Nepál: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vývoj vzájemného obchodu v letech v tis. USD

 

2013

2014

2015

2016

2 517

8 275

11 482

3 595

3 498

1 872

3 559

4 246

-981

6 403

7 922

-651

 

Značný nárůst vývozu v letech 2014 a 2015 způsobilo dodání dvou letadel  L 410 nepálské straně. V minulém roce se hodnoty dostaly na předchozí standardy.

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Hlavní dovozní položky ČR  za rok 2016: pryskyřice, oděvy, textilie a oděvní doplňky, mechanické stroje, potravinové přípravky, kufry a aktovky, kabáty, čaj, vozidla motorová, ruční pily, silice, bižuterie.

Hlavní vývozní položky ČR za rok 2016: skleněné korálky a skleněné perly, buldozery a rypadla, hnojiva umělá i živočišná, telekomunikační zařízení a doplňky, části balonů a větroňů, očkovací vakcíny a séra, diagnostické laboratorní směsi.

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Hlavní oblastí výměny služeb mezi Nepálem a ČR je cestovní ruch. Nepál je díky nádherné himálajské krajině s osmi z deseti nejvyšších hor světa oblíbenou turistickou destinací horolezců a několik českých turistických kanceláří má Nepál ve svém programu buď jako samostatné zájezdy, nebo v kombinaci se zájezdy do Číny a/nebo Indie. Počty turistů z české strany se ročně pohybují v řádech tisíců, ZÚ nemá přehled o rozsahu výměny služeb mezi oběma zeměmi, protože v platební bilanci ČNB se Nepál neuvádí.

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

ZÚ Dillí nemá informace o tom, že by v Nepálu byly uzavřeny v roce 2016 joint-ventures s českými firmami.

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Obchodní dohoda mezi oběma státy z roku 1983 byla ukončena v souvislosti s přístupem ČR k EU.  V lednu 2015 byla podepsána Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem financí Nepálu, která se stala základem pro širší dvoustrannou spolupráci a zároveň založila možnost ustavení Smíšené česko-nepálské komise pro ekonomickou spolupráci.

 

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR v roce 2016 nerealizovala v Nepálu žádný projekt rozvojové pomoci ČR. Byly však  realizovány 3 humanitární projekty a 1 malý lokální projekt.

  1. a) Humanitární projekty z ústředí:

Podpora obnovy zdrojů obživy pro oběti zemětřesení v Nepálu. Realizátor: ADRA

Podpora obnovy infrastruktury pro rozvoj zdravotnictví v Nepálu zasaženého zemětřesením v r. 2015. Realizátor: Český červený kříž

Obnova škol po zemětřesení v Sindhupalchok, Nepál. Realizátor: Charita ČR

  1. b) Malý lokální projekt:

Vzdělávací a školicí centrum Chalantika: Zlepšení života zranitelných dětí a matek ve slumu Chalantika. Realizátor: ADRA Bangladesh. Skutečný příspěvek: 303 543,- Kč

  1. c) Projekt v rámci MEDEVAC

Dne 12. září 2016 bylo podepsáno Memoranda o porozumění mezi ZÚ Dillí, nepálskou nadací „Dhagpo Sheydrub Ling Foundation“ a HGK Káthmandú o realizaci projektu humanitární asistence v Nepálu v hodnotě 1 milionu Kč směřující k poskytnutí dostupnosti základní lékařské péče pro chudé děti a nevzdělané farmáře okresu Nala v Nepálu. V první fázi MZV ČR poskytlo nadaci 900.000,- Kč na zakoupení jednoho sanitního vozu a vybavení místnosti lékařské pohotovosti. V únoru byla realizována druhá část spočívající v zaškolení místní komunity v poskytování první pomoci.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vývoj vzájemného obchodu v letech v tis. USD

 

2012

2013

2014

2015

2 058

2 517

8 275

11 482

1 802

3 498

1 872

3 559

256

-981

6 403

7 922

Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO

Vzájemná obchodní výměna byla dlouhodobě ve schodku do konce roku 2007 kvůli převyšujícím dovozům nepálského textilu do ČR. Obrat nastal od roku 2008, kdy do Nepálu začaly směřovat české osobní automobily Škoda Octavia, později i Fabia a od konce r. 2010 Yeti, které se na českém vývozu do Nepálu podílely dlouho více než polovinou.

V r. 2012 se však míra dovozu a vývozu přiblížila na podobnou úroveň především kvůli poklesu českého vývozu a v 1. pol. r. 2013 se dokonce obchodní bilance dostala do záporné bilance především v důsledku poklesu zájmu o vozy Škoda. Pokles dovozů do Nepálu je způsoben především prudkým poklesem indické rupie, na kterou je nepálská rupie přímo vázaná, což značně prodražuje dovozy a zahraniční výrobky a v r. 2013 došlo k obrovskému nárůstu preferencí indických vozidel.

Vývoz z ČR do Nepálu dosáhl ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2014 téměř 6 mil USD (více než 2/3 tvořily stroje a dopravní prostředky, hnojiva, kuličková laboratorní směsi, skleněné perly a korálky atd.). Dovoz z Nepálu do ČR ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2014 dosáhl hodnoty 552 tis. USD, což znamená pokles oproti stejnému období stejného roku 2013, kdy vzájemný obchod činil 1 560 tis. USD (průmyslové spotřební zboží a chemikálie, oděvy a doplňky, potravinové přípravky, propylalkohol atd.).

Značný nárůst vývozu v roce 2014 způsobilo dodání prvního letadla L 410 nepálské straně. První letadlo L 410 UVP –E20 (L 410) které zakoupila nepálská soukromá společnost GOMA Air pro transport turistů na vnitrostátních linkách, a to zejména na lety na letiště Lukla a Jomsom. Jedná se o letoun kategorie STOL (krátký vzlet a přistání) jenž splnil přísné požadavky Nepálského leteckého úřadu pro provoz na extrémně krátkých letištích Nepálu. Při předání letadla ředitel společnosti GOMA Air pan Manoj Karki oznámil plán společnosti zakoupit další dvě letadla L 410 v průběhu 2015, z nichž další druhý letoun L 410 byl dodán v dubnu 2015. L 410 je za posledních třicet let prvním novým letadlem, které se do Nepálu prodalo i díky výraznému přispění financování ze strany ČEB.

Zemětřesení v roce 2015, neschopnost včas využít prostředky mezinárodního společenství na rekonstrukci, dlouhé politické diskuse týkající se ústavy, volby a v neposlední řadě dramatické zhoršení vztahové relace s Indií zapříčinily, že 2015 nebyl rokem dramatických změn, k nimž by došlo ke zlepšení podnikatelského prostředí, resp. přijetí nových opatření podporujících příliv zahraničních investic. V žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra země zaujímá 100. pozici, přičemž výrazně pod touto hranicí je v oblastech, které zakládají dlouhodobé předpoklady růstu ekonomiky, a mezi něž patří vyšší vzdělání, fungování trhu, připravenost na technologické změny, podnikatelské prostředí a inovace.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Hlavní dovozní položky ČR  za rok 2013/14: zelený a černý čaj, potravinové výrobky, oděvy, textilie a oděvní doplňky, pokrývky hlavy, stříbrné šperky a šperky s perlami, insekticidy, propanoly, léky, koberce a podlahové krytiny, cestovní zavazadla, železné a ocelové šrouby, výrobky z legované oceli, drobná elektrická zařízení (zástrčky, kabely aj). 

Hlavní vývozní položky ČR za rok 2013/2014: skleněné korálky a skleněné perly, hnojiva umělá i živočišná, vakcíny a séra, laboratorní činidla, pračky a sušičky, kuličková a soudečková ložiska, telekomunikační zařízení a doplňky a letecká zařízení (viz výše).

Vzájemný obchod - vývoz z ČR do Nepálu za rok 2015 doshál výše kolem 11 500 USD. Kromě letadel, leteckých součástí, polotovarů stříbra, které tvořily nosnou část českých vývozů, české firmy exportovaly do Nepálu rovněž náhradní díly k zemědělským a průmyslovým strojům a vodním turbínám, hnojiva, kotle, chemické výrobky a výrobky ze skla nebo telekomunikační přístroje a další.

Dovoz z Nepálu do ČR ve stejném období dosáhl hodnoty přes 3500 tis. USD, zde se jednalo především o dovoz oděvů a doplňků, potravinových přípravků, pozinkovaných válců nebo keramických potrubí a žlabů. Celková bilance, kterou se v minulém pololetí podařilo obrátit dodáním dvou letounů L410, byla ve sledovaném období ve prospěch nepálské strany přes 8 tisíc USD.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Hlavní oblastí výměny služeb mezi Nepálem a ČR je cestovní ruch. Nepál je díky nádherné himálajské krajině s osmi z deseti nejvyšších hor světa oblíbenou turistickou destinací horolezců a několik českých turistických kanceláří má Nepál ve svém programu buď jako samostatné zájezdy nebo v kombinaci se zájezdy do Číny a/nebo Indie. Rozvoj turistiky je závislý na vývoji politické situace v zemi. Počty turistů z české strany se ročně pohybují v řádech tisíců, v roce 2015 vlivem ničivého zemětřesení a nutné konsolidace země po přírodní katastrofě počty českých turistů znatelně klesy; podrobné údaje nebyly k datu schválení STI k dispozici.

Nepál podporuje zahraniční investice do služeb především do cestovního ruchu (nesmí se ovšem jednat o drobné podnikání v turistice jako např. rafting, trekking, provozování turistických ubytoven) a  informačních technologií. Omezení jsou v drobném podnikání a tradiční nepálské výrobě koberců, poradenství, účetnictví, maloobchodu a poskytování kurýrních služeb.

ZÚ nemá přehled o rozsahu výměny služeb mezi oběma zeměmi, protože v platební bilanci ČNB se Nepál neuvádí. Místní vláda podporuje investice do služeb v  telekomunikacích, dopravě a informačních technologiích.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

ZÚ Dillí nemá informace o tom, že by v Nepálu byly uzavřeny v roce 2015 joint-ventures s českými firmami.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Obchodní dohoda mezi oběma státy z roku 1983 byla ukončena v souvislosti s přístupem ČR k EU.  V lednu 2015 byla podepsána Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem financí Nepálu, která se stala základem pro širší dvoustrannou spolupráci a zároveň založila možnost ustavení Smíšené česko-nepálské komise pro ekonomickou spolupráci.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

MZV v Nepálu v r. 2012 financovalo tzv. Malý lokální projekt (MLP) „Water for Machindra Bahal Community in Patan“, v jehož rámci byla vystavěna studna pro komunitu Machindra Bahal v Pátanu, kterou v hodnotě 300 tis. Kč realizovala nepálská organizace Center for Inclusive Social Development (CISD) za technické spolupráce české společnosti Vodní zdroje.

V r. 2012 také ČR v rámci MLP finančně podpořila částkou téměř 300 tis. Kč projekt výstavby bambusové školy Nepálu. Projekt realizovala nepálská společnost DCWC (Development of Children and Women Centre) ve spolupráci s českou nevládní organizací Namaste Nepal ve vesnici Bal Prativa v himálájském podhůří. Výstavba školy byla zahájena v říjnu 2012 a škola byla otevřena v dubnu 2013. 

V roce 2014 byl implementován projekt transformační spolupráce zaměřený na školení mladých nepálských novinářů jak psát o sociálně citlivých tématech v Nepálu jako je domácí násilí aj. Projekt v hodnotě 215 tisíc Kč je realizován nepálskou organizací Conscios Media Network. V rámci projektu by měla proběhnout dvě školení pro nepálské novináře a projekt si klade za cíl posílit mediální kapacity nepálských žurnalistů a současně na základě vypracovaného manuálu informovat o sociálních oblastech, které si zaslouží zvýšenou pozornost jako je násilí na ženách a dětech, diskriminace menšin a genderová diskriminace nebo náboženská nesnášenlivost.

ČR v roce 2015 nerealizovala v Nepálu žádný projekt rozvojové pomoci ČR.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: