Niger: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Jde o malý trh charakterizovaný nízkou kupní silou obyvatel, tradičně orientovaný na francouzské zboží. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast UEMOA/ECOWAS. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují významnou konkurenční překážku.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Situace v Nigeru je pro české vývozce komplikovaná z mnoha důvodů. Vedle faktorů, působících ve všech zemích oblasti (extrémně nízká kupní síla, geografická vzdálenost, pracnost případu, nedůvěra v serióznost partnera, korupce…), existují i specifické faktory jako např. orientace na tradiční (především francouzské) dodavatele a neexistence smluvní základny. Navázání vztahu s místním spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem) je základní podmínkou úspěšného obchodu.

Zboží je do Nigeru dováženo nákladními auty přes přístavy Cotonou, méně Lomé, Tema či Takoradi, v poslední době i Abidjanu a Dakaru. Doba transportu se může protáhnout i na měsíce. Po Nigeru (většinou z Niamey) ho distribuují středně velké importní firmy (libanonské) nebo malí místní obchodníci. Uzlem obchodu s Nigérií je město Maradi.

Zboží denní potřeby je v Nigeru většinou prodáváno v malých obchodech a na trzích, kterých je velké množství nebo přímo na ulici (80 % tvoří neformální sektor). Libanonské a francouzské obchody a supermarkety existují pouze ve velkých městech. Přímý osobní styk s klientem a cena je základním předpokladem prodejního úspěchu. 

Nejlepší strategie vstupu na trh je prostřednictvím místního agenta nebo distributora znalého jazyka a místních obchodních zvyklostí, který pracuje buď na bázi provizních smluv „ad hoc“ nebo na dlouhodobém smluvním základě. Nejvhodnější pro dodavatele je samozřejmě nalezení bonitního partnera, který by pracoval na svůj účet a sám nabízené zboží hradil při jeho odběru. Nejdůležitějším předpokladem úspěchu je jeho osobní kontakt s odběrateli nebo institucemi. Při větších objemech lze uvažovat o otevření prodejního zastoupení či pobočky. Osvědčují se formy obchodních „joint-venture“ mezi domácími odběrateli a zahraničními dodavateli. Pro jakýkoliv větší případ je zásadní, aby měl místní zástupce dobré kontakty na místní administrativu. Vzhledem k množství podvodů je vždy důkladné prověření partnera (due dilligence).

U dodávek strojů a složitějších zařízení zákazník obvykle očekává dostatečnou zásobu náhradních dílů a servis. U dodávek investičních celků mají dosud největší efekt přímé kontakty na státní správní orgány a příslušná ministerstva a vhodný lobbying.

ČR dosud nemá v Nigeru vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. V případě zájmu doporučujeme kontaktovat honorárního konzula ČR v Nigeru.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Místní vývozci/dovozci musí být jako každá jiná firma zapsáni v rejstříku firem a musí být registrováni daňovým úřadem. Dále musí mít licenci ministerstva obchodu a potvrzení o zaplacení daní od obchodní komory. Licence se prodlužuje každý rok za poplatek 0,5 mil. FCFA. Dovážené potraviny a léky musí mít etiketu ve francouzštině s následujícími údaji: země původu, datum výroby, trvanlivost (a consommer avant...) a složení. Sůl musí nést nápis „Sel iodé Niger“, alkoholické nápoje, cigarety a zápalky musí mít na obalu „Vente au Niger“. Návody ve francouzštině musí mít i spotřební zboží. V Nigeru není organizace, která by vydávala předpisy ohledně standardů, technické normy vydává ministerstvo obchodu. V zásadě je možné říci, že je třeba dodržovat francouzské standardy a normy.

Místní dovozce se musí registrovat u tzv. Guichet unique (tzv. enregistrement statistique) a musí získat tzv. Předběžnou deklaraci o importu (L'intention d´importation). K proclení potřebuje zejména faktury, a to ve dvou exemplářích, pokud možno ve francouzštině nebo jiném světovém jazyce, ale s přiloženým francouzským překladem a popisem zboží. Všechny faktury musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství.Dále se vyžadují 2 kopie lodního nákladového listu (Bill of Lading) nebo leteckého nákladového listu (Air Waybill), doklad o zemi původu, balící list (packing list) adoklad o pre-shipping inspekci (pro nigerskou vládu provádí a vydává Cotecna (www.cotecna.com). Zboží do hodnoty 2 mil. CFA, umělecké předměty, drahokamy a zlato, ojetá auta, zbraně a munici, živá zvířata, nezmražené maso, ryby, ovoce a zeleninu, kovový šrot, květiny, ropu, státem dovážené obilí, knihy a časopisy a některé další zboží se může dovážet bez pre-shipping inspekce. Každá platba za dovoz zboží nad hodnotu 1 mil FCFA musí být placena prostřednictvím v Nigeru registrované banky.

Celní sazby jsou společné pro všechny státy UEMOA (výnos 02/97/C, kterým se zavádí jednotný celní sazebník a klasifikace) Na výrobky se zemí UEMOA není aplikováno žádné clo. Dovozní cla ze třetích zemí se liší v závislosti na druhu dováženého zboží.

Nigerský celní sazebník rozlišuje čtyři základní kategorie:

  • léky, knihy a učebnice, potřeby pro zemědělství, počítače, výrobní prostředky nedostupné v Nigeru – sazba je 0 %
  • základní výrobky suroviny pro průmyslový sektor, ropa, obiloviny – sazba 5 %
  • polotovary (zejména většina dovážených potravinářských výrobků), benzín a nafta – celní sazba je 10 %
  • běžné spotřební zboží (alkoholické nápoje, parfémy, elektronika, ale i mléko, mouka, zmražené ryby, ovoce apod.) – sazba 20 %

Dále se platí tzv. Redevance Statistique (1 %) a Le Prélèvement Communautaire de Solidarité (1 %). Alkoholické nápoje, tabákové výrobky, potravinářské oleje a tuky, čaj, parfémy a kosmetika mají speciální zvýšenou daň (Droits d´accise) v rozmezí 12 % (čaj) až do 45 % (některé alkoholické nápoje).

Firmy, které v zemi investují, zvyšují zaměstnanost, investují v oblastech s vysokou chudobou nebo do prioritních odvětví mohou bezcelně dovážet po určitou dobu výrobní zařízení, případně si mohou vyjednat přesně definovaný celní režim a další úlevy.

Před propuštěním do vnitrostátního oběhu léky, zvířata a potraviny živočišného původu, rostliny a nekonzervované potraviny rostlinného původu podléhají sanitární či fytosanitární kontrole ministerstva zemědělství (příp. lesnictví), vejce kontrole ministerstva živočišné výroby.

Vývozní daň činí 3 %, reexporty se zdaňují 10 %. Na vývoz zlata a drahokamů musí mít vývozce licenci ministerstva financí, ostatní suroviny svolení ministerstva důlního průmyslu. Vývoz dobytka, kůží podléhá sanitární kontrole a svolení ministerstva živočišné výroby. Zakázán je vývoz bavlněných semen, obilovin a hovězího dobytka mladšího než 5 let.

Další informace: www.izf.org, www.investir-au-niger.com

Od 1. 1. 2015 vstoupil v platnost pro všechny země ECOWASu tzv. jednotný vnější celní režim, který se v případě Nigeru neliší od výše uvedených základních sazeb. Na „přání“ Nigérie se zavádí páté pásmo – tzv. zboží ohrožující ekonomický rozvoj, s celní sazbou 35 %.

Ochrana domácího trhu:

Zakázán je dovoz průmyslového a nukleárního odpadu, vojenských zbraní a munice (ten podléhá při dovozu schvalování z úrovně vrcholných orgánů společenství zemí ECOWAS – sekretariátu v Abuji), narkotik a halucinogenů a pornografie. Speciální povolení ministerstva obchodu/zemědělství musí mít dovozci ropných produktů, drůbeže, kovových nádob, kovových plechů, perlivých nealkoholických nápojů, piva v lahvích, batikovaných bavlněných látek, mýdla a parfémů, na dovoz rýže a mouky existují kvóty.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l'Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a garantuje obchodníkům a investorům právní jistotu a kompatibilitu.

Niger k dohodě OHADA přistoupil a zdejší obchodní právo se až na výjimky neliší od evropského (francouzského). Domácí i tak zahraniční firmy mohou fungovat jako mimo jiné jako pobočka (succursale), Société a Responsabilité Limitée“ (SARL – spol. s r.o.) nebo „Société Anonyme" - platí pouze určité základní odlišné požadavky na výši minimálního kapitálu (SARL 1 mil FCFA, SA 10 mil FCFA). Zahraniční společnosti registrované v Nigeru jsou považovány za nigerské subjekty a mají podle zákona stejná práva a povinnosti jako místní společnosti. Pro jejich registraci platí rovněž stejné předpisy a pravidla. S výjimkou strategických sektorů (energetika, uran, ropa) neexistuje žádný limit na podíl zahraničního kapitálu ve firmě.

Pravidla pro zřízení kanceláře jsou kodifikována v obchodním zákoníku a prováděcích předpisech, procedura je v zásadě podobná jako v ČR. Společnost se zakládá na ustavující valné hromadě, kde se sejdou zakládající společníci, nebo jejich zástupci (plná moc ověřená českým notářem ve francouzštině popř. s úředním překladem, v případě fyzických osob kopie pasu nebo OP, v případě právnických osob výpis z OR opatřený překladem). Základní jmění se vloží na účet v bance. Společenská smlouva musí mj. obsahovat přesné jméno a sídlo firmy, právní formu, základní kapitál, datum založení, jména všech statutárních zástupců. Podpůrné dokumenty je třeba opatřit úředním překladem do francouzštiny. Veškeré dokumenty se pak v Nigeru sepisují francouzsky.  Společnost se následně (prostřednictvím notáře) registruje v obchodním rejstříku (kopie společenské smlouvy ověřené notářem, výpis z rejstříku trestů statutárních zástupců, ověřená kopie OP či pasu společníků, u cizinců i povolení k pobytu, doklad o uložení základního jmění v bance (výpis z účtu), fotografie společníků) a u sociálního, zaměstnaneckého a daňového úřadu. Posledním krokem je získání povolení ministerstva obchodu. U nigerské obchodní a průmyslové komory (Chambre de Commerce) byla zřízena kancelář „Guichet unique“, která by měla veškeré formality spojené s registrací firmy vyřídit do 30 dnů. Založení společnosti musí být veřejně publikováno. Doporučujeme zakládat firmu pomocí místního právníka se znalostí jazyka a francouzského obchodního práva.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Vzhledem k omezené infrastruktuře v zemi má největší význam reklama v některém z místních jazyků prostřednictvím rozhlasu (cca 15 stanic) a TV. Místní denníky a týdeníky (je jich několik desítek) rovněž přijímají inzerci, vzhledem k nízké vzdělanosti má ale pouze omezený dopad. Je třeba vzít do úvahy, že Niger je zemí s převažující relativně konzervativní muslimskou populací. Místní odběratel rovněž obvykle požaduje, že mu zahraniční partner dodá dostatek propagačních materiálů ve francouzštině. Nejlepší strategií prodeje je pak přímý marketing.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Majitel ochranné známky by ji měl v Nigeru registrovat. Niger přijal zákony vyhlášené African Intellectual Property Office (OAPI se sídlem v Yaoundé), která si klade za cíl m.j. ochranu patentů. Jako člen OAPI přijal Niger řadu závazků vyplývajících z mezinárodních smluv na ochranu patentů, duševního vlastnictví, včetně Pařížské a Bernské dohody a dohody o zřízení Světovou organizaci pro duševní vlastnictví. Jako člen WTO je Niger signatářem dohody TRIPS. Niger je rovněž členskou zemí WIPO (World Intellectual Property Organization).

Navzdory účasti v těchto mezinárodních konvencích bylo dosud uděláno velmi málo pro zastavení prodeje pirátských hudebních nahrávek, videokazet, počítačového softwaru, léků atd. Vláda Nigeru řeší základní existenční problémy obyvatel, ochrana duševního vlastnictví nepatří mezi její priority.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky (tzv. tendry) jsou publikovány v denním tisku a na webových stránkách ministerstva pro nákup materiálu. Ani v Nigeru nelze vstoupit do soutěže o větší tendry bez přípravy a průzkumu terénu, znalostí místní konkurence, poměrů a kontaktů. Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným předběžným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti na místním trhu není prakticky možné.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

I v Nigeru má dobře sepsaná obchodní smlouva (nejlépe místním právníkem) zásadní důležitost pro předcházení a řešení obchodních sporů, je vždy třeba důkladně prověřit s kým smlouvu uzavíráme. Dle zákona o investicích obchodní spory v Nigeru řeší arbitrážní centrum (zatím je ale pouze ve stádiu zrodu) nebo International Center for Settlement of Disputes on Investment zřízené u Světové banky, soudní pře pak civilní soudy. S řešením sporů jsou však obvykle spojeny vysoké náklady a vynutitelnost práva je velmi obtížná a zdlouhavá. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě. Dále je vždy třeba plné znalosti francouzského práva a procedurálních zvyklostí. Zásadně se proto doporučuje řešení sporu dohodou pro zabránění dlouhému a nákladnému dohadování a mimosoudní vyrovnání.

Niger respektuje mezinárodní arbitráž při řešení sporů mezi zahraničními investory a státem – je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID).  Niger je členem WTO, podepsal také konvenci, připravenou organizací OHADA (Organisation pour l´Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique), která uvádí do souladu právní normy patnácti členských zemí v oblasti řešení obchodních a investičních sporů a bankrotů. Niger je rovněž členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency).

Ve vztahu k českým firmám jsme dosud nezaznamenali případ obchodního sporu, který by musel být řešen třetí stranou (soudem). V každém případě doporučujeme zakomponovat do kontraktu ustanovení, na základě kterého by případné arbitrážní řízení probíhalo mimo Niger.

Problémy a rizika místního trhu:

Právní a podnikatelské prostředí v Nigeru patří k nejobtížnějším na světě a cizinec je vždy v nevýhodě. Pohledávky a finanční plnění jsou díky pomalým soudům (které navíc podléhají místním lobby a politickým tlakům) obtížně vymožitelné. Při komunikaci s úřady a při samotné realizaci obchodních případů je vždy nutno počítat s velkou byrokracií a nepružností přístupu úřadů k řešení veškerých problémů. Dalšími problémy jsou výběr daní, nedostatek elektrického proudu, vysoké dopravní náklady, nedostatečná infrastruktura a v neposlední řadě i bezpečnostní rizika. Základním problémem je ale malý trh a nízká koupěschopnost velké většiny obyvatelstva, která tlačí dovozní ceny na minimum. Dovozci hledají nejlacinější nákupní možnosti, často na úkor kvality, významnou část dovozů tvoří použité výrobky (textil, obuv, ojeté pneumatiky, dopravní prostředky). Zákazník dává přednost nižší technické úrovni před technickými novinkami, zahraniční firmy se orientují především na své země. Český exportér musí počítat s dlouhou dobou transportu, dodané stroje pak musí být odolné proti prašnému prostředí, vysokým teplotám a značnému kolísání elektrického napětí.

Největšími investičními riziky jsou malý trh a vysoké investiční náklady (špatná infrastruktura, chaotické dodávky elektřiny), vysoké dopravní náklady, rigidní pracovní trh, nedostatek kvalifikovaných sil, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit, nevynutitelnost smluvních závazků včetně finančního plnění, nadměrná byrokracie, korupce a nedostatek transparentnosti. Neméně vážným rizikem je zhoršená politická situace v okolních zemích (Libye, Mali, sever Nigérie) a bezpečnostní rizika (AQIM, Boko Haram) z toho vyplývající (zejména únosy cizinců).

Při platbách za zboží nutno vyžadovat platbu předem nebo hotově při předání zboží v ČR, případně neodvolatelný akreditiv jinak má český exportér malou naději na získání svých peněz.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Při plánování obchodního jednání je třeba vzít v úvahu nedochvilnost. Jednání jsou často odkládána a obchodní partneři se na schůzky velmi často vůbec nedostaví. Při přípravě a plánování doby jednání je zpravidla nutné plánovat několikadenní rezervu. Jednacím jazykem při obchodních jednáních v Nigeru je francouzština. 80 % obyvatelstva je muslimského vyznání, je třeba se odpovídajícím způsobem oblékat a chovat. Oblečení je buďto tradiční nebo evropské (pro jednání je vždy žádoucí oblek s kravatou). Význam známostí a osobních kontaktů je při uzavírání obchodů zásadní.

Úřady jsou funkční, ale rozhodovací procesy jsou velmi zdlouhavé a jsou často stimulovány zájmy vlivných skupin. Drobná pozornost může chování úředníka změnit, současně je však třeba mít na paměti, že korupce je i zde trestná.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Mezi Českou republikou a Nigerem platí oboustranný vízový režim. O vízum lze žádat na zastupitelském Nigeru v Berlíně:
Machnowerstrasse 24, 14165 Berlin
tel.: 004930-8058 9660, 8058 9661
e-mail: ambaniger@online.de

V Praze je rovněž honorární konzulát Nigerské republiky:
Liliová 248/8, 110 00 Praha 1
tel.: 603 821 410
e-mail: hanka.alhassan@wood.cz.
Honorárním konzulem je pan Jan Sýkora.

Cestující do Nigerské republiky by měl být očekáván na letišti místním obchodním partnerem, nebo jinou seriózní osobou znalou místních poměrů. Silniční přechody jsou obvykle otevřeny pouze od 8:00 do 18:30–19:30 hod. Je přísně zakázáno fotografovat vojenské a vládní objekty na celém území státu.

Letecky je možno do Nigeru cestovat buď přímo (Air France) nebo s přestupem linkami Royal Air Maroc z Rabatu, Air Senegal z Dakaru, Air Ivoire z Abijanu, Air Chad z Njameny, Doualy či Lomé, Ethiopian Airlines z Addis Ababy. Letecká společnost ASKY zabezpečuje spojení mezi hlavními městy západoafrických a středoafrických států.

Před cestou do zemí západoafrického regionu by měl každý cestovatel navštívit odborného lékaře - specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady, nebo Centrum cestovní medicíny), kde lze absolvovat všechna doporučená očkování - proti žluté zimnici (povinné, potvrzení může být vyžadováno na letišti), žloutence typu A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. V Nigeru hrozí nebezpečí rychlé dehydratace, je třeba striktně dodržovat pitný režim.

Proti malárii očkování neexistuje. Pro krátkodobý pobyt je doporučována předběžná profylaxe antimalariky, přičemž na jednotlivé léky se po čase vytváří resistence. Proto je nutno typ použitého antimalarika konzulovat před odjezdem se specialistou na tropické nemoci. Mezi běžná antimalarika patří např. Lariam a Malaron. Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (chřipky, angíny, bolesti hlavy, pocity únavy) je nutno navštívit nejbližší nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve z polštářku prstu na ruce) a rychlý - trvá cca 15 minut i s rozborem krve. Léky proti již probíhající malárii jsou v Nigeru volně v prodeji a jsou účinné - nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Zásadní je nenechat nemoc rozvinout (inkubační doba malárie je cca týden) – pak může mít velmi vážné následky. Rovněž lze doporučit, aby si cestovatel koupil v cílové zemi jedno balení místních protimalarických léků a vzal si ho zpět s sebou do ČR. Vzhledem k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a s jejím výskytem a tedy i léčením by mohly být v ČR problémy.

Bezpečnostní situace v zemi je negativně ovlivněna vývojem v okolních zemích (konflikt v Mali, nestabilní situace v Libyi, působení nigerijské sekty Boko Haram na severu Nigérie). Pro cesty na sever nad 20. rovnoběžkou je třeba speciální povolení. MZV ČR doporučuje zcela se vyhnout cestám do jižního Nigeru, do oblasti hraničících s Nigérií a Čadem. V oblasti probíhají vojenské operace proti teroristické skupině Boko Haram a hrozí zde zvýšené riziko teroristických útoků. V únoru 2015 zaútočila Boko Haram ve městech Bosso and Diffa. I na jihu země je lépe vyhnout se cestám v noci a cestovat s ozbrojenou eskortou. Nedoporučuje se cestovat na sever od města Agadez a do celé příhraniční oblasti s Mali, Alžírskem, Libyí, stejně jako do okolí jezera Čad, kde hrozí zvýšené nebezpečí ze strany islámských radikálů. Do ostatních částí země doporučuje MZV ČR cestovat jen v nezbytně nutném případě. Velkým rizikem jsou zejména únosy Evropanů na celém území Nigeru. Jako všude na světě, je třeba zachovávat opatrnost, např. neinformovat o plánovaných přesunech, neukazovat vyšší částky peněz ani šperky. V případě nezbytné cesty doporučujeme zachovávat nejvyšší stupeň opatrnosti. Před cestou se cestovatelům doporučuje kontaktovat příslušný zastupitelský úřad České republiky a zaregistrovat se prostřednictvím systému dobrovolné registrace DROZD.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Podle dostupných informací musí zaměstnavatel pro budoucího zaměstnance získat pracovní povolení na ministerstvu práce (v případě non-salarié u ministerstva obchodu). K tomu je třeba předložit pracovní smlouvu. Na základě pracovního povolení může zaměstnanec žádat o pracovní vízum. Údaje o případných kvótách či omezeních nejsou dostupná.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Viz: www.lespagesjaunesafrique.com. Lékařskou péči je nutné platit na místě. Je proto nutné sjednat pro tuto zemi dobré cestovní připojištění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: