Nigérie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Je třeba zdůraznit, že Nigérie dnes dává přednost investicím do výroby před pouhými dovozy, které se snaží (alespoň v některých odvětvích) omezovat. Základní podmínkou úspěchu na nigerijském trhu je Základní podmínkou úspěchu na trhu je cena výrobku a dlouhodobá aktivní exportní strategie zaměřená na tuto zemi a trvalá přítomnost v zemi. Na opravdu dobrý kontrakt nelze čekat v ČR. Spolupráce s místním zástupcem nebo v Nigérii registrovanou firmou (dovozcem) je velkou výhodou, ale i tyto osoby je třeba vyhledávat aktivně, nejlépe osobně přímo na místě. Velmi častým požadavkem (zejména u strojů) je možnost vidět vzorek v chodu v Nigérii – konkureční výhodu mají v tomto případě firmy, které mají v zemi zastoupení a mohou zařízení ihned nabídnout.

V rámci subsaharské Afriky zůstává dlouhodobě Nigérie po Jihoafrické republice druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR (2. nejvyšší vývoz). Od propadu roku 2009, kdy v důsledku celosvětové ekonomické krize Nigérie omezila dovozy, náš vývoz do této země roste a pohybuje se na hranici 70 - 80 mil. USD.

Nigérie je díky svému ropnému (a do budoucna plynovému) potenciálu navzdory ekonomickým problémům bonitní zemí a má jasně definované potřeby pro nadcházející období. Tyto potřeby se se v řadě oblastí shodují s tradičními odvětvími českého průmyslu. Hlavní překážky ještě širší vzájemné ekonomické a obchodní spolupráce proto vidíme v nezájmu českých soukromých podniků o tuto zemi, neznalosti teritoria a způsobů podnikání v něm, strachu a neochotě se dlouhodobě angažovat v neznámém (a pro mnohé rizikovém) teritoriu. Větší dodávky a vládní zakázky lze v Nigérii nelze prosadit bez dlouhodobé přítomnosti českých firem v místě. Pozice českých výrobců a vývozců ucházejících se o nigerijský trh je navíc ovlivněna obtížnou profinancovatelností větších kontraktů přesto, že EGAP přeřadil Nigérii z hlediska pojistitelnosti úvěrů z kategorie „7“ (nepojistitelné) do kategorie „5“.

Čeští výrobci narazí na velmi silnou a velmi rychle rostoucí konkurenci nejen nigerijských, ale i britských, amerických, francouzských, německých, indických, čínských, nově i tureckých nebo jihoafrických společností, kterých na místním trhu působí tisíce.

Vzhledem ke složitosti místního obchodního prostředí je nanejvýš důležité vyjednat detailně všechny aspekty obchodní smlouvy (nejlépe s pomocí místního právního zástupce). Před uzavřením smlouvy je třeba partnera pečlivě prověřit specializovanou firmou (due dilligence).

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Nejobvyklejším distribuce zboží je výrobce – dovozce – velkoobchod – maloobchod – zákazník. Hlavní distribuční kanály probíhají přes přístav v Evropě do přístavu v Lagosu a odtud se rozváží po celé zemi. Letecká doprava směřuje na letiště v Abuji. Port Harcourt či Kano. Velká část zboží se do Nigérie dostává přes přístav v Cotonou (Benin), příp. Lomé (Togo) či Tema (Ghana). Zboží denní potřeby je v Nigérii většinou prodáváno v malých pouličních obchodech, kterých je velké množství. Větší obchody a supermarkety (často zahraniční řetězce) existují pouze ve velkých městech.

Zahraniční firma, která chce působit v Nigérii přímo, se zde musí zapsat do obchodního rejstříku. Nejlepší strategií vstupu na místní trh je tedy pomocí místního již zavedeného registrovaného agenta/distributora, který působí buď na bázi provizních smluv „ad hoc“ nebo na dlouhodobém smluvním základě. Vzhledem k rozmanitosti Nigérie je v některých případech žádoucí získat v každém regionu jiného zástupce (Kaduna, Kano pro sever, Abuja pro střed, Lagos pro jihovýchod, Port Harcourt pro jihovýchod). Bonitní a spolehlivý dovozce/distributor je klíčovou osobností - je třeba s ním udržovat co možná nejčastěji osobní a přímé vztahy. Zboží, které potřebuje servis, je vhodnější prodávat prostřednictvím autorizovaného dealera. Čeští podnikatelé prozatím nevyužívají franšízy nebo podnikání v zemi jako joint-venture s místním partnerem.

Vzhledem k velmi špatné pověsti Nigérie převládají mezi českými podnikateli obavy z angažovanosti v této zemi. Český subjekt, který se rozhodl v Nigérii podnikat, by měl (při zachování samozřejmé opatrnosti) projevit i smysl pro jistou odvahu. Existující rizika jsou vyvažována velkým ziskem. Bez trvalé přítomnosti nelze v Nigérii uspět.

Vývozce do Nigérie musí pochopit obvyklou obchodní praxi v zemi (včetně překážek), kulturní rozdíly a komplexní formální i neformální distribuční kanály. Marketing lze v místě provést pomocí specializovaných firem. V Nigérii mají největší úspěch ty firmy, které mohou své zboží předvést či ukázat. Nigerijský zákazník si rád nakupované zboží vyzkouší (platí to zejména o strojích, automobilech...). Pokud k tomu nemá možnost, trvá na pre-shipping prohlídce zboží u výrobce. Pokud si nigerijský zákazník bere na nákup zboží úvěr, činí tak obvykle s vysokým úrokem. Je třeba ho včas informovat o jakémkoliv zpoždění zásilky.

V Nigérii existuje velká poptávka po luxusním značkovém zboží, naopak obrovský trh najdou jednoduché a levné výrobky každodenní spotřeby (schopné cenově konkurovat čínským dovozům) a zboží rychlého oběhu.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovoz zboží do Nigérie je poměrně dlouhý a komlikovaný proces. Nigerijské přístavy jsou zahlcené, někteří dovozci raději volí přístavy v Cotonou, Lomé nebo Temě. Na počátku roku 2006 došlo v dovozním procesu k zásadní změně, když byl zaveden systémem inspekcí v zemi určení (Destination Inspection). Tuto kontrolu provádí od poloviny roku 2013 Nigerijská celní správa.

Dovozce zboží do Nigérie musí splnit tyto formality

  • přes autorizovanou banku zpracovat formulář M (Form "M")
  • zásilka musí nést jméno produktu, zemi původu, specifikace, datum výroby, číslo, standardy, které zboží splňuje, potraviny, farmaceutika a chemikálie pak dále termín spotřeby a složení.
  • všechna elektronická zařízení a nástroje musí obsahovat návod
  • hardware a software musí být 2000 kompatibilní
  • rostlinný materiál musí mít certifikát o fytosanitární inspekci
  • každý vyrobený produkt či součástka musí nést značku výrobce
  • dovážené zboží musí být označeno v angličtině, užitý systém musí být metrický.
  • vyrobené produkty a materiály musí být certifikovány Standard Organization of Nigeria (SON), chemikálie, léky a potraviny pak National Agency for Food and Drugs Administration and Control (NAFDAC). Protože vydávané předpisy se velmi často a nekonzistentně mění, je vždy třeba dotázat se na konkrétní případ. NAFDAC vydává dovozní certifikát buď na jednotlivé druhy zboží (cca 750 000 Naira za položku), velkým obchodním řetězcům může vydat tzv. supermarket licenci.

Dopravce musí zabezpečit, aby na všech dokumentech doprovázejících zásilku bylo uvedeno číslo Import Duty Report (IDR). Prodávající firma je zodpovědná za všechny náklady související s inspekcí. Agent provádějící inspekci vydá Clear Report of Inspection (CRI). Dovozce musí upozornit prodávajícího na nutnost dodat inspekčnímu agentovi do 3 dnů od inspekce finální invoice. Všechno dovážené zboží musí být vybaveno finálním invoicem s číslem CRI a adekvátním popisem zboží, packing listem, přepravními dokumenty (B/L, AWB) a příp. výrobcem dodanou analýzou. Dovozce zaplatí CISS administrativní poplatek 1% z f.o.b. hodnoty zboží. Celní služba (NCS) příp. formulářem C 101A informuje inspekčního agenta o diskrepanci mezi clem uvedeným na CRI a clem vyměřeným NCS. Dovážené zboží musí být pojištěno místní pojišťovnou.

Dovozní poplatky (duties) jsou buďto specifické nebo se vypočítávají z hodnoty dováženého zboží. Importní cla (import tariff) jsou nepreferenční a platí pro všechny země mimo ECOWAS. Vláda může aplikovat speciální clo na zboží, o kterém se domnívá, že je subvencované nebo by mohlo ohrozit místní výrobu. Úhrada cla musí být realizována v Nairách před vydáním originálu CRI k dispozici dovozci.

1. ledna 2015 začal platit tzv. Common External Tariff ECOWASu, který zavádí pět celních pásem:

  • 0% clo: Zboží pro sociální služby (zdravotnictví, školství). Jde o 85 celních položek
  • 5% clo: Zboží základní potřeby (některé léky, potraviny), suroviny pro zpracovatelský průmysl... Celkem je v tomto pásmu zahrnuto 2146 položek
  • 10% clo: polotovary - 1373 položek
  • 20% clo: hotové výrobky, spotřební zboží - 2176 položek
  • 35% clo: zboží ohrožující domácí výrobu či zemědělství, celkově je v tomto pásmu 130 položek

Ministerstvo financí vydalo 31. 3. 2015 oběžník, kterým se na přechodnou dobu (do roku 2019) zavádí u 177 položek (mj. pšenice, cukr, rýže, víno, alkoholické nápoje, cigarety, některé chemikálie, pneumatiky, některé papírové výrobky, některé typy látek, obkladačky a dlaždice, stavební ocel, generátory, transformátory, některé IT výrobky, traktory, motorová vozidla..) zvláštní přirážka Import Adjustment Tax ve výši 60 – 10 %. Naopak překvapivě vydalo i seznam, kterým se u 65 položek CET snižuje (mléko, čaj, líh pro lékařské účely, oleje, mazací oleje, vybrané chemikálie, plastové roury a hadice,toaletní papír, některé další hygienické výrobky z papíru, některé druhy výrobků z oceli. Podrobné informace o celních sazbách.

Ochrana domácího trhu: Vláda pod záminkou ochrany domácí výroby aplikuje různá tarifní a administrativní ochranářská opatření bránící dovozům ze zahraničí. Čas od času velmi hrubě zasahuje do cenové politiky zahraničních společností působících na nigerijském trhu (v roce 2012 např. nařídila letecké společnosti British Airways snížit ceny letenek první třídy a to bez ohledu na náklady).

Aktuální bariéry bránící přístupu zahraničních firem na nigerijský trh:

Zákaz dovozu vybraných položek:

Poslední revize zakázaných položek proběhla v roce 2015, kdy byl jejich počet ze 44 na 25. Položky vyjmuté ze seznamu většinou podléhají dodatečným daním, jejichž účinek je stejný, jako by byla položka i nadále zakázána. Tento seznam diskriminuje dovážené zboží na úkor zboží vyráběného v zemi – s cílem tuto domácí výrobu (často velkých domácích monopolů) podpořit. Jediným výsledkem je ale podpora pašování, ze kterého mají nemalé příjmy nejen samotní pašeráci, ale i celní úředníci. Toto opatření není v souladu s regionálním „ECOWAS Common External Tariff“ (CET), k němuž se Nigérie zavázala. Není v souladu ani se závazky Nigérie ve WTO. 

Zákaz dovozu platí pro: živí i mrtví ptáci včetně zmražených kuřat, vepřové a hovězí maso, vejce, rafinovaný rostlinný olej, cukr, kakaové máslo, prášek, špagety a nudle, ovocné džusy v distribučním balení, nealkoholické nápoje vyjma energetických a zdravotních nápojů, pivo, voda, voda sycená, voda ochucená, pytlovaný cement, léčiva spadající pod záhlaví 3003 a 3004 jako paracetamol, cotrimazol, metronidazol, chloroqin, krvotvorné látky (kys. Listová, vitamín B atd.), multivitaminy, aspiriny aj., farmaceutika pod položkou 3006.9200, mýdla a detergenty, repelenty, sanitární zboží z plastů, obnovené a použité pneumatiky, vlnitý papír a lepenka, telefonní nabíjecí karty, koberce, skleněné láhve na 150 ml, obuv, tašky a kufry, použité kompresory, motorová vozidla starší 15 let, nábytek, kuličková pera. (Detailní seznam).

Zákaz vývozu vybraných položek:

Výnosem z října 2003 je zakázán vývoz kukuřice, surových kůží a podobných produktů, železného šrotu, nezpracovaného gumového latexu a prken a klád, starožitností a chráněných zvířat. Toto opatření není konzistentní se závazky Nigérie ve WTO.

Další potíže:

  • Problematická, drahá a zdlouhavá registrace výrobků nigerijskými státními organizacemi SON A NAFDAC, neexistence přehledného seznamu, pro které výrobky je registrace povinná.
  • Aplikace speciálních cel zaměřených na ochranu domácích výrobců – v některých případech se vysoká cla rovnají zákazu dovozu zboží (viz výše)
  • „Náhlé a neodůvodněné výkyvy“ v uplatňovaných dovozních tarifech
  • Zdlouhavé a problematické celní řízení – zejména v lagoských přístavech Tincan a Apapa (četné jsou případy, kdy celník uměle a libovolně navýší cenu dováženého zboží)
  • „Nigeria Content Act“ – diskriminace ve prospěch místních výrobců a poskytovatelů služeb
  • Licencování dovozů vybraných druhů zboží (ropné produkty, cement) pouze pro nigerijské společnosti

Výše uvedené faktory jsou umocněny všeprolínající a hluboce zakořeněnou korupcí, jejíž redukce je v Nigérii generačním problémem, a slabým uplatňováním práva.

Informace o uplatňovaných restriktivních opatřeních.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční firmy nemohou v Nigérii otevřít pobočku, musí se v zemi registrovat. Firmy, které chtějí působit jinak než prostřednictvím místního partnera, distributora, agenta musí zřídit zastoupení. Nejběžnější formou je společnost s ručením omezeným (Ltd).

Pravidla pro založení firmy jsou kodifikována v obchodním zákoníku a prováděcích předpisech (Companies and Allied Matters Act z roku 1990 ve znění z roku 2004) (další informaceWIPO).

Prvním krokem založení společnosti je její registrace u Corporate Affairs Commission (obdoba obchodního rejstříku). Obchodní rejstřík je centrální pro celou federaci a sídlí v Lagosu. Vedle vyplnění příslušné žádosti (v níž je třeba uvést seznam členů „rady ředitelů“), je nutné zpracovat tzv. Memorandum a Articles of Association. Dále je třeba vyrobit a registrovat firemní razáítko, registrovat se u daňového úřadu (Federal Income Revenue Service, State tax office), registrovat sídlo firmy u státního ministerstva obchodu.  Registrace je poměrně drahou záležitostí, výše poplatku závisí na vloženém základním kapitálu (Další informace - Doing Business). Vždy je nutné předem ověřit navržené jméno společnosti u C.A.C, aby nebyly zaregistrovány dvě společnosti identického jména. CAC sice uvádí, že je možné registrovat společnost online, celou proceduru (včetně sepsání společenské smlouvy atd.) je lépe svěřit některé specializované právní kanceláři.

Zahraniční investor se po registraci u CAC rovněž registruje u Nigeria Investment Promotion Commission; NIPC Guide.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Samozřejmostí je, že firma se zájmem o proniknutí na místní trh, má kvalitní propagační materiály v angličtině. Při osobních obchodních jednáních je vhodné partnerovi věnovat drobný dárek, dále se očekává, že významní partneři a důležité osoby jsou obdarovány (přiměřeně větším dárkem) u příležitosti Vánoc/Nového roku.

Při přípravě reklamní strategie je třeba mít na paměti rozmanitost Nigérie (na muslimském severu je třeba volit konzervativnější přístup). V Nigérii vychází velké množství deníků, včetně specializovaných na obchod a ekonomiku. Dovážené výrobky jsou v denním tisku běžně propagovány. Reklamní spoty jsou běžné v rozhlase i televizi. Ve větších městech jsou hojné velkoplošné bilboardy. V Nigérii působí velké množství firem, které se na reklamní kampaně specializují.

Jiné cesty je samozřejmě třeba volit v oboru dodávek investičních celků. Zde mají dosud největší efekt přímé kontakty na státní správní orgány a příslušná ministerstva, správná úroveň a kontakty místního partnera jsou tedy naprosto zásadní.

Velmi vhodná je účast na místních výstavách a veletrzích, zejména v Lagosu, kde probíhá řada specializovaných akcí. Jejich efekt pro akvizici a propagaci zboží je vysoký. Některé veletrhy v jiných městech se však podobají spíše jarmarku (bez výraznější specializace nebo komoditního rozlišení).

Přehled významných pořádaných veletrhů v roce 2015:

  • Lagoský mezinárodní (všeobecný) Datum: 7. - 15. 11. 2015, Místo konání: Lagos Trade Fair Complex (Festac Town), Organizátor: Lagos Chamber of Commerce (LCCI)
  • Kaduna mezinárodní (všeobecný) Datum: každoročně konec dubna/začátek května, Místo konání: Kaduna International Trade and Investment Center, Organizátor: Kaduna Chamber of Commerce (KCCI)
  • Enugu - mezinárodní (agro + všeobecný) Datum: každoročně konec března/začátek dubn,a Místo konání: Enugu Trade Fair Complex, Organizátor: Enugu Chamber of Commerce (ECCIMA)
  • Abuja mezinárodní (všeobecný) Datum: 18. 9. – 2. 10. 2015, Místo konání: Abuja International Trade Fair Complex, Organizátor: Abuja Chamber of Commerce and Industry
  • Kano International Trade Fair (všeobecný) Datum: 18.11. – 4.12.2015, Místo konání: Kano Trade Fair Complex, Organizátor: Kano Chamber of Commerce and Industry
  • Odua International Agric Fair (agro) Datum: 22.11. – 1. 12. 2015, Místo konání: Trans Amusement Park Ibadan, Organizátor: Odua Chamber of Commerce and Industry
  • Aba International Trade Fair (všeobecný) Datum: 25.11. – 4.12.2015, Místo konání: Eyimba International Hotels Premises, Organizátor: Aba Chamber of Commerce and Industry
  • Nnewi International Auto Trade Fair (automoto) Datum: 23.11. – 9.12.2015, Místo konání: Kings Palace Hotels Extension, Nnobi Road, Nnewi, Anambra State, Organizátor: Nnewi Chamber of Commerce and Industry

Vedle mezinárodních všeobecných veletrhů jsou organizovány rovněž specializované výstavy a veletrhy, které mají dobrou úroveň (Nigeria Oil and Gas Technology Fair; Lagos Motor Fair; Lagos Computer Technology Fair; Lagos Fashion Fair, Expobuild, Power Nigeria, West Africa Health Fair v Lagosu; Lagos Tendy Wine Festival; Lagos Processing, Packaging and Labeling Industries Trade Fair; Abuja International Motor Fair; Abuja Construction Industry Exhibition, Abuja Herbfest, Kaduna Air Show.). Bližší informace viz: Naccima - místní veletrhy, www.naccima.com; www.abuccima.com; www.lagoschamber.com, 10times.com, veletrhy v Nigérii, Events Eye.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Majitel ochranné známky by ji měl v Nigérii registrovat na ministarstvu obchodu, průmyslu a investic. Nigérie je členem WIPO (World Intellectual Property Organization), podepsala rovněž Universal Copyright konvenci, Bernskou konvenci a Pařížskou konvenci. Jako člen WTO je Nigérie signatářem dohody TRIPS. Ochranu duševního vlastnictví upravuje zákon o ochranných známkách z roku 1965, zákon o patentech z roku 1970 a zákon o copyrightu z roku 2004. Celníci mají právo zabavovat padělky.

Navzdory aktivní účasti v těchto mezinárodních konvencích a zájmu nigerijské vlády o ochranu práv duševního vlastnictví bylo dosud uděláno velmi málo pro zastavení výroby, šíření a prodeje pirátských hudebních nahrávek, videokazet, počítačového softwaru a knih uvnitř Nigérie. Země je doslova zaplavena padělky a pirátskými kopiemi prakticky všeho značkového zboží (většinou z Číny). Praktické prosazování zákonů není důsledné, soudní aj. vynucování práv je pomalé a neefektivní. Přesto lze obecně konstatovat, že jsou tato práva v Nigérii chráněna o něco lépe, než je v podmínkách západoafrických zemí obvyklé.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti a kontaktů není možné. 

Oficiálně se veřejné zakázky řídí zákonem o veřejných zakázkách z roku 2007, na státní zakázky dohlíží Bureau of Public Procurement. Federální a státní vlády nakupují prostřednictvím svých Tender Boards složených z vysokých úředníků a konzultantů (včetně zahraničních). Veřejné zakázky federálních úřadů jsou publikovány v denním tisku a časopisu Tenders. Termín podání přihlášky do zveřejněného tendru je většinou krátký, což nahrává subjektům s in-side informacemi (dva až tři týdny po zveřejnění v tisku, maximálně však 2 měsíce). Tendry jsou také spojeny s platbou nevratného vstupního poplatku (minimálně asi 400 USD, běžně asi 1250USD, u velkých zakázek investičního charakteru až 10 000 USD).

V rámci boje proti korupci vláda u kanceláře prezidenta zřídila Bureau of Public Procurement, která nad výběrem zakázek dohlíží (nadhodnocování cen zakázek bývá jednou z nejčastějších praktik). Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným předběžným lobbováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To prakticky není možné bez přípravy, průzkumu terénu, znalostí konkurence a poměrů a stálé přítomnosti na místním trhu. Jednou z podmínek účasti bývá registrace u C.A.C. a potvrzení o zaplacení daní FIRS..

Další informace o vyhlašovaných tendrech na webu BPP; v Lagosu. Každou informaci o vypisovaném tendru je třeba velmi pečlivě prověřovat, lákání na lukrativní zakázky je jednou z hlavních metod podvodu „419“.

Zakázky, financované některou z mezinárodních organizací, jsou zveřejňovány s dostatečným předstihem, ale spíše v zahraničních pramenech.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení obchodních sporů:

Nigérie má složitý právní systém složený z obecného práva (většinou založeného na britském právu), muslimského práva a zvykového práva. Převážná většina obchodního práva se řídí obecným právem). Obchodní spory řeší civilní soudy. Spory s vládou řeší Federal High Court. Soudů je málo, chybí jim vybavení a jsou podfinancovány. Je zde tedy velký prostor pro korupci a vynutitelnost rozhodnutí je nízká. Soudní rozhodnutí není vždy spravedlivé ani nestranné, proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě.Věřitelé nemají prakticky žádnou ochranu, dluhy často zůstávají nesplacené (a to i v případě, kdy existuje soudní rozhodnutí). S řešením sporů jsou obvykle spojeny vysoké náklady. Podle Světové banky je Nigérie na 140. místě (ze 189) co do vynutitelnosti obchodní smlouvy, je třeba 40 kroků, průměrná doba na soudní rozhodnutí je 447 dnů a náklady činí cca 32% hodnoty kontraktu. Zásadní důležitost pro předcházení a řešení obchodních sporů má proto znění obchodní smlouvy, kterou je nutno připravit s právníkem znalým místního práva. Vhodnější je vždy obchodní mimosoudní vyrovnání.Nigérijské právo umožňuje vynutitelnost rozhodnutí cizích soudů, vždy o něm ale musí rozhodnout místní soud.

Spory se na základě zákona Arbitration and Conciliation Act z roku 1988 dají řešit mimosoudně prostřednictvím rozhodčích arbitrů, a to v místě nebo i mezinárodně, zpravidla v Londýně nebo ICC v Paříži. Nigérie je členem různých mezinárodních organizací, ustavených pro řešení sporů mezi členskými státy a zahraničními investory. Příkladem je organizace UNITRAL (United Nations Convention on International Trade Law). Nigérie v roce 1965 rovněž ratifikovala konvenci Convention on the Recognition and Enforcement of Arbitral Awards „New York Convention“, která se vztahuje na uznání v zahraničí učiněných arbitrážních rozhodnutí a jejich implementaci v domácích podmínkách na základě reciprocity. Nigérie je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID).  Nigérie je členem WTO a od roku 1994 je členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency).

Problémy a rizika místního trhu:

Mezi největší problémy místního trhu patří špatný stav nigerijské dopravní a energetické infrastruktury, pomalá a pomalu fungující státní správa, korupce, bezpečnostní problémy, kriminalita, restriktivní a nekonzistentní dovozní opatření, pašování levného azijského zboží a někdy i zasahování úřadů do cenotvorby. Velkým problémem je již samotný dovoz zboží do země, přístavy jsou silně přetížené, proclení zboží může narážet na nepředvídatelné překážky (obvyklé je např. umělé „přecenění“). Do ceny zboží je proto nutné započítat zhruba 20 % zvláštních nákladů, dalších 25-30 % je nutno vynaložit k zajištění náhrady za nefungující infrastrukturu (náhradní zdroj elektrické energie a palivo k němu, zajištění zdroje vody apod.). Cenu výrobků zvýší i různé další „administrativní poplatky“. V Nigérii je nutné vynaložit více času, peněz a manažerského úsilí/energie než jinde. Odměnou je však zpravidla vysoký zisk z prodeje výrobků či služeb. Trh v Nigérii je obrovský a pokud se kontrakt sjedná s partnerem s významnými kontakty, objemy dodávaného zboží a služeb mohou být mimořádné.

Čeští vývozci však narazí na velmi silnou konkurenci nejen nigerijských, ale i britských, amerických, francouzských, německých, indických, čínských, nově i tureckých nebo jihoafrických společností, kterých na místním trhu působí tisíce a jejichž počet velmi rychle roste.

Kriminalita je v Nigérii všeobecným problémem, v některých oblastech (dlouhodobě zejména oblast delty Nigeru, kde je podstatná část nigerijských zásob ropy a plynu) působí dobře organizované a ozbrojené kriminální skupiny schopné provádět připravené únosy či realizovat útoky na zařízení velkých firem či vládní policejní a vojenské složky. Ještě nebezpečnějším problémem (zejména na severu země) je prudký růst aktivity (únosy, přímé útoky, bombové nebo sebevražedné atentáty) islámských radikálních hnutí známých jako Boko Haram.

Při vstupu na nigerijský trh je bezpodmínečně nutné pečlivě ověřit bonitu partnera, jeho registraci v místním obchodním rejstříku, existenci a uváděné adresy provozovny nebo kanceláře, majetkové poměry, způsob zajištění obchodu, bankovní reference, doklad o placení daní atd. Přitom již jenom pouhé ověření existence partnerské firmy může být složitý úkol - všechny podnikatelské subjekty jsou sice registrovány u státní Corporate Affairs Commission (C.A.C.) s celofederální působností, rejstřík ale není veřejně přístupný. K dispozici pak je pouze ověření podle jména firmy, sídla, data registrace a čísla registrace.

Nigérie je pověstná podvodnými praktikami označovanými jako "nigerijské dopisy" či kauza 419 (Advance Fee Fraud), kdy se různí podvodníci snaží vylákat na důvěřivém partnerovi předběžné poplatky na fiktivní přípravné obchodní operace pod příslibem obrovských pozdějších zisků. V poslední době nebezpečnost tohoto druhu trestných činů ještě narůstá, protože podvodníci začali využívat elektronických médií (internet) a sofistikovanějších metod (dokonalé padělky hlavičkových papírů všech státních institucí, falešné webové stránky). Při seriozním vyhodnocení korespondence s potenciálním nigerijským partnerem lze ovšem případné podvodné záměry odhalit, je vždy vhodné kontaktovat i zastupitelský úřad v Nigérii. Zde je ale nutno konstatovat, že se vláda a zejména Komise pro ekonomické a finanční zločiny snaží proti tomuto fenoménu bojovat.

Princip a hlavní rysy podvodu: Místní poptávající si vybere zahraničního dodavatele (většinou jej najde prostřednictvím internetu) a osloví jej s lukrativní poptávkou (často se jedná o nereálně vysoké hodnoty a o „vládní zakázky“). S cílem dodavatele oklamat si podvodníci vytvářejí falešné webové stránky např. vládních institucí a poptávky zasílají na falešných formulářích (.jpg). Zde by si měl dodavatel uvědomit, že vládní zakázky a tendry bývají v afrických zemích realizovány téměř výlučně osvědčenými firmami registrovanými v místě a kontrakt je přidělován za účinného lobbyingu místního vlivného obchodníka. V rámci úspěšně se rozvíjející obchodní korespondence bývají stanoveny podmínky kontraktu, přičemž podvodník s cílem dodavatele navnadit ochotně přistupuje na 100 % plat předem. Toto praxe však není u reálných vládních zakázek obvyklá (předplatba a pak L/C). Většinou těsně před převodem platby se vyskytnou náhlé překážky v bance – je nutno uhradit příslušné manipulační poplatky v řádu tisíců EUR a odběratel žádá o jejich poukázání. Odběratel současně situaci šikovně graduje a stupňuje časový nátlak. Pokud odběratel žádá o poukázání platby na jméno prostř. např. Western Union, jedná se vždy o podvod. Dodavatel by si měl opět uvědomit, že běžnou praxí bývá úhrada vlastních bankovních výloh odběratelem na své straně a že v případě finančně objemné a navíc státní zakázky je lákání poplatků tohoto typu předem většinou nesmyslné. Pokud dodavatel poplatek poukáže, podvodník se stáhne a je velmi těžce dopátratelný (nedošlo k osobnímu kontaktu, korespondence probíhala mailem, změní telefonní čísla a jména). Jinými poplatky poukazovanými předem mohou být poplatky registrační, homologační atd.

Rovněž je třeba dávat pozor na pokusy vylákat zboží či vzorek bez úmyslu toto zaplatit. Velký zájem je o získání pozvání k cestě do ČR na základě předstíraného obchodního zájmu, od vstupu do Schengenského prostoru je toto ještě aktuálnější. Velká obezřetnost je tedy nezbytná. Podrobné informace o nigerijských podvodech viz www.mzv.cz/abuja.

Doporučení:

Seriózní obchodní kontakty, zakázky ani tendry se v Nigérii nedají běžně získat přes internet. České firmy by měly počítat s realitou, že téměř 100% přes internet učiněných poptávek/nabídek od anonymních subjektů z Nigérie (Beninu a Kamerunu) jsou podvodníci, kteří sledují jiné cíle, vesměs mají zájem buďto o získání víza nebo usilují o peníze od naivního zahraničního partnera.

Každou nabídku je nutno velmi pečlivě posoudit a vyhodnotit, zda je vůbec poptávka reálná (často se nabízí extrémní a rychlý zisk, odběr velkého množství zboží nebo velmi výhodná půjčka a právě toto je důvodem, proč tolik lidí po celém světě naletí). Korupce je v zemi trestná (přestože notoricky rozšířená), a když partner otevřeně napíše, že má podplaceno vítězství v tendru, je to velmi neobvyklé.

Pokud si česká firma není jista, je nejlepší kontaktovat velvyslanectví a po domluvě přeposlat dosavadní korespondenci s nigerijským partnerem k posouzení. Prokázání registrace i CAC je samozřejmostí, údaj ale není příliš užitečný, naopak předložení dokladu o zaplacení daní za poslední 3 roky je doklad velmi užitečný (firma s obratem 3.000 USD ročně asi není správným partnerem pro nákup zboží za milióny USD).

Obvyklé platební podmínky, platební morálka:

Přestože se vláda, centrální banka i komerční banky snaží prosazovat tzv. „cashless policy“, většina nákupů zboží v Nigérii stále probíhá platbou v hotovosti proti předání zboží. Ačkoliv nigerijské banky již běžně nabízejí otevření akreditivů svým klientům, je placení dodávek akreditivem nigerijskými obchodníky akceptováno spíše proto, že to vyžadují jejich zahraniční partneři. Českým exportérům doporučujeme buďto platby předem převodem na účet (zejména pokud jde o první obchodní případ) prostřednictvím neodvolatelných a potvrzených akreditivů (pečlivě ověřených).

Platební morálka státních orgánů je obvykle horší než seriozních nigerijských soukromých odběratelů. Často nejsou dodrženy termíny plateb nebo jednotlivých předem dohodnutých splátek. Vláda někdy dodavatelům část plateb dluží i dlouhou dobu.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti, obchodní jednání:

V případě schůzek připravovaných na úřadech na pátek je třeba počítat pouze s dopolednem, muslimská část populace je od polední doby na motlitbách a odpoledne už úřady spíše nefungují. Motlitba je obvyklá na veřejných shromážděních, konferencích a někdy před oficiálním obědem nebo večeří.

Velmi obvyklým a častým jevem je v Nigérii všeobecná nedisciplinovanost a nedochvilnost. Bohatí či vlivní Nigerijci rádi dávají své bohatství (vliv) okázale najevo (včetně perfektního oblečení a automobilu). Při jednání jsou velmi sebevědomí a asertivní. Součástí jednání může být velmi zdvořilá a dlouhá předehra, Nigerijci si potrpí na správné titulování (pokud zastávají důležité funkce), na pozornosti a lichotky. Jsou příznivci dlouhých proslovů a sami jsou výbornými a vtipnými řečníky. Vyplatí se vzít v potaz, že že páteří společnosti jsou doposud tradiční struktury (i když to nemusí být na povrch patrné) a všechny významnější investice a obchodní případy jsou prosazovány vlivovými skupinami s tradičními strukturami srostlými. Potenciální obchodní partner by měl mít na tato struktury vazby. Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou. V severních částech Nigérie kde je většina obyvatelmuslimského vyznání, je třeba se konzervativněji oblékat a chovat.

Úřady jsou funkční, ale rozhodovací procesy jsou zdlouhavé a jsou často stimulovány korupcí či zájmy vlivných skupin. Jednání úředníků může být občas považováno za arogantní, což souvisí s falešným pocitem národní hrdosti a s pocitem důležitosti zastávané funkce (jak říkají samotní Nigerijci, úředníci zde občas pocítí potřebu „to exercise their power“). V těchto případech se doporučuje reagovat spíše mírně a nedávat průchod pocitům. Drobná pozornost může chování úředníka změnit..

Na silnicích i městských ulicích větších měst (značná část z cca 177 milionů obyvatel žije v přelidněných městských aglomeracích) vládne dopravní chaos a pěší pohyb po nigerijských ulicích není příliš bezpečný. Ve srovnání s evropskými standardy je v Nigérii (a stejně tak i v jiných zemích západní Afriky) velmi nízká průměrná úroveň technického stavu vozidel. Výjimkou je hlavní město Abuja.

V Lagosu a Abuji jsou od roku 2007 zaváděny klasické autobusy (42 míst) městské hromadné dopravy, síť MHD se v těchto městech zlepšuje. V ostatních městech zatím nefunguje. MHD velmi často suplují malé minibusy (hromadné taxíky), jejichž technický stav je katastrofální. V aglomeracích mimo hlavní město je „hromadná“ přeprava osob zajišťována také motocykly (tzv. „okada“). Nedostatečná síť MHD je jedním z důvodů rychle rostoucího počtu osobních automobilů, velká nigerijská města včetně Abuji trpí v pracovních dnech dopravními kolapsy a je nutné si nechávat časovou rezervu. Dopravní nehoda je pravděpodobně největším nebezpečím, které cizinci v Nigérii hrozí. Při řízení vozidel je třeba připravit se na vše – včetně např. náhlého vybočení protijedoucího vozidla do protisměru, předjíždění na nepřehledných úsecích, nerespektování semaforů a dopravního značení. Řidiči jsou velmi nedisciplinovaní a dopravní pravidla tak, jak je známe např. v Evropě, nejsou respektována. Průměrný nigerijský řidič je mimoto občas agresivní a zcela nekolegiální. Dopravní policie s cílem vymáhání „úplatků“ často šikanuje cizince. Doporučujeme proto vždy místního řidiče. Velmi důrazně se doporučuje věnovat pozornost pokynům policistů či vojáků, na tzv. check-pointech a snažit se o nekonfliktní vystupování.

Úředním jazykem je na celém území nigerijské federace angličtina. Příslušníci každého z národů mezi sebou používají vlastní jazyk, nejrozšířenější jsou hausština a jorubština, dále pak igbo a fulani; tyto jazyky se vedle angličtiny vyučují i ve školách.

Státní svátky:

  • 1.leden (Nový rok),
  • 1. květen (Svátek práce),
  • 29. květen (Den demokracie),
  • 1. říjen (Den nezávislosti),
  • 25. a 26. prosinec (1. a 2. svátek Vánoční)

Dále se slaví pohyblivé křesťanské svátky Velký pátek, Velikonoční pondělí a muslimské svátky Id-el-Kabir, Id-el-Maulud, Id-el-Fitri, (pozn.: termíny volných dní kolem svátků jsou obvykle upřesněny prezidentským dekretem krátce před vlastním svátkem, pokud svátek padá na sobotu či neděli, přesouvá se obvykle na pondělí).

Pracovní a prodejní doba:

Volné dny: soboty, neděle

Obvyklá otevírací doba obchodů (supermarketů) je každý den od 9.00 do 20.00 hodin (v neděli od 11.00 hodin), úřady pracují vesměs od 9.00 do 16.00 hodin - zpravidla bez polední přestávky nebo s přestávkou mezi 13. a 14. hodinou.

Bankovní hodiny: Pondělí až pátek 9:00 - 15:00, příp. sobota 8:00 - 11:00

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Nigérie otevřela v roce 2012 svůj zastupitelský úřad v Praze, který je rovněž kompetentní k vydávání víz:
adresa: Na Čihadle 917/32, Praha 6
tel.: Telefon 220 561 165
e-mail: nigeria.prague@mfa.gov.ng
web: www.nigeriaembassyprague.org 

Úřední hodiny konzulárního a vízového úseku: pro podání žádosti o vízum pro cesty do Nigérie: Po-St, od 9h do 12h

O vízum je třeba žádat s dostatečným předstihem (další informace o vízech).

Síť dobrých hotelů se rychle rozrůstá, ceny jsou však vysoké. V případě zájmu o ubytování v hotelu evropského standardu doporučujeme při cestách zejména do Abuji či Lagosu provést rezervaci v dostatečném předstihu, hotely zde bývají vytížené. Ani potvrzená rezervace ale není zárukou, že se tak skutečně stalo - písemný doklad o provedené rezervaci je třeba vzít pro tento případ sebou.

Osoba (resp. podnikatel), která se rozhodne do Nigérie cestovat, by měla mít v místě seriózního partnera znalého poměrů, který např. pomůže s rezervací ubytování a zejména se zajištěním důvěryhodného transportu již z letiště (v případě pohybu taxíky zásadně doporučujeme používat pouze řádně označené registrované taxi-vozy). Pohyb po městech (zejména v některých pevninských čtvrtích Lagosu) se nedoporučuje v nočních hodinách (ani registrovanými taxíky) z důvodu rizika přepadení. Cena v Lagosu letiště – centrum se pohybuje kolem 7000 Naira.

Možností leteckého spojení mezi ČR a Nigérií je mnoho. Do Lagosu a Abuji létají z Evropy společnosti British Airways, Lufthansa, KLM, Alitalia, Iberia, Air France. Z ekonomických důvodů bývají často využívány Turkish Airlines, nebo Egypt Air, který létá do Vídně. Branami do země jsou 2 hlavní letiště - lagoské mezinárodní letiště Murtala Mohammed a abujské letiště Nnamdi Azikiwe. Mezinárodní spoje přistávají rovněž ve městech Port Harcourt a Kano. Při přestupu na/z vnitrostátní(ho) spoj(e) na letišti Murtala Mohammed v Lagosu je nutno dopravit se na jiný terminál a ačkoliv vnitrostátní letiště je nedaleko, může v dopravní špičce přestup s přejezdem a odbavením trvat 1 – 2 hodiny. Nejlepším způsobem vnitrostátní dopravy je letecká doprava. V zemi působí řada místních společností. (Arik Air, MedView, Aero Contractors, Peace Air, Dana Air….).

Nigérie je tropická země, ve které se vyskytuje řada nebezpečných tropických chorob (např. horečka Lassa, Dengue..). Nigérii se podařilo vlastními silami zvládnout hrozící epidemii nemoci Ebola, v současné době se tato nemoc nevyskytuje. Před cestou do zemí subsaharské Afriky by měl proto každý cestovatel navštívit odborného lékaře - specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady, nebo Centrum cestovní medicíny), kde lze absolvovat všechna povinná a doporučená očkování - proti žluté zimnici (povinné), žloutence typu A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Doporučuje se nechat si před cestou zkontrolovat také protilátky na TBC a dětskou obrnu a případně doplnit i tato očkování.

Proti malárii očkování zatím neexistuje, při krátkodobé návštěvě lékař doporučí vhodná profylaktika. Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (malárie se nemusí vždy projevovat vysokou horečkou – mezi příznaky patří brnění prstů, bolesti hlavy a kloubů až po pocity únavy, škrábání v krku, pocit chřipky) je velmi žádoucí navštívit nejbližší nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve z polštářku prstu na ruce) a rychlý - trvá cca 15 minut i s rozborem krve (proti platbě cca 400,- Kč). Léky proti již probíhající malárii jsou v Nigérii volně v prodeji a jsou velmi účinné - nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Důležité je však nemoc nenechat rozvinout (inkubační doba malárie je 4 až 8 dnů). Vzhledem k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a s jejím výskytem a tedy i léčením bývají v ČR problémy. Je proto žádoucí, aby si cestovatel koupil v Nigérii jedno balení protimalarických léků a vzal si je zpět s sebou do ČR. Proti horečce dengue a některým dalším chorobám však zatím bohužel lék neexistuje.

V souvislosti s velkou kulturní a náboženskou různorodostí Nigérie dojde občas v některých oblastech k etnickým srážkám, kdy by přítomnost cizince v místě nemusela být vhodná. Doporučujeme tedy před cestou do konkrétní oblasti nějakou dobu sledovat zpravodajství, zda zde nedošlo ke zhoršení bezpečnostní situace, případně konzultovat s MZV ČR či velvyslanectví v Abuji.

Mezi rizikové oblasti byla vždy řazena oblast „Delty“ (těžební ropná oblast zahrnující 6 nigerijských států – v podstatě celý jihovýchod země), kde cca do roku 2009 často docházelo k únosům zahraničních pracovníků s cílem vymáhání výkupného. Po vyhlášení amnestie pro militanty bývalým prezidentem Yar´Aduou došlo k přechodnému zklidnění situace, která se nyní opět zhoršuje. Nestabilní bezpečnostní situace souvisí nejen s přerozdělováním zisků z prodeje ropy v rámci federace, ale také s klasickou kriminalitou, která v současnosti pravděpodobně převažuje (hovoří se o napojení kriminálních skupin na místní tradiční vládce a údajně i do struktur státních správy). Mezinárodní ropné společnosti vynakládají na ochranu svých pracovníků a zařízení v Nigérii až 40 % z celkových nákladů na těžbu. Guinejský záliv má v posledních letech smutné prvenství – patří mezi ty oblasti světa, kde se nejrychlejí rozvíjí námořní pirátství.

Ve středním pásmu dochází občas ke krvavým srážkám mezi křesťanskými a muslimskými skupinami populace (respektive mezi kočovnými pastevci a usedlými zemědělci). Z tohoto pohledu se dají považovat za krizové státy Plateau, Kaduna (jižní část), Bauchi a Benue.

Na severu země je naopak nižší klasická kriminalita než na jihu. Největší bezpečnostní hrozbou je rychlý nárůst aktivit (pumových útoků, útoků střelnou zbraní, únosů cizinců…) muslimských radikálních hnutí známých jako Boko Haram. Situace se natolik zhoršila, musela vláda ve třech státech na severovýchodě země (Borno, Yobe a Adamawa) vyhlásit v polovině května 2013 výjimečný stav, který je stále v platnosti. Do oblasti vyslala speciální jednotky pro boj s teroristy, ty však dosud nedokázaly teroristické útoky zastavit a hrozbu pacifikovat. Boko Haram naopak obsadila v roce 2014 velkou část severovýchodních států Borno, Yobe a Adamawa a začala ohrožovat i sousední země Niger, Čad a Kamerun. Do bojů v těchto oblastech se musela zapojit čadská armáda. ZÚ doporučuje do států Borno, Yobe, Jigawa, Gombe a Adamawa vůbec necestovat. Před cestou do dalších severních států (Bauchi, Kano, Kaduna, Katsina) se důrazně doporučuje kontaktovat ZÚ Abuja s dotazem na politickou situaci a bezpečnost.

Cestovatelům doporučujeme dobrovolnou registraci v systému Drozd.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Nigerijské i zahraniční obchodní i průmyslové společnosti využívají běžně cizích odborníků, kteří přinášejí do společného podnikání zpravidla své know-how. Pro zaměstnávání cizinců musí registrované firmy získat nejprve tzv. expatriate quota - tzn. zaměstnanecký limit pro pracovníky - cizí státní příslušníky (vydává Ministerstvo vnitra). Quota stanoví jaké pozice, za jakých podmínek a kolik cizinců smí firma zaměstnat (nahrazuje de facto pracovní povolení) (další informace). Zaměstnavatel pak žádá příslušné zastupitelské úřady Nigérie v zahraničí o udělení tzv STR nebo TWP víza. To je mu uděleno na 90 dnů, během kterých musí zaměstnanec na Immigračním úřadu v Abuji získat povolení k pobytu (residency permit). Některá odvětví průmyslu (zejména ropa a plyn) mají zákonem stanoveno, že nesmí zaměstnávat více než 5% cizinců.

Seznam dokumentů, formuláře a postup podání žádosti.

Úroveň zaměstnanců ve službách (telekomunikacích, IT, bankovnictví) a některých odvětvích průmyslu (ropný) je výborná, odborníci jsou často absolventi nejlepších zahraničních univerzit. Naproti tomu úroveň pracovních sil ve výrobní sféře silně poklesla, je třeba doškolování a trvalý dozor. Pracovní síla je levná pouze zdánlivě. V Nigérii je zakotveno právo na sdružování. Odbory (zejména v klíčových oborech) jsou velmi silné a stávky jsou časté. Zhruba 30% zaměstnanců v průmyslu a administrativě je odborově organizováno. Zaměstnanci mají právo na stávku, musí však být ohlášená a musí selhat všechny pokusy o jednání. Spory s odbory, které rády hlásí úřadům skutečná nebo domnělá porušení předpisů mohou mít pro management závažné důsledky. Zaměstnavání místních sil se řídí zákoníkem práce (Labor Act z roku 1974, Labour Act z roku 1990, novelizovaný v roce 2011). V zemi je zaveden 40 hodinový pracovní týden, zaměstnanec má právo na 2 – 4 týdny dovolené. Zaměstnavatelé jsou povinni dodržovat bezpečnostní a zdravotní standardy, zvláštní ustanovení platí pro ženy. Úřady mají právo pracovní podmínky kontrolovat. Minimální mzda je stanovena na 18 000 Naira.

Text zákonníku práce.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Využití místní státní zdravotnické péče lze doporučit pouze v  nutných případech. Čeští občané mohou využívat služby soukromých klinik, které jsou na velmi dobré úrovni. Lékařská péče je placená, cestovní pojištění a jeho podmínky je nutné sjednat s příslušnou pojišťovnou v ČR. Doporučuje se kvalitní cestovní pojištění s možností repatriace do Evropy.

Mezi nejlepší nemocnice v Lagosu patří Reddington Hospital. V Abuji doporučujeme St. Francis Hospital, Abuja National Hospital, Zankli Medical Center nebo nově otevřenou tureckou nemocnici Nizamiye Hospital.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: