Nezemědělské výrobky ve Světové obchodní organizaci (World Trade Organization - WTO)

9. 11. 2010 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument uvádí základní informace o problematice nezemědělských výrobků ve Světové obchodní organizaci (World Trade Organization - WTO). Shrnuje tarifní a netarifní překážky zahraničního obchodu a sektorové iniciativy.

(NAMA – Non Agriculture Market Access)


Nezemědělské výrobky

  • patří sem kromě průmyslových výrobků i ryby a výrobky z nich. Naopak sem nepatří některé organické chemikálie, kůže, kožky, surové kožešiny, přírodní hedvábí, vlna, bavlna, len a konopí zařazené v nomenklatuře celního sazebníku mezi průmyslové výrobky;
  • jedná se o tradiční oblast jednání WTO/GATT od založení počátkem padesátých let;
  • tvoří významnou část Rozvojové agendy z Doha a prioritní ofenzivní zájem ČR.

Výsledkem jednání ve WTO by měla být dohoda o odstranění nebo snížení cel, odstranění nebo snížení celních špiček, zvýšení vázanosti cel a odstranění nebo snížení netarifních překážek obchodu. Pro rozvojové země by mělo být přijato zvláštní a rozdílné zacházení, které by jim mělo usnadnit přijetí závazků z dohody.

Tarifní překážky obchodu

Jde o celní sazby a různá množstevní omezení. Množstevní omezení nejsou v rámci obchodu s nezemědělskými výrobky uplatňována.

Vzorec

Pro odstranění nebo snížení cel pro jednotlivé výrobky upřednostňuje EU jednoduchý nelineární vzorec (umožňuje větší snížení u vyšších celních sazeb). Za základ takového vzorce je považován tzv. švýcarský návrh (Swiss formula). Součástí vzorce by měly být koeficienty, jejichž rozdílná výše aplikovatelná po určité časové období umožní zohlednit zájmy rozvojových zemí. Rozvojové země sníží celní sazby méně než rozvinuté. Toto menší snížení může případně trvat po určité časově omezené období. Obecně platí, že vyspělé země mají menší celní sazby pro nezemědělské výrobky než státy s méně rozvinutou průmyslovou výrobou. Během jednání v negociační skupině bylo navrženo několik vzorců, z nichž některé například více snižovaly nízké celní sazby.

Návrh vzorce upřednostňovaného EU

(A * T0)
T1 = -- -- -- --
(T0 + C)

  • T1 = nová (vázaná) celní sazba po snížení,
  • T0 = stará (vázaná) celní sazba,
  • A = koeficient (možnost jiné hodnoty pro rozvojové a jiné pro rozvinuté státy),
  • C – může být rovno A. Závisí na využití paragrafu 8 z koncepce pro stanovení modalit v přístupu na trh pro nezemědělské výrobky.

zpět na začátek

Netarifní překážky obchodu (Non Tariff Barriers)

Jsou to omezení vývozu nebo dovozu formou vyhlášek a nařízení upravujících podmínky, za kterých lze realizovat obchodní operace (licence, depozita apod.). Vzhledem k tomu, že těchto překážek existuje z celosvětového hlediska velké množství, hledá se společný systémový přístup k jejich eliminaci. EU při současných jednáních upřednostňuje především odstranění vývozních překážek.

Sektorové přístupy (iniciativy)

Jedná se o sektory (skupiny) výrobků, pro které by měly být redukovány celní sazby. Při těchto přístupech musí být dosaženo tzv. "kritické hodnoty obchodu v sektoru" (critical mass approach) — tj. např. 85—90% světového dovozu. Poté po dohodě sektorová iniciativa platí pro státy, které jsou jejími členy: tyto státy však sníží svá cla ve prospěch všech ostatních (tedy i těch, kteří se příslušné sektorové iniciativy nezúčastní). EU považuje sektorové přístupy vzhledem k jejich omezenému rozsahu pouze za doplnění liberalizace realizované prostřednictvím vzorce. V sektorových iniciativách převažují zájmy jednotlivých států (např.: USA, Kanada, Švýcarsko, Tchajwan) získat přístup na trh pro svoje stěžejní výrobky (např.: léky, elektronika, jízdní kola a součástky). Navíc jsou na rozdíl od USA pro EU nevýhodné i z důvodu, že USA mají v jednotlivých sektorech značně rozdílnou výši celních sazeb.

Flexibilita

Vyloučení nebo omezení kapitol či položek z liberalizace vzorcem na základě konkrétních údajů. Pro některé delegace včetně EU a USA se jedná o problematickou záležitost, neboť jedna položka může představovat významný podíl na obchodu.

Eroze preferencí

Při rozšíření preferencí v přístupu na trh na všechny členy WTO, dojde k omezení výhod vyplývajících z dosavadních preferencí poskytovaných pouze rozvojovým zemím. EU poskytuje rozvojovým zemím snadnější přístup na svůj trh formou snížení celních sazeb na mnoho výrobků prostřednictvím všeobecného systému celních preferencí (GSP). V případě, že dojde v rámci jednání o další liberalizaci obchodu s nezemědělskými výrobky k významnému snížení nebo k úplnému odstranění celních sazeb, ztratí rozvojové země v případě přístupu na trh EU současné zvýhodnění oproti ostatním státům. Některé rozvojové státy (například: africké) požadují výhodnější zacházení v přístupu na trh EU případně dalších vyspělých států i po všeobecné redukci celních sazeb.

Všeobecný systém celních preferencí (GSP – Generalised system of Preferences

Všeobecný systém celních preferencí je jednostranné opatření přijímané vyspělými zeměmi, které usnadňuje přístup na trh dané vyspělé země pro výrobky původem z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí ve srovnání s přístupem pro ostatní země (většinou formou snížení celních sazeb).

Zvláštní a rozdílné zacházení pro rozvojové země

Předpokládá se ve všech částech. Např. u snižování vzorcem je to otázka volby koeficientu, prodloužení harmonogramu provádění výsledné dohody, různé flexibility, stanovení citlivých výrobků, otázka tzv. "zavázání cel" apod. U netarifních překážek by šlo zejména o pozdější harmonogramy provádění.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek