Německo: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Vstup na německý trh usnadňuje českým vývozcům do značné míry skutečnost, že Česká republika je integrální součástí Evropské unie a tím i evropského hospodářského prostoru. To se projevuje zejména v tom, že jsou poměrně snadno řešitelné celní či dopravní otázky. Český vývozce se pohybuje v oblasti s jednotnými standardy, které jsou – až na některé marginální národní výjimky – na obou trzích obdobné. Na druhou stranu český vývozce vstupuje na nasycený trh, kde je nanejvýš vhodné získat konkurenční výhodu. Těmito výhodami mohou být zejména výlučnost výrobku co do kvality či inovativního přístupu, cena, kvalita a rozsah doprovodných služeb apod.

K aktuálním informacím o podmínkách vstupu na německý trh doporučujeme navštívit stránky obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín (rubriky Informace pro exportéry a investory a Zaměstnávání občanů SRN v ČR).

Zde rovněž najdete manuál „Export do Německa“, kompaktní informace a kontakty na cca 30 stranách.

Informace o obchodu, exportu a kooperaci mezi ČR a SRN a dále informace o podmínkách a předpokladech pro vstup a působení českých společností na německém trhu získáte mnoha cestami. Zde uvádíme ty nejdůležitější:

Institucionální podpora:

  • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV): Ministerstvo působí v zahraničí zejména prostřednictvím zastupitelských úřadů, kterými jsou v Německu Velvyslanectví ČR v Berlíně, Generální konzulát ČR v Drážďanech, Generální konzulát ČR v Mnichově a Konzulát ČR v Düsseldorfu;
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO): působí v oblasti podpory exportu zejména prostřednictví odboru podpory exportu; ministerstvo rovněž provozuje informační Zelenou linku pro export (800 133 331) a pořádá oficiální společné účasti českých vývozců na významných veletrzích;
  • CzechTrade (web CzechTrade): vládní proexportní agentura Ministerstva průmyslu a obchodu, která se zabývá zpracováváním informací o světových trzích, vyhledáváním obchodních kontaktů, ověřováním zájmu o produkt, prezentacemi firem na stánku CzechTrade na veletrzích a výstavách a navazujícími asistenčními službami. V rámci exportní akademie pořádá CzechTrade vzdělávací akce v oblasti mezinárodního obchodu, otevřené i firemní semináře, kurzy pro exportéry, firemní školení na zakázku, exportní konference aj. V Německu je CzechTrade zastoupen Zahraniční kanceláří v Düsseldorfu;
  • German Trade & Invest (GTAI): spolková agentura pro podporu zahraničního obchodu a investic, která poskytuje aktuální informace o Německu a investičních příležitostech; zástupcem pro Českou republiku je v současné době v Praze p. Gerit Schulze (gerit.schulze@gtai.de); iXPOS: spolkový portál pro zahraniční obchod, kde je možno prezentovat své obchodní nabídky;
  • Sdružení německých průmyslových a obchodních komor (Deutscher Industrie- und Handelskammertag): sdružení je zastřešující organizací rozsáhlé sítě regionálních komor, jejichž seznam naleznete na jeho internetových stránkách; pro české firmy a podnikatele je významná zejména pak komora v Dortmundu, která je autorizována pro styk s Českou republikou, zde je styčnou osobou zejména p. Wulf-Christian Erich (w.ehrich@dortmund.ihk24.de);
  • Německo-česká průmyslová a obchodní komora (Deutsch-Tschechische Industrie- und Handelskammer): komora má sídlo v Praze a disponuje řadou informací o podnikatelském prostředí v Německu, řada služeb a publikací je za úhradu;
  • Hospodářská komora České republiky (HK ČR): komora je mimo jiné pořadatelem široké škály oficiálních účastí na veletrzích v Německu s podporou státu.

Specializovaná konzultační společnost a zemské agentury na podporu exportu a investic

V Německu existuje mnoho konzultačních společností, které se zabývají průzkumem trhu, poradenskou zprostředkovatelskou činností, či asistenčními službami. Velvyslanectví ČR v Berlíně nedisponuje v současné době žádným oficiálním seznamem prověřených společností, v případě zájmu je však připraveno ověřit fungování vybrané společnosti. Podporu můžete dále získat prostřednictvím společností podpořených místními vládami, např. v Berlíně je to Berlin Business Location Center/ Berlin Partner GmbH.

Přehled zemských agentur včetně popisu nabízených služeb a kontaktů je k dispozici na

http://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/informace_pro_exportery_a_investory/doingbusiness.html

Na území Německa působí rovněž řada sdružení, spolků a svazů, které se specializují na obchodní výměnu mezi Německem a zahraničím, byť jsou více zaměřeny na německý vývoz (viz přehled kontaktů – kapitola 7.4).

Úspěšný vstup na německý trh není jednoduchý, jak by se už jen s ohledem na teritoriální blízkost mohl jevit. Je rovněž spojen s mnoha otázkami a ovlivněn různými aspekty (právními a daňovými). Vstoupit lze na německý trh přímo vyhledáním vlastního odběratele, či pomocí obchodního zástupce (resp. distributora). Další metodou vstupu na německý trh může být založení reprezentační kanceláře, pobočky, či založením společného podniku (tzv. joint-venture).

Vyhledání odběratele, obchodního zástupce, či distributora

Ke vstupu na německý trh můžete navázat spolupráci s místními podniky přímo vyhledáním vhodného odběratele, či Vám může pomoci německý partner- v roli agenta nebo distributora.

Největší internetovou databází B2B je hamburská doména „Wer liefert was“, kde zdarma naleznete firmy, resp. obchodní partnery dle detailních filtrů (inzerce zpoplatněna).

Největší internetovou platformou obchodních zástupců je server www.handelsvertreter.de (vyhledávání a přístup k inzerátům zdarma, inzerce zpoplatněna).

Při všech krocích spolupráce s místními podniky, ať už přímo vyhledáním vlastního odběratele, či vyhledáním agenta/distributora Vám kromě zastupitelských úřadů může pomoci zejména zahraniční kancelář vládní proexportní agentury CzechTrade v Düsseldorfu. Tato agentura poskytuje širokou škálu služeb od základního vyhledání kontaktů až po komplexní zmapování trhu či vypracování marketingové studie. Rozsah poskytnutých služeb závisí v zásadě na vlastní iniciativě vývozce a jeho ochotě k počáteční investici do vstupu na trh.

Další vhodnou příležitostí k vyhledání kontaktů je účast na veletrhu či jiných podobných kontaktních akcích. Řadu z nich pořádají zastupitelské úřady, často ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Mnoho akcí, a to zejména v regionálním měřítku, pořádají i regionální obchodní komory jak na české, tak i na německé straně.

Při výběru vhodného obchodního partnera, agenta, či distributora Vám nad rámec výše uvedeného poslouží i kontakty získané prostřednictvím stránek německého obchodního rejstříku (Handelsregister), jehož základní náhled je zdarma, podrobnější informace jsou však již placené. Taktéž Vám mohou posloužit odkazy na obchodní a průmyslové svazy, či jiné databáze obchodního charakteru (např. http://de.kompass.com/). Zde je nutno zdůraznit, že oborové svazy, spolky a sdružení hrají v Německu velkou roli, je jich poměrně značné množství a je naprosto obvyklé, že většina firem je členem některého takového sdružení. Rovněž dostupné databáze německých obchodních a průmyslových komor či přímé kontakty na ně mají svůj nezanedbatelný význam, zvláště uvědomíme-li si, že členství v komoře je na rozdíl od České republiky v Německu povinné.

V jednání s agenty a distributory Vám můžeme doporučit zajímat se zejména o následující skutečnosti:

  • zda agent vlastní obchodní licenci agenta/distributora;
  • vyžádat si portfolio podniků, které agent/distributor zastupuje;
  • vyžádat si seznam výrobků, které agent/distributor prodává;
  • reference agenta/distributora.

Pokud jde o reference agenta/distributora, platí zde obecná pravidla, tak jako všude ve světě, že je třeba mít se na pozoru před zneužitím informací, které může agent/distributor získávat pro konkurenci a je třeba rovněž zvážit jeho sílu na trhu. Německo je velkou zemí a je proto třeba řádně zvážit, hodláme-li pronikat na trh pouze v regionálním měřítku či v měřítku celostátním. Při uzavírání kontraktů či podmínek spolupráce s agentem či distributorem Vám doporučujeme dbát na klasická pravidla, z nichž považujeme za základní:

  • uzavření smlouvy s důrazem na možnost rozvázání poměru;
  • ověření, zda osoba, která kontrakt uzavírá, je oprávněna jednat;
  • dohodu ohledně hrazení nákladů za marketing a další služby;
  • zvolení rozhodného práva (v ideálním případě české);
  • zvolení rozhodného jazyka (neočekávejte na německé straně znalost češtiny, nicméně ani znalost angličtiny nebývá zcela obvyklá);
  • uvedení rozhodčí doložky apod.

Mnohé o přístupu agenta/distributora samozřejmě napoví již základní návrh smluvního vztahu, který vzejde z jeho strany.

Zdroj: ZK CzechTrade Düsseldorf

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Německé teritorium patří do celního území Evropské unie, přičemž do celního území SRN (a tedy i EU) nepatří ostrov Helgoland a území Büsingen. Na druhé straně je součástí jeho celního území rakouská oblast Jungholz a Mittelberg. Otevřením evropského jednotného vnitřního trhu (JVT) v lednu 1993 (s následným přistoupením dalších zemí) odpadly celní kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie. Ve vnitřním styku zemí EU se nevybírají cla. Přístupem ČR a dalších zemí k EU jde od 1. května 2004 nadále i pro naši zemi ve vzájemném obchodním styku se SRN o vnitrounijní obchod (intrakomunitární obchod) a vzájemné dodávky proto nepodléhají celní kontrole, ani z nich nejsou vybírány celní dávky.

Toto platí pouze pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním transitním procedurám nebo pro zboží dodávané na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). Interní komunitární tranzitní procedura (T2) je tudíž aplikována u zboží dodávaného z jednoho členského státu do druhého přes nečlenský stát.

Zboží pocházející z nečlenských států Evropské unie (z tzv. “třetích zemí”) musí být procleno, aby mohlo být vpuštěno do vnitřního oběhu. V SRN platí od 1. 1. 1994 Celní zákoník Evropských společenství (Zollkodex der Europäischen Gemeinschaften). Ten je doplněn dalším podkladem EU - Společným celním tarifem (Gemeinsamer Zolltarif, GZT), který je každoročně aktualizován a obsahuje kromě jiného celní sazby na dovozy zboží z třetích zemí. (Integrovaný celní sazebník EU Taric  dostupný online.

V SRN platí, stejně jako v ostatních členských zemích EU, společný celní sazebník a harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, který je aplikovaný rovněž v českém celním sazebníku (NACE kódy) a slouží mj. i pro statistické kvantifikace.

Daň z přidané hodnoty (Mehrwertsteuer nebo také Umsatzsteuer) a spotřební daň (Verbrauchersteuer) a zahraniční obchod: Výběr DPH v zahraničním obchodě u intrakomunitárních dodávek sice odpadá, avšak při vývozu produktů, zejména výrobků určených konečnému maloobchodnímu spotřebiteli, je nicméně již při průzkumu trhu a kalkulaci exportní ceny a tím i posouzení finální konkurenceschopnosti produktu třeba brát v potaz jak DPH vybírané v prodejním místě, tak případnou spotřební daň.

Celní problematika spadá do kompetence  Spolkové celní správy (Bundeszollverwaltung), která působí v rámci Spolkového ministerstva financí. Informace k tématu cel včetně veškerých legislativních úprav lze proto najít na webových stránkách tohoto ministerstva nebo přímo na webových stránkách celního úřadu. K tématu celní problematiky (včetně problematiky spotřebních daní) je účelné uvést následující německé kontaktní adresy a informační místa:

Centrální informační středisko celní správy

Zoll-Infocenter

Friedrichsring 35

63069 Offenbach am Main

Telefon: 069/469976-00

Telefax: 069/469976-99

E-Mail : info@zoll-infocenter.de

 

Informations- und Wissensmanagement (IWM) Zoll

Carusufer 3-5

01099 Dresden

Kontakt pro podnikatele

Telefon: 0351 44834-50

Telefax: 0351 44834-590

E-mail: info.gewerblich@zoll.de

Kontakt pro soukromé osoby:

Telefon: 0351/44834-510

E-mail: info.privat@zoll.de

 

 

V případě problémů s celními úřady či jiných případech je možné obracet se na styčného důstojníka české celní správy v SRN:

mjr. Mgr. Aleš GORČÍK

styčný důstojník Celní správy ČR

Velvyslanectví ČR v Berlíně

kancelář SCD při ZKA

Kolín nad Rýnem / Německo

Tel.: +49 221 672 4802

FAX: +49 221 672 4903

E-MAIL: cologne@cs.mfcr.cz

Kontrola vývozu

Klasická omezení aplikovaná v německém zahraničním obchodě (zbraně a vojenský materiál, výrobky strategické povahy, případné limity dovozu některých komodit ze třetích zemí mimo EU) bývají uvedena v oběžnících Spolkového ministerstva hospodářství a technologie BMWi a jsou publikována i na jeho internetových stránkách. Jejich kompletní přehledy lze získat rovněž na internetových stránkách Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA), který je pověřeným specializovaným zařízením předmětného spolkového ministerstva. Kontrole podléhají rovněž některé další senzitivní výrobky a technické služby a v jistém ohledu rovněž tranzitní obchod. Obdobně se to týká vývozu tzv. duálního zboží (t.j. zboží použitelného jak pro civilní, tak i vojenské užití).

Legislativní podklad pro kontrolu exportu zbraní a zbrojního vybavení tvoří tzv. „Zákon o kontrole válečných zbraní” Kriegswaffenkontrollgesetz (KrWaffKontrG), Zákon o vnějších hospodářských vztazích - Außenwirtschaftsgesetz (AWG) a nařízení o provádění zahraničních vnějších vztahů - Außenwirtschaftsverordnung (AWV). Vývoz duálního zboží se řídí nařízením EU (č. 1334/2000 z 22. 6. 2000). Politika SRN při vývozu, ale i transitu vojenského materiálů přes území SRN, je přísnější, než u ostatních zemí EU. Na obdržení povolení není právní nárok a může být odmítnuto i při důvodném podezření, že materiál by mohl sloužit v zemích s válečnými ohnisky k represi obyvatelstva. Vývoz zbraní nebo duálního zboží bez příslušného povolení je postihován jako trestný čin, minimálně jako přestupek, přičemž pokuta může být uložena až do výše 500.000 Euro, v některých případech může sankce představovat i trest odnětí svobody. Příslušná opatření a požadovaná povolení se týkají i lodí plujících pod německou vlajkou, i když k nakládce nedojde na území (v přístavu) SRN. Obdobně i letadel zanesených v německém registru.

Vydávání zbrojních dovozních a vývozních licencí, případně schválení výrobku pro trh, provádí pro průmyslové artikly a některé strategické materiály a suroviny vedle svých dalších funkcí spolkový úřad BAFA. Ten vydává rovněž mezinárodní importní certifikáty a provádí verifikaci certifikátů.

Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu - BAFA (průmyslové výrobky)

Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle (BAFA)

Frankfurter Strasse 29-35

65760 Eschborn

Tel: 0049-6196-908 0

Fax: 0049-6196-908-1800

Internet: www.bafa.de

E-mail: poststelle@bafa.de (kontrola vývozu)

E-mail: bundesamt@bafa.de (kontrola dovozu, energie)

Obecná doporučení pro české exportéry při exportu zbraní a zbrojního materiálu

I přesto, že spolková vláda v koaliční smlouvě prosazuje sjednocení povolovacího procesu – resp. minimálních standardů – v rámci EU, nelze očekávat, že by za současné situace akceptovala uvolnění své politiky prostřednictvím EU, spíše naopak. Pro CZ firmy vyvážející zbraně a zboží dvojího užití přes Německo proto platí:

  • Spolková vláda bude posuzovat žádost o transit stejně jako žádosti o vývoz německých firem, a tudíž je za současné situace třeba počítat s restriktivnějším přístupem.* Nicméně spolková vláda je připravena vyjít vstříc a dát CZ subjektům povolení k transitu/reexportu v případech, kdy by DE subjektu povolení vydáno nebylo - v tomto případě je však třeba počítat s delším povolovacím procesem. Z naší zkušenosti je pro rozhodnutí německých úřadů stanovisko české Licenční správy MPO zcela irelevantní – každou žádost přezkoumávají dle svých kritérií. 
  • S ohledem na silnou politizaci exportu zbraní v SRN je třeba počítat spíše s nejistotou a nevypočitatelností povolovacího procesu (tak to vnímají i německé zbrojní firmy).
  •  Před každou žádostí o povolení transitu, resp. uzavřením kontraktu, u kterého je objektivní riziko problémů s transitem, doporučujeme neformální konzultace s německými úřady (BMWI),** ať již přímo nebo prostřednictvím speditérských firem, příp. pak prostřednictvím ZÚ. K ex ante konzultacím ve sporných případech jsme byli německými úřady přímo vyzváni.      
  •  Při výběru speditérů doporučujeme výběr firem, které mají zkušenosti s přepravou zbraní na DE teritoriu a často eliminují problémy/chyby, se kterými se CZ firmy v Německu potýkají. V případě využívání dalších firem jako prostředníků doporučujeme pečlivě zvážit, zda je tento krok nutný. Zejm. zapojení subjektů ze zemí východní a jihovýchodní Evropy vede německé úřady k podezíravosti a v důsledku ke zpomalení procesu udělování transitní licence.

* Hlavním cílem exportu zbraní je z pohledu spolkového ministra Gabriela zajištění bezpečnosti, nikoliv zvýšení HDP či zaměstnanosti. Tyto cíle nelze zaměňovat. Další kritéria a politické principy exportní politiky zbraní SRN:

•       Kompatibilita vývozu s mezinárodními závazky, zejména na základě rozhodnutí OSN a EU;

•       vnitřní situace v zemi koncového příjemce;

•       zajištění míru, bezpečnosti a stability v regionu;

•       národní bezpečnost členských států EU a jejich spřátelených zemí;

•       chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména s ohledem na její postoj k terorismu;

•       přizpůsobení exportu zbraní technickým a ekonomickým možnostem kupující země.

Spolková vláda klade velký důraz na zpřísnění norem při udělování licencí pro export malých ručních zbraní. Přepracována by měla být především zásada „Nové za staré“, která říká, že při dodávce nových ručních zbraní do jednotlivých zemí, by měl být stejný počet starých zbraní, kterými země ještě disponuje, vyřazen a zlikvidován a v žádném případě dále prodáván. Podle politických zásad kontroly exportu zbraní bude schválení dalšího vývozu přijímací zemi uděleno jen tehdy, pokud v ní bude předtím zajištěna informace o koncových držitelích z předchozí dodávky. Před udělením schválení budou spolkovou vládou shromážděny a zhodnoceny všechny informace o aktuálních držitelích zbraní v dané zemi a budou-li existovat jakékoli pochybnosti, bude další exportní žádost zamítnuta.

** Odbor V B 8: Ausfuhrkontrolle: Spezielle Dual-Use-Güter, Kriegswaffenkontrolle. Telefon: +49 228/99 615 7176; fax:  +49 228/99 615 2268; mail:  buero-vb8@bmwi.bund.de

Ochrana domácího trhu

V případě SRN se v pravém smyslu nejedná o uplatňování klasických ochranářských opatření. Trh SRN se v tomto směru řídí harmonizovanou legislativou EU a je plně liberalizován. Poměrně striktní  jsou nicméně požadavky na kvalitu řady produktů, vycházející na základě legislativy EU z národních ustanovení a norem na „ochranu spotřebitele”, z ekologických norem apod., včetně kontroly jejich dodržování.

Zvýšené ochraně podléhají na domácím trhu zejména potraviny. Do homologačního režimu patří rovněž léčiva a zdravotnické přípravky. Mezi zakázané produkty a oblasti podléhající kontrole patří dále dětská pornografie, exotická fauna a flora, protiústavní materiály, známkové a produktové pirátství a nebezpečný odpad. Užití některých německých standardů a norem není sice povinné, pokud jsou výrobky homologovány pro EU, tradiční přístup spotřebitelů a jejich důvěra v některé německé normy ale pomáhají odbytu produkce u konečného spotřebitele.

Vydávání dovozních a vývozních licencí, případně schválení výrobku pro trh provádějí dle charakteru  produktu v Německu následující instituce:

Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (průmyslové výrobky)

Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle (BAFA)

Frankfurter Strasse 29-35

65760 Eschborn

Tel: 0049-6196-908 0

Fax: 0049-6196-908-1800

Internet: www.bafa.de

E-mail: poststelle@bafa.de (kontrola vývozu)

E-mail: bundesamt@bafa.de (kontrola dovozu, energie)

BAFA vydává rovněž mezinárodní importní certifikáty a provádí verifikaci certifikátů.

Spolkový úřad pro zemědělství a výživu (zemědělská produkce a potraviny)

Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung (BLE)

Deichmanns Aue 29

53179 Bonn

Tel: 0228 6845-0

 Internet: www.ble.de

E-mail. info@ble.de

Spolkový úřad pro léčiva a zdravotnické produkty (léčiva, přípravky)

Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte (BfArM)

Kurt-Georg-Kiesinger-Allee 3

53175 Bonn

Tel.: 0049-228-207-30

Fax: 0049-228-207-5207

Internet: www.bfarm.de

E-mail: poststelle@bfarm.de

Základní  technické normy aplikované na výrobky v distribuční síti SRN publikuje Německý ústav normalizační (DIN). Další oborová nařízení a normy lze získat od níže uvedených věcně příslušných institucí.

Německý normalizační úřad (DIN)

Deutsches Institut für Normung (DIN)

Deutsches Informationszentrum für technische Regeln (DITR)

Burggrafenstrasse 6

10787 Berlin

Tel.: +49 030-2601-0

Fax: +49 (0)30 262 81 25

Internet: www.din-katalog.de

E-mail: info@beuth.de

Sdružení německých inženýrů

Verein Deutscher Ingenieure e.V.

Abteilung VDI-Richtlinien

VDI-Platz 1

40468 Düsseldorf

Telefon: +49 (0)211 62 14-457

Telefax: +49 (0) 211 62 14-174

E-mail: vdi-richtlinien@vdi.de

 

 

VDE Verband der Elektrotechnik Elektronik Informationstechnik e.V.

Stresemannallee 15

60596 Frankfurt a. M.

Tel.: +49 (0)69 6308 0

Fax: +49 (0)69 6308-9865

Internet: www.vde.com

E-mail: service@vde.com

TÜV (technická bezpečnost výrobků)

Internet: www.vdtuev.de).

Německý institut pro dodržování kvality a značení

Deutsches Institut für Gütesicherung und Kennzeichnung e.V.

Siegburger Str. 39

53757 Sankt Augustin

Tel.: +49 (0)2241/1605-0

Fax: +49 (0)2241/1605-11

Internet: www.ral.de

E-mail: ral-institut@ral.de

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

 Právní úprava založení podniku a podnikání v SRN je oproti České republice komplikovanější a roztříštěnější. Existuje několik možností, a to od založení kanceláře bez možnosti přímo uzavírat obchodní transakce přes založení samostatné či nesamostatné společnosti až po založení klasické společnosti. Pokud jde o joint-venture, v německém právu neexistují žádné zvláštnosti a domácí i zahraniční partneři jsou si z právního hlediska rovni. Také v ostatních případech platí veskrze stejné podmínky pro tuzemce a cizozemce.

Obecně k založení podniku doporučujeme informační servery spolkové vlády, resp. stránky GTAI, popřípadě zemských agentur na podporu obchodu a investic (7.4), jež nabízejí zvl. služby – od poradenství a asistenci při zakládání pobočky, po zajištění kancelářských prostor či vhodných zaměstnanců.

Existuje několik forem podniků, níže uvádíme nejčastěji používané formy:

Společnost podle občanského práva (GbR) a veřejná obchodní společnost (OHG) (Gesellschaft bürgerlichen Rechts - GbR, Offene Handelsgesellschaft - OHG)

Dojde-li k založení podniku minimálně dvěma fyzickými či právnickými osobami, vznikne společnost občanského práva - GbR (obdobně jako vzniká společnost dle NOZ). Společnost nemá právní subjektivitu a nezapisuje se do obchodního rejstříku.

Veškeré informace o GbR jsou dostupné na webu.

Ze společnosti občanského práva se automaticky stane veřejná obchodní společnost - OHG, když druh a rozsah podnikání společnosti vyžadují vedení obchodní činnosti způsobem určeným obchodním zákoníkem. Veřejnou obchodní společnost zakládají dvě fyzické či právnické osoby za účelem podnikání, základní kapitál není ze zákona stanoven, na rozdíl od GbR zde však vzniká povinnost zapsat společnost do obchodního rejstříku. Společníci ručí společně a nerozdílně, a to celým svým majetkem. Více informací.

Komanditní společnost (KG) + komanditní společnost s ručením omezeným (GmbH & Co.KG) ,(Kommanditgesellschaft - KG; Gesellschaft mit beschränkter Haftung und Kommanditgesellschaft - GmbH & Co.KG).

Komanditní společnosti musí být založeny alespoň dvěma společníky, z nichž alespoň jeden (komplementář) ručí neomezeně. Více informací. Komanditní společnost s ručením omezeným (GmbH & Co.KG) je zvláštní variantou klasické KG, kdy roli osobně ručícího společníka převezme spol. s r.o.(GmbH). Více informací.

Společnost s ručením omezeným (GmbH): (Gesellschaft mit beschränkter Haftung - GmBH)

U tohoto typu obchodní společnosti se jedná o oblíbenou, v Německu velice rozšířenou, praktickou a ve většině případů i daňově výhodnou právní formu, která je vhodná i pro podnikání zahraničních subjektů. GmbH ručí vlastním jměním společnosti, soukromý majetek společníků je z ručení zpravidla vyloučen. Pro založení společnosti není předepsán žádný minimální nebo maximální počet společníků, může se jednat i o společnost pouze jednoho společníka. Zakladateli GmbH mohou být jak domácí, tak zahraniční fyzické a právnické osoby, kromě osobních společností (OHG, KG) a společností občanského práva (GbR). Hodnota základního kapitálu společnosti činí minimálně 25 000 €, kromě vkladů v hotovosti jsou možné i věcné vklady. Společnost může být přihlášena až v případě, že je splaceno minimálně 50 % jejího základního kapitálu, přičemž každý společník musí mít splacenu minimálně jednu čtvrtinu svého počátečního vkladu. Více informací.

K dalším patří akciová společnost (AG) (Aktiengesellschaft - AG), která je ale pro potřeby zejména MSP ČR méně vhodná. Obvyklou formou je rovněž podnikatel-jednotlivec (Einzelunternehmer, Einzelfirma). Více informací.

Procedury, doklady a vybrané náklady při zakládání podniku v Německu

  • Dotaz na německou Průmyslovou a obchodní komoru (IHK) ohledně názvu firmy (za účelem vyvarovat se nebezpečí záměny).
  • Sepsání stanov podniku, respektive společenské smlouvy (zakládacího dokumentu).
  • Ověření společenské smlouvy (zakládacího dokumentu) veřejným notářem. K tomu je zapotřebí průkazů totožnosti příslušných osob k ověření podpisu (u fyzických osob).

V případě, že zakladatelem/spoluzakladatelem je zahraniční právnická osoba, vyžaduje se dále předložení veřejně ověřených opisů následujících dokumentů včetně překladů (zpravidla ve dvou vyhotoveních):

  • plná moc žadatele k zastupování společnosti,
  • výpisy z registrů (obchodní rejstřík, ohlášení živnosti) ze země, v níž má firma sídlo,
  • doložení obchodní činnosti v zahraničí - v zemi, v níž má firma sídlo (bilance, smlouvy např. nájemní, účty apod.).
  • registrace u místem příslušného soudu, který provede zápis do obchodního rejstříku (na základě shora uvedených notářsky ověřených dokumentů). Výlohy na zápis do obchodního rejstříku činí 750–1000 Euro. Zveřejnění o zápisu ve spolkovém věstníku proběhne automaticky, přičemž náklady ve výši 250 - 350 Euro jdou na vrub žadatele.
  • registrace firmy u místního nebo městského úřadu (Ordnungsamt). Požaduje se průkaz totožnosti, osvědčení o zápisu v obchodním rejstříku, notářsky ověřená kopie společenské smlouvy a v některých případech, ve kterých je vyžadováno, též povolení pro podnikání (Gewerbeanmeldung - povolení k podnikání se týká zejména případného výkonu vybraných řemeslných činností), případně koncesní listinu u výkonu některých povolání respektive doklad o členství v profesní komoře a dle typu společnosti a rovněž tak doklady prokazující splacení poloviny základního jmění a uhrazení zálohy za soudní výlohy.)
  • městská rada automaticky informuje další potřebné instituce, tj. finanční úřad, který automaticky přiděluje daňové identifikační číslo (registrace pro platbu DPH není nutná), průmyslovou a obchodní komoru či komoru řemesel, odborový svaz a úřad práce (pokud má podnik zaměstnance) a zdravotní pojišťovnu. Tyto instituce pak zašlou novému podniku příslušné dokumenty včetně potřebných informací o povinném členství či dalších záležitostech.

Joint-venture je společnost vlastněná z určité části německým a ze zbylé části českým zahraničním partnerem. V německém právu neexistují žádné zvláštnosti a domácí i zahraniční partneři jsou si z právního hlediska rovni. Také v ostatních případech platí veskrze stejné podmínky pro tuzemce a cizozemce. Společný podnik patří v současné době k méně využívaným formám vstupu českých podniků na německý trh.

Založení kanceláře či pobočky

Zahraniční právnické osoby jsou bez jakýchkoliv zvláštních dodatečných omezení oprávněny vyvíjet obchodní a podnikatelskou činnost v SRN jako jakákoliv jiná německá firma. Z výše uvedeného vyplývá, že český subjekt nemusí bezpodmínečně v SRN zakládat novou firmu, může zde působit jako zahraniční právnická osoba.

Lze založit kancelář (reprezentaci), která ovšem nesmí uzavírat obchodní transakce a je využitelná zejména pro reklamu a marketing. Je možno rovněž zřídit nesamostatnou pobočku bez vlastního účetnictví. Tato pobočka nemusí být zapsána do obchodního rejstříku a stačí pouze zápis u živnostenského úřadu.

Je možno založit také samostatnou pobočku, která musí být podobně jako samostatný podnik nahlášena v obchodním rejstříku a u místního úřadu. Tato pobočka není samostatnou právnickou osobou a je pokládána za součást mateřské firmy.

Registrace (ohlášení) živnosti (Einzelunternehmer, Einzelfirma)

Zahraniční živnostníci mají stejné postavení jako tuzemští. Základním právním předpisem je živnostenský řád (Gesetz zur Ordnung des Handwerks, zákon o živnostenském řádu). Úplné znění.

Obdobně jako u nás jsou řemesla dělená na volná a vázaná. Pro vázaná řemesla musí být splněna podmínka zápisu do živnostenského rejstříku (Handwerksrolle). K tomu se vyžaduje splnění určitých povinností, zejména odborné způsobilosti, která se prokazuje udělením živnostenského mistrovského listu a praxe. T. č. je specifikováno 41 řemesel, k jejichž výkonu se vyžaduje odborná způsobilost (Příloha k Živn. řádu A).

Zahraniční osoba musí v principu splnit stejné požadavky, jako jsou kladené na německé podnikatele a živnostníky. Čeští živnostníci, kteří by chtěli podnikat v Německu, musí proto vlastnit německý mistrovský list pro dané řemeslo, aby mohli být zapsáni do živnostenského rejstříku.

Pro občany Evropské unie (a tím i ČR) však existuje možnost výjimky dle paragrafu 9 HwO s odvoláním na vyhlášku BMWA o předpokladech pro zapsání do živnostenského rejstříku v případě občanů EU nebo EHP (německy: Verordnung über die für Staatsangehörige der Mitgliedstaaten der Europäischen Wirtschaftsgemeinschaft oder eines anderen Vertragsstaates des Abkommens über den Europäischen Wirtschaftsraum geltenden Voraussetzungen der Eintragung in die Handwerksrolle, zkráceně: EU/EWR Handwerkerverordnung). Její text je např. zveřejněn na webu.

Podle této vyhlášky může být i český občan zapsán do živnostenského rejstříku, pokud splňuje tyto podmínky odborné praxe a vzdělání:

  • šest let nepřetržité praxe v oboru jako OSVČ nebo jako vedoucí provozu (podniku), nebo
  • tři roky nepřetržité praxe v oboru jako OSVČ nebo jako vedoucí provozu (podniku) s podmínkou tříletého vzdělání v daném oboru, nebo
  • tři roky nepřetržité praxe v oboru jako OSVČ a k tomu minimálně pět let další praxe v oboru v zaměstnaneckém poměru,
  • pět let nepřetržité praxe v řídící funkci, z toho minimálně tři roky praxe, spojené s technickými úkoly a s vedením kolektivu, s podmínkou tříletého vzdělání v daném oboru

Splnění těchto podmínek se prokazuje potvrzením Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Pak je možno požádat u příslušného orgánu v Německu o udělení výjimky z německých živnostenských předpisů podle par. 9 HwO. Není nutné, aby podmínku vzdělání a odborné praxe splňoval provozovatel/majitel živnosti. Můžete samozřejmě, tak jako u nás, zaměstnat osobu, která bude vlastnit německý mistrovský list. Ostatní živnosti jsou volné a vlastnictví mistrovského listu se nevyžaduje.

Živnostník může vystupovat v právním styku pod svým jménem a příjmením s případným dodatkem odlišujícím osobu nebo druh podnikání. Zápis do obchodního rejstříku je nutný až po překročení stanovené hranice obratu, majetku podniku nebo počtu zaměstnanců. V určitých případech může být zápis do obchodního rejstříku povinný.

Další užitečné informace pro zakládání podniku českými firmami v SRN

  • Doba registrace: U registrace firmy v Německu lze hovořit zhruba o čtyřech týdnech.
  • Povinné členství v obchodních a průmyslových komorách, v řemeslnických komorách, v profesních komorách. V Německu existuje ex lege povinné členství podniků v Průmyslové a obchodní komoře - v pobočce dle místa sídla firmy (Industrie-und Handelskammer), případně v komoře řemesel (Handwerkskammer), jde-li o výkon řemeslné činnosti. Dále je v SRN povinné členství buď v profesní komoře nebo postačí zápis do obchodního rejstříku. (Výjimkou je 41 řemesel vyjmenovaných v příloze k Živnostenskému řádu. Tito řemeslníci ale musí být povinně členy místní komory řemesel - viz výše.)
  • Zvláštní profesní komory vedou separátně některá povolání (architekti, farmaceuti apod.). Mezi ně patří rovněž obchod s mléčnými produkty. U těchto výjimek je nutno mít licenci a splňovat určité odborné a kvalifikační předpoklady.
  • Nabývání nemovitostí: S tématem podnikání v Německu souvisí také otázka nabývání nemovitostí, kde se jak před vstupem, tak také po vstupu České republiky do Evropské unie nemusí čeští podnikatelé obávat žádných restrikcí.
  • Převzetí firmy se zaměstnanci: U založení, případně převzetí firmy s více než 10 zaměstnanci českými podnikateli je třeba vzít v úvahu zákon o ochraně pracovníků před výpovědí a tzv. zákonnou minimální mzdu. Podnik musí být nahlášen na úřadu práce a obdrží od úřadu k další evidenci a kontaktu s tímto úřadem své vlastní podnikové číslo.
  • Daně: V otázce daní odkazujeme na předchozí kapitoly.
  • Otevření a vedení účtu u komerčních bank: Otevření účtu je zcela bezproblémové, jak pro zahraniční fyzické osoby, tak pro právnické osoby. Vyžadován je pouze průkaz totožnosti zakladatele účtu, případně od dalších disponentů. Nevyžaduje se vstupní vklad, na rozdíl od většiny komerčních ústavů v ČR jsou služby on-line banking a GMS banking a vydání základní debetní EC karty zahrnuty automaticky (bez dodatečných nákladů) v základním balíčku. On-Line transfery do členských zemí EU jsou zdarma. (V zemích mimo eurozónu k nim ovšem přistupují poté případné poplatky tamních bank.)
  • Výkon řemeslnické činnosti firmou či pobočkou: Vykonávání řemesla je dceřiným společnostem (nebo samostatným pobočkám) zahraničních kapitálových společností působících v Německu povoleno pouze v případě jejich registrace v řemeslnickém rejstříku (Handwerksrolle), vedeném řemeslnickými komorami. Vykonávání řemeslnické činnosti pobočkou zahraniční právnické osoby bez této registrace je v Německu považováno za přestupek.
  • Firemní dokumenty: Každá společnost musí na svých obchodních formulářích a dopisech uvádět název společnosti a právní formu, sídlo společnosti, registrační soud a číslo, pod kterým je zanesena v obchodním rejstříku a jména všech jednatelů. Pokud se týče faktur a ostatních daňových dokladů, musí tyto doklady obsahovat daňové číslo společnosti (Steuernummer, St-Nr.) nebo její identifikační číslo k dani z obratu (Umsatzsteuer-Identifikationsnummer, USt-IdNr.).

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Na německém trhu hraje otázka marketingu a vhodné reklamy klíčovou roli. Inzerce a reklama v médiích, ať již tištěných či elektronických, je pro většinu českých malých a středních podniků bohužel nedostupná. Pro MSP tudíž hraje roli přímý marketing, příp. účast na veletrzích a kooperačních burzách.

Přímý marketing

V případě přímého B2B marketingu doporučujeme (zejm. MSP) konzultovat düsseldorfskou zahraniční kancelář CzechTrade, která vedle nabídky standardních služeb poskytuje i základní bezplatné poradenství. Doporučujeme intenzivní využívání internetových databází, zejm. www.wlw.de (viz kap. 6.1). Obecně platí, že důležitou roli hraje dobrá znalost němčiny, telemarketing, resp. kombinace elektronické pošty, pošty a telefonu. Na německém trhu hrají zásadní roli reference, a to zejm. od významných německých firem (Siemens, Bosch, Miele atd.).

Propagace a reklama za využití HSP

Jako ilustraci lze uvést, že celostránková reklama v hospodářském deníku Handelsblatt se pohybuje kolem 20 – 25 000€, 1/16 stránky, t.j. 185 x 66 mm stojí cca 1.500 Euro. Obdobná situace jako u deníků je u odborných periodik zaměřených na určitý tržní segment. Vyhledání odborných časopisů je možné podle oborů (s dalším přístupem k inzertním sazbám) na internetovém vyhledávači www.fachzeitung.de, který obsahuje kolem tisíce specializovaných německých titulů. Ze specializovaných časopisů na hospodářskou problematiku zemí střední a východní Evropy je možno doporučit měsíčník “OST-WEST-CONTACT”, který je oficiálním orgánem německé organizace Osteuropa Verein der deutschen Wirtschaft. V pravidelných intervalech přináší články a reportáže z tohoto regionu.

OST-WEST-CONTACT – Verlag für Außenwirtschaft GmbH

Ritterstraße 2B

10969 BerlinTel +49 (0) 30 615089-0

Fax +49 (0) 30 615089-29

E-mail: info@owc.de,

Web: www.owc.de

K této kapitole přiřazujeme proto základní informace o kontaktních možnostech B2B kontaktů zdarma (nebo za menší poplatek) formou internetových databank a kontaktních burz, dále seminářů resp. workshopů aj.

Internetové kooperační burzy a další možnosti inzerce

Vycházíme-li z toho, že o prosazení na trhu mají zájem spíše české malé a střední firmy, navíc firmy, které jsou buď dodavateli či subdodavateli (kontakt B2B) a nikoliv hráči na přímém konzumentském trhu, jeví se nám jako vhodnější dále informovat o různých možnostech publikace (resp. inzerce) nabídek a informací (vč. vyhledávání partnerů) zejména prostřednictvím internetu u specializovaných hospodářských organizací, nadací, svazů, komor aj. Výhodou jsou většinou nulové náklady a zúžení cílové skupiny sdělení pouze na potenciální partnery. Uvádíme vybrané hlavní možnosti.

Inzerce v kooperačních internetových burzách

Uveřejnění nabídky v B2B kooperačních burzách Průmyslové a hospodářské komory. Zveřejnění nabídky české firmy v časopisech, které vydávají např. obchodní a průmyslové komory (IHK, v Německu je celkem 83 těchto komor a jejich přehled lze nalézt na adrese www.ihk.de v kapitolách „Kooperationsbörse“), je ve většině případů zdarma. Totéž platí pro jejich internetové stránky. Jedním z příkladů je možnost uveřejnění nabídky v databance subkontraktorů ve spolkových zemích Braniborsko a Berlín. Možnost vyhledávat partnery, zápis do databáze zdarma.

Komunikace s médii - firemní tiskové zprávy a informace na internetových portálech pro německé redakce

Infoportál NOV-OST Info. Uveřejňuje tiskové zprávy a informace ze zemí SVE. Oblast uživatelů portálu zahrnuje „decision makers“ v obchodu s regionem SVE, dále německé, rakouské a švýcarské firmy a média. Internet: www.nov-ost.info. Za menší poplatek vydá firemní zprávu, může zajistit i překlad ČJ-N.

Infoportál Deutsch-Tschechische Presseagentur DTPA - Česko-německá tisková agentura může uveřejnit firmám zdarma hospodářské informace. Partnery projektu je řada oficiálních míst ze Saska a Duryňska včetně hospodářských komor a partnerů z české strany. Jde o společný česko-německý projekt s využitím fondů EU. Redakce si vyhrazuje právo obsah sdělení přezkoumat. Zajišťuje rovněž překlady, resp. korekturu němčiny. Internet: http://www.dtpa.de, e-mail: dtpa@kabeljournal.de.

Publikace tiskových zpráv prostřednictvím veletržních správ. Všechny mezinárodní veletrhy a další velké veletržní akce v Německu uveřejňují zdarma na svých internetových stránkách (servis pro novináře a veřejnost) tisková sdělení vystavovatelů. Lze doporučit pro všechny české vystavovatele na oficiálních akcích MPO a dalších českých institucí. Jde o vhodný způsob, jak upozornit novináře a další vystavovatele na svůj stánek, produkci, obchodní záměry atd. Databanky z minulých ročníků jsou navíc k dispozici i v dalších letech.

OTS Originaltextservice NEWSAKTUELL. Agentura OTS Newsaktuell je dceřinou společností německé tiskové agentury DPA. Šíří firemní PR materiály z domova i ze zahraničí; prostřednictvím satelitu zpravodajství odebírá denně 320 německých médií a dalších 100 000 předplatitelů elektronických zpráv, mezi které patří ministerstva, ústřední orgány, hospodářské svazy, nadace, firmy, stranická grémia aj. Veškeré zprávy jsou dále běžně dostupné (zejména jako podklad pro média) v archivu na portále www.presseportal.de. Jednorázové vydání zprávy s rozsahem do 300 slov stojí kolem 300 Euro. Kontakt: www.newsaktuell.de

Semináře, workshopy, setkání podnikatelů, obchodní mise

Obecně lze doporučit, aby české MSP věnovaly zvýšenou pozornost všem možnostem účastí na českých proexportních akcích tohoto druhu pořádaných v SRN zastupitelským úřadem ČR, generálními konzuláty v Drážďanech a v Mnichově, konzulátem v Düsseldorfu, CzechTradem a dalšími oficiálními institucemi ČR (MPO, MZV, HK, SPaD, oborovými svazy, krajskými úřady aj.). O jejich konání a podmínkách tyto instituce českou podnikatelskou veřejnost pravidelně informují svými komunikačními kanály.

V této souvislosti chceme upozornit rovněž na finančně nenáročný způsob setkání a navázání kontaktů s potenciálními německými partnery na akcích pořádaných německými institucemi a orgány přímo v České republice. Každoročně se uskuteční například několik oficiálních účastí německých spolkových zemí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (Sasko, Duryňsko, Porýní- Falcko) a na dalších veletrzích včetně několik podnikatelských německých misí a workshopů v ČR a řady dalších obdobných akcí. Jejich základní přehled sestavený oficiálním informačním portálem „ixpos“ Spolkového ministerstva hospodářství a technologie BMWi lze nalézt na internetovém portálu www.ixpos.de, respektive se informovat o možnostech účasti u Česko-německé hospodářské komory v Praze, která je ve většině případů jejich českým realizátorem (www.dtihk.cz).

Významné veletrhy a výstavy a další aktivity zastupitelských úřadů a agentur v teritoriu (viz kapitola 5.2. Kalendář akcí)

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

SRN má široce a důkladně rozpracovány zákony o ochraně duševního vlastnictví. Nejvyšší právní normou je Ústava a v ní ustanovení na ochranu osobnosti a svobody podnikání.

Specifická ustanovení na ochranu duševního vlastnictví obsahují následující zákony:

  • Gesetz über Urheberrecht und verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz - UrhG) – Autorský zákon
  • Gesetz betreffend das Urheberrecht an Werken der bildenden Künste und der Photographie (Kunsturheberrechtsgesetz - KunstUrhG/KUG) Zákon na ochranu výtvarných děl
  • Patentgesetz (PatG) - Patentový zákon
  • Gesetz über den rechtlichen Schutz von Mustern und Modellen (Geschmacksmustergesetz - GeschmMG) Zákon o ochraně vzorů designu, modelů a provedení
  • Gebrauchsmustergesetz (GebrMG) Zákon o chráněných užitkových vzorech
  • Sortenschutzgesetz (SortSchG) Zákon na ochranu nových odrůd
  • Gesetz über den Schutz der Topographien von mikroelektronischen Halbleitererzeugnissen (Halbleiterschutzgesetz - HalblSchG) Zákon na ochranu práv duševního vlastnictví v oblasti elektroniky
  • Gesetz über den Schutz von Marken und sonstigen Kennzeichen (Markengesetz - MarkenG) - Zákon na ochranu značek původu a obchodních označení
  • Bürgerliches Gesetzbuch (Namensrecht, § 12) - právo na ochranu před zneužitím vlastního příjmení
  • Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb (UWG) - Zákon proti nerovné konkurenci – obchodní tajemství atp.

Práva, jichž se uvedené zákony dotýkají, jsou chráněna na základě mezinárodních dohod a smluv, jakož i na základě směrnic a nařízení EU. Jsou licencována, avšak převoditelná na druhé osoby (fyzické i právní). Na druhé straně platí omezení těchto práv ve smyslu práva na citaci autorsky chráněných děl, práva na jejich parodování, práva na vlastní výzkum, obecně pak ve smyslu práva na svobodu informací.

Základním právem na ochranu duševního vlastnictví je Urheberrechtsgesetz (UrhG) – Autorský zákon z roku 1965 a s ním spojený Verlagsgesetz (VerlG) - Zákon o vydávání autorských děl a Wahrnehmungsgesetz (WahrnG) - Zákon o právu na využívání autorských děl.

V prosinci 2014 byl autorský zákon znovu novelizován, změny se týkají především digitálních médií:

  • citace zdroje musí splňovat nové parametry digitálních citací;
  • ve veřejných a odborných knihovnách smí být digitální média přístupná (dříve jen s digitálním klíčem), přenos a kopírování digitálních médií je povoleno;
  • kopírování originálního, legálně koupeného video či audiozáznamu nebo programu pro vytvoření vlastní záložní kopie je povoleno, pokud originální záznam neobsahuje softwarovou ochranu proti kopírování;
  • překonat tuto ochranu proti kopírování je nelegální. Není však postihnutelné podle trestního práva, ale jen podle občanského práva (způsobená škoda držiteli práv při kopírování pro vlastní potřebu je nulová či minimální);
  • je zakázáno prodávat či zveřejňovat programy, které primárně jsou určeny k tomu, aby umožnily kopírování záznamů či programů, které obsahují softwarovou ochranu proti kopírování.

Problematika autorských práv je v Německu ostře sledována. Existuje zde řada právních kanceláří, které se zabývají pouze touto problematikou. Případné porušení autorské legislativy může znamenat značné ekonomické ztráty pro subjekt, který toto porušení způsobí. Vždy aktuální informace k autorskému zákonu, patentům, licencím atd. najdete na webových stránkách GTAI.

Zdroje zákonů v plném znění najdete na webových stránkách:

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Z dohody o přistoupení k EU, která má jako zdroj primárního práva přednost před národními úpravami zadávání veřejných zakázek vyplývá, že české podniky se mohou zúčastnit všech veřejných zakázek, které jsou v Německu vypisovány v souladu s příslušnými ustanoveními „acquis communautaire“.

Pro SRN jako členskou zemi platí při vypisování „veřejných zakázek EU“ kromě stanovení typu procedury a vymezení kvalifikačních předpokladů dvě základní podmínky, tj. okruh „povinných zadavatelů pokud jejich zakázka přesáhne určitý hodnotový práh“ a „výše hodnoty zakázky“, od které musí vyhlásit „EU tendr“ i další subjekty mimo povinné zadavatele.

Hodnotové limity „EU tendrů“:

  • 5 000 000 Euro - pro stavební práce
  • 130 000 Euro - pro státní orgány a instituce
  • 200 000 Euro - pro samosprávné celky aj.
  • 400 000 Euro - pro zadavatele v sektoru vodního hospodářství, energetiky a dopravy
  • 600 000 Euro - pro zadavatele v oblasti telekomunikací

Veřejné zakázky v SRN dle národních pravidel

Pro vypisování ostatních veřejných zakázek, tzv. podlimitních, platí dle ustanovení EU národní (německá) legislativní úprava.

Místem, které řeší ve Spolkové republice Německo problematiku veřejných zakázek, je Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie (BMWi), které je zřizovatelem Spolkového kartelového úřadu (Bundeskartellenamt - BkartA). Zásady udělování veřejných zakázek a kontrolní mechanismy při jejich udělování jsou obsaženy ve čtvrté části německého Kartelového zákona (Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen - zkratka GWB).

Zákon je dosažitelný buď z internetové adresy ministerstva nebo na internetové adrese kartelového úřadu.

Německý zákon o udělování veřejných zakázek rozlišuje tři možné způsoby:

  • veřejné vypsání zakázky - pro neomezený okruh podniků (tzv. otevřené výběrové řízení)
  • omezené vypsání zakázky - pouze pro určitý okruh podniků (tzv. uzavřené výběrové řízení)
  • vypsání zakázky z volné ruky - jako jediné připouští přímé jednání mezi zadavatelem a podnikem

Přednost mají samozřejmě otevřená výběrová řízení (veřejné vypsání zakázek) za účelem zajištění větší konkurence. Zákon ovšem stanoví, za kterých předpokladů je možné použít další dva postupy. Zvláštní předpisy v systému udělování veřejných zakázek platí pro nabídkové ceny zájemců o zakázku. Podle příslušné směrnice je dávána přednost tržním cenám před - pouze ve výjimečných případech, povolenými cenami na úrovni vlastních nákladů a směrnice nařizuje uzavření zakázky za pevnou cenu. K případnému cenovému přezkoumání nabídek jsou příslušné dohlížecí úřady jednotlivých spolkových zemí.

V Německu platí od 18.4.2016 nová právní úprava zadávání veřejných zakázek. Týká se výhradně zadávání upraveného komunitárním právem (zakázky nad 209.000,- EUR). Zakázky o nižší hodnotě zůstávají v kompetenci příslušné spolkové země. Nová právní úprava si kladla za cíl zjednodušení přístupu malých a středních podniků k zadávání veřejných zakázek, omezit kriminální jevy, zjednodušit prokazování způsobilosti účastnících se subjektů, posílit inovativní a dlouhodobě udržitelnou dimenzi zadávacího procesu. Vzhledem k tomu, že bylo třeba při tvorbě nové legislativy zohlednit současně 3 unijní nařízení, nemohlo dojít k žádoucímu zjednodušení procesu a dle prvních reakcí se administrativní náročnost zvyšuje. Nová úprava se mění v tom, že v první části zákona - oblast omezení konkurence - se nacházejí všeobecné zásady práva zadávání veřejných zakázek, která jsou v další části - nařízení - dále konkretizována. V nařízeních o zadávání jsou shrnuty předpisy upravující dodávky zboží, služeb a plnění poskytovaná osobami samostatně výdělečně činnými. Nově byly do této skupiny zařazeny předpisy upravující koncese. Nová úprava zadávání veřejných zakázek se týká výhradně zadávání upravené komunitárním právem, což se týká zakázek vyšších než 209.000,- EUR (zboží, služby, dodávky realizované osobami samostatně výdělečně činnými), dále pak převyšujících 750.000,- EUR (sociální služby) a vyšších než 5.225.000,- EUR (stavebnictví). Dle německých odborných kruhů se podíl této skupiny na celkově vypisovaných zakázkách podílí cca 10 %. Oblast pod tímto prahem je v kompetenci dané spolkové země a je závislá na jejím finančním rozpočtu. Konkrétně tak v každé spolkové zemi mohou existovat různá nařízení upravující totožnou oblast, což je např. ustanovení o minimální mzdě. Spolkové ministerstvo hospodářství však usiluje o to, aby v rámci jednání se spolkovými zeměmi dosáhlo jednotné úpravy napříč Německem.

Více informací je možno nalézt na webové stránce spolkového ministerstva hospodářství a energetiky:

http://www.bmwi.de/DE/Themen/Wirtschaft/Oeffentliche-Auftraege-und-Vergabe/reform-des-vergaberechts.html

která v příslušné kapitole uvádí předmětnou právní úpravu a další dokumenty:

http://www.bgbl.de/xaver/bgbl/start.xav?startbk=Bundesanzeiger_BGBl#__bgbl__%2F%2F*%5B%40attr_id%3D%27bgbl116s0203.pdf%27%5D__1462959908150

 

Základní informační kanály o veřejných zakázkách v SRN

a) Evropská databáze:

TED - Tender Electronic Daily. Bez úhrady přístupná elektronická databáze všech EU zakázek vyhlašovaných v SRN a dalších EU zemích. Obsahuje rovněž výsledky zadávacích řízení -  www.ted.europa.eu.

b) Německá databáze:

Databáze AUSSCHREIBUNGEN na portálu “ixpos“ německé agentury GTAI. Denní aktualizace, obsahuje mezinárodní tendry a národní tendry podle pravidel EU - viz GTAI. Databáze je dosažitelná rovněž z portálu. Výhodou je členění tendrů podle branží a další možnosti vyhledávání. Vyhledávání je za úhradu, jednorázový denní vstup stojí 2,50 Euro s možností platit on-line. 

c.  Tendry ve spolkových zemích:

Spolkový věstník výběrových řízení (Bundesausschreibungsblatt). Po předchozí registraci je přístupný rovněž na internetu. Věstník vychází třikrát týdně (pondělí, středa, pátek) a je možno si jej nechat zasílat v tištěné podobě po úhradě předplatného (78 Euro na šest měsíců) do České republiky. V úvahu připadá také jeho předplacení v elektronické podobě.

Bundesausschreibungsblatt GmbH

Postfach 200180

D-40099 Düsseldorf

Tel: +49 (0) 211-370848, 370849

Fax: +49 (0) 211-381607

E-mail: service@deutsches-ausschreibungsblatt.de

Elektronická platforma spolkové vlády EVERGABE-ONLINE. Obsahuje výběrová řízení státní správy, spolkových orgánů, zemských orgánů a obcí. Vyhledávání je zdarma, zdarma se po jednoduché bezplatné registraci lze dostat i k tendrové dokumentaci.

Všechny státní orgány SRN, samospráva a další povinní zadavatelé ve smyslu EU práva i německé národní úpravy mají na svých příslušných internetových stránkách nadto uveřejněny jimi vypisované veřejné zakázky. Přístup je vždy zdarma.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů

Mezi SRN a ČR je uznávána reciprocita výkonu rozhodnutí státních soudů, tj. vykonatelnost nálezů rozhodčích soudů (arbitráží) a normálních soudů. (vykonatelné jsou v SRN tedy např. i nálezy rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR v Praze).

Ve smluvním dokumentu mezi českým a německým subjektem by v klausuli „řešení sporů“ měla být explicitně stanovena jednak příslušnost k národní jurisdikci (ČR nebo SRN) a dále dohoda o postoupení případného sporu k řešení formou arbitráže resp. k řešení normálním soudem. Dohodou obou stran může být stanoven i příslušný, respektive ad hoc zvolený rozhodčí soud.

Lze obecně konstatovat, že němečtí importéři se snaží vyžadovat od zahraničního partnera akceptaci jurisdikce SRN, která je zejména z důvodů znalosti domácího prostředí pro německou stranu výhodnější.

Jak již bylo konstatováno v pasáži o zakládání firem, je právní úprava podnikání v SRN oproti ČR komplikovanější a upravuje ji řada zákoníků a zákonů, jejichž obdobná ustanovení jsou v českém právu většinou již součástí zákona o obchodních korporacích. Jedná se mj. o Zákon o zahraničních hospodářských stycích, Zákon o právní regulaci všeobecných obchodních podmínek aj. Významnou roli hraje v této souvislosti rovněž smluvní právo, okrajově lze zmínit rovněž nekodifikované mezinárodní zvykové právo přicházející v úvahu zejména u různých obchodních transakcí ve svobodných hanzovních městech (přístavech).

Českým podnikatelům je proto možno doporučit, aby v mezinárodním obchodním styku s německými firmami věnovali zvýšenou pozornost profesionálnímu zpracování všech právních dokumentů, případně odbornému osvětlení důsledků různých právních aktů. Německé firmy využívají běžně služeb advokátů a jen spíše výjimečně vstupují do obchodních vztahů bez jejich předchozího právního ošetření.

V souvislosti s touto problematikou si OEÚ ZÚ Berlín dovoluje odkázat na publikaci „Řešení pohledávek v Německu“ (autoři:, Richard Pitterle, JUDr. Bohumír Molnár), která vyšla v roce 2009 v nakladatelství LINDE Praha a.s. (2. vydání), a která se vedle vymáhaní pohledávek věnuje rovněž tématu německého právního systému. V poslední době se v SRN prosazuje mimosoudní řešení sporů prostřednictvím tzv. mediace. (nestranná osoba - nemusí to být nezbytně právník- smíří mimosoudně oba kontrahenty). Tím dojde k úspoře času i nákladů.

Soudní poplatky - soudní řízení

 

 

 

 

Peněžitá 

 

Soudní poplatek

Peněžitá

 

Soudní poplatek

pohledávka

SRN

 

pohledávka

CZ

300 EUR

 

25 EUR

 

7.500 Kč

 

1.000 Kč - 40 EUR

5.000 EUR

 

121 EUR

 

125.000 Kč

5% z částky

 

 

 

 

 

 

pohledávky-250 EUR

50.000 EUR

456 EUR

 

1.250.000 Kč

5% z částky 

 

 

 

 

 

 

pohledávky-2.500 EUR

500.000 EUR

2.956 EUR

 

12.500.000 Kč

5% z částky

 

 

 

 

 

 

pohledávky - 25.000 EUR

 

Zdroj: bpv Braun Partners (2014)

Rizika místního trhu

Přetrvávající problémy, se kterými se musí mnohdy české firmy v SRN potýkat, jsou hlavně byrokratického rázu. Souvisí zejména s postupem státních úředníků při vyřizování administrativních formalit (cizinecká policie, živnostenské úřady, úřady práce aj.).

Rychlou, bezplatnou a procedurálně nenáročnou pomoc při řešení postupů a rozhodnutí německých úřadů, u nichž jsou pochyby, že nepostupují v souladu s komunitárním právem EU, poskytuje systém SOLVIT, který v ČR pracuje při Ministerstvu průmyslu a obchodu.

K dalším, pro českou firmu namáhavým překážkám, patří německé zákonodárství, které je značně komplikované. Jedná se zejména o právní normy upravující dovoz resp. požadavky na balení, hygienické předpisy, plnění norem, certifikátů apod. (V případě žádosti o vystavení certifikátu musí česká firma počítat mnohdy s mnohem delšími lhůtami na vyřízení než je tomu v České republice.) Velmi složitá je německá daňová legislativa. I u malých německých firem (rovněž jednotlivců) je obvyklé, že tuto oblast řeší speciální daňový poradce.

V posledních letech prožívá Německo velkou vlnu insolvencí firem, jejichž důsledkem může být zhoršená platební morálka, představující tak rovněž vážnou komplikaci pro české exportéry. Postiženy jsou především malé a střední podniky, které jsou podfinancované, problémy s likviditou a platební neschopností se však nevyhýbají ani velkým německým koncernům. Počet insolvencí jde ročně do několika desítek tisíc firem.

Zvýšenou opatrnost při zajištění platby z Německa je proto nutno naléhavě doporučit nejen v případě nových obchodních kontaktů, ale i u zavedených nebo českým firmám známých odběratelů a obchodních partnerů. Zvláště v případě malých a středních německých firem je důležité obstarat si maximum aktuálních dostupných informací o finanční a hospodářské situaci firmy před expedicí zboží (zejména v případě nezajištěné platební podmínky).

V Německu lze hospodářsko-finanční informace získat od specializovaných firem (např. Buergel, Creditreform, Dun & Bradstreet). Při obstarávání aktuálních informací o německých firmách mohou být českým vývozcům nápomocna také německá kancelář agentury CzechTrade (duesseldorf@czechtrade.cz) která spolupracuje se společností Buergel, jež nabízí zprostředkování těchto informací jako jednu ze svých služeb pro české firmy. (Firmy Creditreform a Dun & Bradstreet působí rovněž v ČR a tyto informace lze získat proto rovněž přímo v domácím prostředí.)

V případě, že by si chtěl český dodavatel popř. zájemce o jiný druh obchodní spolupráce zjistit o svém budoucím partnerovi nějaké bližší údaje, např. ty, které jsou součástí obchodního rejstříku, nenabízí se mu v Německu bezplatná služba na internetu. Brání tomu mj. velmi přísná právní úprava ochrany osobních dat. Jako jedna z možností pro získání prvotních informací se nabízí oslovení německé Průmyslové a obchodní komory (Industrie- und Handelskammer, IHK) příslušné podle sídla hledané firmy, která může buď vybrané základní informace poskytnout, popř. odkázat na příslušný rejstříkový soud (Registergericht, popř. Amtsgericht). Lze přitom totiž vycházet z principu povinného členství v komorách. (Kompletní přehled hospodářských a průmyslových komor je možno získat např. na internetové adrese www.dihk.de.)

Při oslovení rejstříkového soudu je nutno počítat s menším poplatkem (cca do 20 Euro) za vystavení výpisu z obchodního rejstříku. Vodítkem ke zjištění finanční situace německé firmy může být rovněž internetová adresa, která uveřejňuje seznam oficiálních insolvencí v SRN.

Rizika investování v teritoriu

Vzhledem k ustálenému a u nás poměrně dobře známému německému obchodnímu právu, které je plně kompatibilní s právem EU, a otevřenosti německé ekonomiky, snažící se přilákat zahraniční investory, nejsou investice v SRN rizikové, a to jak z podnikatelského, tak i politického hlediska. U konkrétních případů záleží na kvalitě podnikatelského záměru a odbytových možnostech příslušné komodity. V nových spolkových zemích, kde došlo po sjednocení Německa k ukončení činnosti cca 60% průmyslových podniků, existuje mnoho nevyužitých volných kapacit, které mohou být po restrukturalizaci využity k jiným podnikatelským účelům. Při investování je každopádně nutné předem prostudovat místní situaci (odlišnosti v různých spolkových zemích), rentabilitu investice a pro vlastní postup využít místně etablovanou právní a poradenskou firmu. K dispozici jsou pochopitelně i služby ekonomických úseků ZÚ a GK, podpůrné organizace MPO ČR a nově i Sdružení českých podniků v Německu VTUD.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Lze konstatovat, že platební morálka německých firem je obecně na vysoké úrovni. Existenci výjimek nejde ovšem vyloučit, obzvláště s ohledem na každoroční vysoký počet insolvencí malých a středních firem.

Platby předem za dodávky zboží a služeb nepatří v rámci Německa k těm nejběžnějším platebním podmínkám, běžná splatnost faktur se v současné době pohybuje až 90 dnů. Ve vztahu k firmám z nových členských zemí EU je možné počítat s tím, že - hlavně u prvních dodávek, kdy se podniky navzájem teprve poznávají, bude německý dodavatel platbu předem prosazovat. Stejně tak ale na ní může trvat i český dodavatel.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Za nejdůležitější zvyklosti se v SRN dají mj. považovat:

  • serióznost a spolehlivost
  • vysoká technická úroveň a kvalita výrobků (včetně přesahu firem do VVI)
  • rozumná /reasonable/ cena
  • goodwill a nutnost „být přitom” - na veletrzích, vědeckých sympoziích, konferencích, významných společenských akcích atp.
  • navázání osobních kontaktů
  • umění lobbovat, napojit se na aktivity státu /mise atp./
  • mít na trhu registrovanou firmu
  • budování Joint-Venture pro aktivity na místním trhu, event. na třetích trzích
  • aktivní využívání státní sítě obchodně-ekonomických zastoupení při ZÚ, GK a zastoupení zahraničních kanceláří agentur CzechTrade, CzechInvest a České Centrum
  • využívání znalostí specifické mentality partnerů v jednotlivých regionech SRN
  • aktivní využívání specifik trhů jednotlivých 16 spolkových zemí SRN
  • znalost německého jazyka

Úřední a používaný jazyk(y)

  • úřední jazyk: němčina
  • lokálně užívané jazyky: dánština, fríština a lužická srbština

Státní svátky

Státní svátky se z náboženských důvodů (katolické a evangelické země) a z důvodu zemského členění částečně liší mezi různými spolkovými zeměmi.

Státní svátky

2016

2017

Spolkové země

Neujahr

01.01.

01.01.

všechny

Heilige Drei Könige

06.01.

06.01.

BW, BY, ST

Karfreitag

25.03.

14.04.

všechny

Ostermontag

28.03.

17.04.

všechny

Tag der Arbeit

01.05.

01.05.

všechny

Christi Himmelfahrt

05.05.

25.05.

všechny

Pfingstmontag

16.05.

05.06.

všechny

Fronleichnam

26.05.

15.06.

BW, BY, HE, NW, RP, SL, SN*, TH**

Mariä Himmelfahrt

15.08.

15.08.

BY***, SL

Tag der Deutschen Einheit

03.10.

03.10.

všechny

Reformationstag

31.10.

31.10.

BB, MV, SN, ST, TH

Allerheiligen

01.11.

01.11.

BW, BY, NW, RP, SL

Buß- und Bettag

16.11.

22.11.

SN

1.Weihnachtsfeiertag

25.12.

25.12.

všechny

2.Weihnachtsfeiertag

26.12.

26.12.

všechny

 *= Dle vyhlášky Spolkového ministerstva vnitra platí pouze v určitých obcích okresu Bautzen a Westlausitzkreis.
**= Ministr vnitra může vyhláškou stanovit tento den jako státní svátek pro obce s převážně katolickou populací – jako platí v takových částech Duryňska.
***= Pouze v obcích s převážně katolickou populací.

Pracovní doba a prodejní doba

Pracovní doba je v obecné rovině upravována zákonem o pracovní době (Arbeitszeitgesetz), nicméně je flexibilní a regulována pouze sjednanými tarify v jednotlivých odvětvích, pro některé podniky je pracovní doba jednotlivě sjednána. Tarify se liší i podle kvalifikačních skupin zaměstnanců. K 1. 1. 2015 vstoupil v platnost zákon o minimální mzdě (viz kap. 6.10).

Pracovní doba bank:

  • Pracovní doba bank je rozdílná - obvykle: pondělí – čtvrtek: 9:00 – 18:00, pátek: 9:00 – 13:00
  • Ve velkých městech existují filiálky velkých bank, které mají v pondělí až pátek otevřeno do 20:00 hod a rovněž v sobotu do 14:00 hod. Pro výběr hotovosti a eventuálně i pro bezhotovostní převody lze využívat bankomaty v samoobslužných zónách.

Prodejní doba

Prodejní doba velkých obchodních domů a supermarketů je obvykle:

  • pondělí - pátek 09:30 – 20:00 hod. (některé řetězce, např. Kaufland, do 22:00 hod.)
  • sobota 09:00 – 18:00/20:00 hod.

Prodejní doba samoobsluh s potravinami je obvykle:

  • Pondělí – Pátek 08:00 – 19:00/20:00 hod.
  • Sobota 08:00 – 18:00/20:00 hod.

Ostatní prodejny:

  • pondělí-pátek 09:00-19:00
  • sobota 09:00/09:30-14:00

V neděli má většina obchodů zavřeno. Otevřeno bývá jen o státem povolených nedělích (tzv. Verkaufsoffener Sonntag).

Rámcové podmínky stanovuje zákon o zavírací době (Ladenschlußgesetz), nicméně podmínky např. pro večerní či víkendový prodej upravují zvl. zemské zákony a vyhlášky.

Školní prázdniny:

Po dobu letních školních prázdnin lze očekávat v jednotlivých spolkových zemích omezenější provoz úřadů a firem a současně na hlavních trasách (hlavně sever-jih) podstatné zvýšení provozu na komunikacích.

Přikládáme přehled školních prázdnin v jednotlivých spolkových zemích ve školním roce 2014/2015, resp. 2015/2016:

Spolkové země

2015/2016

2016/2017

Zimní

Velikonoční

Svatodušní svátky

Letní

Podzimní

Vánoční

Bádensko-Virtembersko

-

24.03./29.03. - 02.04

17.05. - 28.05.

28.07. - 10.09.

31.10./02.11. - 04.11.

23.12. - 07.01.

Bavorsko

08.02. - 12.2.

21.03. - 01.04.

17.05. - 28.05.

30.07. - 12.09.

31.10. - 04.11./16.11.

24.12. - 05.01.

Berlín

01.02. - 06.02.

21.03. - 02.04.

06.05./17.05./18.05.

21.07. - 02.09.

17.10. - 28.10.

23.12. - 03.01.

Braniborsko

01.02. - 06.02.

23.03. - 02.04.

06.05./17.05.

21.07. - 03.09.

17.10. - 28.10.

23.12. - 03.01.

Brémy

28.01. - 29.01.

18.03. - 02.04.

06.05./17.05.

23.06. - 03.08.

04.10. - 15.10.

21.12. - 06.01.

Hamburk

29.01.

07.03. - 18.03.

06.05./17.05. - 20.05.

21.07. - 31.08.

17.10. - 28.10.

27.12. - 06.01.

Hesensko

-

29.03. - 09.04.

-

18.07. - 26.08.

17.10. - 29.10.

22.12. - 07.01.

Meklenbursko-Přední Pomořansko

01.02.- 13.02.

21.03. - 30.03.

14.05. - 17.05.

25.07. - 03.09.

24.10. - 28.10.

22.12. - 02.01.

Dolní Sasko

28.01. - 29.01

18.03. - 02.04.

06.05. - 17.05.

23.06. - 03.08

04.10. - 15.10.

21.12. - 06.01.

Severní Porýní - Westfálsko

-

21.03. - 02.04.

17.05.

11.07. - 23.08.

10.10. - 21.10.

23.12. - 06.01.

Porýní-Falc

-

18.03. - 01.04.

-

18.07. - 26.08.

10.10. - 21.10.

22.12. - 06.01.

Sársko

08.02. - 13.02.

29.03. - 09.04.

-

18.07. - 27.08.

10.10. - 22.10.

19.12. - 31.12.

Sasko

08.02. - 20.02.

25.03. - 02.04.

06.05.

27.06. - 05.08.

03.10. - 15.10.

23.12. - 02.01.

Sasko-Anthaltsko

01.02. - 10.02.

24.03.

06.05. - 14.05.

27.06. - 10.08.

04.10. - 15.10.

19.12. - 02.01.

Šlesvicko-Holštýnsko

-

24.03. - 09.04.

06.05.

25.07. - 03.09.

17.10. - 29.10.

23.12. - 06.01.

Duryňsko

01.02. - 06.02.

24.03. - 02.04.

06.05.

27.06. - 10.08

10.10. - 22.10.

23.12. - 31.12.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Cestování do teritoria

Vzhledem ke skutečnosti, že SRN je členský stát EU, naši občané, cestující do Německa za turistikou, k návštěvě známých, příbuzných atp., nepotřebují víza. Víza rovněž už nepotřebují ani občané ČR zaměstnaní v Německu či zde provozující samostatnou výdělečnou činnost. Zaměstnanci ale podléhají současným pracovně-právním předpisům pro občany EU, např. ohledně uznávání kvalifikací.

Uplynutím 7letého přechodného období, tedy od 1.5.2011, byl přístup na německý pracovní trh uvolněn i občanům z tzv. nových členských států EU, tedy i ČR.

Ve všech případech při déletrvajícím pobytu je potřebné přihlášení se k pobytu na příslušném úřadě. Na základě směrnice EU 2005/64/ES byly zřízeny již ve 42 německých městech, (např. v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Dortmundu, Düsseldorfu, Stuttgartu) za účelem zlepšení životního prostředí tzv. zóny ochrany ovzduší (Umweltzone). V nejbližších letech budou tyto zóny zavedeny v dalších 17 městech, přičemž tento proces bude stále pokračovat. Jedná se de facto o zákaz provozu motorových vozidel s vysokým obsahem škodlivých výfukových zplodin v centrech těchto měst, z něhož budou vyňata pouze vozidla opatřena příslušnou známkou (plaketou). Porušení povinnosti vyplývající z tohoto opatření je sankcionováno pokutou (40 EUR).  Veškeré potřebné informace k tomuto opatření lze nalézt na www.umwelt-plakette.de, popř. na Ibesip. Tuto nálepku, která platí pro všechna města SRN, ve kterých byly nebo budou zóny ochrany ovzduší zřízeny, je možné zakoupit před cestou i v ČR na stanicích STK.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

ZÚ Berlín nepovažuje SRN za rizikové teritorium.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

 Dnem 1. května 2011 získali občané ČR neomezený přístup na německý pracovní trh. Z toho důvodu odpadla povinnost získat pracovní povolení před nástupem do zaměstnaneckého pracovního poměru v SRN.

V případě živnostenské činnosti vykonávané na území SRN trvá pro občany České republiky i po 1. květnu 2011 povinnost přihlásit živnost na příslušném místním živnostenském úřadě (příslušná pobočka Obchodní a průmyslové komory – Industrie- und Handelskammer).

Od 1. 1. 2015 platí na území SRN plošná minimální mzda, která se vztahuje na všechny, tj. i mobilní zaměstnance tuzemských i zahraničních firem, a to včetně kabotáže i transitu. Zákon o minimální mzdě (MiLoG) stanovuje, kromě hodinové mzdy přinejmenším 8,50 EUR, rovněž povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci.

Souhrnné informace a patřičné zákony, vyhlášky a formuláře jsou k dispozici na stránkách německé celní správy. Hlavní a aktuální informace naleznete i na webu obchodně-ekonomického úseku (zaměstnávání občanů ČR v SRN).        

Zákon o minimální mzdě (MiLoG) zavádí hodinovou mzdu 8,50€ brutto (nezapočítává se do ní příspěvek zaměstnavatele), což v průměru odpovídá ca. 230,00 CZK. Do minimální mzdy se nepočítají příspěvky na:

  • stravné,
  • náhradu životních nákladů, tzv. diet,
  • přesčasové hodiny,
  • příspěvky za práci ve svátek, neděli
  • příspěvky na dovolenou
  • vánoční příspěvky (s výjimkou výpočtu mzdy za měsíc prosinec)

Nové povinnosti pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci s mobilní činností vykonávají pracovní činnost na území SRN

Nahlášení podkladů na celní úřad v Kolíně n/Rýnem v rámci mobilní činnosti se děje prostřednictvím formuláře, který najdete na stránkách celního úřadu (zaměstnavatelé, příp. personální agentura jsou povinni nahlásit pro období 6 měsíců pracovní činnost na území SRN, a to prostřednictvím formuláře 033037 /„Einsatzplanung für Arbeitgeber bei Beschäftigung in ausschließlich mobiler Tätigkeit“, resp. 033038/).  S jednoduchým návodem, jak formulář vyplnit, ho najdete na stránkách ZÚ Berlín.

Své aktivity na území Německa musí zaměstnavatel nahlásit předem na celní úřad (viz formulář) a do 8 pracovních dnů po ukončení činnosti je třeba zapsat záznam o pracovní činnosti zaměstnance (pro případnou kontrolu). Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tzv. „formulář A1“ pro vyslané zaměstnance (nikoliv u mobilní činnosti/transitu) je potřeba, jako v minulých letech, mít ex ante zajištěný.

Formuláře k nahlášení ostatních profesí taktéž najdete na webových stránkách celního úřadu v Kolíně n/Rýnem.

Všechny formuláře musí být vyplněné v německém jazyce, pro případnou kontrolu je potřeba je uchovávat 2 roky. Při neplnění povinností vyplývajících z MiLoG je celní úřad oprávněn udělit pokutu ve výši 30 000 €, při neplacení základní minimální mzdy až 500 000 €. Pokud celní úřad udělí firmě pokutu, ta je na „přiměřený čas“ vyřazena z možnosti zúčastnit se veřejných zakázek.

Firmy, které své zakázky dále předávají svým subdodavatelům, ručí za dodržování MiLoG v celém svém dodavatelském řetězci. Majitel firmy tedy přímo odpovídá za vyplácení minimální mzdy nejen svým zaměstnancům, ale také zaměstnancům firmy, která za něj zakázku převezme. Tento krok také upravuje MiLoG a subdodavatelé by měli mít platné smlouvy. Viz příloha.

  1. 1.     Z povinností vyplývajících z MiLoG, tj. výplaty min. mzdy, se nejde vyvázat ani smluvně, ani zřeknutím se zaměstnance.
  2. 1.     V případě zapojení subdodavatelů je doporučeno chránit/pojistit se následujícími způsoby:
  •  Předběžnými zálohami či bankovními zárukami, které jsou dány závaznou smlouvou. Tyto smlouvy předem definují požadavky obou stran (hlavní dodavatel: subdodavatel atd.).
  • Pokud obě strany souhlasí, může jako kontrolní činitel v tomto smluvním vztahu figurovat třetí strana.

Do 31. 12. 2017 platí v Německu pro některá odvětví s tzv. tarifními smlouvami výjimky z MiLoG v případech, kdy jsou tarifní smlouvy pod úrovní 8,50 €. Jedná se zejm. o řezníky (masný průmysl), kadeřníky, zaměstnance v prádelnách, agenturní zaměstnance (promotéry, bezpečnostní personál, uklízeče), zdravotnický personál, popeláře atd. Od 1. 1. 2018 však minimální mzda bude platit pro všechny zaměstnance na území SRN.

V souvislosti s přezkumem konformity zákona o minimální mzdě (MiLoG) s právem EU vyhlásila spolková vláda v pátek 30. 1. 2015 moratorium na aplikaci zákona o minimální mzdě v sektoru dopravy, a to konkrétně pro transit přes SRN (nikoliv však kabotáž nebo nakládku a vykládku v rámci přeshraniční silniční dopravy).

Moratorium platí zpětně k 1.1.2015 a bude trvat až do vyjasnění přezkumu MiLoG ze strany EK (který byl zahájen 21. 1. 2015).

V rámci moratoria odpadá ohlašovací povinnost; celní úřady nebudou provádět kontrolu dodržování MiLoG a zahajovat přestupková řízení, resp. již zahájená přestupková řízení budou zastavena; odpadá povinnost záznamu pracovní činnosti.

Jako doplňující stanovisko k moratoriu k plošné minimální mzdě zde uveřejňujeme informaci ze spolkového ministerstva práce a sociální věcí, konzultované se spolkovým ministerstvem dopravy a digitální infrastruktury. Podle čl. 124 odst. 1c) Úmluvy OSN o mořském právu se rozumí tranzitem také doprava (říční, pozemní) do -  a z německých námořních přístavů bez ohledu na transportní mód za předpokladu, že (v případě exportu) další transit probíhá lodí např. z Hamburku do přístavu v jiném státě (ne do jiného přístavu v Německu; v případě importu pak z Hamburku přímo do ČR).

Tato skutečnost mění výklad MiLoG pro české firmy dovážející/vyvážející zboží či přepravující osoby do zahraničí (s výjimkou SRN) přes německé přístavy. Zpětně k 1. 1. 2015 (vstup MiLoG v platnost) byly moratoriem z 30. 1. pozastaveny kontroly dodržování minimální mzdy, resp. ohlašovací a dokumentační povinnosti u čistého transitu přes území SRN. Do vyjasnění konformity MiLoG s právem EU tak pro české podniky, resp. jejich zaměstnance na území SRN platí v uvedených případech podmínky jako před 1. 1. 2015. více informací na webových stránkách ZÚ Berlín, resp. na stránkách MPSV.

Hlavní informační zdroje v ČR:

Všechny informace týkající se zaměstnávání českých občanů v SRN lze nalézt na integrovaném portálu MPSVČR “EURES”

V dalším odkazujeme na bližší informace příslušných českých a německých orgánů:

Zprostředkování práce v SRN (centrální úřad)

Bundesagentur für Arbeit

Regensburgerstrasse 104

90478 Nürnberg

Tel: 49 (0) 1801/ 555 111

Web: http://www.arbeitsagentur.de

Zprostředkování práce pro specialisty v SRN: Bonn-ZAV.IT-Experts@arbeitsagentur.de

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na poříčním právu 1

128 01  Praha 2

Tel.: +420 221 92 11 11

Fax: +420 221 92 26 64

Web: http://www.mpsv.cz/

Odbor trhu práce

Email: kontaktni.centrum@mpsv.cz

Pomoc při vycestování rodiny za expertem zaměstnaným v SRN

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)

Argentinská 38

170 00  Praha 7

tel.: +420 233 370 160, +420 233 372 633

fax: +420 233 382 259

e-mail: prague@iom.int

Sociální pojištění, zdravotní péče, kvalifikace, souběh zaměstnání

Sociální zabezpečení: Zaměstnanci z ČR, kteří vykonávají v Německu řádné zaměstnání, podléhají německému sociálnímu pojištění a jsou pojištěni proti nemoci, nezaměstnanosti a v zákonném důchodovém pojištění, také musí být zaměstnavatelem pojištěni u zaměstnaneckých odborů proti úrazu.

Nárok na dávky v nezaměstnanosti vzniká ale teprve tehdy, pokud byl člověk minimálně dvanáct měsíců v pojistně povinném pracovním poměru.

Zaměstnanci z ČR vyslaní do Německa na maximálně 12 měsíců zažádají u České správy sociálního zabezpečení podle ustanovení (EHS)1408/71 o potvrzení A1 (dříve E 101) a tímto doloží, že pro ně nadále platí pojistné sociálně povinné právní předpisy vysílajícího státu a ne německé právní předpisy. Další informace k tomuto podává Spolkové ministerstvo zdravotnictví a sociálního zajištění BMGS (www.bmgs.de).

Uznávání pracovních kvalifikací: ČR a další nové členské státy EU se od samého začátku vstupu do EU zúčastňují systému uznávání praktikovaného v EU. Vzájemné uznávání se uskutečňuje na základě směrnic EU o uznávání. Pro aplikaci této směrnice nejsou stanovena žádná přechodná opatření. Další informace v SRN lze získat od Ústředí pro zahraniční vzdělávání v sekretariátu stálé konference ministrů školství (spolkových) zemí a od Spolkového ministerstva práce a sociálních věcí.

Zentralstelle für ausländisches Bildungswesen

im Sekretariat der Ständigen Konferenz der Kultusminister der Länder

Graurheindorfer Str. 157

53117 Bonn

Tel. +49 (0) 228 501 352, -264
Fax: +49 (0) 228 501 229

Bundesministerium für Arbeit und Soziales

Wilhelmstraße 49

10117 Berlin

Telefon: 03018 527-0

Telefax: 03018 527-1830

E-Mail: info@bmas.bund.de

Souběh zaměstnání: V případě, že je občan zaměstnán zároveň v ČR a v jiném členském státě, přičemž nadále bydlí v ČR, je třeba kontaktovat příslušnou českou okresní správu sociálního zabezpečení a požádat o vystavení formuláře A1 (E101). Na jeho základě nebude občan muset platit odvody do sociálního zabezpečení druhého státu. Zahraniční zaměstnavatel českého občana by měl souběžně kontaktovat i českou zdravotní pojišťovnu a přihlásit se zde jako plátce zdravotního pojistného. Pojistné z příjmu českého občana v SRN hrazené zahraničním zaměstnavatelem bude hrazeno podle českých právních předpisů do českého systému zdravotního a sociálního pojištění.

Výkon samostatné výdělečné činnosti v ČR a zároveň zaměstnání v jiném státě EU: Občan ČR pak podléhá právním předpisům ČR i země zaměstnání. Znamená to, že je nadále v ČR povinně zdravotně a důchodově pojištěn a zpravidla povinně pojištěn i v zemi, kde vykonává zaměstnání. Pro bližší informace lze doporučit kontakt na:

Kancelář zdravotního pojištění

náměstí Winstona Churchilla 2

113 00  Praha 3

tel.: +420 236 033 411

fax: +420 222 734 951

e-mail: info@kancelarzp.cz

internet: http://www.kancelarzp.cz

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Od 1. 7. 2004 základním průkazem pro bezplatné ošetření v SRN, stejně jako v dalších zemích EU, je Evropský průkaz zdravotního pojištění, vydávaný mateřskou zdravotní pojišťovnou. Tento průkaz zakládá občanovi EU nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči.

Podrobné informace o podmínkách a postupu čerpání místní zdravotní péče českými občany v SRN naleznete na internetových stránkách Kanceláře zdravotního pojištění.

Podle novely Nařízení č. 1408/7 EU (v ČR vstoupila v platnost dne 11.6.2004) mají všichni občané ČR přechodně pobývající v jiném členském státě EU nárok na poskytnutí lékařsky nezbytné zdravotní péče a těmto osobám by měl být ve všech členských zemích zajištěn přímý přístup k lékaři (v Německu od 1.7.2004). Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo příslušný E-formulář vystavený pojišťovnou z ČR má při předložení v německém zdravotnickém zařízení stejné účinky jako německý průkaz pojištěnce.

Toto se týká zejména turistů, služebních cest apod. Zdůrazňujeme, že jde o nezbytnou zdravotní péči v rozsahu zákonem stanovené bezplatné zdravotní péče v daném jiném státě EU.(Podle definice „Nařízení“ jde o takovou péči, aby „se osoby nemusely vracet domu dříve“.)

Pokud občan hodlá vycestovat do jiného státu EU za účelem hledání zaměstnání, je až do okamžiku, kdy práci získá, českým pojištěncem. Do té doby může v případě nutnosti v jiném státě EU čerpat zdravotní péči na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

V okamžiku, kdy začne v jiném státě vykonávat výdělečnou činnost, začne podléhat právním předpisům tohoto státu. To znamená, že od tohoto okamžiku přestává být českým pojištěncem a nemá žádný nárok na péči z titulu českého Evropského průkazu zdravotního pojištění. Při zahájení řádné pracovní činnosti v jiném státě EU se občan ČR zpravidla stane automaticky pojištěncem státu, v němž pracuje a obdrží místní doklad o nároku na zdravotní péči. Zde ovšem platí ohlašovací povinnost vůči české zdravotní pojišťovně (včetně povinnosti vrácení Evropského průkazu pojištěnce). Při jejím nesplnění může dojít dle předmětného nařízení EU k sankcím podle právních předpisů obou dotčených zemí.

K 1. 1. 2013 byly zrušeny poplatky u lékaře ve výši 10€ (jednorázový poplatek za kvartál/lékařskou praxi).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: