Neochota obcí logistické firmy nezabrzdí

21. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Doby, kdy obce podporovaly výstavbu zásobovacích center ve svém okolí, jsou nenávratně pryč. Rok 2017 má být přesto pro firmy organizující přepravu zboží příznivý

Zástupci samospráv v minulosti slyšeli zejména na nabídku nových pracovních míst. Pokud měly na zelené louce za humny vyrůst sklady, kde se nabízela práce stovkám lidí, vycházely firmám ochotně vstříc. V době ekonomického růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti ale ovlivňují hlasování zastupitelstev rizika, která zejména menším obcím velké logistické parky přinášejí. Logistické společnosti přesto hlásí: po úspěšné loňské sezoně očekáváme i letos výrazný růst.

„Nenazval bych to tak, že obce a města výstavbě a priori nepřejí, na druhé straně se dokážeme vžít do pocitů starosty malého města, že nic podobného v obci nechce,“ říká Martin Polák, ředitel společnosti Prologis pro střední a východní Evropu. „Pokud postavíte park, kam přijde za prací tisíc zaměstnanců, postranním efektem je, že mnozí chtějí přímo v obci nebo někde v okolí bydlet. Postaví si tady třeba dům, založí rodinu, vodí sem děti do školy či do školky. To výrazně ovlivní život v místě a řada vesnic či městeček příliv nových lidí nezvládá. Logicky tak vzniká tlak na jejich samosprávy, aby velkosklady v jejich okolí nestály,“ připouští zástupce Prologis.

Na druhé straně dálnice

Firma Prologis – a není sama – se snaží budovat sklady dál od obecní zástavby. Logistická výstavba se soustřeďuje kolem hlavních dopravních tepen, zejména dálnic. „My stavíme u dálnic téměř vždy, ale snažíme se, aby obec, v jejímž katastru nebo u níž stavíme, byla vždy na druhé straně dálnice a dále od nás. V obcích chtějí, aby měli klid a jejich život byl co nejméně omezený,“ připouští Polák.

Pro města a vesnice bývá problémem i velký nárůst kamionové dopravy. Kvůli jejímu výraznému zvýšení bojovala roky o to, aby u ní nestálo velké logistické centrum, například obec Libouchec na Ústecku.

Společnost CPI chtěla u nedalekého Žďárku už v roce 2008 postavit velké centrum. Kraj, který stavbu posvětil, ji zdůvodňoval tím, že přispěje k rozšíření investic, pracovních míst, místní veřejné dopravy a že se zvýší příjmy do řady obecních pokladen.

Pokud postavíte park, kam přijde za prací tisíc zaměstnanců, postranním efektem je,
že mnozí chtějí přímo
v obci nebo někde v okolí bydlet.
Postaví si tady třeba dům, založí rodinu, vodí sem děti do školy či do školky.

To výrazně ovlivní život v místě a řada vesnic či městeček příliv nových lidí nezvládá.
Logicky tak vzniká tlak na jejich samosprávy, aby velkosklady v jejich okolí nestály.

K občanským sdružením jako Děti země a Přátelé přírody se ale přidali i zastupitelé Libouchce. Místní podepsali petici proti skladům zejména kvůli kamionům, kterých by tu měsíčně projelo o desetitisíce více. Po osmi letech bojů všech zúčastněných stran rozhodl loni v létě stavební úřad, že je certifikát, který firma obdržela pro výstavbu, neplatný, a centrum CPI Žďárek se stavět nebude.

Podobnou anabázi si prožili brněnští zastupitelé s plánovanými obřími sklady Amazonu v Brně-Černovicích. Ani zde nebyl projekt desetihektarového skladu dotažen do konce, ačkoli se zastupitelé – přes původně odmítavý postoj – pokusili změnit regulativy územního plánu ve prospěch světového gigantu.

Se žalobou na město pak uspěl u soudu spolek Čisté Tuřany, kterému šlo o to, aby průmyslová zóna sloužila i nadále svému původnímu účelu, tedy lehkému průmyslu, nikoli logistice. A investor svůj záměr mezitím zrušil.

Že je stále komplikovanější stavět v Česku, připouští i zástupce Prologisu. „Pokud je potřeba dělat změny v územním plánu, proces v Česku trvá průměrně šest až sedm let, a to se zcela nejistým výsledkem. Koupit pozemek bez územního rozhodnutí, že tam lze stavět takové objekty, je loterie. Udělal by to jen hazardér a my nic takového rozhodně nepodnikáme,“ shrnuje Polák.

Nemají na růžích ustláno

Proces udělování povolení je podle něj v Česku komplikovanější než například v sousedním Polsku nebo Maďarsku. „V Maďarsku je proces kratší, v Polsku to trvá srovnatelnou dobu, ale tamní samosprávy jsou stavění logistických parků stále velmi nakloněné. Pokud jde u nás proces normálně a nikdo a nic ho nekomplikuje, tak dostanete povolení zhruba do roka. Jenže v Česku ani nejde o délku řízení, ale o to, že vám stále někdo hází klacky pod nohy. Je velmi málo projektů, se kterými nikdo nemá problém, ať už jde o ekology, obce a podobně,“ doplňuje Polák.

Od hospodářské krize, kdy spadla cena pozemků na minimum, se navíc stavění stále prodražuje. Zatímco dříve bylo možné koupit pozemky za 30 eur za metr čtvereční, dnes se průměrná cena pohybuje mezi 60 a 70 eury. Samozřejmě záleží také na lokalitě, kde chtějí investoři své záměry realizovat, „Musíme si uvědomit, že cena pozemků u dálnice D5 bývá mnohem vyšší než například u dálnice D11,“ upozorňuje zástupce logistické firmy.

Růst pokračuje. Paradox, nebo logický vývoj?

Přes zmíněné problémy je výstavba logistických nemovitostí v Evropě na vzestupu. Podle průzkumu, který Prologis uspořádal mezi zástupci logistických firem na veletrhu Expo Real v Mnichově v říjnu 2016, bude následující rok v EU i v ČR pro stavění příznivý. Všechny reálné ukazatele naznačují růst poptávky. Polovina respondentů vyjádřila přesvědčení, že v roce 2017 si odvětví jako celek ve srovnání s rokem 2016 povede lépe, 35 procent očekávalo srovnatelné výsledky a pouze 15 procent předpovídalo zhoršení tržního prostředí.

„Existuje pět důvodů k optimismu i pro rok 2017,“ domnívá se Martin Polák.

Stále častějšímu a stále efektivnějšímu využívání logistických nemovitostí napomáhá například to, že semodernizují dodavatelské řetězce. Novým motorem poptávky po stavbě dalších skladovacích prostor je takzvaná e-commerce. Prodejci i dopravci díky ní navyšují investice do logistického zázemí a vytvářejí novou poptávku.

„Podle odhadů agentury eMarketer mají tržby z retailového prodeje prostřednictvím e-commerce v roce 2017 v zemích západní Evropy vzrůst zhruba o deset procent, v regionu střední a východní Evropy pak téměř o 20 procent,“ shrnuje Martin Polák. To, že bude více lidí nakupovat přes internet, se nezmění ani v budoucnu. Růžovějším očekáváním napomáhá i trvalý hospodářský růst v zemích EU. Přestože nejde o nijak závratná čísla, firmy se dalších investic nebojí, naopak.

V Evropě i v tuzemsku se snižuje neobsazenost skladových prostor.
Během roku 2017 se na celoevropské úrovni čeká její pokles až na rekordně nízkých 5,5 procenta.

Růstu paradoxně nahrává také to, že je nižší dostupnost nemovitostí a klienti se pro využívání skladovacích prostor rozhodují rychleji. Díky tomu ubývá takzvaných spekulativních projektů, u nichž investoři očekávají, že budou fungovat v budoucnu, a nemají pro ně okamžité využití. To je také důvod, proč se rok od roku v Evropě i v tuzemsku snižuje neobsazenost skladových prostor. Během roku 2017 se na celoevropské úrovni čeká její pokles až na rekordně nízkých 5,5 procenta.

Logistikům pomáhá i postupný růst nájmů. Silná poptávka totiž vede k tomu, že ti, co prostory nabízejí k pronájmu, omezují výhody pro své klienty a ti musejí za nájem platit více.

Posledním motorem růstu je stabilizace na kapitálových trzích a s tím spojený vyšší zájem o nemovitosti, které jsou pro investory stále velmi lákavou komoditou. Zajímavé jsou pro ně tedy i logistické nemovitosti.

Přesun skladů do center měst

V současné době se stále zkracují termíny, dokdy se chtějí lidé – ať už soukromí zákazníci, nebo zástupci korporátu – dostat k objednanému zboží. Doby dodání se zkracují úměrně rozvoji novým trendům, například zmíněné e-commerce. Proto se i logistické zázemí stěhuje blíže k lidem.

„Vždy platilo, že se sklady stavějí zejména za městy, nicméně začíná být čím dál větší problém dopravovat zboží včas do středů měst. A poslední dobou skutečně cítíme, že je poptávka po prostorech, které by byly přímo v centrech. Například v Praze je neuvěřitelná spousta lokalit, které leží ladem – a ležet by nemusely,“ připouští Polák.

Zástupce Prologisu v té souvislosti zmiňuje další ryze tuzemský problém. „U nás mají majitelé pozemků pocit, že vždy prodají pozemek za hodnotu, kterou si sami předem určí a léta jim leží v hlavě. Pak jsou ochotni na pozemku třeba deset let ,sedět‘ a čekat na solventního kupce. Je to ale často čekání na Godota. Například v Polsku jsou majitelé podnikavější. Něco prodají a něco zase koupí, nebojí se experimentů,“ dodává Polák.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek