Nejvýznamnější právní změny pro podnikatele v roce 2017

28. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Větší přehled o takzvaných svěřenských fondech by měl omezit praní špinavých peněz v Česku. Díky změnám v zákoníku práce získají manažeři s vyššími příjmy ve firmách lepší možnosti organizovat si pracovní dobu, aniž by se dostávali do konfliktu s pracovním právem.

Oblast práva projde od roku 2017 několika důležitými změnami. Některé z nich začaly platit již v posledních týdnech roku 2016. To se týká například změn, které byly přijaty v oblasti trestní odpovědnosti firem, které vstoupily v platnost od 1. prosince 2016.

„Trestní odpovědnost právnických osob se rozšiřuje, přibyly trestné činy právnickým osobám přičitatelné. Zprostit se trestní odpovědnosti lze vynaložením veškerého úsilí, které bylo možno spravedlivě požadovat,“ říká advokátka KPMG Legal Iva Baranová.

Právě toto opatření však budí značné emoce. Kritici ho považují za změnu, která jde proti smyslu zákona. Domnívají se, že firmám by například mohlo stačit pořádat pravidelná školení varující před riziky korupce, aby v budoucnu nemohly být stíhány v úplatkářských kauzách. Podle právníků však bude záležet především na tom, jak s novým prvkem v zákoně budou pracovat v praxi soudy.

Od 1. ledna 2017, a částečně pak od 1. ledna 2018, by měly platit změny v občanském zákoníku, které mají vyřešit některé praktické problémy. „Upřesňují, že nabytí podílu na společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytového, nezakládá účast druhého manžela. A vyjasňují požadavky na formu plné moci či otázku evidence svěřenských fondů,“ konstatuje advokátka KPMG Legal Linda Kolaříková.

Svěřenských fondů se týká i další významná úprava platná od 1. ledna roku 2017. „Změna zákona proti praní špinavých peněz si posvítí na skutečné majitele právnických osob, svěřenských fondů nebo jiných právních uspořádání bez právní osobnosti. Údaje o nich se budou zapisovat do veřejného rejstříku,“ vysvětluje Iva Baranová.

Svěřenské fondy měly být původně atraktivní cestou pro podnikatele, jak předat nástupnictví ve firmě tak, aby se majetek nedostal do rukou dědicům, kteří o dění ve firmě nemají zájem nebo nemají pro řízení podniku potřebnou kvalifikaci nebo manažerské schopnosti.

Manažeři bez placených přesčasů?

Jenže namísto předávání nástupnictví se v českých podmínkách staly fondy nástrojem pro praní špinavých peněz nebo skrývání majetku. K tomu se často uchylovali vlastníci firem poté, co byla přijata legislativa omezující anonymní akcie na doručitele. Dosud totiž evidovali vznik svěřenských fondů pouze notáři. Nově by měly být údaje dohledatelné v rejstříku.

Novela zákoníku práce, která začne platit od 1. dubna 2017 a částečně od 1. ledna 2017, byla diskutována především v souvislosti se zaváděním detailních pravidel pro práci z domova, takzvaným home office. Novela zákoníku se však věnuje i otázkám okolo převodu zaměstnanců a dovolené, ale i takzvaným vrcholovým řídícím zaměstnancům.

Nově zavedený pojem „vrcholově řídící zaměstnanec“  ocení především majitelé firem a manažeři. Ocení ji i mzdoví účetní, kteří měli dosud se zpracováním řady specifik u řídících pracovníků problém. Zjednodušení by se mělo týkat rozvrhování pracovní doby, překážek v práci, doby odpočinku a přesčasů.

Nově navržené ustanovení § 11 zákoníku práce říká, že: „vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se?rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.“

Do této kategorie mohou být zařazeni pracovníci po dohodě se zaměstnavatelem, zároveň musí dostávat v každém kalendářním měsíci mzdu alespoň 75 000 korun. Vrcholoví řídící zaměstnanci si budou moci sami určovat režim pracovní doby, rozvrhovat parcovní dobu do rozsahu 48 hodin týdně, včetně dní pracovního klidu. Nemohou si přitom nárokovat příplatky za práci přesčas a o svátcích. U takto stanovené pozice se zároveň nebude rozlišovat mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a prací přesčas.

Právo být zapomenut

Důležitou změnou, která začala platit v závěru roku 2016, je nový zákon o zadávání veřejných zakázek. „Má za cíl především zvýšit transparentnost celého procesu. Měla by k tomu přispět zjednodušená řízení či zcela nová úprava následné změny smlouvy s dodavatelem, který v soutěži veřejnou zakázku vyhrál,“ zmiňuje Linda Kolaříková.

Další důležité legislativní úpravy se připravují a o přesném datu jejich účinnosti rozhodne termín jejich přijetí. Jedna z nich se týká dlužních úpisů. „Připravovaná novela zákona o dluhopisech zavádí například možnost vydávání dluhopisů bez výnosu, či dokonce se záporným výnosem, institut agenta pro zajištění nebo takzvané kryté dluhopisy jako náhradu hypotečních zástavních listů,“ vysvětluje Iva Baranová. Nad návrhem ministerstva financí bylo ukončeno připomínkové řízení, začne platit prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení.

Do českého práva se připravuje také promítnutí nového nařízení EU, které sjednocuje pravidla ochrany osobních údajů ve všech členských státech. „Přináší celou řadu novinek jako například právo na přenositelnost údajů či právo být zapomenut,“ konstatuje Linda Kolaříková. Účinnost by měla změna nabýt 25. května 2018.

Další z chystaných změn znovu zapojí zaměstnance do vedení firem. Návrh změny zákona o obchodních korporacích totiž opětovně zavádí povinnou účast zaměstnanců na volbě členů dozorčí rady ve společnostech s více než 500 zaměstnanci. Počet členů dozorčí rady v takových akciových společnostech by také znovu musel být dělitelný třemi. Změna již byla schválena Poslaneckou sněmovnou, účinnost nabude patnáctým dnem po dni vyhlášení.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek