Nedostatek pracovních sil v Chorvatsku se prohlubuje

25. 5. 2016

  • Země: Chorvatsko
  • Datum zveřejnění: 20.05.2016
  • Zdroj: hospodářský týdeník „Lider“, Záhřeb, 20. května 2016

ilustrační obrázekV Chorvatsku je aktuálně potřeba 50.000 sezonních pracovníků. Lidé však nejsou k dispozici, a to ani mezi 254.941 nezaměstnanými, evidovanými na Úřadu práce (chorvatsky: Hrvatski zavod za zapošljavanje – HZZ). Chybějí prodavači, číšníci, pomocné síly do kuchyně, kuchaři, uklízečky, řemeslníci – opraváři, animátoři, pomocní dělníci v zemědělství, stavební dělníci, dělníci v loděnicích, řidiči kamionů, jakož i IT odborníci, zdravotní sestry, lékaři …

Obchodní řetězce před hlavní turistickou sezonou vkládají veškeré své naděje do provozoven na Jadranu, kupí zásoby, naplňují regály, ale nemohou najít dostatek prodavačů pro sezonní práce u moře. S podobným problémem se setkávají i turistické firmy, které hledají dokonce 30.000 sezonních pracovníků, o 8.000 více než minulé léto.

Kritický nedostatek pracovních sil se projevil i ve stavebnictví, které pro nedostatek domácích dělníků žádá o dovoz více než 1.300 zahraničních pracovníků, a to hlavně kvůli zvýšeným investicím v turistickém sektoru. Vláda však schválila kvótu, která byla rozebrána během dvou dnů, ve výši pouze 500 osob.

Nové zaměstnance potřebují i loděnice, zpracovatelský průmysl, ale i dopravci, kterým drasticky chybějí řidiči nákladních aut – od vstupu Chorvatska do EU jich jen do Německo odešlo kolem tisícovky.

Řešení systémového problému nedostatku pracovních sil je podle zaměstnavatelů a hospodářských subjektů již nyní opožděno. Jejich zájmové organizace (Chorvatská hospodářská komora – HGK - a Chorvatské sdružení zaměstnavatelů – HUP) říkají, že vláda se již léta chová jako nezaniteresovaný pozorovatel trendu, který vyvrcholil 1. července 2013 vstupem země do Evropské unie. I další státy se ale při svém vstupu do EU setkaly se značným odlivem pracovních sil do rozvinutých členských zemí, což následně vyvolalo závažné poruchy na jejich trzích práce. Lepší pracovní podmínky, vyšší platy a také zrušení administrativních překážek vytvořily situaci, že staré a rozvinuté členské země EU jsou podstatně přitažlivější pro zaměstnání.

Nedostatek pracovních sil se v Chorvatsku stal složitým problémem, který se zřejmě ještě bude v následujících letech urychleně stupňovat. Dokud se ale komplexně nevyřeší problém chorvatského trhu práce, může a musí se řešit zaměstnávání cizinců – hlavně v činnostech, které nejsou dostatečně přitažlivé pro domácí pracovníky – ale určitě ne soustavou kvót. A to proto, že tento způsob je těžkopádný a zastaralý.

Největším zdrojem zahraničních pracovníků pro Chorvatsko je sousední Bosna a Hercegovina (BaH). Poradce HGK pro politiku práce a zaměstnávání Davorko Vidović například navrhuje, aby byl zaveden zvláštní režim pro zaměstnávání pracovníků z BaH, který by upravovala mezistátní dohoda.

Rovněž HUP se domnívá, že kvóty pro zaměstnávání cizinců nejsou správným řešením. Již delší dobu proto požaduje změnu Zákona o cizincích.

Chorvatsko by se mělo inspirovat v sousedním Slovinsku, které k problému zaměstnávání přistoupilo flexibilněji. Potřebuje-li slovinský zaměstnavatel pracovníka konkrétní profese, obrátí se na tamější Úřad práce a ten mu ve lhůtě pěti dní prověří dostupnost osoby požadovaného profilu. Nenajde-li takovou, pak ve zrychleném řízení získá zaměstnavatel povolení k pobytu a pracovní povolení pro zahraničního zaměstnance na dobu určitou. Tímto způsobem se tedy ve Slovinsku, na rozdíl od Chorvatska, kvóty nestanoví předem, ale zahraniční pracovníci mohou být zaměstnáni v každém okamžiku, kdy dochází k poruchám na domácím trhu práce.

Dalším problémem, o němž se v Chorvatsku léta mluví, jsou stížnosti na neodpovídající profesní a vzdělanostní strukturu mladých lidí, kteří každoročně ukončí vzdělávací proces. Vzdělávací systém se potřebám zaměstnavatelů přizpůsobuje příliš pomalu. Skutečností je i to, že zaměstnavatelé neradi přijímají mladé lidi na praxi.

Vláda bude také muset urychleně zapracovat na opatřeních, která nejsou bezprostředně spojena s trhem práce, ale přesto zvyšují přitažlivost práce v Chorvatsku. Jsou to právní jistoty, odpovídající platy a vytváření podmínek pro život jednotlivce i rodin. To ale v tomto okamžiku chronicky chybí.

Závěrem je nutno upřímně přiznat, že „v Chorvatsku práce je, ale nejsou lidi“

Zdroj: hospodářský týdeník „Lider“, Záhřeb, 20. května 2016

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Chorvatsku.

Tisknout Vaše hodnocení: