Naše start-upy vytvořily kolem tří stovek pracovních míst, pochvaluje si Jiří Hudeček

7. 8. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Naše start-upy vytvořily kolem tří stovek pracovních míst, pochvaluje si Jiří Hudeček Brněnské Jihomoravské inovační centrum (JIC) je bezkonkurenčně nejúspěšnějším projektem na podporu rozvoje start-upů v Česku. Firmy, které odtud vzešly, získávají zahraniční investice a prosazují se svými výrobky a službami po celém světě. Podle generálního ředitele Jiřího Hudečka JIC od loňského roku pomáhá v rozvoji také existujícím malým a středním firmám z Jižní Moravy.

Jak se od roku 2003, kdy JIC vzniklo, mění jeho zaměření?
Postupně se rozvíjel od služeb hlavně pro začínající podnikatele a zájemce o podnikání až po současnost, kdy pracujeme stejně intenzivně i se zavedenými malými a středními podniky nebo velkými korporacemi v regionu.

Kolik firem jste za dobu vašeho podnikání pomohli nastartovat?  
Přes JIC prošlo více než 200 firem, které u nás získaly podporu v rozjezdu a rozvoji byznysu. Nemám souhrnnou statistiku, ale za minulý rok jsme například v založení nebo rozjezdu podpořili 36 začínajících firem a podnikatelů, se kterými jsme intenzivněji pracovali.

Jiří Hudeček, JICKolik z těchto firem založili studenti, kteří k vám přišli?
Nesledujeme počet studentů mezi našimi klienty souhrnně, můžu vám tedy dát spíš příklady konkrétních zajímavých firem, které založili studenti. Např. záchranný systém GINA, který nyní používá i OSN, Skypicker, úspěšná platforma pro levné letenky, ServisNaKlik, který umožní opravu počítače na dálku, Giriton, který vyvíjí systém na organizaci výroby, lidí a materiálu v malých firmách za použití tabletů a čárových kódů, Jobote, nástroj na vyhledávání nových lidí pro firmu prostřednictvím sociálních sítí zaměstnanců, a mnohé další.

Zvyšuje se zájem o vaše služby?
Ano, každý rok pozorujeme nárůst v podstatě u všech služeb. Do akcelerátoru StarCube vybíráme nyní cca 1 projekt z 10, návštěvnost přednášek o podnikání StartupClub se za poslední dva roky ztrojnásobila, roste i počet těch, kteří chtějí konzultovat své nápady a projekty.

Registrujete nárůst dalších inovačních center, spolupracujete s nimi?
Řadě dalších center poskytujeme konzultace nebo jsme s nimi v kontaktu, některá si od nás nakupují nebo licencují know-how, třeba v projektu inovační vouchery, který jsme začali dělat v Česku jako první.

Spolupracujete s podobnými organizacemi v zahraničí?
Jsme součástí několika mezinárodních sítí pro byznys centra a organizace podporujících podnikání, třeba EBN nebo EEN. A naši experti zpracovávají pro ministerstva řadu důležitých analýz nebo koordinují projekty na podporu podnikání v dalších regionech, přednáší v zahraničí na prestižních konferencích a figurují jako odborníci třeba pro Světovou banku, Evropskou komisi apod.

Jde jen o byznys centra nebo i o konkrétní firmy?
Díky networkingové plarformě 120 vteřin propojujeme začínající projekty se středními firmami a velkými korporacemi. A pro korporace děláme právě inovační „session“ na míru. Vyhledáme jim podle zadání start-upy a firmy, které se jim potom představí a v otevřené diskuzi hledají, jak by mohly spolupracovat a třeba zlepšit produkty a technologie dané korporace. Dělali jsme tyto open Innovation session třeba pro Coca Colu, IBM, EON…

JICJak spolupracujete s vysokými školami?
Brněnské vysoké školy patří mezi naše zřizovatele – konkrétně Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita a Veterinární a farmaceutická. Máme mezi našimi firmami řadu spin-offů (firem „odštěpených“ z univerzit) – třeba Invea-Tech (MU, VUT, CESNET), Enantis (MU). Pro MU a VUT vedeme již poněkolikáté předmět o inovacích a podnikání, děláme i jednorázové přednášky o podnikání nebo konzultace podnikatelských záměrů.

Jak spolupráce probíhá?
Aktivně spolupracujeme i s kariérními centry univerzit, která k nám směřují studenty uvažující o podnikání. A taky využívají naše úspěšné podnikatele, kteří jsou jejich absolventy, pro různé konference, prezentace a motivaci studentů k podnikání. Obrací se na nás i studenti a další lidé z univerzit mimo Brno, nedávno chtěl takto konzultovat projekt třeba student z Opavy.

Jaká je celková úspěšnost firem, které u vás začaly? Sledujete je nadále?
Snažíme se maximálně udržovat kontakt i s těmi, kteří už u nás přímo nesídlí nebo nejsou součástí nějakého programu. Firmy se také často „vrací“, třeba Watersavers. Mají unikátní perlátory na vodovodní baterie, které šetří vodu. Ti u nás začínali před asi sedmi lety a nyní se už jako úspěšná firma přihlásili do programu Platinn.

O co přesně jde?
To je program, který jsme převzali ze Švýcarska a který pomáhá už zavedeným firmám identifikovat a s pomocí experta zrušit bariéry, které jim brání v dalším rozvoji. Díky tomu, že si firmy pečlivě vybíráme a navíc při jejich posuzování sbíráme postupně čím dál více unikátních zkušeností, máme velmi malou „úmrtnost“. Neúspěšné firmy můžeme spočítat na prstech ruky.

Jak se vám daří naplňovat vize, které máte nastaveny do roku 2020?
Tyhle metriky jsme si nastavili od roku 2014, takže je to čerstvé. Počátkem srpna budeme mít data od firem z daňových přiznání, tedy první výsledky. Zatím ale víme, že díky JIC vzniklo přes 700 vysoce kvalifikovaných pracovních míst v technologických firmách, které tudy prošly. Ve firmách, které u nás sídlí, je okolo 300 pracovních míst.

Jiří Hudeček, JICZaměřujete se pouze na určitou oblast podnikání, nebo k vám může přijít kdokoliv s jakýmkoliv nápadem?
Zaměřujeme se na podporu technologických firem, ale řada našich seminářů je otevřena komukoliv, nemusí to být tedy jen technologické projekty. Tam, kde to jde, se snažíme maximálně zpřístupnit naše zkušenosti všem, kteří chtějí začít podnikat.

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
To, že jsme byli u rozjezdu firem jako YSoft nebo Webnode, což jsou nyní globální úspěšné firmy, které sami investují do začínajících start-upů. Jsme taky hrdí na to, že se stáváme synonymem pro to ideální místo, kde rozjet hi-tech byznys. Příklad může být firma s nákladními drony Robodrone, kterou založili před rokem bývalý technický ředitel Microsoftu a současný obchodní ředitel CISCO. Přestože jsou oba pánové z Prahy, rozhodli se založit firmu v Brně na JIC, protože ho považují za nejlepší místo pro rozjezd takové technologické firmy. Podobné příklady jsou pro nás velký úspěch.

Když jsem před časem mluvil s ředitelkou jednoho pražského start-upového centra, byla poněkud nešťastná, že firmy tohoto druhu chrlí především „aplikace pro aplikace na aplikace“ a velká část jejich produkce nemá vlastně žádný větší smysl. Máte ze začínajících firem podobný pocit?
My máme to štěstí, že si budujeme pozici centra, města a regionu, kde se v rámci Česka daří rozvíjet hi-tech podnikání. Rok od roku jsou projekty a firmy, které k nám přicházejí, kvalitnější. Není ale žádnou chybou, když si kdokoliv zkouší podnikat třeba i s úplně jednoduchou aplikací, která je kopií něčeho ze zahraničí. V Česku chybí podnikavost, takže si vážíme každého, kdo najde odvahu a do podnikání se pustí.

JIC obdrželo i řadu ocenění...
Ano, třeba cenu za 3. nejlépe mezinárodně zapojený inkubátor v mezinárodní soutěži The Technopolicy Network, tu jsme obdrželi v roce 2012, předstihli nás jen Australané a Nový Zéland. Za úspěchy považujeme i to, že se nám daří Brno a jižní Moravu dostávat na evropskou i světovou mapu jako místo, kde se daří vědě, výzkumu a inovacím a technologickým firmám. Svědčí o tom například článek o Brně ve Financial Times z minulého roku nebo to, že třeba Virgin.com vybral Brno mezi několik top zajímavých měst pro byznys v roce 2015 a zmiňuje náš akcelerátor StarCube.

Velkým tématem současnosti je energetika. Neplánujete nějakou speciální sekci pro oblast zvyšování účinnosti solárních panelů, zdokonalování baterií a podobně?
Tato témata vlastně spadají trochu i do specializace našeho akcelerátoru Starcube. Řada těchto chytrých řešení se dnes obecně sdružuje pod téma „internet věcí“, anglicky „Internet of Things“ (IoT). V našem pojetí to mohou být spíše projekty, které například lépe optimalizují spotřebu energie, uvidíme ale konkrétně, kdo se nám do konce července do akcelerátoru přihlásí a koho vybereme. Tématu energetiky jsme se také věnovali na networkingové akci 120 vteřin, ať už to bylo téma Smart Cities nebo vyloženě energetika. A určitě v tom plánujeme pokračovat i do budoucna. Projekty, které cílí na vyšší účinnost a snížení spotřeby energie, najdete i mezi těmi, které jsme podpořili z JIC Voucherů, což jsou stotisícové poukázky na výzkum pro konkrétní firmu, financuje je město Brno. A velké množství firem právě u svých výrobků nebo služeb chce ve spolupráci s vědci snížit spotřebu energie nebo ji lépe využít.

Podařilo se vám vytvořit také poměrně unikátní projekt, který zapojuje do podpory start-upů kraj a město Brno.
Rozjeli jsme taky v Česku jako první projekt inovačních voucherů, který dnes převzaly už v podstatě všechny kraje v ČR a víme díky evaluaci, že každá koruna, kterou do něj dá město Brno, se vrátí pětkrát (psal o tom třeba deník E5). Není moc projektů, do kterých by města nebo kraje dávaly peníze a nebyla to jen dotace, ale fungovalo to jako investice, takže se ty prostředky ještě zhodnotí. No a taky jsme jako první v Česku spustili start-upový akcelerátor JIC StarCube, to je náš neexkluzivnější program, do kterého přijímáme i zahraniční účastníky a projekty. Do start-upů, které prošly akcelerátorem, bylo dosud nainvestováno přes 115 milionů korun. V nedávném reportu Fundacity o akcelerátorech v Evropě jsme se dostali do TOP20.

V čem je podle vás kouzlo úspěchu JIC? Proč má o tolik lepší výsledky než ostatní start-upová centra v České republice?
JIC je unikátní především tím, že nabízí služby lidem od fáze prvotního nápadu, přes rozjezd firmy až po nastartování rozvoje v zavedených malých a středních firmách. Nikdo jiný v Česku a jen velmi málo organizací v Evropě umí pracovat s podnikateli v takové šíři. Jinde můžete absolvovat časově omezený program a po několika měsících už vám nejsou schopni nic dalšího nabídnout. S námi naopak máte jistotu, že můžeme společně rozvíjet vaše podnikání od úplného počátku až do fáze, kdy budete mít desítky zaměstnanců. Díky tomu máme taky unikátní síť kontaktů a na našich akcích se potká člověk, který má  nápad, s investorem. Nebo zakladatel start-upu s vysoce postaveným člověkem z korporace, která může jeho technologii využít. V tom je největší síla JIC.

Na čem všem v současnosti participujete?
Máme programy pro podnikání v každé fázi – od úplného počátku, kdy můžete svůj nápad jen prezentovat několika expertům a podnikatelům a získat na něj zpětnou vazbu, přes možnost získat místa v coworkingu, workshopy a konzultace buď jako projekt, který se chce stát firmou a mít první zákazníky  nebo už jako firma, která má první zákazníky, ale chce globálně expandovat, to je JIC Master. Minulý rok jsme do Česka přivedli již zmíněný program Platinn, který úspěšně funguje ve Švýcarsku – analyzujeme malé a střední firmy na jižní Moravě, zjistíme, co je brzdí v dalším rozvoji, podle toho jim dáme z naší databáze kouče, který má 40 hodin na to, aby firmu v té dané oblasti posunul dále.

Rozjeli jste v letošním roce i další novinky?
Letos jsme představili pozici známou ze zahraničních investičních fondů – Entrepreneur in Residence, kombinace zkušeného podnikatele a konzultanta v jedné osobě, se kterým na JIC začínající podnikatelé pracují. Centra zaměřující se na některé z oblastí jako JIC najdete i v jiných regionech, ale zatím mají za sebou většinou kratší historii a tím pádem je obtížné hodnotit výsledky. U nás bylo klíčové to, že se brněnští i krajští politici a představitelé univerzit shodli na tom, že chtějí soustavně podporovat vědu, výzkum a inovace a rozvoj technologických firem, že postaví prosperitu jižní Moravu právě na tom. Díky této shodě mohl vzniknout JIC a díky tomu má i stabilní podporu po celou tu dobu.

Je politická podpora pro podobný projekt klíčová?
Díky přesunu několika montoven směrem dál na východ totiž po roce 2000 politikům došlo, že nemůžou dlouhodobě stavět budoucnost jižní Moravy na nekvalifikované práci, protože to znamená mít pak najednou stovky nebo tisíce lidí bez práce. Dnes chodí do Brna a na jižní Moravu zahraniční investoři za kvalifikovanými lidmi a rozšiřují zde dlouhodobě svůj výzkum a vývoj. Třeba Honeywell tu má největší výzkumné centrum v Evropě, Konica Minolta jedno z pěti inovačních center na světě.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek