Nauru: Ekonomická charakteristika země

17. 8. 2012

© Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Autoři neuvádí.

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Ekonomické ukazatele tohoto typu nejsou pro Nauru dostupné. HDP per capita v roce 2009 obnášelo 7 117 USD, nezaměstnanost v roce 2010 dosáhla 36,3 %.

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Hlavním průmyslovým odvětvím na Nauru je rybolov. Příjmy z rybolovu tvoří až 25 % celkového rozpočtu země.

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Údaje o stavebnictví nejsou k dispozici.

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Problémem je nedostatek pitné vody, respektive vody k zalévání, na ostrově není žádný přirozený zdroj, pouze dešťová voda. Zemědělství nemá na ostrově tradici, nepěstuje se tam ani ovoce, ani zelenina. Většina půdy byla využita na těžbu fosfátů, nyní je těžké se vrátit k zemědělství. Tchajwanská vláda vede projekt rozvojové pomoci zaměřený na využití zbylé půdy k zemědělským účelům.

zpět na začátek

4.6. Služby

Po velkém bankovním krachu absentují i bankovní služby. Jedinou významnou službou je Air Nauru, zatím je to však stále ztrátový byznys. Jiná doprava než letecká se na Nauru neprovozuje.

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

  • Na ostrově existuje celkem 30 km silnic a jedno mezinárodní letiště.
  • Telekomunikace jsou zajištěny australskou infrastrukturou.
  • V roce 2005 bylo na Nauru vyrobeno 30 milionů kWh elektrické energie a 29,76 milionu kWh bylo spotřebováno. Výroba elektrické energie je zajištěna výhradně dieselovými agregáty. Nafta potřebná k jejich provozu se na ostrov dováží, tak jako prakticky veškeré ostatní komodity.

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Největším poskytovatelem rozvojové pomoci je Austálie. Australské subvence a rozvojová pomoc však nejsou poskytovány na smluvně upravené bázi, jsou výlučně dobrovolné. Rozvojová pomoc je přitom pro Nauru zcela zásadní podmínkou existence, země je ochotna poskytovat různé služby, jako například zřízení australského uprchlického tábora na svém území.

Druhým významným donorem je Tchaj-wan. Nauru je jedním z jeho 6 tichomořských spojenců. Tchaj-wanský velvyslanec je také jediný rezidentní na ostrově, Tchaj-wan má na Nauru též úřad rozvojové a technické pomoci.

Japonsko na Nauru nehraje tak aktivní roli jako jinde v Tichomoří, omezenou angažovanost zde mají i Spojené státy. EU stejně jako jednotlivé členské země, kromě ČR, nemají na Nauru v podstatě žádné aktivity.

ČR realizovala na Nauru v roce 2007 projekt rozvojové pomoci zaměřený na sběr dešťové vody, která je jediným zdrojem sladké vody na ostrově, a tím napomohla k lepšímu využití exitující sociální infrastruktury.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: