Nejdůležitější změny v daňové oblasti v roce 2017

22. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Politikům se nepodařilo dodržet nejdůležitější slib, který podnikatelům dali. Daňové změny se projednávají jen několik dní před koncem roku, firmy a živnostníci nemají čas se na ně připravit a ani netuší, zda začnou platit.


Rok 2017 se podle odborníků ponese ve znamení zpřísňování daňových zákonů.  To navazuje na kontrolní hlášení DPH a elektronickou evidenci tržeb zavedenou v roce 2016.

„Ale zpřísnění povinností je nutno připomenout i běžným občanům, kteří nepodnikají. První z nich bych ráda uvedla povinnost hlásit správci daně osvobozené příjmy, na které poplatníci dosáhli, pokud tento příjem přesáhl částku 5 milionů korun,“ upozorňuje Jana Skálová, partnerka poradenské společnosti TPA.

Všechny fyzické osoby mají povinnost oznámit osvobozené příjmy přesahující limit 5 milionů korun do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržely – tedy do pondělí 3. dubna 2017 (první pracovní den v měsíci). V případě plné moci udělené daňovému poradci pro podání daňového přiznání je oznámení možné podat v prodloužené lhůtě do 3. července 2017.

„Ačkoli je podání oznámení vázáno na lhůtu pro podání daňového přiznání, jedná se o samostatné podání, které nemá vazbu na daňové přiznání. Jinak řečeno, povinnost podat oznámení mají všechny osoby, které ve zdaňovacím období získaly osvobozený příjem bez ohledu na to, zda podávají či nepodávají přiznání k dani z příjmu fyzických osob,“ konstatuje Jana Skálová.

Do povinně hlášených patří i osvobozené příjmy z titulu dědictví. V případě dědictví bude ke dni pravomocného skončení dědického řízení zcela jednoznačné, jaký majetek byl zděděn. Jedná se o jedno právní jednání, na základě kterého je patrné, jaký majetek a v jaké hodnotě dědic zdědil.

„Do limitu pro oznamovací povinnost se zahrnuje příjem z dědictví nesnížený o dluhy, nikoliv výsledná výše, o kterou se zvýšilo jmění poplatníka, to jest příjmy po zohlednění dluhů. Zdědí-li poplatník například umělecké dílo oceněné na 15 milionů spolu s jedenáctimilionovým dluhem, vztahuje se na něho oznamovací povinnost. Osvobozené příjmy z titulu dědictví budou oznamovány za zdaňovací období, ve kterém došlo k pravomocnému skončení dědického řízení,“ pokračuje Jana Skálová.

Retroaktivní prokazování majetku

Tato povinnost jde v ruku v ruce s přijatým zákonem o prokazování původu majetku.  Jde o zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. Účinný je od 1. prosince 2016. Více si přečtěte v textu Prokazování majetku platí od prosince. Týká se milionových výdajů na BusinessInfo.cz.

„Podstata právní úpravy prokazování původu majetku spočívá v tom, že správce daně pojme důvodné pochybnosti, že příjmy daňového subjektu neodpovídají nárůstu jeho jmění či spotřebě, přičemž jde o částku rozdílu přesahující 5 milionů korun. Délka posuzovaného období je výhradně na vůli správce daně, tedy může být i delší než jedno zdaňovací období,“ podotýká Jana Skálová.

Na základě takových pochybností správce daně vyzve daňový subjekt, aby se k věci vyjádřil a přinesl důkazy k odstranění takových pochybností.

„Pokud pochybnosti odstraněny nebudou, vyměří mu správce daně daň dle pomůcek, včetně penále v sazbě 50 nebo 100 procent vyměřené daně. Za předpokladu, že daňový subjekt odstraní všechny pochybnosti správce daně, například tím, že prokáže, že příjmy byly osvobozeny a dosahovaly takové výše, aby ospravedlnily nákup daného majetku, upustí správce daně od dalšího šetření,“ navazuje Jana Skálová.

Do problémů se přitom mohou dostat i lidé, kteří se ve skutečnosti žádných daňových podvodů nedopustili.

„Co se týče zmíněného penále, je toto jakýmsi vyšším trestem státní správy za neschopnost daňového subjektu zvrátit černé myšlenky správce daně ohledně výše jeho daňové povinnosti. A to i za situace, pokud by majetek nabyl zcela po právu z legálních příjmů – nicméně tyto legální příjmy již není schopen prokázat. Doklady ztratil při stěhování, zničila mu je manželka při rozvodu, a tak dále,“ zmiňuje Jana Skálová.

Patrně největší rozruch v oblasti zákona o prokazování původu majetku podle ní působí jeho „retroaktivita“. Protože správce daně může po daňovém subjektu požadovat doložit změnu majetkové situace až deset let zpětně.

„Lze tedy doporučit, aby daňový subjekt uchovával veškeré dokumenty prokazující jednak pořizovací cenu nabytého majetku, ale i doklady příjmech daňového subjektu, které byly osvobozeny či zdaněny srážkovou daní,“ radí Jana Skálová.

zpět na začátek

Novela zákona o dani z příjmů 2017

Každoroční změny zákona o daních z příjmů se letos opozdily. Vládní návrh novely zákona o dani z příjmů pro rok 2017 byl předložen sněmovně 21. 7. 2016 a měsíc před koncem roku byl teprve ve druhém čtení.

„Naskýtá se tak otázka, zda se vše stihne a zda vůbec bude zákon do konce roku schválen. Účinnosti přitom musí zákon nabýt vždy od 1. ledna, protože, jak sami předkladatelé v důvodové zprávě upozorňují, jedná se o úpravy daní, z nichž některé mají zdaňovací období jeden rok,“ konstatuje Jana Skálová.

Opakuje se tak chaos těsně před koncem roku. Politici přitom slibovali, že se podnikatelé již podobných zmatků bát nemusí. „V současné době to tedy vypadá, že zákonodárci nám, pokud stihnou novelu schválit, opět připraví zajímavé čtení na Silvestra, nebo si budeme muset na novelu zákona o dani z příjmů počkat až do roku 2018,“ říká Jana Skálová.

Přiklání se však k tomu, že se vše podaří a novela vstoupí k 1. lednu 2017 v platnost. Měla by tak přinést některé důležité změn pro fyzické i právnické osoby.

O plánovaných změnách v daních z příjmu čtěte v textu Česko čeká daňová revoluce na BusinessInfo.cz.

zpět na začátek

A. Změny pro fyzické osoby

Příjmy z prodeje podílů v obchodních korporacích

Od roku 2014 omezuje osvobození příjmů z prodeje podílů v obchodních korporacích fyzickými osobami podmínka, podle které se osvobození nevztahuje na příjem z prodeje podílu odpovídající vkladu společníka ve prospěch vlastního kapitálu učiněného do pěti let před prodejem.

Původním záměrem ustanovení bylo postihnout vklady majetku do obchodní korporace za účelem obejití časového testu osvobození pro převod nemovitostí.

Toto ustanovení však mělo negativní dopad i na vklady peněžité. Typickým příkladem jsou peněžité příplatky do vlastního kapitálu. Novela uvedené ustanovení zmírňuje a nově se lhůta 5 let bude týkat pouze nepeněžitých vkladů. Nadále tedy bude postihovat například vklady nemovitostí.

Zavedení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti „malého rozsahu“

Novela zavádí zjednodušený systém zdanění drobných příjmů ze závislé činnosti přímo srážkou u zaměstnavatele, a to za účelem odbourání administrativní náročnosti související s povinností podat daňové přiznání poplatníkem.

„Srážková daň ve výši 15 procent by tak měla být uplatňována nejen u příjmů plynoucích z dohod o provedení práce do 10 000 korun za měsíc, ale nově i u zbývajících druhů příjmů ze závislé činnosti do 2 500 korun za měsíc. Například svědečné u zaměstnance, odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše hrubého příjmu 2500 korun,“ vypočítává Jan Skálová.  

Limit 2500 korun je shodný s takzvanou rozhodnou částkou pro účast na pojistném na sociální zabezpečení a z většiny těchto příjmů tedy zároveň nebude odváděno ani pojistné. „Nutno však upozornit, že toto nebude vždy pravidlem. Například u odměn za výkon funkce se i u těchto malých příjmů bude nadále odvádět 9 procent zdravotní pojištění,“ konstatuje Jan Skálová.

Zdanění „jiného majetkového prospěchu“, zaměstnanecké bezúročné zápůjčky

Novela upřesňuje pojem pro ocenění jednorázového zdanění z jiného majetkového prospěchu u plnění, které trvá po delší dobu na základě jednoho právního jednání.

Například při poskytnutí finanční zápůjčky fyzické osobě na 20 let vzniká majetkový prospěch v roce poskytnutí peněžních prostředků s tím, že se ocení jako pětinásobek hodnoty ročního plnění. Nadále by měl platit limit osvobození jiného majetkového prospěchu u bezúročných zápůjček do výše 100 tisíc korun.

„Výjimka z výše uvedeného postupu bude uplatňována u zaměstnaneckých půjček. V tomto případě by se příjem zaměstnance z majetkového prospěchu u bezúročných zápůjček měl zdaňovat každoročně, a to až do okamžiku, než úhrnná výše jistiny klesne pod limit 300 tisíc korun,“ podotýká Jana Skálová. 

zpět na začátek

B. Změny pro právnické osoby

Odpisování technického zhodnocení ekonomickým uživatelem

Návrh nově umožňuje odpisovat technické zhodnocení i v případech, kdy dochází k přenechání věci k užití jinému subjektu, například podnájemci nebo novému nájemci při cesi nájemní smlouvy, a to za stejných podmínek, za nichž podle současného znění zákona může odpisovat technické zhodnocení nájemce.

„Obdobný postup, jaký je v současné době aplikován pro vztah mezi vlastníkem a nájemcem při ukončení nájmu, to jest identifikace a ocenění nepeněžního příjmu, by pak měl platit i v případě ukončení užívacího vztahu mezi osobami, které majetek užívaly. V praxi půjde především o okamžik ukončení vztahu mezi nájemcem a podnájemcem nebo v případě cese nájemní smlouvy. Dle důvodové zprávy k navrhované novele není záměrem zdanění nepeněžního příjmu u vlastníka již v okamžiku cese užívacího vztahu. U vlastníka by mělo dojít k vypořádání až při ukončení nájmu,“ popisuje Jana Skálová.

Navrhovaná úprava by tak měla mimo jiné zajistit jednoznačnější řešení v případě cesí nájemních smluv a překonat výklad vyjádřený Nejvyšším správním soudem (7 Afs 28/2013 – 23), podle kterého takový postup nebyl možný. Nové ustanovení se podle přechodných ustanovení použije na technické zhodnocení dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti novely.

Vyřazení původní výstavby v rámci nové výstavby

Novela řeší disproporční situaci, kdy při likvidaci stávajícího díla v souvislosti s novou výstavbou nelze odepsat daňovou zůstatkovou cenu, do vstupní ceny nového díla však vstupuje zůstatková cena účetní. „Navrhuje se, aby místo účetní zůstatkové ceny likvidovaného stavebního díla vstupovala do ocenění nového stavebního díla zůstatková cena daňová,“ zmiňuje Jana Skálová.

V případě částečné likvidace bude do ocenění nové stavby vstupovat jen ta část daňové zůstatkové ceny, která se týká zlikvidované části stavebního díla. „Pokud část původního stavebního díla, které je likvidováno, bude sloužit nadále samostatně původnímu účelu, bude poplatník pokračovat v jejím odpisování ze snížené vstupní a zůstatkové ceny,“ shrnuje Jana Skálová.

Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu

Návrh novely přináší zcela nové ustanovení samostatně řešící odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu. Toto ustanovení upravuje dosud nedefinovaný postup při nabytí nových spoluvlastnických podílů a jejich „sloučení“ se stávajícím majetkem.

„Speciálně jsou pak řešeny případy, kdy má poplatník povinnost odpisovat ze vstupní ceny původního odpisovatele, například při přeměnách, v důsledku vkladu. V takovém případě bude zachován dosavadní způsob odpisování u nabyvatele ostatních spoluvlastnických podílů a zároveň bude umožněno daňově odepisovat pouze ty částky, které do okamžiku přeměny či vkladu daňově odepsány nebyly,“ podotýká Jana Skálová.

Nastavení doby odpisování nehmotného majetku jako minimální

Návrh novely nově umožňuje odpisovat nehmotný majetek i po dobu delší, než je doba odpisování stanovená zákonem. Poplatník se může v okamžiku zařazení nehmotného majetku do užívání rozhodnout nastavit dobu odepisování delší než zákonem stanovené lhůty, to jest pro audiovizuální dílo minimálně 18 měsíců, pro software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje minimálně 36 měsíců a pro ostatní nehmotný majetek minimálně 72 měsíců, například shodně s  odpisem účetním.

„I nadále platí, na rozdíl od hmotného majetku, že u nehmotného majetku nelze odpisování přerušit. Dle přechodných ustanovení se navržená úprava bude vztahovat na majetek, u něhož bude odpisování zahájeno po nabytí účinnosti novely,“ upozorňuje Jana Skálová.

Zdanění záloh na výplatu podílu na zisku

Novela potvrzuje obecný princip aplikace srážkové daně a to, že je-li plnění hrazeno formou záloh, je každá záloha i doplatek z vyúčtování celkového plnění samostatným příjmem. „Zároveň je řešena situace, kdy se vrací vyplacená záloha na podíl na zisku poté, co došlo k převodu nebo přechodu podílu na obchodní korporaci. Právo na vrácení neoprávněně sražené daně pak náleží poplatníkovi, kterému vznikla povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku,“ konstatuje Jana Skálová.

To podle ní znamená, že pokud přechází na nového nabyvatele povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku, náleží mu i právo na vrácení neoprávněně sražené daně z této zálohy.

Dalibor Dostál

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek