Nekalá soutěž

18. 6. 2010 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Dokument vymezuje pojem nekalá soutěž, popisuje základní rozdíly mezi nekalou soutěží a omezováním soutěže v rámci práva hospodářské soutěže. Dále seznamuje se základními pojmy práva proti nekalé soutěži (hospodářská soutěž, soutěžitel, mravy hospodářské soutěže), objasňuje vztah mezi generální klauzulí vymezující nekalosoutěžní jednání a mezi jednotlivými skutkovými podstatami nekalé soutěže. Závěrem dokument pojednává o prostředcích ochrany proti nekalé soutěži.

Obsah dokumentu:

Hospodářská soutěž

Přestože pojem hospodářská soutěž není v právním řádu České republiky definován, lze z jednotlivých ustanovení upravujících pravidla hospodářské soutěže dovodit, že hospodářská soutěž spočívá v rozvíjení soutěžní činnosti v rámci dosažení hospodářského prospěchu. Podstata hospodářské soutěže spočívá v tom, že každý ze soutěžitelů se neustále snaží zlepšovat svoji pozici a k tomu používá nejrůznější prostředky. Tento proces však není ponechán zcela na libovůli jednotlivých soutěžitelů, ale v zájmu ochrany pozitivních funkcí soutěže je do jisté míry regulován normami práva hospodářské soutěže.

Právo hospodářské soutěže

Nekalá soutěž (právo proti nekalé soutěži) tvoří spolu s právem proti omezování soutěže dvě základní podmnožiny práva hospodářské soutěže, které lze obecně definovat jako soubor právních norem zakazujících určitá jednání v hospodářské soutěži a stanovení odpovídajících sankcí za překročení těchto zákazů. Společným znakem práva na ochranu soutěže a na ochranu proti nekalé soutěži je tedy ochrana hospodářské soutěže a vytvoření prostoru pro její rozvoj a fungování.

Zatímco právo proti omezování hospodářské soutěže je upraveno zvláštním zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, nekalá soutěž (nekalosoutěžní jednání) je upravena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a to v ustanoveních § 44 až § 55.

Rozdíl mezi nekalou soutěží a omezováním hospodářské soutěže

Rozdíl mezi nekalou soutěží a zneužíváním hospodářské soutěže

Základní rozdíl mezi nekalou soutěží a omezováním hospodářské soutěže spočívá v tom, že nekalá soutěž se odehrává v mezích hospodářské soutěže a spočívá zpravidla v získání neoprávněné přednosti toho, kdo by ji při poctivém jednání nezískal, zatímco zneužívání hospodářské soutěže se příčí soutěži jako takové a nejčastěji spočívá ve vyloučení některých soutěžitelů ze soutěže v důsledku hospodářské síly jiného soutěžitele. V souvislosti s právem proti zneužívání hospodářské soutěže se často hovoří také o právu antimonopolním nebo kartelovém.

Ochrana proti nekalé soutěži má za cíl ochránit jednání jednotlivých soutěžitelů v soutěži, zabránit takovému jejich jednání, které by mohlo přivodit újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům. Ochrana hospodářské soutěže se potom zaměřuje na to, aby zde vůbec hospodářská soutěž existovala a nebyla nikým omezována či narušována.

zpět na Obsah dokumentu

Nekalá soutěž

Již bylo řečeno, že cílem práva proti nekalé soutěži je zabránit nežádoucí deformaci soutěžních vztahů mezi soutěžiteli. Subjektem nekalosoutěžního jednání tedy může být zásadně soutěžitel.

Soutěžitel

Soutěžitelem se rozumí každá fyzická i právnická osoba účastnící se hospodářské soutěže, přičemž nemusí být podnikatelem ve smyslu § 2 obchodního zákoníku. Soutěžitel je subjekt, který nabízí, poskytuje, vyrábí nebo prodává zboží nebo služby či jiná plnění téhož nebo podobného druhu a tím vytváří pro zákazníky možnost volby. Je tedy vyloučeno hovořit o soutěži tam, kde existuje na straně nabídky pouze jediný subjekt nebo tam, kde dochází ke střetu zboží, služeb či jiných plnění, která nejsou vzájemně substituovatelná, tedy zákazník k nim nepřistupuje jako k alternativám téhož.

Generální klauzule

Nekalou soutěží, tak jak ji vymezuje generální klauzule obsažená v § 44 obchodního zákoníku, je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje.

Jinými slovy, zákon výslovně zakazuje jednání, které naplňuje současně dva znaky, a to:

  • je v rozporu s dobrými mravy soutěže,
  • je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

Pro správné porozumění pojmu nekalé soutěže je nutné si uvědomit rozdíl mezi dobrými mravy a dobrými mravy soutěže, které nejsou shodné. Soutěžní mravy jsou chápány úžeji než obecné mravy, což znamená, že ne všechno co může být považováno za nemravné v obecném pojetí, je nemravné také v hospodářské soutěži. Soutěžní právo tedy v rámci konkurenčního boje připouští i některé aktivity, které jsou za hranicí obecných dobrých mravů.

V dalších ustanoveních pak obchodní zákoník vymezuje speciální skutkové podstaty nekalé soutěže, kterými jsou zejména:

  • klamavá reklama,
  • klamavé označování zboží a služeb,
  • vyvolávání nebezpečí záměny,
  • parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
  • podplácení,
  • zlehčování,
  • srovnávací reklama,
  • porušování obchodního tajemství,
  • ohrožování zdraví a životního prostředí.

Ve vztahu generální klauzule a jednotlivých skutkových podstat přitom platí, že znaky uvedené v generální klauzuli musí být naplněny i v jednotlivých případech speciálních skutkových podstat. To znamená, že pokud jednání vymezené speciální skutkovou podstatou nekalé soutěže nenaplňuje současně znaky generální klauzule, tj. není v rozporu s dobrými mravy a není způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, nejedná se o nekalou soutěž.

Zároveň však platí, že pokud konkrétní jednání nenaplňuje znaky žádné ze speciálních skutkových podstat upravených v § 45 – 52 obchodního zákoníků, avšak naplňuje znaky generální klauzule, může být takové jednání stíháno jako nekalosoutěžní. Výčet speciálních skutkových podstat je tedy pouze demonstrativní a za nekalosoutěžní jednání může být považováno i jiné jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a je schopno přivodit újmu jiným soutěžitelům a spotřebitelům.

zpět na Obsah dokumentu

Speciální skutkové podstaty

Výčet příkladů nekalé soutěžě

Klamavá reklama

Tato skutková podstata je vymezena v § 45 obchodního zákoníku jako šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů.

Za šíření údajů se podle zákona považuje sdělení mluveným nebo psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem.

Podle výslovné zákonné úpravy může být klamavým i údaj, který je sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl. Nelze proto uspět pouze s námitkou pravdivosti šířených údajů, aniž by šířené skutečnosti byly posouzeny v širším kontextu.

Klamavé označení zboží a služeb

Podle § 46 obchodního zákoníku se klamavým označením zboží a služeb rozumí každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby

  • pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo
  • od určitého výrobce, nebo
  • že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost.

Přitom je nerozhodné, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo.

Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy „druh“, „typ“, „způsob“ a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo o povaze zboží či služeb mylnou domněnku.

Klamavým označením však není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako např. „pravý“, „původní“ apod.

Vyvolání nebezpečí záměny

Pod tento pojem zahrnuje obchodní zákoník:

  • užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem,
  • užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků),
  • napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil.

Všechna výše uvedená jednání jsou však nekalosoutěžní pouze za předpokladu, že jsou způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.

Na rozdíl od skutkové podstaty klamavého označení zboží či služeb zde tedy nejde o nebezpečí, že se bude spotřebitel mylně domnívat, že jde o výrobky z určité oblasti, od určitého výrobce nebo mající určité vlastnosti, ale o nebezpečí vyvolání záměny či vytvoření mylné představy o spojení s podnikem, tedy že spotřebitel zamění výrobky jednoho podniku s výrobky jiného podniku.

Ochrana poskytovaná obchodním zákoníkem se v tomto případě částečně překrývá s ochrannou poskytovanou průmyslovými právy (vynálezy, ochranné známky apod.), existence těchto práv však není podmínkou pro uplatnění práva na ochranu před nekalosoutěžním jednáním.

Parazitování na pověsti

Parazitováním je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

Předmětem ochrany podle § 48 obchodního zákoníku je tedy pověst podniku, výrobků nebo služeb soutěžitele. Jiným soutěžitelům toto ustanovení zakazuje jakkoli existující pověsti využívat, čímž dochází k částečnému překrytí s ostatními skutkovými podstatami, které zcela zřejmě také využívají pověsti jiného soutěžitele či jeho výrobků a služeb (např. vyvolání nebezpečí záměny).

Využití pověsti se musí týkat pouze podniku, výrobků nebo služeb. Jakékoli jiné hodnoty tímto ustanovením postižitelné nejsou.

Podplácení

Podplácením ve smyslu obchodního zákoníku je jednání, jímž:

  • soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním či jiném obdobném poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo
  • osoba uvedená v předchozím odstavci přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.

Jednáním postihovaným prostřednictvím této skutkové podstaty je tedy snaha o získání nekalým způsobem přednosti či jiné neoprávněné výhody na úkor jiných soutěžitelů. Není přitom rozhodující, zda soutěžitel, který nabídnul, slíbil nebo poskytl úplatek chtěnou přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu skutečně získal.

Zlehčování

Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu.

Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).

Srovnávací reklama

Srovnávací reklamou je jakákoliv reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo zboží nebo služby nabízené jiným soutěžitelem.

Vzhledem k tomu, že srovnávací reklama obsahuje přímý nebo nepřímý odkaz na konkrétního soutěžitele nebo produkt, je způsobilá přivodit značnou újmu. Proto zákon podrobně stanoví, za jakých podmínek je srovnávací reklama přípustná.

Srovnávací reklama je přípustná, jen pokud:

  • není klamavá nebo neužívá klamavé obchodní praktiky podle zvláštního právního předpisu,
  • srovnává jen zboží nebo služby uspokojující stejné potřeby nebo určené ke stejnému účelu,
  • objektivně srovnává jeden nebo více základních znaků daného zboží nebo služeb, které jsou pro ně důležité, ověřitelné a charakteristické, mezi nimiž může být i cena,
  • nevede k vyvolání nebezpečí záměny na trhu mezi tím, jehož výrobky nebo služby reklama podporuje, a soutěžitelem nebo mezi jejich podniky, zbožím nebo službami, ochrannými známkami, firmami nebo jinými zvláštními označeními, která se pro jednoho nebo druhého z nich stala příznačnými,
  • nezlehčuje nepravdivými údaji podnik, zboží nebo služby soutěžitele ani jeho ochranné známky, firmu či jiná zvláštní označení, která se stala pro něj příznačnými, ani jeho činnost, poměry či jiné okolnosti, jež se jej týkají,
  • se vztahuje u výrobků, pro které má soutěžitel oprávnění užívat chráněné označení původu, vždy jenom na výrobky se stejným označením původu,
  • nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou soutěžitele, jeho firmou či jinými zvláštními označeními, která se pro něj stala příznačnými, anebo z dobré pověsti spjaté s označením původu konkurenčního zboží, a
  • nenabízí zboží nebo služby jako napodobení nebo reprodukci zboží nebo služeb označovaných ochrannou známkou nebo obchodním jménem nebo firmou.

Jakékoli srovnání odkazující na zvláštní nabídku musí jasně a jednoznačně uvést datum, ke kterému tato nabídka končí, nebo musí uvést, že bude ukončena v závislosti na vyčerpání zásob nabízeného zboží nebo služeb. Jestliže zvláštní nabídka nezačala ještě působit, musí soutěžitel také uvést datum, jímž začíná období, v němž se uplatní zvláštní cena nebo jiné zvláštní podmínky.

Porušení obchodního tajemství

Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl:

  • tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán,
  • vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.

Jistou zvláštností této skutkové podstaty je, že porušení obchodního tajemství se může dopustit i osoba, která není soutěžitelem ve shora uvedeném smyslu. Může se jednat o osobu, která se o obchodním tajemství dozvěděla přímo od soutěžitele, a to například v rámci pracovněprávního nebo jiného vztahu.

Obchodním tajemstvím, které je chráněno tímto ustanovením se rozumí obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního zákoníku, který jej definuje jako veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.

Ohrožování zdraví a životního prostředí

Ohrožováním zdraví a životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zájmy ochrany zdraví anebo životního prostředí chráněné zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů.

Podstatnými znaky skutkové podstaty ohrožování zdraví a životního prostředí jsou tedy:

  • existence výrobků nebo služeb ohrožujících zdraví nebo životní prostředí a současně
  • zkreslování podmínek hospodářské soutěže.

zpět na Obsah dokumentu

Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži

Prostředky ochrany proti nekalosoutěžnímu jednání jsou nikoli pouze soukromoprávní, nýbrž také veřejnoprávní povahy.

Soukromoprávní sankce

V souladu s ustanovením § 53 obchodního zákoníku se osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou proti rušiteli domáhat,

  • aby se tohoto jednání zdržel,
  • aby odstranil závadný stav,
  • přiměřeného zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích,
  • náhrady škody,
  • vydání bezdůvodného obohacení.

Uplatnění těchto sankcí však závisí výlučně na iniciativě poškozených nebo ohrožených soutěžitelů, tedy na tom, zda své právo uplatní u příslušného soudu, kterým je ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním příslušný krajský soud.

Vedle samotných soutěžitelů, kterým nekalá soutěž působí újmu, se ochrany podle obchodního zákoníku mohou domáhat také právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů.

Veřejnoprávní sankce

Sankce za nekalosoutěžní jednání může být uložena také podle ustanovení § 248 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který stanoví, že kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí

  1. klamavé reklamy,
  2. klamavého označování zboží a služeb,
  3. vyvolávání nebezpečí záměny,
  4. parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
  5. podplácení,
  6. zlehčování,
  7. srovnávací reklamy,
  8. porušování obchodního tajemství, nebo
  9. ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Jak již bylo uvedeno výše, dochází v některých případech k částečnému překrývání ochrany poskytované právem proti nekalé soutěži a ochrany plynoucí z práv průmyslových. Tato skutečnost se promítla také do trestního zákoníku. Pro úplnost je tedy vhodné zmínit také ustanovení § 268 a následujících trestního zákoníku, která postihují porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu, chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičových výrobků.

Související zákony

zpět na Obsah dokumentu

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek