Názory na ICT a její státní podporu v ČR

16. 7. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Anketa časopisu Spektrum mezi významnými představiteli české ICT scény na téma budoucnosti českého ICT sektoru a roli její státní podpory v ČR při podpoře konkurenceschopnosti ČR.

Eduard Palíšek
CEO Siemens Česká republika

Které problémy v oblasti digitální agendy podle Vašeho názoru nyní trápí Českou republiku a potažmo i české firmy nejvíce?
Motorem světové ekonomiky se stává znovu průmysl. Budoucnost průmyslové výroby je významně formována iniciativou známou jako Průmysl 4.0. Pro české firmy je důležité si uvědomit, jak zásadní vliv bude tento trend mít na budoucí konkurenceschopnost. Čtvrtá průmyslová revoluce již probíhá a Česko nesmí zůstat pozadu.

Jak Vaše firma přispívá k jejich řešení?
Společnost Siemens je lídrem v oblasti průmyslové automatizace a má ve svém portfoliu ucelená řešení naplňující vize Průmyslu 4.0. Ty jsou součástí platformy Digitální továrna, která prostřednictvím komplexních řešení pro řízení životního cyklu produktu a řešení pro plně integrovanou automatizaci propojuje průmyslové procesy s jejich digitálním modelem.

Jak byste zhodnotili činnost české vlády v oblasti správy digitální agendy?
Česká republika je jednou z nejindustrializovanějších zemí v Evropě. Podpora implementace Průmyslu 4.0 i ze strany české vlády je zásadní pro dlouhodobou konkurenceschopnost českého hospodářství. V této souvislosti je nutné také pružně reagovat na nástup internetu věcí budováním digitální infrastruktury.

Václav Mach
Microsoft, ředitel vnějších vztahů pro Střední a Východní Evropu

Které problémy v oblasti digitální agendy podle Vašeho názoru nyní trápí Českou republiku a potažmo i české firmy nejvíce?
Aktuální problémy, které jsou společné celé Evropě včetně ČR, podle mého názoru správně načrtla Evropská komise ve své čerstvé Strategii pro Jednotný vnitřní trh: členské státy i firmy v nich trápí nedostatečná harmonizace práva v jednotlivých členských státech, což je obrovský problém pro firmy, které chtějí podnikat přeshraničně.

Strategie je však zatím natolik obecná, že se nyní musíme spíše pečlivě připravit na implementaci jejích jednotlivých budoucích opatření. Hlavně bude potřeba ohlídat její naplňování a obezřetně zvažovat jednotlivá doporučovaná opatření. Ďábel se skrývá vždy až v detailu.

V tomto případě to bude při rozpracování obecných závěrů do 18 jednotlivých témat a při jejich uplatňování v praxi. V České republice je pak specifickým problémem dlouhodobé podfinancování oblasti rozvoje širokopásmových sítí, zejména v regionech.

Aby mohl být využit potenciál ICT a cloudových technologií pro zvýšení konkurenceschopnosti všech firem včetně těch regionálních, tak stát musí vytvořit co nejdříve vhodné podmínky pro čerpání EU fondů, aby operátoři byli schopni realizovat své investiční záměry do budování přístupových širokopásmových sítí nové generace.

Jak Vaše firma přispívá k jejich řešení?
Společnost Microsoft se aktivně zapojuje do připomínkování v rámci probíhajícícho legislativního procesu. Naší snahou je, aby nastavení právního prostředí v rámci EU umožňovalo úspěšný rozvoj digitální ekonomiky také v České republice.

V rámci portfolia nově nabízených služeb postavených na cloudových technologiích umožňujeme všem malým i velkým firmám, aby mohly být stejně efektivní a plně konkurenceschopné, jako kdyby podnikaly kdekoliv jinde ve světě.

Pokud by navíc byly v České republice trochu lépe nastaveny legislativní požadavky a povědomí o potřebě dodržování mezinárodních standardů pro zajitění bezpečnosti ochrany dat při výběru poskytovatele cloudových služeb, tak by to nejen umožnilo transparentnější výběr pro uživatele služeb v některých specifických segmentech (např. v oblasti zdravotnictví, pojišťovnictví, bankovnictví, právních a konzultačních službách, atd).

Chybějící lokální legislativní pravidla společnost Microsoft nahrazuje dobrovolnou mezinárodní standardizací svých produktů (Office 365, CRM Online, Windows Azure), které jsou certifikovány podle standardu ISO 27018. Tento standard je zárukou toho, že uživatelé certifikovaných služeb si mohou být jisti, že jejich data jsou v cloudu zcela bezpečná.

Jak byste zhodnotili činnost české vlády v oblasti správy digitální agendy?
Česká vláda se dlouhodobě potýká s roztříštěností kompetencí v oblasti ICT a s absencí konkrétního a silného vlastníka digitální agendy. Role Rady vlády pro informační společnost je pouze poradenská a tento orgán nemá žádnou konkrétní výkonnou pravomoc.

Přetrvávající resortismus mezi jednotlivými ministerstvy (MV, MPO, MFin, MPSV, MŠMT, ... atd.) vychází z jejich pravidelného souboje o rozpočet. Ve značné míře se toto bohužel projevuje také na velkých IT projekty v oblasti eGovernmentu. Ty velice často nejsou dobře řízeny a případní dodavatelé jsou vybíráni výhradně na základě cenové nabídky.

Nejlevnější dodavatel však nebude vždy také tím, kdo zvládne navrhnout a dodat složitý IT systém. Tato praxe obecně vrhá špatné světlo na využívání ICT ve státní správě.

V poslední době vnímáme velmi pozitivně roli Úřadu vlády a zájem ze strany státního tajemníka pro evropské záležitosti pana Tomáše Prouzy, který se této agendy chopil v rámci přípravy reakce ČR na Strategii Jednotného digitálního trhu. Opět však půjde především o koordinační a konzultační roli, nikoli o výkonnou pravomoc, kterou mají ve své gesci především resorty MV ČR a MPO ČR.

Svatoslav Novák
prezident ICT UNIE

Které problémy v oblasti digitální agendy podle Vašeho názoru nyní trápí Českou republiku a potažmo i české firmy nejvíce?
V podstatě jsou to dvě hlavní oblasti. Tou první je efektivní a moderní státní správa (e-Government) za využití informačních technologií a druhou je všude dostupný přístup ke kvalitnímu vysokorychlostnímu internetu. Strategie digitální agendy obsahuje mnoho dalších klíčových oblastí, se kterými se ČR postupně vyrovnává.

Plnohodnotný a funkční e-Government přinese státnímu aparátu automatizaci procesů, které musí nyní vykonávat tisícovky úředníků. Zajistí státu rychlé řízení jeho vnitřní ekonomiky a financí. Dlouhodobě vytvoří významné úspory a transparentnost.

Pro občany a firmy eGovernment přinese snížení byrokratické zátěže, úspory a užitek při využití otevřených dat státu soukromým sektorem. Nejen firmy, ale i občané by uvítali kvalitní a bezpečnou telekomunikační infrastrukturu na bázi optických sítí. Bohužel výstavba je v naší zemi významně ztížena a zdražena ze strany stávající legislativy, povolování staveb a administrativním nákladům.

Jak Vaše firma přispívá k jejich řešení?
ICT UNIE jako spolek firem z oblasti ICT průmyslu předkládá státu – vládě poziční dokumenty, ve kterých jsou problematické záležitosti definovány a současně jsou navrhována řešení. Jednáme o nich, zpracováváme (na naše náklady) právní rozbory či návrhy změn zákonů.

V minulosti jsme se naší prací významnou měrou podíleli na liberalizaci telekomunikačního trhu. Také jsme byli u toho, když se zahájilo plánování elektronizace státní správy. Naše činnost pomáhá odpovědným ministerstvům řešit uvedené oblasti státního ICT.

Jak byste zhodnotili činnost české vlády v oblasti správy digitální agendy?
Lidově řečeno, není to žádná „hitparáda“. Nevím proč, ale obava z rozvíjení a naplánování rychlé implementace projektů z oblasti digitální agendy je u současné vlády značná a nepochopitelná. Zvláště když je možné čerpat ohromné zdroje z EU pro programovací období do roku 2020.

Mám možnost porovnání s jinými evropskými zeměmi, jako je Německo, Velká Británie, Estonsko, Lotyšsko, Polsko. Tam jsou informační a komunikační technologie strategickou vládní prioritou nejen v tzv. digitální agendě, ale i v podnikání v ICT průmyslu. Je to mladý obor s obrovským budoucím potenciálem. Na závěr můj citát: „Pokud nebude prioritou vlády informační společnost, tak se nám to všem jednou opravdu nevyplatí.“

Libor Manda
Seznam.cz, manažer pro kontakt se státní správou

Které problémy v oblasti digitální agendy podle Vašeho názoru nyní trápí Českou republiku a potažmo i české firmy nejvíce?
Slabinou ČR je neschopnost docenit příležitosti digitální ekonomiky a využít potenciálu českých firem i administrativy. Zatímco na evropské úrovni je úzkým hrdlem samotné pojetí regulace, na národní úrovni za něj považujeme neodpovídající zájem vedení gesčně odpovědného resortu.

Uvedené se např. projevuje de facto absencí „ekonomické diplomacie“ v podobě reflektování názorů české odborné veřejnosti při vyjednávání digitální agendy na evropské úrovni.

Co se evropského přístupu týče, unijní instituce by měly:

  1. zapomenout na myšlenku, že existuje něco jako „evropský internet“;
  2. namísto snah o detailní regulaci podporovat tvorbu obecného regulatorního rámce a principy samoregulace;
  3. upustit od pohledu na digitální ekonomiku optikou negativních zkušeností s několika globálními hráči;
  4. důvěřovat evropským digitálním firmám.

Výše citované teze považujeme za červenou linií regulace digitálního prostředí. Navíc, regulace rozhodně není hlavním tahounem růstu inovací a konkurenceschopnosti.

Jak Vaše firma přispívá k jejich řešení?
Seznam.cz se aktivně vyjadřuje k digitální agendě na národní i evropské úrovni. V rámci jednání prosazujeme principy odpovídající realitě digitálního světa (mezi jinými i výše zmíněné teze) a do komentovaných legislativních návrhů či strategií vkládáme osmnáctiletou zkušenost z trhu ve vyhledávání a u digitálních služeb kombinovanou horizontální znalostí dalších evropských politik.

S cílem přispět do tvorby digitální agendy a k rozvoji digitální ekonomiky obecně vytvořil Seznam.cz pracovní pozice zaměřené na spolupráci s veřejným sektorem v oblasti digitální a k ní se vážící agendy. K regulaci digitálního prostředí tak přistupujeme velmi zodpovědně.

Jak byste zhodnotili činnost české vlády v oblasti správy digitální agendy?
Ve vztahu k digitální agendě se v České republice nacházíme ve specifické situaci. Programové prohlášení vlády premiéra Sobotky zařadilo podporu internetové ekonomiky mezi priority vlády – přinejmenším vizuálně nejslabším článkem státního aparátu, který by měl stanovené priority naplňovat, je však gesčně zodpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO).

Naděje podnikatelského sektoru se tak upínají ke dvěma „organizačním jednotkám“ Úřadu vlády. Do uvedeného stavu dále vstupuje Ministerstvo vnitra s odpovědností za „svoji“ část digitálního světa v podobě elektronizace veřejného sektoru.

Na existující dichotomii primárně doplácí horizontální témata v podobě ochrany osobních údajů či otevřených dat. Pokud bychom měli doporučit jeden nástroj ke zlepšení aktuálního stavu, volili bychom ustavení nadresortní osoby pro koordinaci digitálních záležitostí s plnou podporou premiéra Vlády ČR.

Kateřina Hrubešová
generální ředitelka SPIR

Které problémy v oblasti digitální agendy podle Vašeho názoru nyní trápí Českou republiku a potažmo i české firmy nejvíce?
Česká republika z hlediska užití a rozvoje digitální agendy má ve srovnání s evropským průměrem co dohánět. Vláda by se měla chopit této příležitosti už proto, že ČR má největší podíl průmyslu na HDP (33 %), a využití digitální ekonomiky bude mít za následek zvýšení konkurenceschopnosti právě těch oblastí národního hospodářství, které České republice přinášejí do státní pokladny nejvíce peněz.

Jde tedy principielně o změnu v přístupu k digitální ekonomice a o nastavení priorit, zodpovědností jednotlivých resortů a termínů plnění úkolů, které přímo koordinuje vláda. Stejně tak vidím velký úkol pro obě „rady vlády“ (Rada vlády pro konkurenschopnost a hospodářský růst a Rada vlády pro informační společnost).

Mezi klíčové problémy digitální ekonomiky u nás patří zajištění rovného přístupu obyvatel k dostatečně rychlému internetu, svobody a nezávislosti internetu a snadného přístupu k informacím o nabídce zboží (i té příhraniční).

Jak Vaše firma přispívá k jejich řešení?
Naše sdružení se angažuje v co největší míře především v oblasti tvorby strategie a zapojení digitální ekonomiky do praxe. Komentujeme a doporučujeme jednotlivé agendy ministerstev, Úřadu vlády, spolupracujeme s tajemníkem pro evropské záležitosti a koordinujeme svoje domácí aktivity s evropskými v Bruselu.

Jak byste zhodnotili činnost české vlády v oblasti správy digitální agendy?
Je dobře, že alespoň někteří ministři české vlády pochopili, že digitální agenda je příležitostí a ne hrozbou. Příkladem je aktivita vicepremiéra Pavla Bělobrádka v oblasti vědy, výzkumu a rozvoje lidského potenciálu, která se promítá i do práce Rady vlády (RVKHR).

Musím také ocenit práci tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, který si plně uvědomuje pozici České republiky v této oblasti.

Jaroslav Strouhal
náměstek Ministra vnitra ČR

Které problémy v oblasti digitální agendy podle Vašeho názoru nyní trápí Českou republiku a potažmo i české firmy nejvíce?
Z pohledu elektronizace veřejné správy se v minulých letech podařilo spustit několik zásadních projektů – především systém základních registrů, datové schránky a CzechPoint. Hlavním problémem zůstává absence plně funkční vzájemné interaktivity jednotlivých prvků a úrovní eGovernmentu, a z toho plynoucí nemožnost realizovat koncept úplného elektronického podání pro občany a firmy.

Služby elektronické veřejné správy, které jsou již dnes občanům a firmám k dispozici, jsou navíc využívány v nedostatečné míře, a to zejména kvůli komplexnosti a nedostatečné intuitivnosti rozhraní, přes která jsou nabízeny. Nejde jen o ICT projekty, na kterých teď pracujeme, ale je nutné upravit i stávající legislativu. 

Jak Vaše firma přispívá k jejich řešení?
Ministerstvo vnitra realizuje širokou škálu projektů a investičních aktivit směrem ke konsolidaci, rozvoji a širokému zpřístupnění služeb veřejné správy. Klíčové bude celounijní zavádění opatření eIDAS o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.

Na technologickoarchitektonické rovině také prostřednictvím příslušných odborů a především Rady vlády pro informační společnost koordinuje ministerstvo vnitra provoz, rozšiřování a optimalizaci řešení eGovernmentu. Mezi příklady koncových služeb směrovaných přímo k občanům a firmám je třeba uvést Portál veřejné správy, který je jednotným místem poskytování elektronických veřejných služeb.

Z aktuálních dílčích projektů se jedná např. o koncepci otevřených dat ve veřejné správě (Open Data), službu CzechPoint@Home (tj. možnost získávat různé typy garantovaných výpisů a potvrzení z domova), optimalizaci procesů veřejné správy pomocí zavádění prvků procesního řízení, projekty na posílení kybernetické bezpečnosti atd.

Jak byste zhodnotili činnost české vlády v oblasti správy digitální agendy?
Vláda se ve svých prioritách v programovém prohlášení hlásí k efektivnímu využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě a současně k podpoře internetové ekonomiky. 

Ministerstvo vnitra si je vědomo své klíčové řídící a strategické role v oblasti ICT státu, a proto i na úrovni vlády usiluje o jednotnost a centralizaci základních služeb eGovernmentu, zejména prostřednictvím budování centralizovaných informačních, komunikačních a dohledových systémů.

Jako velmi přínosné ministerstvo vnitra hodnotí vznik Rady vlády pro informační společnost, která centrálně dohlíží na to, aby nové IT systémy státu vznikaly koordinovaně na existujících platformách, aby využívaly stávající infrastrukturu a data tak, aby chod a služby státu byly co možná nejefektivnější. Nové ICT projekty veřejné správy budou realizovány pouze v případě, že budou zapadat do vznikajícího tzv. Národního architektonického plánu.


Převzato z časopisu Spektrum.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek