Nigérie: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

(c) Zastupitelský úřad ČR v Abuji

 

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Bilance zahraničního obchodu Nigérie je dlouhodobě aktivní.

 

 

2012 

2013

2014

2015

2016

vývoz zboží f.o.b.

 

95,7

95,3

89,2

45,9

33,2

dovoz zboží f.o.b.

 

-53,4

-51,3

-52,2

52,3

36,4

bilance obchod

+42,3

+43,9

+37,0

-6,4

-3,2

 

Údaje jsou v mld. USD. Zdroj: EIU, CIA

 

Ve 4. kvartále 2016 celková obchodní výměna díky propadu kurzu nairy, ale i nárůstu exportu ropy a redukci dovozu vzrostla o 13 % ze 4,7 bilionů (trilion) naira na 5,3 bilionů (trilion). Vývoz vzrostl o 24 %, dovoz poklesl o 7,6 %, což znamenalo pro Nigérii po dlouhé době pozitivní obchodní výměnu. Ve skutečnosti došlo ke snížení obchodní výměny Nigérie se zahraničím. Optické zvýšení je dáno tím, že je vyjadřováno v naira, jejíž hodnota  ve sledovaném období prudce poklesla.

Ve srovnání s rokem 2015 je obchodní výměna za rok 2016 o 6,5 % vyšší a činí 17,35 bilionů (trilions) naira. Nicméně negativní obchodní bilance za první 3 kvartály vedla v celkovém součtu k deficitu 290 miliard naira. Evropa zůstává nadále nejdůležitějším obchodním partnerem.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnější obchodní partneři Nigérie v roce 2016:

  • Dovoz: Čína 20,8 %, USA 11,2 %, Indie 4,5 %, Jižní Korea, Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Německo
  • Vývoz: Indie 12,8 %, USA 11,1 %, Brazílie 10 %, Španělsko 7,1 %, Nizozemsko 7 %, Německo 5,1%, Francie 4,7 %, Velká Británie 4,5 %, Jižní Afrika 4,2 %

 

EU je nejvýznamnějším obchodním partnerem Nigérie.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Největšími dovozními položkami jsou zařízení na těžbu ropy, dopravní prostředky, stavební stroje, ropné produkty, obráběcí stroje a strojní zařízení, chemikálie, cement, spotřební zboží, potraviny (zejména rýže) a živá zvířata.

V Nigerijském exportu zcela jednoznačně převažuje ropa a ropné produkty. Ty tvoří celých zhruba 95 % celkového nigerijského exportu. Z ostatních komodit pak stojí za zmínku již jen kakaové boby, sezam, kůže, surová přírodní guma, okrajově pak koření, perly, drahé kameny a tropická dřeva.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Nigérii existuje v současnosti 15 zón volného obchodu (nejvýznamnější jsou uvedeny v tabulce). Dalších 10 je v různém stadiu budování.

 

název zóny

lokalita

stav

specializace

Calabar Free Trade  Zone

Calabar, Cross River State

dokončeno, přes 80 % obsazeno

všeobecná

 

Onne Oil&Gas Trade Zone

Onne, Rivers State

dokončeno, přes 80 % obsazeno

ropný a plynárenský sektor

 

Kano Free Trade Zone

Kano, Kano State

ve výstavbě

neropný export

Maigatari Free Trade Zone

Maigatari, Jigawa State

ve výstavbě

neropný export

 

Banki Free Trade Zone

Banki, Borno State

ve výstavbě

neropný export

 

Lekki Free Trade Zone

Lekki, Lagos State

ve výstavbě

neropný export

 

Tinapa Free Trade Zone

Cross River State

dokončeno

neropný export

 

Olokola Free Trade Zone

Ondo State

ve výstavbě

neropný export

 

 

 

U Calabaru, nedaleko existující volné zóny, byla v dubnu 2007 otevřena zcela nova velkorysá a moderní podnikatelská zóna. Ta se má stat východiskem pro expanzi zahraničních firem na nigerijský trh. Blízko je přístav i letiště, federální vláda se navíc zavázala vybudovat zde letiště nové. Zónou volného obchodu by měla být i nově budovaná supemoderní čtvrť u Abuji (Centenary City).

 

Detailní informace o zónách volného obchodu.

Pobídky k investování ve volných zónách:

  • odpuštění platby všech federálních, státních i místních daní, poplatků a cel;
  • repatriace kapitálu kdykoliv;
  • žádné dovozní či vývozní licence;
  • zdarma pronájem pozemku během výstavby závodu;
  • servisní služby jsou k dispozici přímo v zóně;
  • neomezený převod zisku a dividend vytvořených v zóně;
  • 100 % podíl cizího kapitálu
  • až 25 % produkce může být prodáno na místním trhu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Největší podíl zahraničních investic stále ještě směřuje do ropného sektoru. Vláda se snaží významnější část investic vhodnou motivací investorů posunout směrem k plynárenskému odvětví, zemědělství a výrobě potravin, montáži dopravních prostředků a k urychlenému budování energetických kapacit.

Největší ostatní investice v posledních letech směřovaly zejména do sektoru stavebnictví, výroby cementu, chemie/petrochemie, výroby potravin a nápojů, tabákového průmyslu, zemědělství a služeb (zejména telekomunikací a bankovnictví). Vláda se snaží přitáhnout pozornost investorů i do sektoru těžby pevných minerálů (zejména uhlí). Privátní investory rovněž láká do sektoru výstavby infrastruktury (PPP nebo B-O-T kontrakty).

 

Přímé zahraniční investice do Nigérie (v mld. USD)

Portfoliové investice ve druhém pololetí roku 2016 se snížily o podstatných 88,8 % oproti loňskému roku. Objem investic do Nigérie klesl z 2,18 miliardy USD ve druhém čtvrtletí roku 2015 na 245,3 milionů USD ve druhém čtvrtletí roku 2016. Přímé zahraniční investice také významně poklesly o 37% ve stejném období. Ostatní investice se snížily o 1,22 % (nárůst 1,24 % v předchozím čtvrtletí). Objem celkových kapitálových toků ve druhém pololetí roku 2016 se snížil o 75,7 % v Nigérii oproti loňskému roku, což je podle statistik největší pokles. Celkový objem 647,1 mil USD je podle statistik také nejnižší úrovni investovaného kapitálu.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Nigérie se svým obrovským a stále ještě nenasyceným trhem, velkým přírodním bohatstvím přináší investorům obrovské příležitosti. Potenciál však není zdaleka využíván. Vláda udělala málo pro odstranění překážek, které investory odrazují. Snaží se sice zahraniční investory do země lákat, tradiční protekcionismu však vede k nepředvídatelnosti obchodních a investičních politik. Jeden rok vláda obchod liberalizuje, aby ho druhý rok na nátlak místních lobby zase omezila.

Vlastnická práva jsou v Nigérii chráněna zákonem. Zákon Companies and Allied Matters Decree z roku 1990 zakazuje vyvlastnění nebo znárodnění zahraničních podílů s výjimkou případů státního zájmu (od 70.let minulého století se to nestalo), podporuje konkureci a chrání soukromé vlastnictví. Nigerijské zákony platí stejně pro domácí i pro zahraniční investory. Podnikání se řídí zejména následujícími předpisy: Nigerian Investment Promotion Commission (NIPC) Decree z roku 1995, Companies and Allied Matters Decree z roku 1990, Nigerian Content Act (povinná účast nigerijského subjektu při nákupu materiálu a služeb v ropném průmyslu) z roku 2010, Nigerian Minerals and Mining Act z roku 2007, Nigeria Extractive Industries Transparency Initiative (NEITI) Act z roku 2007, Central Bank of Nigeria Act z roku 2007, Electric Power Sector Reform Act z roku 2005, Money Laundering Act (2003), Investment and Securities Act (2007), Foreign Exchange Act (1995), Banking and Other Financial Institutions Act (1991) a National Office of Technology Acquisition and Promotion Act (1979).

Podnikatelské klima země je považováno za obtížné; Nigérie je klasifikována z tohoto hlediska na 170. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí (viz „Doing business 2015“). Dle posledního hodnocení ekonomické svobody provedeného organizací „Heritage Foundation“ je Nigérie řazena do skupiny „mostly unfree“ zemí, ze 179 hodnocených zemí se umístila na 120. místě. Praktickými překážkami jsou chronický nedostatek elektřiny, špatný stav nigerijské dopravní infrastruktury, vysoké výrobní náklady, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, nevynutitelnost smluvních závazků, rigidní pracovní trh, pomalu fungující státní správa, korupce, bezpečnostní problémy, kriminalita, restriktivní a nekonzistentní dovozní opatření, pašování levného azijského zboží a někdy i zasahování úřadů do cenotvorby (mléko, mouka, cukr, PHM, sůl..).

 

Nigerian Investment Promotion Commission (NIPC) Decree z roku 1995 a Companies and Allied Matters Decree z roku 1990, definují podmínky podnikání, včetně pobídek.

V roce 1995 Národní komise pro podporu investic (Nigerian Investment Promotion Commission – NIPC) vydala “Výnos o změně zákona o podnikání a jeho podpoře” (Enterprises Promotion Act). Tento důležitý dekret liberalizoval režim zahraničních investic a povolil stoprocentní vlastnictví firem zahraničními subjekty (mimo ropný sektor – ten zůstává stále regulován povinnou existencí smluv o společném podnikání s federální nigerijskou vládou nebo smlouvami o podílnictví při výrobě s touto vládou).

Zahraniční společnost může nakupovat podíly v jakékoliv nigerijské firmě vyjma těch, jež jsou uvedeny na “negativním seznamu” (výroba střelných zbraní, munice, vojenského a paravojenského vybavení a výstroje). Zahraniční investor s firmou registrovanou v Nigérii má stejná práva a povinnosti jako nigerijský subjekt, stejný přístup k finančním a úvěrovým službám.

Vláda se pomocí daňových a celních výhod a investičních pobídek (viz příslušné kapitoly) snaží do země přilákat zahraniční investory, podporuje v současné době o investice zejména do rekonstrukce a výstavby infrastruktury, energetiky, průzkumu a těžby ložisek minerálů, zemědělství a potravinářského průmyslu.

Podnikla řadu kroků, včetně daňových úlev pro tzv. pionýrské průmyslové společnosti (důležité pro ekonomický rozvoj a zaměstnanost). Takovéto společnosti mohou dostat 100% daňové prázdniny po dobu 5 – 7 let. Různé daňové úlevy mohou vyjednat společnosti používající nigerijské suroviny nebo důležité pro zaměstnanost v zemi. V některých průmyslových odvětvích (plynárenský sektor, zemědělství, těžba surovin (mimo ropu) a pro exportní společnosti existují speciální pobídky a daňové úlevy na dovozy výrobních prostředků. V každém návrhu rozpočtu definuje vláda odvětví, které hodlá podpořit daňovými a celními úlevami (v roce 2013 to byla výroba cukru, těžba surovin (mimo uhlovodíků) a montáž dopravních prostředků, v roce 2014 montáž automobilů). Vláda podporuje vznik zón volného obchodu (viz výše).

Aby podnítila příliv zahraničního kapitálu, vláda zrušila všechna omezení na převod vloženého kapitálu, zisku a dividendy (po zaplacení příslušných daní). Rovněž je povolen převod finančních prostředků získaný prodejem nakoupeného majetku. Soukromé firmy a společnosti s podílem zahraničního kapitálu mohou vlastnit účty v cizích měnách a majitelé účtů s nimi mohou nakládat bez omezení. Investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat movitý majetek. Neexistují geografická omezení, Nigerian Content Act (povinný nákup určitého procenta místního zboží a služeb pro ropný průmysl) ale naopak nepřímo vede k povinnému transferu technologií.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: