerpání z fondů Evropské unie. Kapitola představuje zdůvodnění, cíle a popis národních rozvojových priorit. Zvolenými a zdůvodněnými rozvojovými prioritami České republiky jsou zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky; rozvoj páteřní infrastruktury; zvýšení kvality a efektivnosti veřejné správy; podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví; integrovaný rozvoj území.



Níže je předložen návrh národních rozvojových priorit pro budoucí kohezní politiku po roce 2013, který vychází z analytických prací a zjištění, z diskuzí a debat s jednotlivými partnery.

Národní rozvojové priority „Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky“, „Rozvoj páteřní infrastruktury“, „Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy“ a „Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví“ zohledňují také regionální dimenzi. Národní rozvojová priorita „Integrovaný rozvoj území“ se zaměřuje na regionální dopady návrhů tematických oblastí této priority. Proto je a bude nezbytná koordinace jednotlivých opatření mezi národní, regionální, mikroregionální a místní úrovní.

V další fázi přípravy budoucího programového období je nezbytné další rozpracování regionální dimenze tematických národních rozvojových priorit a národní rozvojové priority Integrovaný rozvoj území v úzké součinnosti s kraji, městy a příslušnými resorty.

Společným cílem těchto priorit je usměrnit programovací proces pro období po roce 2013 do oblastí, které v ČR vytvoří podmínky pro:

  • vznik kvalitního podnikatelského prostředí, které podpoří konkurenceschopnost České republiky na evropském i globálním trhu, povede k zakládání nových podniků, zvýší inovační schopnost stávajících podniků a posílí atraktivitu ČR pro domácí a zahraniční investory,
  • inkluzivní společnost vytvářející podmínky pro plnohodnotné uplatnění všech skupin obyvatelstva, zvýšení zaměstnanosti dnes vyloučených skupin, a vytvářející atraktivní podmínky pro život.

Specifika Cíle 3 Evropská územní spolupráce budou, s ohledem na mezinárodní charakter těchto programů, řešena v dalších fázích přípravy budoucí kohezní politiky ve vazbě na výsledky vyjednávání ČR se státy zapojenými do těchto programů.

3.1 Národní rozvojová priorita – Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky

Zdůvodnění

Konkurenceschopnost podniků podvazuje nedostatečně rozvinuté prostředí pro podnikání, které by více povzbuzovalo podnikavost. Nedostatkem je tedy nerozvinutá infrastruktura pro podnikání a nedostatečná nabídka a struktura služeb pro podnikání. Aktivity podniků, zejména těch menších, jsou podvazovány velkou administrativní zátěží spojenou s podnikáním.

Česká ekonomika je charakterizovaná nízkou poptávkou soukromého sektoru po inovacích. Inovace ve výrobě a službách málo navazují na výsledky vědeckého výzkumu a vývoje. Česká republika se však může chlubit poměrně vysokými investičními výdaji veřejného sektoru do výzkumu a vývoje a také nemalým počtem kvalitních pracovišť vědy a výzkumu. Právě proto působí nesoulad mezi nabídkou využitelných potenciálních inovací a omezenou poptávkou po nich tak dramaticky. Zásadní problém byl identifikován také ve špatném řízení výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků, a to jak ve smyslu čistě manažerském, tak odborném. Nadějným trendem a splněním nutné podmínky pro tvorbu a aplikace inovací je rychle rostoucí podíl vysokoškolsky vzdělané populace.

Vzhledem k vysoké energetické náročnosti ekonomiky není stále podíl obnovitelných zdrojů v energetice dostatečný, byť jsme v poslední době v České republice zaznamenali významný pokrok. Průmysl a služby jsou málo orientovány na výrobu a podporu nových technologií pro udržitelný rozvoj a snižování spotřeby energie.

Míra nezaměstnanosti České republiky je pod průměrem EU, avšak míra zaměstnanosti je na evropské poměry poměrně nízká. Orientací vzdělávacích struktur středního odborného i učňovského školství není v souladu s potřebami trhu práce a tento stav se průběžně zhoršuje. To v obecném smyslu slova platí i pro strukturu trhu práce, což v mnoha případech limituje rozvoj ekonomických aktivit firem. Nepružnost trhu práce se projevuje i ve velmi obtížných podmínkách pro specifické skupiny práceschopného obyvatelstva (mladí absolventi, staří pracovníci, lidé vracející se po určité době na trh práce, vyloučení a vyloučením ohrožení občané). Nejsou vhodně nastaveny podmínky pro výraznější rozvoj sociálního podnikání. Po vhodném nastavení systému bude možno uspokojovat poptávku po zdravé pracovní síle příchodem zahraničních pracovníků.

Na trhu práce existuje výrazný nesoulad mezi znalostmi, dovednostmi a kompetencemi pracovní síly absolventů a požadavky podniků a veřejné správy na pracovníky s vhodným profilem. Mezinárodní srovnání navíc poukazují na dramatický propad kvality vzdělávacího systému. Nejproblematičtější a nejkritizovanější oblasti vzdělávání jsou následující: nedostatečné jazykové vzdělání, nedostatky ve zvládnutí informačních a komunikačních technologií a výchova k podnikavosti a finanční gramotnost. Alarmující je nízká míra dalšího vzdělávání českých občanů. Dobré nejsou ani materiální podmínky pro vzdělávání na většině typů škol všech úrovní, s dlouhodobým podfinancováním zejména na regionální a místní úrovni. I to podvazuje další rozvojové aktivity ve vzdělávání.

Výhledově se bude muset Česká republika potýkat se stárnutím obyvatelstva. Pracovní trh budou opouštět početné skupiny silných populačních ročníků a vstupovat na něj bude stále méně absolventů různých typů škol. Stárnutí obyvatelstva bude také znamenat zcela nové požadavky pro trh práce, jiné nároky na infrastrukturu, nutnost restrukturalizace služeb, apod.

Cíl

Hlavním cílem národní rozvojové priority „Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky“ je podpora hospodářského růstu České republiky, založená na pilířích znalostní ekonomiky (inovace – vzdělávání – výzkum), rozvoji podnikatelských aktivit a kvalifikované a flexibilní pracovní síle.

Podpora by se měla zaměřit na vytvoření kvalitních podmínek pro rozvoj podnikavosti a podnikání. Jedná se nejen o podmínky materiální, ale také o nastavení uživatelsky přívětivého prostředí pro podnikání a poskytování služeb pro podnikání za konkurenceschopnou cenu. Podnikání musí být lépe sladěno se vzdělávacím systémem, to znamená, že podnikatelé musí jasně artikulovat své požadavky, na něž bude průběžně reagovat vzdělávací systém. V podstatě stejné tvrzení platí i pro veřejnou sféru. Vzhledem ke stále rychleji se měnící situaci bude nutno, aby vzdělávací systém produkoval absolventy nejen dostatečně vzdělané, ale také flexibilní ve smyslu absorbování nových znalostí a kompetencí v procesu dalšího, optimálně celoživotního učení. Obdobně musí být nastaven i vztah mezi podnikateli a řetězcem výzkumu a vývoje zakončeným inovacemi, přičemž musí být zajištěna oboustranná aktivní komunikace mezi těmito doposud spíše oddělenými světy. Jen tak bude možno udržet a posílit vysokou míru toků veřejných zdrojů do výzkumu a vývoje. Zde ještě platí podmínka zavedení moderního způsobu řízení výzkumných a vývojových aktivit inspirovaného procesy v soukromé sféře. S vědomím aktuálního poměru zdrojů tvorby inovací a omezených kapacit a potenciálu přímé podpory linie výzkum – vývoj – inovace bude nutné nastavit obecnější systém podpory inovativnosti a inovací, který povede ke zvýšení inovační poptávky firem. Stranou zájmu nesmí zůstat ani služby napomáhající inovativnímu podnikání, zejména musí být posílena ochrana duševního vlastnictví. Z hlediska formy podpor dojde k postupnému prosazování modernějších forem podpory, kdy se namísto grantů pracuje s tržně konformními finančními nástroji.

Musí také dojít k modernizaci a zflexibilnění trhu práce, kde by mělo hrát mnohem větší úlohu než v současnosti celoživotní učení. Toto vzdělávání bude zaměřeno na problematické oblasti – jazyky, podnikatelské dovednosti, znalosti v oblasti IT. Budou vytvořeny nástroje, které budou iniciovat k účasti v pracovním procesu i osoby, jež jsou z nejrůznějších důvodů mimo trh práce (např. částečné a flexibilnější pracovní úvazky). Možnosti pro participaci na trhu práce budou vytvořeny pro ohrožené skupiny (čerství absolventi, občané nad 50 let, pracovníci vracející se po rodičovské dovolené, osoby s nízkou kvalifikací, vyloučení).

Je nutné také zajistit zlepšování materiálních podmínek pro vzdělávací zařízení od předškolních až po vysoké školy na odpovídající úroveň. Klíčové aktivity v procesu vzdělávání musí být směřovány do zlepšení úrovně výuky, která musí získat jasný směr a systém. Školy všech úrovní musí být schopny sledovat vývojové trendy na trhu práce, spolupracovat s institucemi trhu práce a s podnikateli i veřejnou správou a být dostatečně flexibilní v přípravě budoucích absolventů tak, aby je co nejlépe vybavily vzděláním, dovednostmi a kompetencemi pro jejich další profesní kariéru. Zejména školy, jež jsou v kompetenci regionálních a místních aktérů musí být více provázány s lokálním a regionálním trhem práce. Vysoké školy musí být reformovány na instituce, které poskytnou kvalitní vzdělání uplatnitelné na trhu práce, ale také budou své studenty směřovat k pokračování v akademické kariéře a kariéře ve sféře vědecko-výzkumné. Je nezbytné, aby ve spolupráci širokého spektra partnerů byly vytvořeny optimální podmínky pro fungování systému celoživotního učení, který bude otevřený a vstřícný ke klientům – občanům.

Tematické oblasti priority

Podpora podnikání

Vzhledem k náročnosti a dynamickému vývoji světových trhů to znamená především potřebu zvyšovat a zlepšovat flexibilní nabídku kvalitních a moderních výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou, nejlépe obsahující inovace ve vyšší míře než v současnosti. Návrh tematické oblasti podnikání se proto zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru prostřednictvím podpory širokého typu inovací a souvisejícího vzdělávání. Podnikavost, využívající znalosti k tvorbě inovací, včetně těch, jež jsou výsledkem výzkumu a vývoje, by měla být stimulována zejména na základě podpory rozvoje inovačních kapacit podniků včetně podpory výzkumných a vývojových kapacit podniků, podpory spolupráce podniků s vědeckovýzkumnými institucemi a vysokými školami a podpory jejich výzkumných a vývojových aktivit, transferů znalostí a technologií, podpory rozvoje klastrů, technologického foresightingu a skautingu, zavádění nových produktů na bázi efektivních technologií a technických a netechnických inovací v podnicích, podpory uskutečňování dílčích inovačních změn, které přispějí k odbytu výrobků a služeb v otevřené soutěži evropského i domácího trhu. S tím je spojená i potřeba podpořit schopnost producentů identifikovat koncové trhy, reagovat na ně a distribuovat přímo své produkty a služby.

Nezbytnou součástí vytváření motivačního prostředí, které je zahrnuto v tematické oblasti podpora podnikání, je rozvoj infrastruktury a služeb na podporu podnikání a rozvoje znalostní ekonomiky a internacionalizace podnikání. Kromě činností jako jsou poskytování ICT služeb pro malé a střední podniky, zlepšení dostupnosti kvalitních informací, poskytování poradenských služeb založených na znalostech, mentoring, koučing, budování partnerských sítí apod. se předpokládá také vytváření nástrojů pro zakládání a rozvoj podniků, podpora ochrany průmyslového vlastnictví, ale i rozvoj školicích středisek a podpora vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů.

Do tematické oblasti podpora podnikání patří i snižování energetické a materiálové náročnosti hospodářství, které je rovněž předpokladem zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Opatření by měla být zaměřena na důsledné naplňování efektivního nakládání se zdroji a vést ke snižování množství primárních zdrojů vstupujících do ekonomiky na základě úsporných opatření v oblasti výroby a spotřeby energie, podpory efektivního využívání neobnovitelných i obnovitelných zdrojů, náhrady prvotních zdrojů surovin a podpory vyššího využívání druhotných surovin apod. Úspory energetických a dalších zdrojů mohou vést nejen ke zlevňování výroby, ale v případě, že umožní úspory i při jejich užívání (energie, voda apod.), se stávají i atraktivním zbožím pro uživatele.

Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje

Udržitelnost průmyslové výroby České republiky je úzce spojena se schopností lépe propojovat požadavky výroby a služeb s nabídkou výzkumu a vývoje. V praxi to znamená požadavek na zlepšení spolupráce mezi podnikatelskou a vědeckovýzkumnou sférou, zkvalitnění výzkumných a vzdělávacích kapacit a zvýšení adaptability na požadavky trhu práce. Podporovaná opatření by měla proto směřovat k lepší komercionalizaci výsledků vědy, výzkumu, vývoje a inovací, užší spolupráci firem, vysokých škol, výzkumných institucí s veřejnými institucemi. Důraz bude kladen na efektivní využívání a rozvoj nově vybudovaných center výzkumu a vývoje, včetně využití vědeckovýzkumného potenciálu na území hl. m. Prahy. Stimulováno bude zapojování výzkumných organizací do špičkové mezinárodní spolupráce v oblastech výzkumu, vývoje a inovací.

Důležitou podmínkou pro ospravedlnění veřejných investic v této oblasti je vytvoření funkčního a efektivního systému řízení a koordinace. Podpora se v tomto směru musí zaměřit na zlepšení řízení výzkumu a vývoje a rozvoj lidských zdrojů pro výzkum a vývoj. Zásadně je třeba posílit a zkvalitnit manažerské řízení výzkumných organizací a zkvalitnit výzkumné a vývojové programy výzkumných organizací.

K tomu je nezbytné zajistit kvalitní lidské zdroje v rámci formálního vzdělávání, včetně zapojování expertů ze zahraničí a zvyšovat podíl studentů na produkci výsledků výzkumu a vývoje. Za účelem rychlejšího získávání zahraničních zkušeností ve výzkumné i aplikační sféře zvýšit mobilitu studentů, pedagogických a výzkumných pracovníků. Nezbytnou podmínkou je zajištění infrastrukturního rozvoje výzkumných organizací za účelem zvýšení produktivity a kvality výsledků výzkumu a vývoje a rozvoj informačního zázemí a informační infrastruktury pro výzkum a expertní vzdělávání.

Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky

Ve vazbě na nově pojatou podporu podnikání musí být zajištěn dostatek kvalifikovaných a flexibilních pracovníků. Ty by měl na základě podnikatelské poptávky, ale i specifických požadavků sféry veřejné, poskytovat moderně fungující flexibilní trh práce. Za tím účelem je navrhováno podpořit opatření, vedoucí ke zvýšení adaptability a profesní a geografické mobility pracovní síly, včetně rozvoje bydlení pro mobilitu, a celkové flexibility trhu práce a prohloubení souladu kvalifikační struktury pracovní síly s potřebami trhu práce. K tomu, aby bylo možné vytvářet systémové podmínky pro takovýto rozvoj pracovní síly, je potřebné podpořit rozvoj kapacity pro vyhodnocování potřeb a předvídání dlouhodobých kvalifikačních požadavků trhu práce. To umožní i realizaci účinných aktivních a preventivních opatření. Souběžně je třeba vytvářet konkrétní nástroje a zajistit systémové celoživotní poradenství.

Veřejné služby zaměstnanosti je třeba jednak přizpůsobit potřebám trhu práce, jednak zefektivnit jejich činnost při současné modernizaci a rozvoji infrastruktury služeb zaměstnanosti. Na trh práce by měly mít šanci zařadit se či vrátit se i osoby, které se z různých důvodů na určitý čas dostanou mimo něj. Pomoci by mělo i rozšiřování možností pro uplatňování pružných forem zaměstnávání.

Další tematickou oblast na podporu fungujícího trhu práce představuje podpora zaměstnatelnosti prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikace a podpora vzniku nových pracovních míst. Půjde zejména o zvyšování účinnosti stávajících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a zavádění nových či inovovaných nástrojů řízení.

V návrhu tematických oblastí je dále zařazena systémová podpora celoživotního učení a dalšího vzdělávání jako jeho nedílné součásti, včetně kariérového poradenství. Zvyšování dostupnosti a kvality nabídky dalšího profesního vzdělávání musí probíhat ve shodě s potřebami trhu práce.

Zvyšování kvality vzdělávání

V následujícím období bude důležité přijmout opatření vedoucí k zefektivnění systému vzdělávání a jeho přizpůsobení zájmům české ekonomiky orientované na průmysl a na export. Tematické oblasti, uvedené v návrhu národních rozvojových priorit se zaměřují jak na rozvoj počátečního i dalšího vzdělávání, tak i na rozvoj vysokých škol. Z hlediska rozvoje počátečního a dalšího vzdělávání je za důležité považováno zaměřit se na zvyšování pedagogických kvalit pracovníků, zkvalitňování vzdělávacích programů s důrazem na znalostní ekonomiku a využití ICT, podporu adaptability institucí primárního vzdělávání na požadavky zaměstnavatelů, zvyšování adaptability absolventů všech typů škol a uplatnitelnosti na trhu práce, podpora spolupráce škol a školských zařízení se zaměstnavateli a zlepšení materiálních podmínek škol a školských zařízení.

Z hlediska rozvoje vysokých škol půjde zejména o jejich rozvoj v oblasti lidských zdrojů, infrastruktury a řízení, zvyšování úrovně vzdělávacích programů a jejich flexibility v terciárním vzdělávání, zvyšování adaptability škol na požadavky trhu práce, rozvoj stimulace spolupráce vysokých škol se strategickými partnery z aplikační sféry, podporu spolupráce se zaměstnavateli a zástupci zaměstnavatelů, zvýšení kvality a rozšíření výzkumných a vzdělávacích kapacit vysokých škol provádějících výzkum, vývoj a inovace, rozvoj mezinárodní spolupráce a podporu infrastrukturního a expertního rozvoje vysokých škol.

Regionální dimenze národní rozvojové priority

Tematická oblast priority: Podpora podnikání
Budou zohledňovány potřeby podnikatelů, malých a středních podniků a začínajících podnikatelů zejména ve strukturálně postižených, ale i dalších regionech. Ve vazbě na tuto prioritu bude v rámci národní rozvojové priority Integrovaný rozvoj území podporováno podnikání v regionech, které bude zohledňovat místní potřeby a specifika. Významným aspektem rozvoje podnikání mimo póly rozvoje (průmyslové aglomerace) je podpora rozvoje inovativních rodinných firem (venkovský prostor).

Tematická oblast priority: Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje
Regionální dimenze se týká zejména podpory rozvoje organizací výzkumu a vývoje (infrastrukturní i personální), využití a udržitelnost stávajících center výzkumu a vývoje a inovací v daném území a podpory odvětvových inovačních klastrů. Zvláštní postavení má Praha z hlediska jejích vědeckovýzkumných a vývojových kapacit.

Tematická oblast priority: Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopnosti ekonomiky
Regionální dimenze se týká zajištění kvalitní a zdravé pracovní síly v návaznosti na specifické potřeby trhu práce v regionech.

Tematická oblast priority: Zvyšování kvality vzdělávání
Regionální dimenze je dána zejména dělbou odpovědností mezi státem, kraji a obcemi za jednotlivé typy škol a školských zařízení. Podpora regionální a místní školské infrastruktury bude realizována v rámci národní rozvojové priority Integrovaný rozvoj území.

zpět na začátek kapitoly

3.2 Národní rozvojová priorita – Rozvoj páteřní infrastruktury

Zdůvodnění

Česká republika disponuje síťovou infrastrukturou, která dobře pokrývá většinu území, základní infrastrukturou jsou nejlépe vybaveny urbanizované oblasti. Přestože je Česká republika z hlediska nákladní dopravy převážně tranzitní zemí, páteřní infrastruktura není dostatečně propojena s okolními zeměmi, a to jak v silniční a železniční dopravě. Vzhledem k přetížení hlavního dopravního spojení mezi Prahou a východem republiky citelně schází jeho severní alternativa. Pro lepší podporu podnikání není dosud území dostatečně pokryto logistickými centry. Pokračuje trend využívání dálkové automobilové přepravy nákladů, která není podpořena kvalitní alternativou přepravy po železnici. Základním požadavkům na standardy nezbytné pro podnikání i kvalitní život na mnoha místech, nejčastěji mimo metropolitní regiony, neodpovídá rozsah ani kvalita dopravní obslužnosti.

Nedostatečná provázanost se sítěmi okolních států je markantní v oblasti distribuce elektrické energie. Kvalitní napojení energetických sítí na evropské struktury je významné z hlediska energetické bezpečnosti a zajištění stálosti dodávek při exportu i importu energie.

Základní infrastruktura pro informační a komunikační technologie nemá v České republice dostatečné pokrytí, zejména pokud jde o vysokorychlostní internet, za vyspělými zeměmi zaostává také v parametrech rychlosti a bezpečnosti. Páteřní informační sítě využívané veřejnou správou nejsou dostatečně kvalitní na to, aby mohly být využity pro poskytování služeb veřejnosti a podnikatelům.
Území České republiky je stále častěji vystaveno živelným pohromám, poměrně často jsou registrovány průmyslové havárie různých stupňů významnosti. Není dostatečně zvládnuta prevence těchto jevů ani rychlá reakce, a to zejména kvůli nedostatkům v infrastruktuře.

Cíl

Hlavním cílem národní rozvojové priority „Rozvoj páteřní infrastruktury“ je vytvořit efektivně fungující dopravní, informační, energetickou a environmentální infrastrukturu umožňující jak zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, tak kvalitnější život obyvatel.

Kvalitní infrastruktura představuje základní nutnou podmínku fungující konkurenceschopné ekonomiky. Česká republika proto bude muset doplnit páteřní infrastruktury důležité pro udržitelný růst. Vzhledem k nutnosti dlouhodobé přípravy a investiční náročnosti infrastrukturních staveb bude nezbytné přijmout strategické rozhodnutí o prioritách v dobudování páteřní infrastruktury pro různé druhy dopravy a její propojení na sítě vyššího řádu v sousedních zemích. Bude nezbytné zlepšit dopravní obslužnost regionů a umožnit tak plné využití jejich potenciálu. Z důvodu posílení energetické bezpečnosti státu a vzhledem k jeho změněné struktuře energetických zdrojů musí být jeho rozvodné sítě lépe propojeny se zahraničními. Kvalitní informační a komunikační technologie musí začít být považovány za standard pro život i podnikání. Důležité je také zajištění rozvoje vybrané environmentální infrastruktury zaměřené na vodní hospodářství vč. protipovodňových opatření.

Tematické oblasti priority

Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury

Jedním ze základních předpokladů pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a jejích regionů je vyspělá, propojená a efektivní dopravní síť, kvalitní systém řízení a budování dopravních uzlů. Návaznost těchto dopravních sítí má nejen státní a regionální rozměr, ale svou propojeností získává globální a celoevropský význam. Návrh oblastí podpory konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury se proto zaměřuje zejména na dobudování dopravní infrastruktury celostátního a evropského významu, tzn. na dopravní infrastrukturu v rámci Transevropských sítí TEN-T, konkrétně na silniční, železniční, letištní a vodní dopravu TEN-T. Bez návaznosti na další dopravní sítě – regionální, příhraniční, příp. místní – by však nedocházelo k významným multiplikačním efektům a konkurenční schonásledky.

Podnikání je v ČR stále vnímáno jako komplikované, což nesouvisí pouze s obtížností založení nebo ukončení podnikání, ale obecně s funkcí veřejné správy, kvalitou regulace (např. daňové zákony) a právního prostředí (např. vymahatelnost práva) a celkovou malou transparentností úředních rozhodnutí (včetně zadávání veřejných zakázek). Nejasná a komplikovaná formální pravidla vedou k nekonzistentnímu a nepředvídatelnému výkladu zákona a dávají tak prostor k svévolnému a korupčnímu chování. Proto je zapotřebí věnovat pozornost problematice dalšího formování právního státu, stavu justice, výkonnosti soudnictví, v této souvislosti prohlubující se nedostatečné vymahatelnosti práva v ČR a nízké úrovni právního vědomí občanů.

Za účelem zkvalitnění legislativního a regulačního prostředí je třeba zejména zajistit lepší nastavení systémových nástrojů pro posuzování dopadů regulace, včetně snižování administrativní zátěže a dlouhodobé prevence korupce.

Součástí této tematické oblasti se předpokládá rovněž podpora nástrojů pro vytváření a realizaci krajských a místních strategií v souladu s dokumenty územního plánování.

Dalším vhodným prostředkem pro podporu efektivity veřejné správy je v neposlední řadě zavádění metod kvality veřejné správy.

Podpora optimalizace procesů ve veřejné správě

Řada procesů ve veřejné správě nemá doposud jasně stanoveného gestora, dochází k dublování činností a neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků. Na druhé straně existují agendy a problémové situace, které nejsou řešeny dostatečně. Přetrvávají problémy i v rozdělení kompetencí mezi státní správou a územní samosprávou. Proto je třeba podpořit optimalizaci procesů ve veřejné správě s důrazem na meziresortní spolupráci ve veřejné správě, stabilizaci veřejných rozpočtů a nasazení softwarových nástrojů. V neposlední řadě je nezbytné posilovat otevřenost veřejných institucí při výkonu jim svěřených procesů.

Vytvoření a rozvoj standardů veřejných služeb

Posláním veřejných služeb je uspokojovat existující potřeby jak společenské, tak jednotlivců. Tyto potřeby se vyvíjí velmi dynamicky v závislosti na proměnách ve společenském životě. Je tedy nutné zajistit, aby veřejné služby byly schopné reagovat na proměny potřeb a zároveň splňovaly podmínky určitých standardů. Proto je třeba podpořit vytváření a rozvoj standardů veřejných služeb za účelem snižování administrativní zátěže u konkrétních životních situací a skupin občanů u všech agend veřejné správy. Následně je třeba na základě vytvořených standardů zkvalitnit poskytování veřejných služeb a optimalizovat jejich dostupnost. Vytvořené standardy významně přispějí ke zvýšení efektivnosti vynakládaných finančních prostředků.

Zavádění a rozvoj digitalizace agend veřejné správy

Specifickým prostředkem ke zvyšování efektivity veřejné správy je podpora využívání informačních technologií v procesech veřejné správy a budování elektronického systému veřejné správy (e-Government). Z mezinárodních srovnání vyplývá, že služby e-Governmentu jsou občany využívány v menší míře. Proto je třeba i nadále podporovat zavádění a rozvoj digitalizace agend veřejné správy s důrazem na bezpečný, jednoduchý a srozumitelný přístup k veřejným službám prostřednictvím Internetu, tvorbu návazných registrů na centrální registry veřejné správy a rozvoj a modernizaci komunikační infrastruktury. Nelze opomenout ani propojování a sdílení databází veřejné správy. To vše by mělo posílit kvalitu a rychlost veřejných služeb. Podpora by měla zahrnovat eHealth, eJustice, eCommerce, eBusiness, eSkills, eInclusion, eProcurement, eKultura, eLegislativa, eVzdělání a další, včetně podpůrných nástrojů jako jsou např. úložiště či sítě.

Zvláštní důraz je třeba klást na systém elektronické justice. Jedním ze základních úkolů je zefektivnění a zjednodušení činností v rámci resortu justice. Neméně důležitou je i zlepšení komunikace justice jak s odbornou, tak i laickou veřejností.

Pozornost je třeba věnovat také rozvoji informačních systémů Policie ČR, jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, bezpečnostních systémů v oblasti justice a vězeňství, dopravních systémů, varovných systémů apod.

Zvyšování kvalifikace ve veřejné správě

Nezbytnou podmínkou pro kvalitní a efektivní veřejnou správu jsou jak kvalifikovaní zaměstnanci veřejných institucí, tak odpovídajícím způsobem informovaní klienti. Proto podpora v této oblasti musí být směrována na obě tyto skupiny s důrazem na vstřícnost veřejné správy ke klientům. Jde jak o znalosti procesů ve veřejné správě a přístupů k veřejným službám tak i o elektronické dovednosti, finanční gramotnost, mravní integritu apod. Zvláštní pozornost si zasluhuje vzdělávání soudců a soudních úředníků, příslušníků Policie ČR a dalších složek integrovaného záchranného systému. Podporovat je třeba přípravu vzdělávacích programů pro všechny dotčené cílové skupiny. Vzdělávání však musí být efektivní a ne formální jako tomu je často doposud. Významnou roli by mělo mít získávání zahraničních zkušeností např. formou stáží.

Regionální dimenze národní rozvojové priority

Tematická oblast priority: Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy
Obsah tematických oblastí priority má významnou regionální dimenzi, která zahrnuje i propojení státní správy a samosprávy v jednom celku veřejné správy. Meziinstitucionální přístup v území je podmínkou úspěšného komplexního řešení problémů v území.

zpět na začátek kapitoly

3.4 Národní rozvojová priorita – Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví

Zdůvodnění

V evropském kontextu patří České republice primát v hodnocení nízké míry ohrožení obyvatelstva chudobou. Veřejné rozpočty nejsou v mezinárodním srovnání zatíženy excesivními výdaji na sociální systém. V předchozím období se také podařilo vytvořit funkční struktury a procesy pro zachování sociálního smíru. Chudoba, ač je v tuto chvíli v České republice nominálně nízká, však představuje potenciální hrozbu pro velké skupiny obyvatel. Chudoba může ve svém dopadu zásadním způsobem narušit až ohrozit i stávající systém péče o zdraví, zejména v jeho preventivních složkách.

Změny pro systém byly registrovány s nástupem hospodářské krize a zejména výhledově je vysoce pravděpodobné, že se situace zhorší se zavedením připravovaných reforem, jejichž dopad bude na identifikované skupiny velmi selektivní.

Od relativně homogenizovaného stavu společnosti před 20 lety se postupně rozevírají příjmové nůžky. Tento trend se negativně projevuje ve snižování životní úrovně, ale i životních a pracovních šancí specifických skupin obyvatelstva. Rozevírání příjmových nůžek je na mnoha místech ještě umocněno prostorovou segregací. Výhledově se očekává dopad sociálních problémů na místní samosprávy, avšak není dostatečně propracován systému podpory, zajištěno finanční zabezpečení a jsou k dispozici jen aktuálně dostupné lidské zdroje. Z vyloučených skupin a vyloučených míst již posléze téměř neexistuje úniku a je již možno pozorovat i vícegenerační projevy pasti vyloučení a chudoby.

Přes markantní pokrok, který zaznamenal systém péče o veřejné zdraví a průběžně se lepšící parametry zdravotního stavu obyvatelstva, naše zdravotnictví stále zaostává za vyspělým světem v mnoha zásadních kvalitativních parametrech. Investice do zdravotnictví neznamenají pouze investice do zdravé pracovní síly, ale i do zaměstnanosti (zdravotnictví představuje významného zaměstnavatele), do vzdělání (zejména terciárního a celoživotního) a výzkumu a vývoje. Problematika systému péče o zdraví proto průřezově prochází všemi výše uvedenými pilíři konkurenceschopnosti. Zároveň je nutné, zejména v souvislosti s prodlužujícím se věkem odchodu do starobního důchodu, vytvořit podmínky pro co nejdelší aktivní účast obyvatel na trhu práce. To znamená zajistit a udržet kvalitní a efektivní systém péče o zdraví.

Cíl

Hlavním cílem národní rozvojové priority „Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví“ je jednak zejména sociální prevencí snižovat sociální vyloučení s důrazem na začleňování znevýhodněných resp. ohrožených skupin obyvatelstva do trhu práce a jednak zlepšovat životní styl a zdravotní stav populace.

Konkurenceschopnou evropskou ekonomiku si nelze představit bez efektivních opatření, která napomáhají stabilizovat sociální soudržnost a zaměřují se na řešení problémů, jež jsou důsledkem tržních selhání a dlouhodobých sociálních procesů ve společnosti. Je nutné posílit efektivní sociální politiku s důrazem na podporu zaměstnanosti pro ohrožené skupiny, sociální inkluzi s důrazem na děti a jejich vzdělávání, ochranu před diskriminací, podporu obětí trestné činnosti apod. Významný podíl na sociálním začleňování mají i sítě sociálních služeb a ucelená sociální rehabilitace. Pokračovat bude započatý proces transformace pobytových sociálních služeb. ČR by měla věnovat velkou pozornost problematice začleňování včetně efektivního fungování školství jako nástroje pro získávání klíčových kompetencí pro trh práce a pro plnohodnotný život ve společnosti. Výrazné zlepšení kvality tj. efektivity vzdělání je mnohonásobně levnější než řešení důsledků sociálního vyloučení a neschopnosti dospělých uplatnit se na trhu práce.

Opatření na zlepšení životního stylu a zdravotního stavu obyvatelstva podpoří fungování dlouhodobě ekonomicky aktivní a zdravé pracovní síly. Investice do rozvoje systému péče o zdraví, stejně jako do vzdělávání zdravotnických pracovníků přispějí nejen ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, ale také obecně k podpoře vzdělanosti a zaměstnanosti a tím i obecně k podpoře konkurenceschopnosti ČR.

Tematické oblasti priority

Podpora sociálního začleňování a boje s chudobou

Dobré podmínky pro život mají svůj významný sociální rozměr. Důraz je nutno klást na rozvoj služeb sociální prevence se snižováním sociálního vyloučení.

Základním přístupem k této oblasti je zvyšování uplatnitelnosti osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce a podpora jejich pracovní integrace. Jedním z vhodných nástrojů je podpora sociálního podnikání vedoucí jak k solidárnímu chování, tak k sociálnímu začleňování. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ohroženým skupinám mládeže, lidem v předdůchodovém věku a zdravotně postiženým občanům. Významnou aktivitou je podpora inkluzívního vzdělávání, dalšího vzdělávání a rovných příležitostí. Tento přístup doplňuje úsilí o zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky.

Zároveň je třeba podporovat rozvoj sociální práce s cílem prevence a snižování chudoby a jejich negativních doprovodných jevů. Pozornost bude věnována zvýšení dostupnosti, kvality a rozvoji služeb pro rodinu a děti. Důraz bude kladen i na zvyšování dostupnosti, kvality a rozvoj komunitních aktivit a dalších navazujících aktivit za účelem prevence sociálního vyloučení nebo realizace sociálního začleňování osob s posílenou rolí obcí s rozšířenou působností. Postupně se musí zvyšovat soulad a provázanost politiky zaměstnanosti, sociální a rodinné politiky.

V neposlední řadě jde o zvýšení účinnosti systému sociální ochrany prostřednictvím veřejné správy, včetně systému péče o ohrožené děti a o podporu aktivního stárnutí a sdílené a neformální péče.

Podpora systému péče o zdraví

Součástí péče o dobré podmínky života je zajištění kvalitního a efektivního systému péče o zdraví, snižování zdravotních a bezpečnostních rizik (včetně zkvalitnění systému veřejného zdraví a zajištění zdravotní péče při mimořádných událostech) a jejich prevence.

Je třeba zajistit pružné přizpůsobování systému péče o zdraví ekonomickému, sociálnímu a demografickému vývoji. Demografické změny včetně stárnutí obyvatelstva mění strukturu nemocí a vyvíjejí tlak na udržitelnost zdravotnických systémů. Podpora zdravého stárnutí znamená jak podporu zdraví a zdravého životního stylu v průběhu celého života, tak i řešení nerovností v oblasti zdraví souvisejících se sociálními, ekonomickými a environmentálními faktory.

Životní styl je v současnosti ve vyspělých zemích vnímán jako nejvýraznější ovlivnitelná determinanta zdravotního stavu jedince či populace. Ve vyspělých státech s dobrou úrovní zdravotní péče se na ovlivnění zdraví nejvýrazněji podílí životní styl. Pro zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva je tedy nezbytné podporovat zdravý a udržitelný životní styl a k tomu přijímat preventivní opatření. Aktivity ovlivňující determinanty zdraví, které jsou spojeny se životním stylem a které jsou považovány za nejvýznamnější pro rozvoj chronických neinfekčních onemocnění, by měly být obecně zaměřeny zejména na omezování kouření a užívání tabákových výrobků, podporu pravidelných stravovacích návyků a správné výživy spojených zároveň s podporou adekvátní pohybové aktivity a omezování škodlivého užívání alkoholu, a to zejména dětmi a mladistvými.

Regionální dimenze národní rozvojové priority

Tematická oblast priority: Podpora sociálního začleňování a boje s chudobou
Podpora se zaměří na území, která jsou významně ohrožena nezaměstnaností, nedostatkem sociálních služeb, vysokou koncentrací skupin ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a na území, kde je třeba dále rozvíjet infrastrukturu sociálních služeb za účelem zvyšování konkurenceschopnosti a sociálního statutu jejího obyvatelstva (řešeno v rámci národní rozvojové priority Integrovaný rozvoj území).

Tematická oblast priority: Podpora systému péče o zdraví
Součinnost regionů a měst je velmi významná, a to jak v oblasti zajištění kvalitního a efektivního systému péče o zdraví, tak v oblasti omezení zdravotních rizik životního prostředí a životního stylu. V rámci národní rozvojové priority Integrovaný rozvoj území se počítá s podporou vybrané regionální a místní zdravotní infrastruktury, zejména páteřních poskytovatelů zdravotní péče.

zpět na začátek kapitoly

3.5 Národní rozvojová priorita – Integrovaný rozvoj území

Zdůvodnění

Existuje řada témat, která není možné nebo vhodné řešit izolovaně v rámci sektorového přístupu, ale naopak provázaně uvnitř území s ohledem na jeho vzájemné funkční vazby. Zaměření priority je založeno na předpokladu, že ve vztahu k působnosti územních samospráv je vhodné nastavit nástroje k užití zdrojů ve vztahu k působnosti územní soudržnosti a doplňovat tímto způsobem podpůrné nástroje ostatních národních priorit, u nichž je účinnější sektorový přístup.

Socioekonomický vývoj území České republiky není homogenní. Z celé řady příčin existují objektivní rozdíly mezi regiony, což je zřejmé z jejich identifikovaných silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Česká republika jako celek se sice ekonomicky přibližuje průměru evropských států, ale k tomu dochází především díky významnému postavení hl. m. Prahy a částečně i v důsledku zvyšování úrovně několika dalších regionů. Z analýz je ovšem také patrné, že úroveň některých regionů (zejména hospodářsky slabých) se v porovnání s průměrem zemí EU v posledních letech zhoršila. Regionální disparity jsou poměrně významné zejména v míře nezaměstnanosti a dynamice ekonomického rozvoje (a ve faktorech s ní souvisejících, jako je např. kvalita infrastruktury, služeb a podnikatelských činností, úroveň lidského kapitálu, inovací a výzkumu atd.). Jejich projevy narůstají směrem k nižším územně správním úrovním v podobě např. problémů venkovského prostoru, úbytku a stárnutí obyvatel, nerovnoměrně se rozvíjejících sídel, sociální exkluze nebo vedlejších negativních důsledků rozvoje velkých sídel. Prakticky ve všech krajích je možné zároveň identifikovat rozvojová centra (zejména rozvojové oblasti, aglomerace, statutární města), která představují póly jejich růstu a rozvoje. S oběma účinky, tj. divergenčním ve vztahu k růstu ekonomiky jednotlivých regionů v relaci k průměru zemí EU, a disparitním ve vztahu k prohlubujícím se rozdílům uvnitř regionů, je nutné počítat a reflektovat je v rozvojových záměrech.

Výhodou většiny území České republiky je dobrý stav životního prostředí, území s mimořádnou hodnotou jsou odpovídajícím způsobem chráněna. Existují však území, kde se vlivem průmyslové činnosti a dopravy dlouhodobě kumuluje zatížení mnoha složek životního prostředí, je snížena kvalita ovzduší, je zde nadstandardní hladina hluku, je ohrožena kvalita vod a kumuluje se velké množství odpadu. Jedná se o vysoce urbanizované území Prahy, ostravské aglomerace a podkrušnohorské pánve, a proto se tento problém dotýká nezanedbatelné části populace. Problémem venkovských území je nedobudovaná infrastruktura vodního hospodářství.

Problematiku regionálního rozvoje (dynamiku i vyvážený rozvoj) není možné s ohledem na výše uvedené vzájemné funkční a územní vazby (vyžadující integrovaný přístup) rozvojových faktorů řešit izolovaně, výhradně v rámci sektorových priorit. Je třeba také respektovat princip subsidiarity a brát v úvahu úlohu (tzn. reálné působnosti a motivace) regionálních aktérů. Významné je i zajištění koordinace regionálního rozvoje s územním plánováním. Územní dimenze regionálního rozvoje je spojena také s jeho udržitelností ve vztahu k životnímu prostředí, k hospodářskému rozvoji a k soudržnosti společenství obyvatel v území, což vyžaduje specifickou pozornost a přístup.

Cíl

Cílem národní rozvojové priority „Integrovaný rozvoj území“ je zajistit vyvážený rozvoj území České republiky, přispět ke snižování regionálních rozdílů a umožnit využití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti a územního rozvoje regionů se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí.

Tematické oblasti priority

Posílení regionální konkurenceschopnosti

Diverzita území a jeho rozvojového potenciálu je přirozeným jevem a její vhodné využití může přinést žádoucí synergické efekty, tj. posilování celkové konkurenceschopnosti české ekonomiky a využití vnitřního potenciálu regionů. Z toho také vychází prioritní orientace na zvyšování regionální konkurenceschopnosti využívající silných stránek větších územních celků (např. komparativní výhody aglomerací) nebo správních území s dostatečným endogenním potenciálem, která vytvářejí ve své působnosti vhodnější zázemí pro hospodářský rozvoj. Regionální konkurenceschopnost bude podpořena a akcelerována aplikací integrovaného přístupu při rozvoji regionu spočívajícího především ve vytvoření, posílení a koordinaci funkčních vazeb mezi rozvojovým potenciálem území (jeho endogenními zdroji a komparativními výhodami) a podpůrnými nástroji uplatňovanými v rámci stanovených národních rozvojových priorit.

Konkrétně to lze ilustrovat na příkladu regionální a místní infrastruktury. Podpora její výstavby a modernizace v rámci celorepublikového přístupu sama o sobě významně neurychlí regionální rozvoj, pokud současně nebude v území k dispozici nabídka adekvátní kvantity a především kvality lidských zdrojů využívajících moderní informační technologie a generujících inovační potenciál. Investice do lidského kapitálu z tohoto pohledu představují hlavní determinantu úrovně inovací a odvozeně celkové kvality rozvoje území. Regionální konkurenceschopnost bude v rámci této prioritní oblasti rovněž dále podpořena prostřednictvím vytváření lepšího podnikatelského prostředí, příznivého pro posilování a tvorbu nových aktivit zahrnujících např. i oblast cestovního ruchu. S tím souvisí i zaměření na efektivní využívání a propagaci místního kulturního potenciálu a historického dědictví. Posilování regionální konkurenceschopnosti se bude kromě výše uvedených činností zaměřovat dále také na podporu zaměstnanosti, sociální integrace, veřejného zdravotnictví, integrovaného záchranného systému, vězeňství a podobné prospěšné aktivity.

Podpora územní soudržnosti

Začlenění dimenze územní soudržnosti do této priority je reakcí na výskyt územních disparit v jejich specifické konkrétní podobě. Disparity jsou vyvolávány řadou vzájemně provázaných a podmíněných, často územně vázaných faktorů. Zaměření podpůrných nástrojů bude na uvedenou skutečnost reagovat a disparity řešit integrovaným způsobem s využitím synergického efektu akcentujícího odstranění nebo redukci jejich hlavních identifikovaných příčin. Mezi významné oblasti, v nichž se disparity projevují a na něž se proto podpora zaměří, patří například vznikající vnější a vnitřní periferie, funkční vazby mezi městy a jejich zázemím, resp. vzájemné propojení mezi urbanizovanými a venkovskými oblastmi. Řešení disparit prostřednictvím nástrojů podpory územní soudržnosti bude využíváno také v sídlech postižených hospodářským útlumem nebo rychlou změnou struktury podnikatelských činností, v sídlech s projevy sociální exkluze, v sociálně vyloučených lokalitách nebo s obyvateli se ztíženým pracovním uplatněním. K tomu bude sloužit například podpora spolupráce samospráv při řešení sociálních problémů na místní či regionální úrovni a podpora aktivního přístupu obcí k problematice sociálního začleňování vyloučených a ohrožených skupin obyvatelstva, včetně sociálního podnikání. Podpora v této tematické oblasti pomůže v praxi současně řešit sociální bydlení a funkční zkvalitnění veřejných prostranství. Bude také podporováno snižování energetické náročnosti domů pro bydlení a veřejných budov. Podpora zvyšování energetické účinnosti ve veřejném sektoru se dotkne také většiny dalších aktivit veřejných institucí. Stranou zájmu nezůstane ani podpora přípravných fází územně plánovací činnosti krajů a obcí.

Zlepšování kvality životního prostředí

Problematika životního prostředí na místní úrovni bude obecně respektována při uplatňování podpůrných nástrojů v oblasti posilování regionální konkurenceschopnosti i územní soudržnosti. Specifičnost této problematiky však vyžaduje samostatnou pozornost a nástroje obsahově zaměřené na takové formy ochrany a tvorby přírody a krajiny, které jsou řešitelné především nebo výhradně v kompetenci regionálních aktérů. Pozornost bude věnována i podpoře preventivních opatření na ochranu území proti přírodním a antropogenním rizikům v ohrožených územích. Součástí této oblasti budou opatření k ochraně přírodních zdrojů (včetně ovzduší a vod), přírody a krajiny, k revitalizaci území a k odstraňování starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst. Nezbytnou doprovodnou aktivitou v této oblasti je také environmentální vzdělávání a osvěta.

zpět na začátek kapitoly

Přehledná struktura priorit a jejich tematických oblastí je uvedena v příloze č. 3 tohoto materiálu.

Doporučujeme