Nastává nová éra pro český letecký průmysl?

27. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Přes malá okna je vidět zasněžené otrokovické letiště. Za pár hodin ale musí traktor s radlicí haldy sněhu odklidit. Uvnitř výrobní haly čekají dva zbrusu nové letouny Zlin Z242. Technici jim už jen lepí znaky na křídla.

Graf letecké výroby v ČeskuJeště než letouny rozloží do kontejneru, musí je tovární piloti Zlin Aircraftu otestovat. Pokud zkušební let z otrokovického letiště dopadne dobře, během několika týdnů je dostane bolivijská armáda.

„Zájem je především o stroj Zlin Z242, což je dvoumístný akrobatický letoun používaný pro výcvik v armádách celého světa. Aktuálně jich dodáváme devět do Bolívie, čtyři jsou už hotové. Pro maďarskou armádu zase montujeme dva letouny Z242 a dva Z143,“ vypočítává Miloslav Tutter, majitel Zlin Aircraftu.

Do otrokovické fabriky, jejíž třiaosmdesátiletá historie je propojená s firmou Baťa, přišel v roce 2009. Společnost Moravan Aviation tehdy skončila v insolvenci, Tutterův Zlin Aircraft tradici obnovil. „Výrobu jsme zahájili v roce 2010, fabrika byla nefunkční a zdemolovaná. S obchody jsme museli začínat od nuly,“ vrací se Tutter do minulosti. Výrobu pomohla nakopnout zakázka pro mexické námořnictvo, v letech 2013 a 2014 odebralo celkem 22 letounů.

A nejde jen o americký kontinent. Letouny Zlin se vracejí i do Evropy. Tutter vypichuje Slovinsko, Chorvatsko, Polsko, Maďarsko či Bulharsko. „Dvě letadla máme v Kazachstánu, v září tam dodáme další dvě Z 242. V Řecku budeme usilovat o vítězství v tendru na větší počet letadel. O práci zkrátka není nouze,“ těší Tuttera. Se 170 zaměstnanci dokáže vyrobit maximálně dva až tři kompletní letouny měsíčně. Letos by jich tu chtěli zkonstruovat dvacet.

Zdroj obrázku: Český statistický úřad, EURO.cz
* Kvalifikovaný odhad

V prvé řadě vlastní letouny

Současné dění v otrokovickém Zlin Aircraftu, proslaveném kromě cvičných a akrobatických strojů i legendárním žlutým čmelákem, dobře odráží situaci celého domácího leteckého průmyslu. V 90. letech minulého století jeho jméno upadalo, protože české výrobky ztratily konkurenceschopnost a firmy zaspaly ve vývoji. V poslední době však nastal opačný trend. Obor je na vzestupu a o letadla je zase zájem.

Poznáte to i v největší české letecké továrně Aero Vodochody. Zatímco její minulé vedení se soustředilo především na výrobu součástek pro zahraniční stroje, s příchodem italského šéfa Giuseppa Giorda se na první místo opět dostala výroba vlastních letounů. Jde o novou generaci cvičných L-39NG a podzvukových bitevníků L-159 Alca.

„Celosvětově roste poptávka po lehkých bojových letounech. Zároveň roste naše viditelnost na trhu díky našim mezinárodním zákazníkům, kteří využívají letouny k bojovým i výcvikovým aktivitám,“ přibližuje Tereza Vrublová, mluvčí Aera Vodochody.

Na mysli má nasazení strojů L-159 proti pozicím takzvaného Islámského státu v Iráku a odprodej několika dalších do výcvikové firmy Draken International ve Spojených státech. Bagdád dostal dohromady dvanáct letounů. I díky pomoci státu a ministerstva obrany tak Aero Vodochody konečně získalo referenční zakázky.

O proudových strojích z Odoleny Vody se ve světě opět začalo mluvit a ve hře jsou nyní údajně dva vážní zájemci. „Zaměřujeme se na Jižní Ameriku, severní Afriku, Blízký východ a také Společenství nezávislých států,“řekl v rozhovoru pro týdeník Euro Giuseppe Giordo. Konkrétnější být nechce.

Vyrábět dva proudové letouny zároveň prý není zádrhel. A to ani s ohledem na přání zákazníků - i když L-39NG může plnit bojové úkoly, jde především o výcvikový stroj. A naopak L-159 je stavěný pro bitevní mise. Takže se oba ve službě doplňují. „Aero se intenzivně připravuje na rozjezd výroby letounů L-39NG, jednáme s naším dodavatelským řetězcem, aby byl připravený na případnou sériovou výrobu. Zároveň ale jednáme i s dodavateli klíčových komponentů pro L-159, kteří již také počítají s možností obnovení výroby,“ pokračuje Vrublová.

Kunovický otazník

Z optimistického vývoje českého leteckého průmyslu vyčnívá snad jen kunovická společnost Aircraft Industries. V minulosti se se svými dopravními stroji L 410 zaměřila především na ruský trh, což se kvůli propadu rublu ukázalo jako velmi špatné rozhodnutí.

Současný obrázek Aircraftu Industries vypadá následovně: nespokojení zaměstnanci, přežité insolvenční řízení a razantní pokles dodávek - předloni čtyři letouny, v roce 2016 pět. Letos by se už situace měla změnit, hovoří se o plánech na prodej zhruba tuctu strojů.

„Jedna z možných budoucích linek je, že stará L 410 se budou montovat v Rusku ze součástí vyrobených u nás - všechny západní firmy to dělají stejně, protože se tak ušetří vysoké dovozní clo - a v Kunovicích se uvolní kapacita pro nový L 410 NG, který je přijatelnější pro vyspělé trhy,“ přemítá Josef Kašpar, prezident Asociace leteckých výrobců ČR.

Aircraft Industries by mohl těžit z obchodních úspěchů Aera Vodochody. Už několik měsíců se totiž šeptá o tom, že by středočeská společnost jednou mohla do Kunovic převést část výroby. V tuto chvíli se nemůžeme k budoucnosti Aircraftu Industries vyjadřovat,“odmítá Tereza Vrublová takové spekulace komentovat. „Když přineseme do České republiky novou práci, Kunovice jako jeden z největších hráčů na českém leteckém trhu z toho budou také profitovat,“ dodává jedním dechem.

Jihlavské větrání na gripenu

Kromě výrobců kompletních letadel sídlí v Čechách a na Moravě desítky menších továren, kde vznikají součástky pro světový letecký průmysl. „Mluvíme o hydraulických systémech, elektronice, leteckých přístrojích,“ vypočítává Josef Kašpar.

Podle statistických dat celý letecký průmysl rok od roku roste. Zatímco v roce 2014 se v Česku vyrobily díly pro civilní letouny za 5,8 miliardy korun, předloni to bylo už o 200 milionů víc. Mnohem větší skok se ve stejném období odehrál u produkce součástek do motorů. České firmy jich v roce 2015 udělaly za 4,36 miliardy, což znamená meziroční nárůst o 730 milionů korun. A podle odhadů obor poroste podobnou rychlostí i dál. Že se firmám loni dařilo, potvrzuje i Josef Kašpar. Mezi podnikateli v této oblasti prý panuje dobrá nálada.

Mnohaletou tradici ve výrobě komponentů má společnost Jihlavan. Zaměřuje se především na hydrauliku. U civilních letounů jde hlavně o podvozky a brzdné systémy, pro supersonik Jas-39 Gripen kromě jiného sestavuje i přístroje pro odvětrávání kanonu.

Dlouhou historii má i pražská Mikrotechna. Vojenští piloti František Klepš a Zdeněk Vinopal ji v roce 1925 založili, aby se do přístrojových desek českých letadel mohly montovat tuzemské přístroje a jejich „budíky“ zjednodušily noční létání. Modřanská Mikrotechna vyrábí rychloměry a výškoměry dodnes. Třeba signalizátor nebezpečného tlaku mají v kabině L-39, L-59 i L-159.

Po všech privatizačních nezdarech

Experti předpovídají, že český letecký průmysl se v nejbližších letech nemusí bát nedostatku zákazníků, většímu rozjezdu však nyní brání - jako v jiných oblastech - chybějící zaměstnanci. Výroba letounů dnes doplácí na to, že v minulosti zanikla řada odborných škol a na trhu chybějí potřební odborníci.

„Mladých je hodně, ale jejich dovednosti pokulhávají, dle mého názoru se na tom podepsal systém našeho školství,“ zlobí se Miloslav Tutter ze Zlin Aircraftu. A tak pomáhá s restartem vzdělávání. „S několika učilišti a průmyslovými školami připravujeme projekt, kde bychom se podíleli na výuce leteckých dělnických profesí,“ doplňuje Tutter.

Josef Kašpar potvrzuje, že funguje zapojení nejlepších expertů přímo do výuky a účast vysokých škol a jejich studentů na vývojových projektech. „Navíc musíme po všech privatizačních nezdarech devadesátých let pořád dokazovat, že letecký průmysl má budoucnost, a vytvářet dlouhodobé plány,“ krčí Kašpar rameny.

Domácí letecký průmysl má ještě další slabinu, poměrně zásadní. Když už se objeví nějaký nadějný expert, velmi často jej k sobě nalákají velcí zahraniční výrobci. Jejich platovým možnostem nedokážou české firmy konkurovat. „Nicméně mladí si neuvědomují, že tady tvoří celé letadlo a podílejí se na finálním produktu, zatímco u těch velkých třeba dvacet let dělají jenom jednu pojistku,“ věří Tutter své strategii.

Přípravu specialistů by mohl urychlit i vznik nového provozu GE Aviation. V České republice chce do pěti let vyrábět turbovrtulové motory a zaměstnat až pět stovek vysoce kvalifikovaných lidí ve vývoji, výrobě a opravách.

Sedmdesát let s trenérem

Jestli něco může atraktivitu oborů umocnit, jsou to právě letouny „made in Czech Republic“ v barvách cizích států. A k tomu je potřeba, aby čeští výrobci své produkty neustále zlepšovali a modernizovali.

Zlin Aircraft právě dokončil vývojovou studii nového dvoumístného akrobatického speciálu pro výcvik vojenských pilotů. Teď se čeká na konstruktéry a technology, kteří vytvoří speciální tým pro jeho prototypovou a výrobní přípravu.

„Česká republika patří mezi ,nejletečtější'země světa,“ myslí si Josef Kašpar. „Musíme být pyšní na to, že dokážeme navrhnout a vyrobit kompletní letadlo. To neumí moc zemí na světě,“ chválí Kašpar domácí odborníky.

Přesně po 70 letech, kdy se z plochy otrokovického letiště vznesl k prvnímu letu nesmrtelný stroj Z-26 Trenér, jehož tam v různých variantách vyrobili téměř patnáct set kusů, se český letecký průmysl chystá k dalšímu velkému rozletu.

Nejznámější česká letadla

Letouny Zlin (Zlin Aircraft, Otrokovice)

Foto Letouny Zlin

Tradiční moravský výrobce založený už v roce 1934 se stále zaměřuje na výrobu vlastních akrobatických a výcvikových vrtulových letounů. Největší zájem je dnes o dvousedadlový Z 242 a čtyřsedadlový turistický letoun Z 143 LSi.

L 410 a L 410 NG (Aircraft Industries, Kunovice)

Foto L 410

Jestli nějaký výrobek udělal reklamu českému průmyslu po celém světě, pak je to civilní dopravní letoun L 410 z Kunovic. První let absolvoval v roce 1969, od té doby se jich vyrobilo 1140. I když je v poslední době firma Aircraft Industries v potížích, produkci L 410 stále zachovává - v roce 2015 dodala čtyři do Alžírska a Bangladéše – a navíc připravuje modernizovanou verzi L 410 NG s větším zavazadlovým prostorem a vyšší rychlostí.

L-39 Albatros, L-39NG + L-159 Alca (Aero Vodochody, Odolena Voda)

Foto L-39 Albatros

Československému vojenskému průmyslu zase udělal globální reklamu výcvikový letoun L-39 Albatros vycházející z L-29 Delfín, kterého se vyrobilo tři a půl tisíce kusů. Albatrosů se od konce 60. let do začátku 90. let vyrobilo několik tisícovek, dodnes jich stále i díky jednoduché údržbě létá kolem dvou a půl tisíce. Aero Vodochody loni sestavilo modernizovanou verzi L-39NG, souběžně s tím po několika letech oživilo i projekt podzvukového bitevníku L-159, který měl dlouhou dobu pověst téměř neprodejného stroje. S příchodem italského šéfa Giuseppa Giorda se na první místo opět dostala výroba vlastních letounů.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Ondřej Stratilík.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek