Němci otevírají cestu větrníkům a solárům, aby za peníze pomáhaly se stabilizací sítě

4. 7. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Větrné a solární elektrárny a bateriová velkokapacitní uložiště elektřiny se budou moci snadněji podílet na stabilizaci elektrické sítě. Zatím ovšem jen v Německu. Tamní síťový regulátor Bundesnetzagentur upravila pravidla pro poskytování takzvaných podpůrných služeb. Ty využívají provozovatelé přenosových sítí pro balancování sítě, aby výroba elektřiny vždy odpovídala spotřebě.

„Obnovitelné zdroje energie by se měly silně podílet na trhu s regulační energií. Odpovídá to jejich rostoucímu významu v energetickém mixu,“ říká Jochen Homann, prezident Bundesnetzagentur.

Větrné a solární elektrárny by nově měly mít snazší cestu do tendrů přenosovek na zajištění systémových služeb, jako je sekundární regulace nebo minutová rezerva. Ty jsou až dosud doménou klasických elektráren, které dokážou na pokyn dispečerů zvyšovat nebo snižovat svůj výkon a tím stabilizovat síť.

Nová pravidla usnadní přístup do tendrů tím, že se už nebudou vypisovat jako týdenní, ale na jednotlivé kalendářní dny. Čas dostupnosti regulačního výkonu se zkrátí na čtyři hodiny. To už je doba, na kterou lze přesně předpovědět, jestli větrná nebo solární elektrárna bude vyrábět a s jakým výkonem.

Kromě obnovitelných zdrojů získají další možnost zapojit se do regulace sítě také provozovatelé velkých baterií. Ty už poskytují služby takzvané primární regulace, které udržují stabilní frekvenci v síti na 50 hertzech. Zatím posledním přírůstkem do bateriové flotily je bavorské uložiště s kapacitou 1,2 megawatthodin, které je zapojeno do distribuční sítě Bayernwerke.

Mnichovské uložiště dokáže na změny frekvence v síti reagovat rychleji než klasické elektrárny, které mají předepsaný reakční čas do 30 sekund. Baterie dokáže tuto prodlevu překrýt.

„Jakmile se frekvence vychýlí od 50 hertzů o dvě setiny hertzu, začne baterie okamžitě do sítě elektřinu dodávat, nebo ji naopak odebírat a ukládat,“ vysvětluje Robert Ulrich Bürger, technický ředitel společnosti Smart Power, která nové uložiště postavila a provozuje.

Bürger odhaduje, že v Německu už potřeby primární regulace v síti zajišťují bateriová uložiště s výkonem 600 megawattů. Protože jejich provozovatelé si za podpůrné služby účtují méně peněz než klasické elektrárny, měly by náklady přenosovek na primární regulaci do budoucna klesat.

V Česku se zatím o připuštění nových zdrojů podpůrných služeb neuvažuje. Provozovatel tuzemské přenosové sítě ČEPS tvrdí, že konvečních zdrojů podpůrných služeb má dostatek a další nepotřebuje. U baterií si navíc musí nejdříve ověřit, jak se v síti budou chovat a jaké služby by mohly poskytovat.

Pro bateriová uložiště navíc neexistují pravidla v energetickém zákoně a návazných vyhláškách. „Pravidla pro akumulaci budou součástí příští novely energetického zákona. Teprve pak budeme moci uvolnit podnikání s uložišti,“ říká Ladislav Havel, ředitel odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Data pro hodnocení velkokapacitních baterií by mohly provozovateli sítě poskytnout první dvě velká uložiště, která v Česku vzniknou. Jedno si nechá v jihočeských Mydlovarech postavit E.On s kapacitou jedné megawatthodiny.

Do konce roku by měla stát také baterie s výkonem jednoho megawattu, kterou bude provozovat dceřiná společnost majitele solární elektráren Solar Global. Stát bude nedaleko Uherského Hradiště.

Převzato z deníku E15, autor: Jan Stuchlík

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek