Nepál: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2009/10

2010/11

2011/12

2012/2013

2013/2014

2014/2015

Vývoz (mil. USD)

848

896

998

991,5

1 124

924,2

Dovoz (mld. USD)

5 254

5 400

5 665

6 502

7 282

8 560

Obchodní bilance

-4 406

-4 504

-3 747

-6 501

-6 158

-7 635,8

Zdroj:https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/np.html

Záporné saldo zahraničního obchodu se v průběhu posledních pěti let zněkolikanásobilo. Je dáno podstatně rychlejším růstem dovozu oproti vývozu. Deficit zahraničního obchodu s nejdůležitějším obchodním partnerem Indií vzrostl v uplynulém fiskálním roce o více než 10%.

Podíl nejdůležitějších zemí, do kterých směřoval nepálský vývoz v r. 2014:

Indie

59.7 %

USA

8.6%

Čína

4.6%

 

 

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/np.html

Podíl nejdůležitějších zemí, do kterých směřoval nepálský dovoz v r. 2014:

Indie

57%

Čína

29.6%

Naprosto rozhodující úlohu hraje v zahraničním obchodu Indie. V dovozu se postupně podstatně zvýšil podíl Číny.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Od 20. září 2015 se Nepál administrativně dělí na 7 provincií and 75 distriktů.

Hlavní město: Káthmándú (Kathmandu):   1,7 mil. obyv.

Další velká města:

•        Birátnagar (Biratnagar)                              689 tis. obyv.

•        Pókhara (Pokhara)                                    250 tis. obyv.

•        Pátan (Lalitpur)                                         466 tis. obyv.

•        Bírgaňdž (Birganj)                                     123 tis. obyv.

•        Dharan                                                     118 tis. obyv.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní vývozní položky: textilní a kožené výrobky, šály (pašmíny), vlněné koberce, luštěniny a rostlinné oleje, džusy, výrobky z juty, čaj, zázvor, rozinky, kardamom.

Hlavní dovozní položky: ropné výrobky, stroje a zařízení, náhradní díly, zlato, elektrické spotřebiče, léky.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Nepál uznává význam zvláštních ekonomických zón (SEZ) pro rozvoj obchodu s výrobky tradičních odvětví i pro moderní technicky a technologicky náročné produkty. Zásadní rozhodnutí o ustavení SEZ bylo přijato již ve finančním roce 2003/04, SEZ spravuje ministerstvo průmyslu, obchodu a dodávek. Jedná se o  10 SEZ v místech Bhairahawa, Simara, Birgunj, Panchkhal, Ratmate Jiling, Devighat, Dhangadi, Jhapa, Jumla a Rajbiraj. Výstavba probíhá v Bhairahawa a Simara už více 12 let, u ostatních se zpracovávají studie proveditelnosti. Nepálská vláda nabírá žádosti o zahraničních společností o účast na projektu SEZ. Výstavba probíhá pomalu, protože vláda neuvolňuje dostatečné finanční prostředky.

Formulace pravidel fungování Speciálních ekonomických zón jsou považovány za výzvu pro ministerstvo průmyslu a obchodu. Více informací o těchto zónách lze nalézt na webových stránkách www.moics.gov.np. Platí nicméně pravidlo, že pokud některé odvětví vyváží 90 % a více svých produktů, může dovážet suroviny and kapitál bez povinnosti platit clo a vztahují se na něj daňové výjimky.

Rozpočet pro r. 2013/14 počítal s vybudováním dalších zvláštních ekonomických zón v Nawalparasi, Kailali, Dang a Surkhet, které by měly disponovat dostatkem elektrické energie a výstavními plochami na mezinárodní úrovni. Rozpočet pro r. 2014/2015 plánuje uvést do provozu zvláštní ekonomickou zónu v Brairahawa. Plánuje se návrh konstrukce příjezdové komunikace do Panchkhal. Také se urychlí výstavba komunikace do Simara Bara a také do Jumla.

Více informací lze nalézt na webové stránce http://www.seznepal.gov.np.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V mil. USD

Finanční rok

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

2013

2014

2015

FDI

39

87

95

189

71

30

-

Zdroj: http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/wir2015_en.pdf (annex a5 (p238)

Nepál byl v roce 2014 vyřazen z černé listiny Financial Action Task Force (FATF) díky opatřením zaměřením na kontrolu finančních toků a prevenci praní špinavých peněz v NP.

Nepálské zahraniční investice jsou minimální, Nepal Foreign Traders Association dlouhodobě požaduje, aby měli nepálští investoři možnost plošně a bez nutnosti žádat o povolení Nepal Rashtra Bank (nepálská centrální banka) investovat v zahraničí.

Přímé zahraniční investice v teritoriu začaly růst v r. 1990, kdy země přistoupila k liberalizaci své ekonomiky (Zákon o průmyslovém podnikání, 1992, Zákon o zahraničních investicích a přenosu technologií, 1992). Příliv zahraničních investic se snížil kvůli vleklé občanské válce a přetrvávající nestabilní politická situace také není pro zvýšení investic příznivá. Ve finančním roce 2006/07 politická situace způsobila dramatický pokles FDI na nulovou hodnotu. Prudký nárůst, především kvůli konci občanské války a naději investorů, zaznamenaly investice v r. 2008/09. Ačkoliv FDI od té doby stabilně rostou, v r. 2010 přijala vláda dokument „Industrial Policy 2010“ s cílem přilákat domorodé i zahraniční investice do průmyslových odvětví.

Nárůst FDI v r. 2012/13 oproti 2011/12 byl 178 %. Největším investorem v r. 2012 byla British Virgin Islands. Investice směřují především do služeb, dále průmyslové výroby, turistiky a energetiky (především hydroenergetiky).

Největší počet investic byl zaznamenán v roce 2014 z Indie (44 mil NRS) a Číny (22 mil NRS), Jižní Koreje, Hongkongu, Mauricia, UAE, Kanady a Japonska.

Vláda se snaží přilákat zahraniční investory, neboť si je vědoma, že není dostatečně využit potenciál země a jejích obyvatel, které prezentuje jako „chudé v bohaté zemi“. Připravuje manuál pro zahraniční investory, který zpracovává Výbor pro propagaci zahraničních investic. Vláda také upravila zákonodárství, kterým se speciálně upravuje vztah vůči nerezidentním Nepálcům, kteří žijí v zahraničí, aby jim ulehčila možnost investovat ve své zemi.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Nepálská vláda se snaží prezentovat zemi jako bezpečnou s cílem přilákat zahraniční investory. Z tohoto důvodu organizovala i propagační kampaň, jejíž součástí bylo vydání “Investičního průvodce” ve spolupráci s Unctad a ICC počátkem roku 2003. S ohledem na současnou politickou situaci je investiční klima stále velmi nejisté. Vzhledem k této skutečnosti a také vzhledem k narůstající  zadluženosti  Nepálu se doporučuje velmi opatrný postup.

V Nepálu neexistuje žádná speciální státní agentura, která by zemi propagovala jako destinaci pro zahraniční investory. Tato agenda přísluší Ministerstvu průmyslu, obchodu a zásobování. Vláda poskytuje investorům pobídky, informace o nich je možno získat na webových stranách Department of Industries (www.ip.np.wipo.net). Mezi odvětví, ve kterých nejsou zahraniční investice dovoleny, patří výroba zbraní, radioaktivních materiálů, výroba energie v nukleárních elektrárnách, ale i odvětví, která patří mezi tradiční nepálský průmysl, jako je výroba koberců a šál, rukodělných výrobků a některé obory zemědělství a turistika. Přesný seznam je možno získat na výše uvedené adrese.

S cílem podpořit a zefektivnit propagaci vývozu z Nepálu vláda ustavila v říjnu r. 2006 Výbor pro propagaci obchodu a exportu (Trade and Export Promotion Committee), do kterého sdružila tři instituce, které byly zodpovědné za propagaci obchodu. Jednalo se o Trade Promotion Centre, Export Promotion Committee a Carpet and Wool Development Committee. 

Perspektivní odvětví pro investice:

-        Infrastruktura (silniční, železniční, letištní)

-        Energetika (hydroenergetika, solární energie)

-        Vodohospodářství (kanalizace, čištění vody)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: