Návrat proplácení prvních tří dnů nemocenské. Firmy se bojí nástupu simulantů



Návrat proplácení prvních tří dnů nemocenské zaměstnancům patří mezi priority současné koaliční vlády v sociální oblasti. Podnikatelé však s tímto krokem nesouhlasí. Podle Hospodářské komory karenční lhůta, tedy neproplácení prvních tří dnů nemocenské, splnila svůj účel a přispěla k větší odpovědnosti zaměstnanců především ke krátkodobým pracovním neschopnostem.

Podle zkušeností firem karenční doba zmenšila prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje zneužívání systému při čerpání nemocenské. Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před zavedením karenční doby byla v České republice nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší.

Nadprůměrná nemocnost

Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Po zavedení karenční doby se míra pracovní neschopnosti pohybuje okolo evropského průměru, tedy 4 až 4,5 procent. „Zaměstnavatelé se nejvíce obávají, že se zrušením karenční doby stoupne počet krátkodobých neschopností a budou čerpány i v případech, kdy to není nutné,” říká Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Šéfové firem jeho slova potvrzují. „České strojírenství dlouhodobě limituje nedostatek pracovníků, firmy mají problém plnit své zakázky včas, nemohou přijímat zakázky nové. Zároveň se do výše zisku firem negativně promítá růst nákladů, zejména mzdových. Zrušení tzv. karenční doby tyto problémy prohloubí,“ říká Martina Hloušková ze společnosti Cat Phones.

Souhlasí s ní i další podnikatelé. „Pro Českou republiku toto bude mít dopad zejména ve zhoršeném ekonomickém výkonu a v ohrožení její konkurenceschopnosti, pokud bychom předpokládali navýšení nemocnosti o 4 procentní body, tržby průmyslu a dopravy klesnou o 160 miliard korun, proti tomu se firmám zvýší náklady o 6 miliard korun, náklady na zdravotní pojištění vzrostou o 3 miliardy. Pro naši firmu to znamená další navyšování nákladů – konkrétně to souvisí s vyšší nemocností, čímž neustále narůstají další mzdové náklady,“ upozorňuje Pavel Juříček, majitel společnosti Brano Group.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) však potvrzuje, že se zrušením karenční doby počítá. „MPSV bude respektovat programové prohlášení vlády, kde je uvedeno, že ‚od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům‘,“ říká Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení ministerstva.

Karenční doba vedla k přecházení nemocí

Naopak poměrně v pozadí současných diskusí o zrušení karenční doby zůstává jeden z největších negativních dopadů zavedení karenční doby. Řada zaměstnanců totiž kvůli neproplácení nemocenské v prvních třech dnech začala přecházet chřipky, virózy a další nakažlivá onemocnění. Podle lékařů se to přitom může dlouhodobě podepsat na zdraví pacientů.

„Dlouhodobé a opakované přecházení těchto infekčních onemocnění, hlavně chřipek a respiračních onemocnění, může mít negativní dopad například na kardiovaskulární systém a pohybový aparát s následkem možného přechodu do chronicity. Zvláště nebezpečné pro veřejnost jsou epidemie, které vyžadují izolační režim z důvodu dalšího nešíření nákaz mezi populací. Další komplikací virových onemocnění může být sekundární osídlení tkání bakteriálními infekcemi,“ konstatuje lékař Jaroslav Povolný, náměstek pro léčebně preventivní péči Rehabilitační nemocnice Beroun.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí přitom nelze vyčíslit, kolik lidí nyní nemoci přechází, ani kolik lidí před zavedením karenční doby naopak nemoci předstíralo. „‘Simulování‘ ani ‚přecházení‘ skutečných nemocí není statisticky nijak evidováno, a proto je nelze ani objektivně analyzovat,“ dodává Barbara Hanousek Eckhardová.

Firmy se snaží dosáhnout alespoň toho, aby zrušení karenční doby nevedlo k dalšímu zvýšení odvodů pro podniky. Již se současnými odvody státu ze mzdy, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, patří totiž Česko se 34 procenty k zemím s nejvyššími odvody v regionu. Ze superhrubé mzdy zaměstnavatel odvádí 25 procent na sociální a 9 procent na zdravotní pojištění. Vyšší odvody platí ze států střední a východní Evropy podle analýzy společnosti Mazars již pouze zaměstnavatelé na Slovensku, kde odvody dosahují 35,2 procenta.

Ať začnou zaměstnanci platit, chtějí firmy

Hospodářská komora proto připomíná, že karenční lhůta byla zavedena zároveň se zrušením pojistného na nemocenské pojištění placeného samotnými zaměstnanci. Pokud by se měl zaměstnancům tento benefit vrátit, měli by zaměstnanci podle komory na jeho financování ve vlastním zájmu participovat. „Takový krok by byl logický, protože při znovuzavedení karenční doby byla zaměstnancům povinnost hradit nemocenské pojištění zrušena,“ upozorňuje prezident komory Vladimír Dlouhý.

Nemocenské pojištění za zaměstnance totiž v současnosti hradí pouze zaměstnavatelé. Díky němu zaměstnanci při jeho dočasné pracovní neschopnosti plynou nějaké příjmy. Zaměstnanci si dnes platí jen část zdravotního pojištění, přičemž tyto peníze ale pokrývají pouze lékařskou péči, nikoliv příjmy při pracovní neschopnosti.

Někteří podnikatelé navrhují jako alternativu ke zrušení karenční doby zavedení takzvaných „sick days“ ve firmách, tedy placeného volna na vyléčení nemoci. „Pokud si vezmu průměrné cykly nemocnosti zaměstnanců, můžeme uvažovat o 3 až 5 dnech ‚sick days‘ za rok. Samozřejmě ale zdravotní volno musí mít určitá omezení, aby této výhody zaměstnanci nezneužívali,“ zmiňuje Tomáš Prášil, ředitel pro projektové řízení společnosti Motor Jikov Group.

Pomůže firmám e-neschopenka?

Podle firem není zrušení karenční doby možné bez toho, aby byla zavedena povinná e-neschopenka. Ta by podle podnikatelů mohla omezit zneužívání placené nemocenské zaměstnanci. E-neschopenky by měly zrychlit a zjednodušit evidenci a výplatu nemocenských dávek. Lékaři by ihned po návštěvě pacienta zadali do portálu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) informace o pracovní neschopnosti pacienta, a zaměstnavatelé, kteří by měli do portálu také přístup, by tak měli k informacím okamžitě přístup. „Odpadla by povinnost doručit zaměstnavateli každý měsíc tiskopisy, které informují o pokračování neschopnosti. Výrazně by se také zrychlila doba, kdy tiskopis dorazí na ČSSZ, nemohlo by se stát, že tiskopis nedorazí a zaměstnanci by dávka nebyla proplacena,” vysvětluje Jan Vaněk.

Systém elektronických neschopenek měl být zaměstnavatelům přístupný od ledna 2019. Lékaři mohou e-neschopenky vydávat již od roku 2010. Podle údajů ČSSZ jejich popularita postupně roste. Zatímco v roce 2015 jich bylo do systému zadáno něco přes 55 tisíc, v roce 2017 jich bylo evidováno více než 115 tisíc.

Díky přístupu do systému by zaměstnavatelé věděli ihned nejen o tom, že zaměstnanec nastupuje na neschopenku, ale také kdy ho čeká další kontrola. Systém by také měl zamezit zneužívání pracovní neschopnosti. Lékaři, kteří by vystavili neúměrně více neschopenek než ostatní, by mohli být prověřeni.

Vláda však letos schválila odložení projektu do roku 2021. Vzhledem k tomu, že se dosud nezačalo pracovat na technickém řešení projektu, není podle MPSV reálné, aby se původně navržený termín stihnul.

Dalibor Dostál

Vývoj procenta pracovní neschopnosti 2003 – 2016 (celý kalendářní rok)

Zdroj: ČSÚ