Nejsou lidi. Spasí nás cizinci? Roboti?

29. 3. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V Česku chybí až 300 tisíc řemeslníků. Jejich nedostatek způsobuje prodlužování dodacích lhůt, zhoršenou kvalitu i růst cen.

Sehnat kvalitního zedníka nebo obkladače je v Česku stále větší problém. Podle odhadů Hospodářské komory v tuzemsku chybí až 300 tisíc řemeslníků. Nejvíce chybějí čalouníci, podlaháři nebo kameníci. 

Také data z analýzy Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků (AMSP) ukazují, jak zájem o řemeslo v posledních letech klesá. Na první pohled sice 907 tisíc vydaných živnostenských oprávnění v řemeslných oborech, což představuje 27,8 procenta všech živností, neukazuje na žádnou krizi, varující je ale trend, kdy rapidně klesá dynamika vzniku nových řemeslných oprávnění.

Zatímco za posledních 15 let byl průměr více než 24 tisíc nových řemeslných živností za rok, v posledních letech to bylo již necelých 10 tisíc nových živnostenských řemeslných oprávnění. 

Hodně gymnazistů, málo čalouníků

Obnovit zájem o řemeslné obory bylo jedním z cílů kampaně Rok řemesel, kterou AMSP vedla přede dvěma roky. Výsledky jsou podle ní viditelné. „Profesní vzdělávání zažívá největší boom v polistopadové historii. To je pro trh práce klíčové sdělení, které ale nekoresponduje s připraveností základních a středních škol a učilišť,“ konstatuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. 

Podle něj sedm rodičů z deseti zvažuje, že pošle své děti na střední odbornou školu. Pětina rodičů vážně uvažuje o učňovské škole, kde vedou profese kuchařské, elektrikářské, instalatérské, ale i kadeřnické nebo truhlářské. Ještě větším překvapením je, že každý desátý student má zájem o práci v zemědělství nebo chovatelství, což je navlas stejný zájem jako o profese ve strojírenském odvětví. 

„Profesní vzdělávání zažívá největší boom v polistopadové historii,“ říká Karel Havlíček

Výsledky se objevují nejen v myšlení rodičů, ale i přímo v učňovských školách. Například po dlouhodobém propadu vzrostl počet absolventů pekařských oborů o 41 procent. Velmi dobře si vedou i tradiční elektrikářské profese, které meziročně rostou od pěti do 11 procent. Z dlouhodobého pohledu potom vykazuje nejvyšší nárůst obor obráběčů kovů, kde jen za poslední rok vzrostl počet absolventů o 21 procent. Stabilitu v posledním období vykazují i profese malířské, natěračské a dle posledních trendů i důležité nástrojářské obory. 

Meziročně naopak nedopadly dobře stavební obory, kde je dlouhodobý pokles zejména u zednických profesí. Zatímco ještě v roce 2005 končilo 705 vyučených zedníků, v roce 2005 to bylo 482 učňů, tak v roce 2016 byl pokles již na 430 absolventů. Propad se rovněž nedaří zastavit u nábytkářských profesí, meziroční pokles truhlářů je 13 procent, čalouníků potom 22 procent.

„Situace se začíná lepšit, ale důvod k jásotu to zdaleka není. Je třeba mít stále na paměti, že před deseti lety končilo v našich učilištích téměř dvacet tisíc absolventů ročně, nyní je to již jen jedenáct tisíc. Argument demografické křivky a obecného úbytku žáků ve všech školách má sice logiku, ale to spotřebitele ani podniky neuspokojí. Zatímco ekonomika roste, klíčové profese ztrácíme,“ komentoval výsledky Karel Havlíček.

Režim Ukrajina

Letos v lednu vláda rozhodla, že na dvojnásobek zvýší kapacitu pro přijímání pracovních sil z Ukrajiny. Čeští zaměstnavatelé tak budou mít nově možnost žádat až o 20 tisíc pracovníků z Ukrajiny ročně. Dosud byla kvóta poloviční. Rozhodnutí vlády výrazně zkrátí dlouhé čekaní podnikatelů na nové pracovní síly z Ukrajiny, vyřízení žádosti v současnosti trvá v průměru sedm měsíců. 

„Hospodářská komora na ministerstvech vnitra a zahraničních věcí rychlejší nábor zahraničních pracovníků aktivně iniciovala a jsem velice ráda, že se to podařilo. Věřím, že zvýšení kapacity pomůže českým firmám i celé české ekonomice, která právě kvůli nedostatku pracovních sil začíná narážet na své limity,“ říká viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková.

I nadále bude žádosti vyřizovat Generální konzulát ve Lvově, nově ale bude tuto agendu zpracovávat skrze svoji agenturu také ministerstvo zahraničních věcí. K rychlejšímu transferu pracovníků přispěje i personální posílení na ministerstvu vnitra. Takto nastavený systém by měl začít fungovat již během jara.

Takzvaný Režim Ukrajina funguje pod vedením Hospodářské komory ČR od srpna 2016. Komora od té doby vyřídila již 1900 žádostí o více než 11 tisíc zaměstnanců z Ukrajiny. „Díky rozhodnutí české vlády budou tato čísla v příštích týdnech rychle narůstat. Nejdůležitější je fakt, že se výrazně zkrátí čekací doba na nové zaměstnance, pro české zaměstnavatele jsou současné lhůty velkým problémem,“ dodává Irena Bartoňová Pálková.

Naděje pro stavebnictví

Pro řemeslo však tato zpráva nemusí mít zásadní vliv. Cizinci podnikající v České republice si totiž zřizují řemeslnou živnost jen ve 13 procentech případů, což je méně než polovina v porovnání s tuzemskými podnikateli. Naopak v některých konkrétních oborech by změnu přinést mohla. Týká se to například stavebnictví. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví odešlo od roku 2010 do konce roku 2016 z oboru přibližně 65 tisíc lidí. 

Již v současnosti zaměstnávají tuzemské stavební společnosti v průměru 79 procent zaměstnanců z České republiky, deset procent z Ukrajiny, osm procent ze Slovenské republiky a jen minimum z Polska nebo Rumunska, obě země po jednom procentu.

Firmy by proto zjednodušený nábor zahraničních dělníků ocenily. „V současné době, kdy je na trhu výrazný nedostatek zaměstnanců, se personální politika pro nás stala jednou z hlavních priorit. Se zaměstnáváním zahraničních pracovníků již máme zkušenosti a mohu potvrdit, že je to v současné době administrativně velmi náročné,“ říká Tomáš Rosák, předseda představenstva společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ.

Podobně se na věc dívají i další firmy. „Vysoké tempo rozvoje naráží na limity zdrojů. Peníze jsou, vůle utrácet také, máme technologie, o kterých se nám nezdálo, ale stavebnictví je o lidech, dělnících, technicích na stavbách a tam jsme dostupné možnosti vysáli. Zda to vyřeší příliv pracovníků ze zemí mimo Evropu, nikdo dnes neví, ale možnost to je, a vyzkoušet by se měla,“ konstatuje Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems CZ.

Pracovníky ze zahraničí v současné době zaměstnávají dvě třetiny, 66 procent stavebních společností, přičemž ve větší míře využívají této možnosti především velké stavební firmy, celkem 77 procent.

Čekání na roboty

Další možností, jak nahradit chybějící pracovníky, je robotizace. Ta nastupuje nejen do továren, ale i do oborů, jako je právě stavebnictví. Například ve Stránčicích u Prahy dokončuje vynálezce Štěpán Kočí vývoj robota, který dokáže vyzdít sedm metrů dlouhou a dva a půl metru vysokou stěnu za 40 minut a ušetřit tak práci šesti robotů. Stroj bude řízen s pomocí tabletu. Návratnost investice má být pouhý rok. 

„Roboti určitě nevyřeší současný nedostatek pracovníků ve stavebnictví. Zavádění nových technologií do jednotlivých průmyslových oborů je ale trend, kterému se nevyhne ani stavebnictví. Je důležité si připomenout, že každá stavba je originál, a nelze ji tedy realizovat podle jednotné metodiky a podle vždy stejného postupu,“ vysvětluje Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

„Najít lidi na práci je téměř nemožné,“ Robert Vojáček

Také další odborníci uznávají, že technický pokrok se v oboru promítá velmi výrazně. „Některá sofistikovaná stavební mechanizace již dnes zastane spoustu práce místo lidí. Vidíme to zejména v inženýrském stavitelství, které je podstatně méně náročné na lidskou sílu než pozemní stavitelství,“ konstatuje Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research, která se zabývá analýzami ve stavebnictví.

Sdílené služby narazily

Další cestou, jak řešit nedostatek řemeslníků, měly být takzvané sdílené služby. Jenže i tato myšlenka narazila v posledních měsících na limity svých možností. Nezaměstnanost v Česku klesá na takové hodnoty, že i internetové vyhledávače řemeslníků musely konstatovat: „Nejsou lidi.“ 

I na sdílenou ekonomiku tak tvrdě dopadá kritický nedostatek lidí na trhu práce, pro který měla být původně jedním z receptů na řešení. Se snižujícími se počty uchazečů o zaměstnání mizí i počet těch, kteří jsou ochotni dělat sami na sebe. 

Potvrzuje to například startup LidskáSíla.cz. Tomu už od začátku loňského roku chybí až 500 lidí, kterým by dokázal najít zakázky na úklid. Kvůli tomu strmě rostou hodinové sazby za úklid, přičemž dáma na úklid si vydělá až dvojnásobek toho, co bylo doposud u běžných uklízeček zvykem.

„Nezaměstnanost klesá. Důsledkem je, že najít lidi na práci je téměř nemožné. Dramaticky to dopadá na sdílenou ekonomiku. Ta je totiž závislá na tom, kolik nových lidí se do procesu zapojí. Paradoxně tak rozvoj našeho byznysu brzdí právě vysoká zaměstnanost. Abychom mohli růst dle poptávky, odhadujeme, že bychom potřebovali udat zakázky až pro 500 nových lidí,“ zdůrazňuje Robert Vojáček, zakladatel startupu LidskáSíla.cz, který se zaměřuje na úklid v domácnostech.

LidskáSíla.cz funguje jako platforma spojující klienty a poskytovatele úklidových služeb. Jelikož není možné pokrýt tak velkou poptávku právě z důvodu nedostatku lidí, kteří by se do úklidů zapojili, skokově roste průměrná cena služby. S vyššími cenami za služby úměrně rostou i hodinové sazby. „Což sice ocení dámy na úklid, ale může se také stát, že ten růst bude i na úkor rozvoje firmy,“ připomíná Robert Vojáček s tím, že dáma na úklid si aktuálně přijde hodinově na dvojnásobek toho, co bylo dříve na trhu úklidových služeb běžné.

Konkrétně to znamená, že od začátku roku stoupla průměrná hodinová sazba o padesát procent na 242 korun, přičemž stálí zákazníci platí za pravidelné úklidy kolem 200 korun na hodinu. Uklízečky si po odečtení provize mohou přijít až na 170 korun za hodinu, přičemž ještě na začátku roku to bylo maximálně 140 korun.

Nejvíce řemeslníků je v Praze

A také ve Středočeském a Jihomoravském kraji, tam je všude vydáno více než 100 tisíc řemeslných živnostenských listů. Nejméně potom v Karlovarském kraji, kde je vydaných pouhých 26 tisíc řemeslných oprávnění.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek