Německé veletrhy v r. 2015/2016 a praktické informace k problematice plagiátů na veletrzích

4. 1. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Výbor německého hospodářství pro výstavy a veletrhy, AUMA (Ausstellungs- und Messe-Ausschuss der Deutschen Wirtschaft e.V. ), zveřejnil na začátku roku 2015 studii o spokojenosti odborné veřejnosti s německými veletrhy. Výsledky studie vychází ze 163 tisíc rozhovorů s návštěvníky veletrhů z odborné veřejnosti na skoro 190 veletrzích.

Celkem 72 % dotazovaných odpovědělo, že dosáhli při návštěvě veletrhu cílů, které si před jeho začátkem stanovili. 23 % odpovědělo, že jich dosáhli alespoň částečně. To svědčí jednak o kvalitě veletrhů, ale také o pečlivém výběru veletrhů. Mezi cíli návštěvníků veletrhů dominuje získávání informací a až poté následuje výměna informací a zkušeností.

Graf cílů návštěvníků německých veletrhů

Většina návštěvníků veletrhů se chce daného veletrhu účastnit znovu, 72 % dotázaných už během probíhajícího veletrhu uvedlo, že se příště v každém případě nebo pravděpodobně znovu zúčastní. 85 % respondentů by návštěvu daného veletrhu doporučila, neučinila by tak jen 2 % dotázaných. Osobní doporučení hraje také velkou roli jako informační zdroj o veletrhu, 1/3 dotázaných se o veletrhu dozví díky pozitivní referenci od známých či přátel. Až poté následují informace od vystavovatelů.

Graf zjišťování informací o německých veletrzích

MesseTrend 2015

Třetina vystavujících firem v SRN chce v příštích dvou letech investovat do účasti na veletrzích více peněz než v roce 2013/2014, pouze 14 % chce investovat méně. Polovina jich plánuje konstantní výdaje. To vychází z průzkumu institutu zabývajícího se průzkumem trhu (TNS Emnid) z listopadu 2014.

Do veletrhů chtějí, z reprezentativního vzorku 500 firem, více investovat především velké podniky. 59 % dotázaných chce počet svých veletržních stánků zachovat stejný jako doposud. Kvůli současné nejistotě v hospodářství se takové výsledky neočekávaly, průzkum ale ukazuje, že právě v nejistých dobách sází firmy na přímý kontakt se zákazníkem.

Pozice veletrhů jako instrumentu v makretingovém mixu se zlepšila oproti předchozímu roku, 81 % dotázaných považuje veletrhy v B2B komunikaci za důležité nebo velmi důležité. Pouze vlastní webové stránky jsou hodnoceny lépe (88 % dotázaných je považuje za důležité nebo velmi důležité). Podíl výdajů na veletrhy v rozpočtu na B2B marketing roste, v letech 2015/16 je tento podíl 45 % (v předešlých pěti letech to bylo mezi 40 až 45 %).

Plagiáty na veletrzích

Veletrhy nabízí přehled o produktech na trhu nejen pro návštěvníky ale také pro samotné vystavovatele, kteří mohou na veletrhu lehce srovnat své produkty s produtky konkurence. Není proto překvapující, že právě na veletrzích se vystavovatelé poprvé dovídají o plagiátech svých produktů.

V Německu platí tzv. svoboda ke kopírování (Nachahmungsfreiheit), která v zásadě znamená, že smí kdokoliv kopírovat cizí výrobky, metody a značky. Pouze vlastník zvláštního práva k duševnímu vlastnictví může napodobeniny a komerční užití jeho produktů nebo značky zakázat. K těmto právům patří patentové právo, užitný vzor, ochranná známka a zapsaný průmyslový vzor.

Na mnohých německých veletrzích může vystavovatel požádat o tzv. výstavní prioritu při přihlášení užitného vzoru, ochranné známky nebo zapsaného průmyslového vzoru. Seznam veletrhů, kterých se to týká, je pravidelně aktualizován na stránkách Bundesgesetzblatt.

Pokud se vystavovatel po skončení takového veletrhu přihlásí o právo k průmyslovému vlastnictví u německého patentového úřadu Deutsches Patent- und Markenamt (DPMA) na jeden jím vystavovaný exponát, platí první den konání veletrhu jako den podání přihlášky. Vystavovatel se o svá práva musí přihlásit do 6 měsíců od začátku konání veletrhu.

Všechny podklady, které dokazují, že je vystavovatel vlastníkem práva k duševnímu vlastnictví, by si měl vystavovatel přinést s sebou na veletrh. Pokud vystavovatel na veletrhu zjistí, že jsou vystavovány plagiáty jeho chráněných produktů, je nutné nejdříve plagiáty zdokumentovat (pořízení fotografie nebo výpověď svědků) a poté nechat napodobitele, aby učinil konkrétní nabídku.

Vystavovatel by poté měl napodobitele požádat, aby chráněné produkty odebral ze stánku. Pokud tak napodobitel neučíní, je možné díky prozatimnímu nařízení soudu výstavování chráněných produktů zakázat. Výjimečně může být nezákonná imitace i bez toho, aby vystavovatel vlastnil práva na ochranu průmyslového vlastnictví, a to na základě předpisů Zákona proti nekalé soutěži. Ten předpokládá, že podnik produkt své konkurence napodobí a přivede na trh.

Opět je třeba mít na paměti, že podle judikatury spolkového soudního dvora (Bundesgerichtshof, BGH) pouhé vystavení produktu na veletrhu není dostačující, je třeba vystavovatele přimět k tomu, aby učinil nabídku produktu, a to celé zdokumentovat. Navíc musí být v tomto případě přítomny zvláštní okolnosti, kvůli kterým bude jednání napodobitele považováno za nekalé.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Berlíně (Německo).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek