Názory: Vláda odhlasovala zvýšení minimální mzdy

20. 8. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Názory: Vláda odhlasovala zvýšení minimální mzdy Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od příštího roku o 700 korun. Nově tak budou nejnižší možný výplata představovat obnos 9900 korun. Ministři za ČSSD podle Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí, chtěli částu zaokrouhlit na rovných 10 000 korun, to se ovšem na vládě odhlasovat nepodařilo. Přečtěte si názory zúčastněných.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR:

Vláda drží slovo, plníme programové prohlášení a stejně jako loni, tak i letos zvyšujeme minimální mzdu. Minulý rok jsme minimální mzdu zvýšili o 700 korun. Dnes jsme rozhodli o stejném navýšení i pro rok 2016. Od nového roku se tak minimální mzda zvýší z 9 200 korun na 9 900 korun. 

Vláda rozhodla rovněž o zvýšení minimální mzdy pro zdravotně postižené, a to o 1 300 korun. Minimální mzda se pro zdravotně handicapované zvýší od nového roku z 8 000 korun na 9 300 korun.

Vláda svými kroky zlepšuje nejen situaci zaměstnanců, ale rovněž napravuje pochybení předchozích pravicových vlád, které zvýšení minimální mzdy dlouhodobě blokovaly a v důsledku toho má naše země stále jednu z nejnižších minimálních mezd v EU.

Zvýšení minimální mzdy považuji společně se zvýšením platů zaměstnanců veřejného sektoru a mimořádnou valorizací penzí ve výši 600 korun, které by měly proběhnout v letošním roce, za další důležitý krok ve zlepšování situace zaměstnanců a v plnění vládní sociálně odpovědné politiky.

Hospodářská komora České republiky:

Téměř sedmdesát procent podnikatelů se v průzkumu Hospodářské komory České republiky vyslovilo proti vládou navrženému navýšení minimální mzdy o 700 korun. Respondenti, kteří jsou zároveň členy HK ČR, se nejvíce obávají toho, že zvýšení mzdových nákladů ohrozí konkurenceschopnost firem.

„Kromě obavy o konkurenceschopnost firmy podnikatelé varují, že firma bude důsledkem navýšení minimální mzdy nucena snižovat i ostatní náklady, jako třeba na zaměstnanecké benefity. Podle zaměstnavatelů může dojít i k propuštění některých zaměstnanců a jejich nahrazení třeba stroji, což se často týká právě pracovníků s nejnižšími platy (viz. zavádění automatických pokladen), či ukončení některých činností firmy. V neposlední řadě se pak firmy obávají i toho, že se zvýšení mzdových nákladů bude muset odrazit i na kvalitě produktů a služeb,“ interpretuje výsledky průzkumu HK ČR její prezident Vladimír Dlouhý.

Velká část podnikatelů, téměř čtyřicet procent, institut minimální mzdy v průzkumu zcela odmítlo a nesouhlasí s ním. Podle podnikatelů, kteří se s tímto institutem sžili, je odpovídající výše minimální mzdy pro příští rok přibližně 9 570 Kč. Tito členové HK ČR vidí tedy jako optimální její navýšení přibližně o 400 Kč, což je výrazně méně než v návrhu nařízení vlády obsažených 700 korun.

„Plošné a skokové zvyšování minimální mzdy není jednoduše vhodné. Dynamika růstu je totiž závislá na produktivitě práce a ta se v jednotlivých odvětvích liší, či dokonce v jednotlivých podnicích stejného oboru. Minimální mzdu je nutné stanovovat ve vztahu ke skutečnému výkonu národní ekonomiky, a to především s ohledem na budoucí vývoj ekonomiky, nikoliv jen pomocí zpětných ukazatelů, jako je tomu doposud, a nad to nárazovými politickými rozhodnutími,“ dodává Dlouhý.

Pavel Sobíšek, ekonom UniCredit Bank:

Po letech mzdové restrikce v Česku není zvýšení minimální mzdy o 700 korun krokem, který by českou ekonomiku zruinoval. Jeho dopady do nákladů podniků budou ale větší, než připouští zpráva ministerstva práce a sociálních věcí. Ta uvádí, že firmy bude opatření stát v příštím roce 1.6 miliardy korun navíc.

Do výpočtů ovšem zahrnuje jen pracovníky pobírající minimální mzdu, zatímco podniky budou nuceny v rámci zachování mzdové diferenciace přidat stejnou částku i dalším pracovníkům v nízkopříjmových kategoriích. Zatímco v průmyslu nezpůsobí takové zvýšení nákladů podnikům velký problém, v odvětvích jako pohostinství a podpůrné činnosti v administrativě, kde je za mzdy blízké minimálním zaměstnána téměř pětina pracovníků, půjde o citelný nákladový šok.

Opatření také dopadne disproporcionálně silně na segment malých podniků, pro jejichž zaměstnance je pásmo nejnižší mzdy (do 12 tisíc korun) desetkrát četnější než kupříkladu u podniků s 1000 a více zaměstnanci.  Z uvedeného vyplývá, že nechce-li vláda podkopat tvorbu nových pracovních míst v ekonomice, bude muset být v dalších letech při úpravách minimální mzdy již opatrnější.

Svaz průmyslu a dopravy ČR:

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) nepovažuje zvýšení minimální mzdy o 700 korun za optimální krok. Při tripartitním jednání navrhoval stejně jako i další zaměstnanecké svazy a asociace navýšení minimální mzdy nejvýše o 500 korun. Nepříznivě pocítí rozhodnutí některá odvětví, například kožedělný či textilní průmysl či podnikání v bezpečnostních službách.

Zvýšení minimální mzdy se projeví v tlaku na zvyšování mezd ve vyšších tarifních třídách v době, kdy ještě ne všechny firmy jsou v dobré kondici. Nehledě na celkově zlepšující se stav průmyslu podle nejnovějšího srpnového zjištění SP ČR zhruba čtvrtina firem je v horší kondici, než tomu bylo v loňském roce.

SP ČR nezpochybňuje postavení minimální mzdy a její přínos pro hospodářský růst. Zároveň by zvyšování nemělo ohrozit zaměstnanost a existenci a konkurenceschopnost zejména malých a středních firem.

„Jsme připraveni diskutovat o výši minimální mzdy. Co však zdůrazňujeme je to, aby byl nastaven koeficient, který jednou provždy vyloučí, že minimální mzda bude tématem na předvolebních billboardech. Požadujeme, aby zvyšování minimální mzdy bylo něco automatického v návaznosti na kondici průmyslu, aby bylo pro firmy předvídatelné, jednoznačné a budou se umět na změnu připravit,“ uvedl Jan Rafaj, viceprezident SP ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek