Niger: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2010

2011

2012

2013

2014*

vývoz

  1151

1273

1499

1562

1652

dovoz

-1963

-2192

-1901

-2092

-2269

saldo

-812

-919

-402

-530

- 617

Zdroj: EIU, * odhad

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní partneři:

  • Nigérie, Jižní Korea, Ghana, ČLR, vzhledem k tomu, že dostupné prameny uvádí zcela rozdílné údaje, neuvádíme procentuální údaje.

Hlavní dovozoví partneři:

  • Francie, Čína, Nigérie, Belgie, Indie, Togo, Pobřeží slonoviny

EU v roce 2014 dovezla z Nigeru zboží za 386,5 mil. Euro, do Nigeru vyvezla zboží za 453,6 mil. Euro.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejdůležitějším vývozním artiklem je uranová ruda, ropa, jateční zvířata, vigna a cibule. Dováží se veškeré spotřební zboží, stroje a strojní zařízení, potraviny všeho druhu a ropné produkty.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Nigeru prozatím neexistují, existuje projekt vytvoření zóny volného obchodu u města Dosso.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Největšími zahraničními investory v Nigeru jsou Francie (Areva, Braniger (pivo), Veolia (voda), Sogea Satom, Foraco (vrty), AGS, Bolloré, GETMA, Air France (logistika, doprava), Total (pohonné hmoty), Orange (France Telecom atd.), Nigérie, ČLR a Indie. Přímé zahraniční investice v roce 2011 jsou odhadovány ve výši 1 mld. USD, v roce 2012 793 mil. USD a v roce 2013 631,4 mil. USD. Dlouhodobě se soustřeďují do těžebního (uran) a ropného průmyslu, méně do výroby cementu a elektřiny a služeb.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vláda zahraniční investice podporuje. Vlastnická práva jsou v Nigeru chráněna zákonem, který zaručuje ochranu všem subjektům, a tato práva jsou v zásadě respektována. Investiční zákon připouští vyvlastnění ve státním zájmu, ovšem za podmínky odpovídající kompenzace (v posledních letech ale došlo ke zkrácení platnosti udělených licencí telekomunikačních firem pro neplnění technických podmínek a to bez náhrady). Mezi zahraničními a domácími subjekty podle zákona není rozdíl (ve skutečnosti ale soudy někdy nadržují domácí straně). Zahraniční i domácí společnosti mohou zakládat a vlastnit firmu, investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat příjmy a zisky. Podíl nigerského subjektu je vyžadován v energetice, ropném, důlním a obranném průmyslu.

Přes veškeré snahy vlády hodnotí Světová banka zdejší podnikatelské prostředí kriticky (168. místo ze 189 hodnocených zemí). Praktickými překážkami jsou vedle bezpečnostní situace špatná infrastruktura (zejména nedostatek elektřiny), vysoké dopravní náklady, rigidní pracovní trh, negramotnost a nedostatek kvalifikovaných sil, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit, nevynutitelnost smluvních závazků, velká byrokracie, korupce a nedostatek transparentnosti.

 

rok

místo,  index

TI index korupce

2014

103 (ze 175)

Ekonomická svoboda (Heritage)

2015

127 (ze 178)

World Bank Doing Business

2015

168 (ze 189)

MCC efektivita vládnutí

2015

70%

MCC zákonnost

2015

68%

MCC kontrola korupce

2015

79%

MCC fiskální politika

2015

75%

MCC obchodní politika

2015

40%

MCC zahájení činnosti

2015

33%

MCC přístup k pozemkům

2015

29%

MCC získání půjčky

2015

50%

V oblasti ochrany investic má Niger uzavřené dohody s několika evropskými zeměmi (Francie, Německo, Švýcarsko), rovněž s Nigérií, USA, Čínou a Indií.

1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l´Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a investorům dává právní jistotu a kompatibilitu. Nigerský zákon o investicích novelizovaný v roce 2000, 2008 a 2009, který ze smlouvy OHADA vychází, definuje, za jakých podmínek mohou společnosti získat různé úlevy.

Zákon o investicích rozlišuje režim A (promoční), B (zvýhodněný), C (speciální)v závislosti na výši investic a počtu nově vytvořených míst. Noví investoři nebo firmy zavádějící nové aktivity mohou v závislosti na zařazení do privilegovaného režimu získat značné daňové výhody, mohou bezcelně dovážet po určitou dobu zařízení nebo je jim přiznán speciální daňový a celní režim a další úlevy.

Pro investory neexistují žádné podmínky týkající se nutnosti vytvářet zisk, kupovat přednostně místní zboží, vyvážet určité procento produkce nebo nutnosti investovat do určité oblasti, časové omezení zahraničního podílu nebo povinného transferu technologií. Zahraniční investor může vlastnit půdu. Někdy (ropný, důlní průmysl, energetika) je vyžadován povinný podíl nigerského (většinou státního) subjektu v zahraniční investici. Investice do ropného, a důlního průmyslu se řídí zvláštními zákony Code minier a Code petrolier. Ceny vody, elektřiny a telekomunikačních služeb jsou regulovány. Neexistují žádné zvláštní omezení na převod peněz do nebo z Nigeru, investoři mohou převádět libovolně dividendy, kapitál, úroky, leasingové platby, zisky apod. Platby v zahraniční měně, výměna hotovosti nad 2 mil. FCFA ale podléhají schválení ministerstva financí (u turistů není uplatňováno).

V roce 2014 byl přijat nový zákon o investicích, který rozšiřuje výhody pro investory (daňové prázdniny až 3 roky pro investory mimo Niamey), zavádí lhůty pro práci „guichet unique“ (30 dnů), snižuje poplatky za registraci firmy atd. Rovněž byl přijat speciální zákon regulující partnerství veřejného a soukromého sektoru (týká se zejména soukromých investic do infrastruktury) a nové daňové, celní a účetní předpisy pro PPP projekty.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: